ČÁST 1
A. Provádění obchodních úkolů.
I.
Základní ustanovení.
II.
Výkup a dodávky plodin.
III.
Společná ustanovení pro skladování a opatrování plodin na skladech vykupovačů a na odlehčovacích skladech.
IV.
Ostatní povinnosti vykupovačů.
V.
Přidělování plodin.
I.
Základní ustanovení.
II.
Výkup a dodávky plodin.
III.
Společná ustanovení pro skladování a opatrování plodin na skladech vykupovačů a na odlehčovacích skladech.
IV.
Ostatní povinnosti vykupovačů.
V.
Přidělování plodin.
§ 1
Obchodní úkoly.
(1) Obchodní úkoly vyplývající z činnosti Svazu, provádí Výsadní obilní společnost, v dalším Společnost, a to sama nebo prostřednictvím jiných osob nebo podniků.
(2) Společnost jest povinna pověřiti prováděním určitých úkolů jiné osoby nebo podniky, rozhodne-li tak Svaz se souhlasem ministerstva výživy.
§ 2
Vykupovači.
(1) Pověření opravňující k výkupu, skladování a dodávkám plodin (odst. 2) mají vykupovači, jimiž jsou:
Pověření opravňující k výkupu, skladování a dodávkám plodin může býti uděleno jen se schválením Svazu; osobám a podnikům uvedeným pod písm. b) a c) mimo to pouze na návrh příslušného hlavního komisionáře.
Pověření opravňující k výkupu, skladování a dodávkám plodin může býti uděleno jen se schválením Svazu; osobám a podnikům uvedeným pod písm. b) a c) mimo to pouze na návrh příslušného hlavního komisionáře.
a) hlavní komisionáři Společnosti, pokud od Společnosti obdrželi oprávnění vykupovati plodiny přímo,
b) osoby a podniky, jež obdržely od Společnosti oprávnění vykupovati, skladovati a dodávati plodiny,
c) mlýny s přidělovacím číslem pro obchodní mletí, jež obdržely od Společnosti výkupní oprávnění.
(2) Vykupovači uvedení v odstavci 1, písm. a) a b) provádějí:
a) výkup obilí, luštěnin a olejnatých semen jako komisionáři Společnosti, t. j. vlastním jménem, avšak na účet Společnosti;
b) výkup jiných plodin (čekanky, sena a slámy a jiných krmiv) vlastním jménem a na vlastní účet.
(3) Vykupovači-mlýny smějí vykupovati pouze pšenici, žito a směsi těchto druhů obilí. Ječmen průmyslový smějí vykupovati pouze ty mlýny, které se zabývají též výrobou krup, oves pouze ty mlýny, které se zabývají výrobou ovesných vloček, a proso pouze ty mlýny, které se zabývají opracováním prosa na jáhly. Ostatní druhy plodin nesmějí vykupovači-mlýny vykupovati. Při tom vykupovači-mlýny provádějí výkup vždy vlastním jménem a na vlastní účet.
(4) Svaz může určiti druh a množství plodin, jež jednotliví vykupovači smějí nejvýše vykoupiti; může též stanoviti podmínky pro dodávky plodin od pěstitelů přímo do podniků je zpracujících.
(5) a) Obilím se rozumějí všechny druhy vymlácené a nevymlácené pšenice, žita, ječmene, ovsa, pohanky a prosa, všechny druhy vyluštěné nebo nevyluštěné (dozrálé) kukuřice a směsi dvou nebo několika druhů obilí.
b) Luštěninami se rozumí suchý hrách, čočka, jedlé fazole a směsi těchto luštěnin.
c) Olejnatými semeny se rozumí řepka, řepice, hořčice, lněné semeno, konopné semeno, mák, semeno slunečnice a soja.
§ 3
Průkazy.
(1) Vykupovači obdrží od Společnosti průkaz, aby se jím mohli při své činnosti vykazovati. V tomto průkaze musí býti vždy uvedeno, na které druhy plodin se oprávnění vztahuje a zda vykupovač provádí činnost vlastním jménem na účet Společnosti či na účet vlastní. Vykupovač nesmí zahájiti činnost před doručením průkazu.
