Třetí část
Mlýnský tržní řád
I.
II.
III.
IV.
V.
Všeobecná ustanovení
Předpisy o výrobě a ustanovení o jakosti.
Ustanovení pro obchodní mletí.
Zpracování obilí ve mzdě.
Cenová ustanovení.

a) mlýnem: každý podnik, který se zabývá opracováním nebo zpracováním obilí, luštěnin a soji na mlýnské výrobky, t. j. mouka, krupice, kroupy, krupky, vločky, jáhly, loupané obilí, loupaný hrách a pohanková krupice, šrot a otruby. Sem nespadá výrobna, která jest zařízena výhradně na drcení obilí, hrachu, prosa, pohanky a bobů ke krmným účelům (šrotovníky) pro spotřebu vlastního hospodářství,

cc) opracování a zpracování krmiv ve mzdě.

b) obilím: pšenice, žito, ječmen, oves, kukuřice, pohanka, proso a směsi dvou nebo více druhů těchto plodin,

c) zpracováním ve mzdě:

aa) semílání obilí ve mzdě na výrobky pro lidskou výživu,

bb) výroba krup, ovesných vloček a jahel ve mzdě,

(1) Přidělovací čísla pro obchodní mletí udávají poměr, v jakém se jednotlivé mlýny účastní na obchodním zpracování obilí v jednom výrobním období (od 1. srpna do 31. července následujícího roku).

(2) Dosavadní přidělovací čísla mlýnů pro obchodní mletí zůstávají v platnosti, pokud Svaz neurčí jinak. Pro mlýny v pohraničním území Čech, Moravy a Slezská platí až na další jako přidělovací čísla pro obchodní mletí jejich základní množství obchodního mletí ověřené podle vládního nařízení ze dne 20. července 1935, č. 168 Sb., pokud jim Svaz neurčil prozatímní přidělovací číslo pro obchodní mletí.

(1) Za typy pro výrobu pšeničných krupic a pšeničné mouky hrubé se pokládají tyto výrobky:

1. pšeničná krupice polévková, jestliže

c) mlýnským hedvábím na mouku č. 7 +++ propadne nejvýše 10% celkového množství.

b) zbytek (přepad) na mlýnském hedvábí na krupici č. 40 činí více než 50% celkového množství a

a) plně propadá mlýnským hedvábím na krupici č. 24,

c) mlýnským hedvábím na mouku č. 10 +++ propadne nejvýše 10% celkového množství.

2. pšeničná krupice dětská, jestliže

3. pšeničná mouka hrubá, jestliže

a) plně propadá mlýnským hedvábím na krupici č. 40,

b) zbytek (přepad) na mlýnském hedvábí na krupici č. 54 činí více než 50% celkového množství a

c) mlýnským hedvábím na mouku č. 7 +++ propadne nejvýše 10% celkového množství;

a) plně propadá mlýnským hedvábím na krupici č. 40,

b) zbytek (přepad) na mlýnském hedvábí na krupici č. 54 je menší než 25% celkového množství,

(2) Prosívání se má díti jednoduchými pravoúhlými ručními síty, jejichž dřevěný rám má rozměry 22 cm délky, 15 cm šířky a 5 cm výšky a který je potažen mlýnským hedvábím na krupici nebo na mouku potřebným ke zkoušce. K zachycení přepadu při prosívání se použije podložky připevněné pod sítem.

(3) Při prosívání se uchopí síto zároveň s podložkou jednou rukou a po dobu 1½ minuty za stálého oklepávání o dlaň druhé ruky se jednak sítem vodorovně krouží, jednak natřásá, a to stále stejnoměrně několika zkouškami za sebou provedenými. Prosívání se provede s 50 g výrobku určeného k prozkoumání. Ke zjištění výsledku je vždy třeba zvážiti zbytek, který zůstal na zkušebním sítu.

(4) Zkouška má v každém případě začíti na sítu, které jest opatřeno nejjemnějším hedvábím, určeným pro příslušnou hrubost (zrnění). Jestliže toto prosívání souhlasí s předpisem, budiž zkoušen získaný zbytek sítem určeným pro největší hrubost (zrnění) a potom středním sítem.

