(1) Přihlášku nemusí podávati poškozenci (§ 1), kterým podle dosavadních ustanovení byly již přiznány zaopatřovací požitky, nebo kteří již přihlášku podle dosavadních předpisů podali.

(2) Nároky vzniklé podle předpisů dosud platných do dne, kdy tento zákon nabude účinnosti, které nebyly dosud přihlášeny, se posuzují, pokud jde o lhůtu k podání přihlášky, podle těchto předpisů.

(3) Osoby, kterým vzniká podle tohoto zákona nově nárok na zaopatření, musí podati přihlášku do dvou let ode dne, kdy tento zákon nabyl účinnosti, došlo-li k poškození (§ 1) nebo k propuštění z vojenské činné služby, nastala-li smrt nebo nezvěstnost osoby, od níž se nárok odvozuje, před dnem, kdy zákon nabyl účinnosti.

(4) Došlo-li za účinnosti tohoto zákona k poškození (§ 1) nebo k propuštění z činné vojenské služby, nastala-li smrt nebo nezvěstnost osoby, od níž nárok na zaopatření je odvozován, musí býti nárok přihlášen do dvou let od této události.

(5) Poškozenci, kteří se stanou československými státními občany po dni, kdy tento zákon nabude účinnosti, musí podati přihlášku do dvou let ode dne, kdy jim bylo doručeno rozhodnutí o udělení státního občanství.

(6) Nebyla-li podána přihláška stran nároků podle ustanovení předcházejících odstavců, zanikne příslušný nárok. V případech hodných zřetele může státní úřad pro válečné poškozence prominouti zmeškání lhůty k podání přihlášky, v takových případech lze však přiznati zaopatřovací požitky jen s účinností ode dne příslušného rozhodnutí.