§ 4
Dozor hlavních komisionářů.
Hlavní komisionáři jsou povinni vykonávati dozor nad činností osob, jež jejich prostřednictvím obdržely od Společnosti pověření k provádění obchodních úkolů. Zejména jsou povinni:
a) vyrozumívati své vykupovače o všech opatřeních, jež se jich dotýkají, pokud tak neučiní Svaz nebo Společnost,
b) kontrolovati hlášení a jiné doklady vykupovačů o vykoupených, dodaných a skladovaných plodinách, zejména pokud jde o doklady, podle nichž se provádí vyúčtování a potvrzovati jejich úplnost a správnost podle pokynů Svazu.
§ 5
Zánik vykupovačského oprávnění.
Vykupovačské oprávnění zaniká:
Hlavní komisionáři a vykupovači mohou býti okamžitě zbaveni oprávnění k výkupu, skladování a dodávkám plodin, zejména
Z odnětí práva výkupu, skladování a dodávek plodin nenáleží hlavním komisionářům a vykupovačům nárok na jakoukoliv náhradu.
a) vzdáním se vykupovače, bylo-li Společností, po případě Svazem schváleno,
b) odnětím vykupovačského oprávnění Společností, po případě Svazem.
1. stanou-li se podle bursovních zvyklostí tuzemské plodinové bursy insolventní,
2. proviní-li se hrubě nebo opětovně proti ustanovením tohoto řádu,
3. jestliže do 14 dnů po výzvě nezaplatí dlužné částky, jež jsou povinni odváděti Svazu nebo Společnosti.
§ 6
Ustanovení nakupovačů.
(1) Nakupovačem jest ten, kdo podle pověřeni uděleného vykupovačem jest oprávněn a povinen vykupovati plodiny, přejímati je co do množství a jakosti, vydávati předepsané doklady o výkupu a prováděti předepsané zápisy. Osoby, které vykonávají pouze některou z uvedených činností, nebo jsou pověřeny vyřizovati u pěstitelů plodin jiné úkoly související s výkupem plodin, jsou pomocníky vykupovačů nebo nakupovačů.
(2) Podniky zabývající se zpracováváním plodin smějí býti nakupovači a pomocníky jen se souhlasem Společnosti.
(3) Vykupovači vydají nakupovačům a pomocníkům průkaz podle vzoru Společností stanoveného. Průkazy vydané do 30. června 1945 neplatí.
Vykupovači jsou povinni kdykoliv na vyzvání Společnosti okamžitě s nakupovačem rozvázati nakupovačský poměr. Vykupovači platí nakupovače ze svého a ručí za škody nakupovačem způsobené.
Vykupovači jsou povinni kdykoliv na vyzvání Společnosti okamžitě s nakupovačem rozvázati nakupovačský poměr. Vykupovači platí nakupovače ze svého a ručí za škody nakupovačem způsobené.
§ 7
Výkup plodin.
(1) Pěstitelé chlebového obilí (pšenice, žita a soureže), pohanky, prosa, jedlých luštěnin a olejnatých semen, smějí zcizovati tyto plodiny výhradně Společnosti, po případě osobám, které Společnost pověřila výkupem těcht plodin (§ 2). Toto ustanovení neplatí pro poskytování deputátu a výměnku podle platných předpisů o samozásobení a pro výměnu mezi pěstiteli pro získání vhodného osiva podle směrnic o opatřování osiva.
(2) Pěstitelé ječmene, ovsa, kukuřice a krmných luštěnin smějí tyto plodiny zcizovati výhradně Společnosti anebo osobám, které Společnost pověřila výkupem těchto plodin (§ 2). Toto ustanovení neplatí pro poskytování deputátu a výměnku, pokud tím nebude ohroženo splnění dodávkových povinností, a pro výměnu za týž nebo jiný druh krmného obilí nebo krmných luštěnin mezi pěstiteli.
(3) Osoby, které získaly obilí, luštěniny a mák od pětitelů (jako deputát, výměnek a pod.), smějí tyto plodiny zcizovati výhradně Společnosti, případně osobám, které Společnost pověřila výkupem těchto plodin (§ 2).