(5) Údaje stanovené v definici buďtež pokládány za nejvyšší a nejnižší číselné hodnoty. Odchylky vyskytující se při každém jednotlivém prosívání jsou však jako možná chyba ještě přípustné do 1 g (= 2%).

(1) Za žitnou mouku typu 1370 jest pokládati výrobek, který pokud možno plně propadá mlýnským hedvábím na krupici č. 46 a jehož propadne mlýnským hedvábím na mouku 5 +++ nejméně 60%, nejvýše však 80% celkového množství.

(2) Prosívání se má díti jednoduchými pravoúhlými ručními síty, jejichž dřevěný rám má rozměry 22 cm délky, 15 cm šířky a 5 cm výšky a jež jsou potažena mlýnským hedvábím na krupici a mouku potřebným ke zkoušce. K zachycení přepadu při prosívání se použije podložky připevněné pod sítem.

(3) Při prosívání se uchopí síto zároveň s podložkou jednou rukou a po dobu 1½ minuty za stálého oklepávání o dlaň druhé ruky se jednak sítem vodorovně krouží, jednak natřásá, a to stále stejnoměrně několika zkouškami za sebou provedenými. Prosívání se provede s 50 g výrobku určeného k prozkoumání. Ke zjištění výsledku je vždy třeba zvážiti zbytek, který zůstal na zkušebním sítu.

(4) Zkouška má v každém případě začíti na sítu opatřeném mlýnským hedvábím na mouku 5 +++. Jestliže toto prosívání souhlasí s předpisem, budiž skoušen získaný zbytek sítem opatřeným mlýnským hedvábím na krupici č. 46.

(5) Údaje stanovené v definici buďtež pokládány za nejvyšší a nejnižší číselné hodnoty. Odchylky vyskytující se při každém jednotlivém prosívání jsou však jako možná chyba ještě přípustné do 1 g (= 2%), případně se nepokládá za závadu zbytek na zkušebním sítě opatřeném mlýnským hedvábím na krupici č. 46 až do 5%.

(1) Kroupy jsou výrobky z ječných obilek zbavených všech znečištěnin, velmi pečlivě oloupaných a obroušených na tvar co možná zaoblený.

(2) Krupky (trhané krupky, lámanka) jsou rozřezané kroupy.

(3) Kroupy a krupky smějí obsahovati nejvýše 2% znečištěnin (příměsí) podle váhy, z čehož smí býti nejvýše 0.1% volných pluch a slupek, dále musí býti stejnoměrně dobře oloupané (nejvyšší přípustné množství nedostatečně oloupaných ječných obilek smí činiti 0.2% podle váhy) a prakticky mouky prosté, zdravé, nezávadného pachu a chuti a nesmí býti ani mastkované ani sířené nebo jinak upravené (krášlené a pod.).

(1) Kroupy č. 10 nesmějí při prosévací zkoušce podle § 63 propadnouti síty z děrovaného plechu o průměru otvoru 3.50 mm.

(2) Kroupy č. 7 musí při prosévací zkoušce podle § 63 propadnouti beze zbytku síty z děrovaného plechu o průměru otvoru 3.50 mm; nesmějí naproti tomu propadnouti síty z děrovaného plechu o průměru otvoru 3.25 mm.

c) vlastní (ječné) i cizí pluchy a volné slupky, klasová vřeténka, úlomky stébel a pod.,

b) plevely, luštěniny a pod.,

a) cizí obilky,

d) hrudky hlíny, kaménky, kovové částice a pod.

c) Hodnoty v definici stanovené jest pokládati za nejvyšší a nejnižší číselné hodnoty. Při každém jednotlivém stanovení (prosévání) jsou přípustné odchylky do 2 g (4%) jako možná chyba.

