(1) Rodičům přísluší důchod, jestliže zemřelé nebo nezvěstné dítě bylo aspoň 18 let staré, dále není-li jejich výživa zabezpečena příjmem z vlastního majetku nebo z jiného pramene nebo přispíváním ostatních dětí a nemohou-li pro stáří nebo nemoc získati výdělek, který zabezpečuje jejich výživu, takže by svou výživou byli odkázáni na zemřelé nebo nezvěstné dítě, kdyby nárok na ni mohli proti němu uplatňovati.

(2) Ministerstvo sociální péče může v dohodě s ministerstvem financí přiznati zaopatření rodičů též nevlastním rodičům, osvojitelům nebo pěstounům za podmínek uvedených v odstavci 1, není-li rodičů nebo prarodičů.