(4) Plodiny, které se smějí dodávati výhradně Společnosti, se smějí nabývati jen od Společnosti nebo od osob, které jich od Společnosti nabyly, nebo které Společnost k prodeji zmocnila.
§ 8
Hospodářské a mlecí výkazy.
(1) Zemědělské závody vedou »Hospodářský výkaz zemědělce pro rok 1947/48« podle vyhlášky ministra zemědělství ze dne 15. prosince 1945, o hospodářských výkazech (Ú. l. I č. 12/1946, běž. č. 95).
(2) Osoby, které si dávají zpracovati chlebové obilí ve mzdě, jsou povinny vésti mlecí výkaz, který jim vydá místní národní výbor (místní správní komise) příslušný podle bydliště. Místním národním výborům (místním správním komisím) doručí mlecí výkazy Svaz prostřednictvím okresních národních výborů (okresních správních komisí).
§ 9
Potvrzení dodávky.
Každý, kdo prodává vykupovači Společnosti plodiny spadající do působnosti Svazu, jest povinen dáti si jím dodávku potvrditi. Vykupovač jest povinen potvrditi každou dodávku zapsáním do hospodářského výkazu.
§ 10
Úprava odběru.
Vykupovači Smějí prodávati a dodávati vykoupené plodiny pouze na příkaz Společnosti nebo podle směrnic Svazu (§§ 30—35).
§ 11
Poměr vykupovačů k třetím osobám a opatření potřebných prostředků.
(1) Z jednání s třetími osobami jsou jedině oprávněni a zavázáni hlavní komisionáři a vykupovači.
(2) Všechny prostředky potřebné ke splnění povinností vyplývajících z této vyhlášky, zejména k zaplacení výkupních cen, jsou hlavní komisionáři a vykupovači povinni opatřiti si sami.
§ 12
Výkup plodin na účet Společnosti.
(1) Vykupovači kromě vykupovačů-mlýnů vykupují plodiny uvedené v § 2, odst. 2 a), s výjimkou uznaného osiva těchto plodin, výhradně na účet Společnosti; jsou povinni sjednati se Společností, že tyto plodiny se stávají okamžikem výkupu vlastnictvím Společnosti.
(2) K plodinám, jež jsou vlastnictvím Společnosti, nepřísluší vykupovačům a hlavním komisionářům zástavní ani retenční právo, a to ani tehdy, kdyby měli za Společností pohledávky jakéhokoliv druhu. Vykupovači a hlavní komisionáři nesmějí k vykoupeným plodinám zřizovati zástavní právo kromě případu uvedeného v odstavci 3.
(3) Společnost jest oprávněná zříditi na vykoupené a dosud neprodané obilí zástavní právo podle zákona ze dne 28. června 1933, č. 107 Sb., o obilních zástavních listech a o veřejných obilních skladištích, ve znění předpisů tento zákon pozměňujících. Totéž právo přísluší vykupovačům Společnosti ohledně obilí jimi vykoupeného a dosud neprodaného, jakož i hlavním komisionářům ohledně obilí, které skladují pro Společnost; tito jsou oprávněni vydáním obilního zástavního listu na množství nejméně 25 q téhož druhu sjednati ve vlastním jméně a na vlastní účet peněžní zápůjčku a zříditi pro ni věřiteli zástavní právo.
§ 13
Nevymlácené plodiny.
Nevymlácené (nevyluštěné) plodiny nesmějí vykupovači vykupovati bez zvláštního souhlasu Společnosti.
§ 14
Zjišťování jakosti.
(1) Vykupovači jsou povinni postupovati při zjišťování a posuzování jakosti plodin podle platných ustanovení o výkupních cenách a výkupních podmínkách a podle zvyklostí příslušné plodinové bursy.
(2) a) Jakostní váha obilí musí býti zjištěna u každé dodávky a zapsána na lístku o převzetí nebo dodacím lístku.
b) Při dodávkách obilí po železnici jest dodávající vykupovač povinen zapsati do nákladního listu jakostní váhu dodávaného obilí. Nesplní-li dodávající vykupovač tuto povinnost, jest kupující oprávněn odebrati vzorky a předložiti je plodinové burse příslušné podle místa odebrání vzorků. Výlohy spojené s úředním vzorkováním, jakož i se zjištěním jakostní váhy provedeným bursou nese v takovém případě vždy dodávající vykupovač bez ohledu na výsledek provedeného zjištění váhy.