b) Při prosévání se uchopí plechové síto zároveň s podložkou jednou rukou a po dobu 1½ minuty se jím za stálého oklepávání o dlaň druhé ruky jednak vodorovně krouží, jednak natřásá, a to stále stejnoměrně několika zkouškami za sebou provedenými. Prosévání se provede dvakrát s 50 g výrobku určeného k prozkoumání. K zjištění výsledku jest vždy třeba zvážiti jak zbytek (přepad), který zůstal na zkušebním sítě, tak i propad; z hodnoty takto zjištěné se potom vypočte aritmetický průměr a vyjádří se v procentech podle váhy.

a) Prosévá se jednoduchými pravoúhlými síty z děrovaného plechu, jejichž dřevěný rám jest dlouhý 22 cm, 15 cm široký a 5 cm vysoký. Na tento rám jest připevněn děrovaný plech, nejlépe ocelový (na obou stranách hlazený), tloušťky 1 mm, se stejnoměrnými kruhovými otvory velikosti předepsané pro kroupy nebo krupky. K zachycení propadu při prosévání se použije podložky připevněné pod plechem.

(1) Proso, určené k výrobě jahel k lidské výživě, musí býti suché, zdravé, čisté, náležitě vyzrálé a bez snětivých zrn.

(2) Jáhly určené k lidské výživě nesmějí míti po uvaření cizí (zejména stuchlý) pach ani cizí (půdní, skladištní, zatuchlou, hořkou, palčivou a pod.) chuť. Množství znečištěnin nemá u dobrého zboží přesahovati 0.6% podle váhy a nesmí v žádném případě činiti více než 1.5% podle váhy.

(1) Výrobky ze žita nebo z pšenice, které neodpovídají výše uvedeným ustanovením, smějí býti vyráběny, do oběhu uváděny, zpracovány nebo jinak používány pouze se zvláštním svolením Svazu.

(2) Výroba a uvádění do oběhu zvláštních výrobků (mlýnské výrobky, které se získávají zvláštním výrobním procesem, jímž nabývají zvýšené výživněfysiologické hodnoty nebo jsou vyráběny za částečného použití jiných surovin, nebo mlýnské výrobky s přísadami jakéhokoliv druhu) jest přípustna — bez újmy všeobecných předpisů o povolování zřízení nových podniků — jen se zvláštním svolením Svazu. Tento předpis se nevztahuje na výrobky, které nejsou určeny k výrobě chleba, jiných druhů pečiva nebo těstovin (poživatin).

(1) Svaz vyhlásí vždy pro určité období, kolik obilí, vyjádřeno v procentech z přidělovacího čísla pro obchodní mletí, smějí mlýny zpracovati (v dalším liberace).

(2) Mlýn smí zpracovati obchodně nejvýše tolik obilí, kolik Svaz uvolnil podle odstavce 1. Obilí, které mlýn odebral podle §§ 30 a 31, avšak nezpracoval v období, pro které bylo uvolněno, smí býti zpracováno později, nejdéle však do konce výrobního období (§ 54, odst. 1).

(3) Svaz může s ohledem na stav zásobování v té které době a s ohledem na hospodářské poměry z toho plynoucí naříditi mlýnům všeobecně nebo v jednotlivých případech povinnost zpracovati obilí v množství určeném Svazem a stanoviti lhůtu pro splnění takového výrobního příkazu.

a) výrobku z obilí (na př. pšeničná mouka, kroupy, ovesné vločky),

c) čisté váhy,

b) typu, u krup čísla,

(1) Mlýnské výrobky z pšenice, žita, ječmene a ovsa s výjimkou vedlejšich výrobků pro krmné účely smějí býti uváděny do oběhu pouze s označením:

d) jména a adresy mlýna,

e) dne, kterého bylo zboží po dohotovení napytlováno k odeslání, nebo čísla zámelu.

(2) Označení jest provést zřetelně u každého pytle pytlovkou, která musí býti připevněna bezprostředně za uzlem motouzu, kterým se uzavírá pytel. Označení musí býti provedeno před vyklizením ze mlýna. Rozdělení nebo oddělené uvádění jednotlivých údajů je nepřípustné.

(3) Rozdělovač smí přidati k označení svoji firmu na zvláštní pytlovce, při drobném balení též na obalu.

(4) Osoby, které mlýnské výrobky z otevřených pytlů prodávají, zpracují nebo spotřebují, smějí odstraniti označení (pytlovku) teprve bezprostředně před prodejem, zpracováním nebo spotřebováním.

(5) Předpisů o označování jest použiti obdobně na tištěné i psané nabídky všeho druhu.

(6) K uzavření obalu se smí použiti pouze motouzu z jediného kusu, nenavazovaného ani jinak nastavovaného. Obal musí býti motouzem tak pevně, uzavřen, aby nebylo možno motouz přetáhnouti.

(1) Mlýnské výrobky k lidské výživě smějí býti dodávány a odebírány pouze na předepsané odběrní doklady (lístky na potraviny, odběrní listy, hromadné odběrní listy, bodová potvrzení, souhrnná bodová potvrzení a pod.) nebo na příkazní listy Svazu, pokud pro některé druhy mlýnských výrobků není stanovena jiná úprava.

(2) Při prodeji mlýnských výrobků k lidské výživě velkoobchodníkům a průmyslovým zpracujícím podnikům musí býti vyhotoven závěrečný list podle přílohy č. 5. Pro tyto obchody jsou závazné podmínky uvedené v příloze č. 5.

(1) Mlýny a rozdělovači mlýnských výrobků pro lidskou výživu smějí převzíti předepsané odběrní doklady jen na takové množství mlýnských výrobků, které mohou dodati v době platnosti odběrních dokladů.

(2) Mlýn ani rozdělovač mlýnských výrobků nesmí odepříti převzetí a splnění odběrního dokladu, jestliže splnění odběrního dokladu je v době jeho platnosti možné.

(3) Jestliže mlýn nebo rozdělovač po převzetí dokladů opravňujících k výdeji zboží zjistí, že včasná dodávka se stala pro vyšší moc nemožnou, je povinen tuto okolnost odběrateli písemně neprodleně po zjištění překážky oznámiti, potvrditi mu nemožnost splnění a vrátiti mu převzaté doklady.

(1) Mlýny a velkoobchodníci jsou povinni vyznačiti na každém převzatém dokladu, opravňujícím k výdeji zboží, den převzetí. Mlýny i velkoobchodníci dodávají mlýnské výrobky zpravidla v tom pořadí, v jakém jim byly odběrní doklady předloženy.

(2) Stanoví-li okresní národní výbor (okresní správní komise) nebo Svaz s ohledem na veřejné zásobování, že určité odběrní doklady nebo příkazní listy Svazu mají býti splněny v určitá době, jsou mlýny nebo velkoobchodníci povinni splniti dodávku ve stanovené lhůtě.

(1) Mlýnům je zakázáno vydávati mlýnské výrobky k lidské výživě spotřebitelům. Svaz může povoliti na žádost mlýna výjimky z tohoto zákazu pro mlýny, které vydávají uvedené mlýnské výrobky v prodejnách oddělených od mlýna, vedou-li o těchto prodejnách zvláštní účtování.

(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na výdej mlýnských výrobků získaných při zpracování obilí ve mzdě pro samozásobení, jsou-li dodržena ustanovení uvedená v §§ 84 a 85, na prodej mlýnských výrobků zaměstnancům mlýna na platné odběrní doklady a na výdej deputátu zaměstnancům mlýna v mlýnských výrobcích.

f) razítko a podpis dodavatele.

(1) Osoby, které odvážejí od mlýnů nebo od rozdělovačů mlýnské výrobky z obilí nebo luštěnin povozem nebo autem, jsou povinny míti u sebe řádně vyplněný a dodavatelem podepsaný dodací lístek, který musí obsahovati alespoň tyto údaje:

e) prohlášení dodavatele tohoto znění:
„Prohlašuji (Prohlašujeme), že dodávka se děje na doklady opravňující podle platných předpisů k odběru shora uvedeného zboží“,

d) datum dodávky a způsob dopravy,

c) druh a množství mlýnských výrobků,

b) jméno a adresu příjemce,

a) jméno a adresu dodavatele,

(2) Pokud dodací lístek podle odstavce 1 nahrazuje řádný účet, jsou mlýny a velkoobchodníci povinni vyznačiti v dodacím lístku vedle údajů uvedených v odstavci 1 také ještě cenu dodaných mlýnských výrobků.