§ 15
Cenové tabulky a splatnost výkupních cen.
(1) Vykupovači a jejich nakupovači jsou povinni vyvěsiti na přístupném místě ve svých kancelářích a ve svých skladech přehlednou tabulku o výkupních cenách. Správnost cen na této tabulce potvrdí hlavní komisionář.
(2) Vykupovači jsou povinni zaplatiti za plodiny stanovenou výkupní cenu do 3 dnů po výkupu.
§ 16
Sjednávání platebních podmínek.
(1) Vykupovači a hlavní komisionáři mohou podle okolností případu ujednati s kupujícím takové platební podmínky, aby neutrpěli ztrátu. Mohou požadovati i zaplacení předem, nebo zřízení akreditivu nebo bankovní záruky, jestliže jest oprávněná pochybnost o platební schopnosti odběratelově. Nesplní-li kupující stanovené platební podmínky, nejsou vykupovači a hlavní komisionáři povinni dodati kupujícímu plodiny, jež mu byly přiděleny. Dodávka nesmí býti odepřena z toho důvodu, že obilí bylo dáno do zástavy za úvěr na obilní zástavní listy. Za zaplacení prodejní ceny plodin Svaz ani Společnost neručí.
(2) Vykupovači a hlavní komisionáři jsou oprávněni postupovati pohledávky za prodané a dodané plodiny.
§ 17
Přejímání plodin do úschovy.
(1) Vykupovači a hlavní komisionáři nejsou oprávněni přijímati plodiny do úschovy od osob, u nichž přísluší Společnosti výhradné právo k výkupu, pokud Svaz nerozhodne jinak.
(2) Ustanovení odstavce 1 neplatí pro plodiny, které pěstitel dodal vykupovači nebo hlavnímu komisionáři k přípravě osiva pro svoji vlastní potřebu. Vykupovač nebo hlavní komisionář je povinen vykazovati příjem, výdej a zásobu těchto plodin ve zvláštním seznamu.
§ 18
Vyhotovování tiskopisů při výkupu a při dodávkách plodin domácího původu.
(1) Vykupovači jsou povinni vydati u plodin domácího původu při každém výkupu lístek o převzetí a při každé dodávce plodin dodací lístek na předepsaném vzoru podle pokynů, v nichž bude určen počet vyhotovení, způsob vyplňování a doručení.
(2) Hlavní komisionáři jsou povinni vydati při dodávce plodin z odlehčovacího skladu dodací lístek na předepsaném vzoru.
§ 19
Evidence dodávkových povinností.
(1) Evidence dodávkových povinností a jejich plnění se vede u evidenčních míst. Pro každý správní okres se zřídí jedno evidenční místo.
(2) Vykupovači jsou povinni hlásiti evidenčním místům podle jednotlivých obcí ve lhůtách a způsobem, které Svaz předepíše, množství plodin, které od pěstitelů vykoupili nebo pěstitelům dodali.
(3) Vykupovači jsou oprávněni nahlížeti u evidenčního místa do záznamů, ve kterých se vede evidence dodávkových povinností a jejich plnění, a činiti si z nich potřebné opisy a výpisy.
(4) Správu evidenčního místa vedou vykupovači k tomu Svazem zvláště pověření. Tito vykupovači jsou zejména povinni:
a) vésti pečlivě a řádně záznamy předepsané Svazem,
b) podávati hlášeni předepsaná Svazem,
c) spolupůsobiti při rozvrhu dodávkových povinností na jednotlivé obce a v obcích na jednotlivé pěstitele,
d) podávati zprávy o překážkách v plnění dodávkových povinností a ve vedení evidence a činiti návrhy na odstranění těchto překážek.
(5) Výlohy spojené s vedením evidence hradí Svaz paušálními částkami.
(6) Zřízením evidenčních míst podle odstavce 1 se nemění nic na dosavadním právu pěstitele dodávati plodiny vykupovači, kterého si sám zvolí, pokud Svaz pěstiteli výslovně neurčil, kterému vykupovači je povinen plodiny dodati.
§ 20
Ručení za způsobilost skladiště, opatrování plodin a jejich pojištění.
(1) Vykupovač jest povinen skladovati, hlídati a opatrovati plodiny jako řádný obchodník a jest plně zodpovědný za vhodnost, způsobilost a únosnost jím používaných skladovacích prostorů. Jest povinen učiniti veškerá opatření k zachování dobré jakosti plodin. Zanedbá-li vykupovač tuto povinnost, jest Společnost oprávněna učiniti na jeho účet opatření potřebná k zachování dobré jakosti plodin. Vykupovač jest zejména povinen postarati se po vyprázdnění skladu na své útraty o řádné vyčištění a desinfekci skladiště, zejména od pilousů, roztočů a jiných škůdců dříve, než do skladiště počne uskladňovati plodiny.
(2) Plodiny uložené ve skladišti musí býti pojištěny na útraty vykupovače proti požáru u československé pojišťovny ve výkupní ceně, je-li vyšší než cena prodejní, jinak v ceně prodejní.
V případě požáru jest vykupovač povinen učiniti vše, čeho jest potřebí, aby byly zachovány veškeré nároky proti pojišťovně a jest povinen vyrozuměti Společnost o požáru do 24 hodin telegraficky a písemně.
V případě požáru jest vykupovač povinen učiniti vše, čeho jest potřebí, aby byly zachovány veškeré nároky proti pojišťovně a jest povinen vyrozuměti Společnost o požáru do 24 hodin telegraficky a písemně.
(3) Skladiště vykupovačů musí býti vybavena potřebnými teploměry.
(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 platí též pro hlavní komisionáře skladující plodiny na odlehčovacích skladech.
(5) Hlavní komisionář jest povinen vésti v každém odlehčovacím skladě samostatný kontrolní deník, v němž jest povinen zapisovati manipulační úkony s obilím uloženým ve skladě. Tyto zápisy nutno vésti odděleně podle jednotlivých druhů obilí a nutno v nich označiti den, kterého byla manipulace provedena, způsob manipulace, počet osob zaměstnaných při manipulaci, dobu trvání manipulace a množství obilí, s nímž bylo manipulováno, podle jednotlivých partií. Do tohoto kontrolního deníku jest zapisovati podle potřeby denní teplotu vzduchu ve skladišti a teplotu jednotlivých partií uložených ve skladišti.
§ 21
Čištění a třídění plodin.
Vykupovači a hlavní komisionáři smějí čistiti a tříditi plodiny za účelem získání zboží lepší jakosti (kategorie, jakostní váhy atd.) pouze se svolením Společnosti a podle směrnic a podmínek stanovených Společností.
§ 22
Ohrožení jakosti.
Jestliže by skladované plodiny mohly utrpěti při dalším skladování na jakosti, jest vykupovač, po případě hlavní komisionář povinen oznámiti to včas Společnosti; Společnost učiní vhodná opatření.
§ 23
Schvalování skladů.
(1) Vykupovači smějí skladovati plodiny pouze v těch skladech, které Společnost předem schválila. Společnost schválí zásadně pouze takové sklady, u nichž jest zajištěno, že nájemní smlouva nemůže býti vypověděna do konce kalendářního roku, v němž končí ten který hospodářský rok.
(2) Schválení skladu Společnosti nemá vliv na ručení vykupovače za jakost plodin, za vhodnost, způsobilost a únosnost schváleného skladu.
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí též pro hlavní komisionáře, pokud jde o odlehčovací sklady.
(4) Vykupovači a hlavní komisionáři nesmějí skladovati vykoupené plodiny v podnicích je zpracujících, pokud Svaz nepovolí výjimku nebo pokud Společnost neschválila v takovém podniku sklad podle odstavců 1—3.
§ 24
Převoz plodin na sklad odlehčovací.