(3) Tiskopisy dodacích lístků jest obstarati výhradně tam, kde Svaz určí.

(1) Každý dodavatel musí vydané dodací lístky označovati běžnými pořadovými čísly.

(2) Dodavatelé jsou povinni vyhotovovati dodací lístky trojmo. Příjemce zboží potvrdí na jednom vyhotovení svým podpisem příjem zboží a toto vyhotovení vrátí dodavateli, druhé vyhotovení si ponechá, třetí vyhotovení zůstává u dodavatele. Dodavatel i příjemce zboží jsou povinni dodací lístky uschovávati k účelům kontrolním.

(1) Mlýn smí přijmouti pšenici a žito ke zpracování ve mzdě jen tehdy, jestliže osoba, která dává obilí zpracovati ve mzdě, odevzdá zároveň mlecí výkaz. Mlýn nesmí přijmouti více pšenice a žita ke zpracování ve mzdě, než kolik bylo uvolněno námezdnímu zpracování podle záznamů v mlecím výkaze.

(2) Převzaté množství potvrdí mlýn ihned po převzetí odděleně podle druhů v mlecím výkaze a zapíše je odděleně podle druhů do předepsané knihy o námezdním mletí. Pokud mlýn nevydává výrobky z obilí odevzdaného mu ke zpracování ve mzdě ihned po převzetí tohoto zboží, musí mlecí výkaz zůstati ve mlýně až do vydání výrobků získaných zpracováním přijatého zboží.

(3) Mlýn jest oprávněn odepříti převzetí takového obilí, které není způsobilé ke zpracování na mlýnské výrobky určené k lidské výživě.

(4) Uschovávati ve mlýnech pro jiného obilí a výrobky z něho, které nejsou doloženy mlecím výkazem, je zakázáno. Obilí a výrobky z něho, které jsou skladovány ve mlýně z vlastní sklizně nebo pro vlastní hospodářství, musí býti odděleně uloženy a vedeny v evidenci ve skladní knize na zvláštním listě.

b) Svaz může ze zásobovacích důvodů povoliti výjimky z ustanovení pod písm. a).

(5) a) Mlýn smí přijímati obilí ke zpracování ve mzdě a vydávati výrobky z něho pouze v mlýnské budově. Jest tudíž zakázáno přejímati obilí ke zpracování a vydávati mlýnské výrobky z něho jinde než ve mlýně, zejména jest zakázáno přejímati obilí a vydávati mlýnské výrobky prostřednictvím třetích osob nebo ke zpracování ve mzdě svážeti (dáti svážeti) obilí od zemědělců a rozvážeti (dáti rozvážeti) jim mlýnské výrobky. Tento zákaz se vztahuje pouze na záměrnou činnost rázu pravidelného. Nevztahuje se na případy přivážení obilí nebo odvoz mlýnských výrobků provedený ojediněle jako na př. sousedská výpomoc.

(1) Základní ceny mlýnských výrobků k lidské výživě při dodávkách rozdělovačům, velkospotřebitelům (t. j. hostincům, restauracím, uznaným závodním kuchyním, nemocnicím, zaopatřovacím ústavům a pod.) a podnikům tyto výrobky zpracujícím činí za 100 kg:

a)	pšeničná krupice (typ 550)	Kčs 590.—,
b)	pšeničná mouka hrubá (typ 550)	Kčs 580.—,
c)	pšeničná mouka hladká (typ 1050)	Kčs 470.—,
d)	žitná mouka (typ 1370)	Kčs 393.—,
e)	kroupy č. 10	Kčs 480.—,
f)	kroupy č. 7 a krupky	Kčs 500.—,
g)	ovesné vločky (volně sypané)	Kčs 680.—,
h)	jáhly k jídlu	Kčs 610.—,
i)	pohanková krupice	Kčs 610.—,
j)	loupaný hrách (zrna celá i zlomky)	Kčs 980.—.