(1) Nemá-li vykupovač možnost skladovati vykoupené plodiny, požádá svého hlavního komisionáře o převzetí plodin na odlehčovací sklad. Zjistí-li hlavní komisionář důvodnost žádosti vykupovače, požádá Společnost o povolení převézti plodiny na odlehčovací sklad. Žádost jest podati na vzorci stanoveném Společností. Prováděti převozy obilí bez předchozího souhlasu Společnosti jest zakázáno.
(2) Na odlehčovací sklad mají býti zásadně převáženy jen plodiny způsobilé k dlouhodobému skladování. Žádá-li se o povolení k převozu plodin horší jakosti než jest popsána v příloze č. 1, A, bod 1, jest v žádosti o povolení k převozu na tuto horší jakost upozorniti; Společnost učiní potřebná opatření. Kdyby Společnost do 14 dnů od doručení žádosti potřebné nezařídila, jest míti za to, že povolila převzetí takových plodin na odlehčovací sklad. Takové plodiny musí býti skladovány odděleně od ostatních plodin. Převoz plodin může býti proveden pouze v době, která v povolení jest vyznačena, jinak pouze do 30 dnů od data povolení k převozu.
(3) Výlohy převozu pšenice, žita, ječmene a ovsa ze skladů vykupovačů na sklad odlehčovací hradí Svaz (příloha č. 1), pokud Společnost tyto převozy schválila podle ustanovení odstavce 1.
Za převozy obilí, u něhož hlavní komisionář v žádosti o povolení k převozu nevyznačil, že jde o obilí horší jakosti než jest popsána v příloze č. 1, A, bod 1, nehradí Svaz výlohy převozu. Rovněž Svaz nehradí u takových převozů výlohy uskladnění, vyskladnění, ani jakékoliv jiné výlohy spojené se skladováním ode dne, kterého bylo obilí převzato na odlehčovací sklad.
Za převozy obilí, u něhož hlavní komisionář v žádosti o povolení k převozu nevyznačil, že jde o obilí horší jakosti než jest popsána v příloze č. 1, A, bod 1, nehradí Svaz výlohy převozu. Rovněž Svaz nehradí u takových převozů výlohy uskladnění, vyskladnění, ani jakékoliv jiné výlohy spojené se skladováním ode dne, kterého bylo obilí převzato na odlehčovací sklad.
§ 25
Náhrady za skladování.
(1) Náhrady skladného, manka a úroků u pšenice, žita, ječmene, ovsa, obilní směsi a luštěnin skladovaných na skladech vykupovačů a hlavních komisionářů, úroková míra pro kontokorentní styk, výlohy spojené s uskladněním a vyskladněním obilí na odlehčovacích skladech, náhrady za fukarování a mimořádné přehazování obilí na odlehčovacích skladech a jiné další náhrady hradí Svaz podle ustanovení přílohy č. 1 a podle deváté části této vyhlášky.
(2) U zboží nevyjmenovaného v odstavci 1 se neplatí náhrady uvedené v odstavci 1.
(3) Placení náhrad uvedených v odstavci 1 odpadá, bude-li zjištěno, že hlavní komisionář skladuje na odlehčovacím skladě obilí (odst. 1), které se jeho vinou zkazilo tak, že by nemuselo býti převzato ani při doložce o nižší ceně.
§ 26
Hlášení vývažků.
Vývažky na skladech vykupovačů a na odlehčovacích skladech jest hlásiti způsobem Společností předepsaným.
§ 27
Výjimka pro vykupovače — mlýny.
Ustanovení §§ 20—26 neplatí pro vykupovače-mlýny a jejich hlavního komisionáře.
§ 28
Jiné předpisy platné pro činnost vykupovačů a hlavních komisionářů.
(1) Vykupovači a hlavní komisionáři jsou povinni dodržovati při své činnosti všechny platné předpisy a opatření vydaná k jejich provedení. Vykupovači a hlavní komisionáři jsou povinni zejména vyhověti příkazům a směrnicím, jež vydají Svaz nebo Společnost, a jsou povinni zaříditi vše, aby shora zmíněné platné předpisy, směrnice a příkazy byly splněny. Vykupovači a hlavní komisionáři jsou povinni učiniti veškerá potřebná opatření, aby ustanovení této vyhlášky byla přesně zachovávána též jejich zaměstnanci a nakupovači.