(2) Ceny stanovené v odstavci 1 platí, bude-li objednáno a odebráno najednou v celku nejméně:

a)	krup a krupek dohromady, ovesných vloček, jahel, pohankové krupice nebo loupaného hrachu	50 q,
b)	jiných mlýnských výrobků k lidské výživě dohromady	100 q.

(3) Dodávku v celku nebo odběrem v celku se rozumí dodávka nebo odběr:

c) při nichž dodávající dodá najednou méně než množství uvedená v odstavci 2, ačkoliv měl podle uzávěrky mezi ním a kupujícím a podle disposice kupujícího na odevzdané odběrní doklady dodati nejméně minimální množství uvedená v odstavci 2. Kupující je však povinen podati důkaz, že cena byla oprávněná, a to tím, že uschová při účtu závěrečný list a propis dopisu, kterým byla disposice potvrzena.

b) při nichž je zboží objednané najednou dodáno povozem nebo autem v jednom kalendářním dnu. Jestliže je dodávka prováděna těmito dopravními prostředky bez viny smluvních stran ve více dnech, jest ji pokládati přesto za dodávku v celku;

a) při nichž zboží objednané najednou je v jednom kalendářním dnu odebráno kupujícím v jednom místě převzetí nebo dodáno do jednoho místa převzetí;

(4) Ceny stanovené v odstavci 1 se rozumějí za 100 kg netto i s daní z obratu, bez pytlů, při dodávce v lepených papírových pytlích netto, pytel v to, s příplatkem Kčs 3.50 za každý lepený papírový pytel, při dodávce drahou franko přijímací stanice, při dodavce povozem (autem a pod.) franko sklad kupujícího. Dodávka v lepených papírových pytlích je přípustná jen se souhlasem kupujícího.

(5) Při dodávce franko sklad kupujícího nesmí mlýn účtovati za dovoz mlýnských výrobků k cenám stanoveným v odstavci 1 žádnou přirážku, je-li mlýn nebo sklad mlýna v témže místě, ve kterém je sklad kupujícího. Dodá-li mlýn mlýnské výrobky franko sklad kupujícího, který je mimo sídlo mlýna nebo mimo sklad mlýna, může mlýn k cenám stanoveným v odstavci 1 účtovati sjednanou přirážku za dovoz, nejvýše však Kčs 4.— za 100 kg mlýnských výrobků.

(6) Ceny stanovené v odstavci 1, písm. a)—g), jsou ceny pevné; při odběru nejméně 500 q zboží platí takto stanovené ceny jako nejvyšší, pokud tak Svaz určil po slyšení mlynářských zájmových organisací. Ceny stanovené v odstavci 1, písm. h)—j), jsou ceny nejvyšší.

(1) Ceny stanovené v § 87 se zvyšují při dodávkách rozdělovačům a podnikům zpracujícím mlýnské výrobky při každých 100 kg o tyto přirážky, jestliže se dodává (odebírá) najednou v celku (§ 87, odst. 3):

a)	ovesných vloček, jahel, pohankové krupice nebo loupaného hrachu
	méně než 50 q až alespoň 10 q	Kčs 10.—,
	méně než 10 q až alespoň 1 q	Kčs 40.—,
	méně než 1 q	Kčs 60.—;
b)	krup a krupek dohromady
	méně než 50 q až alespoň 10 q	Kčs 10.—,
	méně než 10 q až alespoň 1 q	Kčs 40.—,
	méně než 1 q	Kčs 50.—;
c)	žitné mouky
	méně než 100 q	Kčs 20.—;
d)	pšeničné krupice, pšeničné mouky hrubé a pšeničné mouky hladké dohromady
	méně než 100 q	Kčs 25.—.

S výjimkou jahel, pohankové krupice a loupaného hrachu jsou stanovené přirážky pevné, u jahel, pohankové krupice a loupaného hrachu jsou nejvyšší.

(2) Ceny stanovené v § 87 se zvyšují při dodávkách velkospotřebitelům (t. j. hostincům, restauracím, uznaným závodním kuchyním, nemocnicím, zaopatřovacím ústavům a pod.) při každých 100 kg o tyto nejvyšší přirážky:

a) je-li dodavatelem rozdělovač, o přirážky uvedené v odstavci 1;

b) je-li dodavatelem mlýn a velkospotřebitel odebírá mlýnské výrobky ze mlýna vlastním povozem, o přirážku Kčs 10.— bez ohledu na odebírané množství;

c) je-li dodavatelem mlýn a nejde o případy uvedené pod písm. b), jestliže se dodává (odebírá) najednou v celku (§ 87, odst. 3):

aa)	ovesných vloček, jahel, pohankové krupice nebo loupaného hrachu méně než 50 q až alespoň 10 q	Kčs 10.—,
	méně než 10 q	Kčs 20.—;
bb)	krup a krupek dohromady
	méně než 50 q až alespoň 10 q	Kčs 10.—,
	méně než 10 q	Kčs 20.—;
cc)	žitné mouky
	méně než 100 q	Kčs 20.—;
dd)	pšeničné krupice, pšeničné mouky hrubé a pšeničné mouky hladké dohromady
	méně než 100 q až alespoň 50 q	Kčs 15.—,
	méně než 50 q	Kčs 20.—.

(3) Ceny mlýnských výrobků k lidské výživě při dodávce množství uvedených v odstavcích 1 a 2 se rozumějí franko sklad kupujícího kromě případů uvedených v odstavci 2, písm. b). Jinak platí ustanovení § 87, odstavec 4.

b) jde-li o odvoz do jiné obce, činí srážka 100% železničního dopravného pro kryté vozy, vypočítaného podle nejkratší vzdálenosti po silnici od prodávajícího ke kupujícímu, při čemž třeba bráti za základ dopravní sazby za 10tunový náklad, nejméně však Kčs 4.—.

(1) Bylo-li smluvními stranami dohodnuto, že si kupující sám obstará odvoz zboží, musí mu prodávající poskytnouti se stanovených cen tyto srážky za každých 100 kg:

a) jde-li o odvoz v téže obci Kčs 4.—,

(2) Ustanovení odstavce 1 neplatí v případech uvedených v § 88, odst. 2, písm. b).

(1) Na každou dodávku s výjimkou prodeje v drobném spotřebitelům musí býti vydán účet s označením dne a způsobu dodávky. Účet může býti nahrazen dodacím lístkem. V tom případě musí dodací lístek obsahovati údaje uvedené v odstavci 3.

(2) Pokud účet za zboží dodávané prodávajícím má náležitosti dodacího lístku (§ 79), nahrazuje tento účet dodací lístek.

e) způsob dodávky.

d) prodejní cenu za 100 kg a úhrnnou částku,

c) druh a množství prodaných a dodaných mlýnských výrobků,

b) den uzávěrky a dodávky,

a) jméno a bydliště kupujícího a prodávajícího,

(3) Děje-li se prodej a dodávka téhož dne nebo ve dvou všedních dnech následujících po sjednání prodeje v menších množstvích, nahrazuje účet závěrečný list (§ 72, odst. 2), obsahuje-li alespoň tyto údaje:

(1) Prodejní ceny pro spotřebitele činí za 1 kg:

a)	pšeničné krupice (typ 550)	Kčs 7.20,
b)	pšeničné mouky hrubé (typ 550)	Kčs 7.—,
c)	pšeničné mouky hladké (typ 1050)	Kčs 5.80,
d)	žitné mouky (typ 1370)	Kčs 5.20,
e)	krup č. 10	Kčs 6.—,
f)	krup č. 7 a krupek	Kčs 6.20,
g)	ovesných vloček (volně sypaných)	Kčs 8.40,
h)	jahel k jídlu	Kčs 7.50,
i)	pohankové krupice	Kčs 7.50,
j)	loupaného hrachu (zrna celá i zlomky)	Kčs 11.60.

(2) Ceny pro spotřebitele se rozumějí brutto za netto s papírovým sáčkem a s daní z obratu.

(3) Ceny pro spotřebitele jsou ceny nejvyšší.