(2) Hlavní komisionáři a vykupovači jsou povinni dodržovati při své výkupní a prodejní činnosti přesně všechna platná cenová ustanovení.
§ 29
Soudní příslušnost v případě sporu.
Vykupovači a hlavní komisionáři jsou povinni podrobiti se ve vzájemných sporech o nárocích z jednání nebo opominutí proti ustanovením této vyhlášky a prováděcích předpisů k nim vydaných příslušnosti rozhodčího soudu tuzemské plodinové bursy. Pokud se strany jinak nedohodnou, řídí se příslušnost tohoto soudu bydlištěm (sídlem) strany žalované, při čemž rozhodčí soud Pražské plodinové bursy jest příslušným pro Čechy, rozhodčí soud Plodinové bursy v Brně pro zemi Moravskoslezskou.
§ 30
Přidělováni obilí mlýnům.
(1) Obilí, jež mlýny vykoupí na základě svého vykupovačského oprávnění, smějí použiti volně ke splnění liberace a výrobních příkazů (§ 69). Svaz může určití, jaké množství obilí jest mlýn povinen z vlastního výkupu dodati jiným osobám a podnikům zpracujícím obilí, je-li to nutné v zájmu stejnoměrného zásobování. Pro tyto dodávky platí ustanovení o dodávkách obilí ze skladů vykupovačů a hlavních komisionářů.
(2) Mlýny, které nemají z vlastního výkupu dostatek obilí ke splnění liberace a výrobních příkazů (§ 69), mohou požádati Společnost o příděl nedostávajícího se množství na vzoru předepsaném Společností a ve lhůtě stanovené Svazem.
(3) Společnost rozhodne o žádostech mlýnů o příděl obilí po slyšení zvláštního sboru složeného zejména ze zástupců všech hlavních komisionářů. Příděl obilí se provede vydáním příslušného příkazu k dodávce, jehož jedno vyhotovení obdrží mlýn, který požádal o příděl, a vykupovač, z jehož skladu se obilí přiděluje.
(4) Chce-li mlýn odebrati více obilí než jest potřebí ke splnění liberace nebo zvláštního mlecího příkazu, požádá Společnost o příděl tohoto obilí s výslovným označením, že jde o obilí odebírané na sklad. Společnost vydá na dodávku takového obilí podle stavu svých zásob příkazní list. Obilí převzaté na sklad nesmí mlýn semlíti, dokud je Svaz neuvolní ke zpracování.
§ 31
Sjednávání a provádění dodávek obilí.
(1) Vykupovači Společnosti jsou povinni sjednati s mlýny uzávěrku na dodávku obilí podle § 30, odst. 3 a 4, pokud mají dostatečné množství obilí na skladě. Totéž platí i pro hlavní komisionáře skladující obilí na odlehčovacích skladech.
(2) Mlýr. jest povinen sjednati s vykupovačem dodací lhůtu tak, aby obilí bylo dodáno nejpozději posledního dne časového období, na které toto obilí bylo uvolněno mlýnu ke zpracování (§ 69) nebo v němž má mlýn obilí zpracovati podle zvláštního příkazu Svazu.
(3) Prolongace sjednané dodací lhůty dohodou stran nebo pro vyšší moc jest přípustná nejvýše na dobu převyšující nejdelší dodací lhůtu podle odstavce 2 o 15 dnů. Další prolongace není ani se souhlasem Společnosti přípustná.
(4) Nebylo-li obilí mlýnu dodáno nebo mlýnem převzato ve lhůtě sjednané podle odstavce 2 nebo 3, nesmí vykupovač uzávěrku splniti; zavinil-li nesplnění uzávěrky vykupovač, odpovídá mlýnu za škodu podle zvyklostí příslušné plodinové bursy.
(5) Dodáním podle odstavce 4 se rozumí při místních obchodech převzetí a odebrání obilí ze skladu vykupovače a při distančních obchodech odevzdaní obilí dráze nebo dopravci k dopravě na adresu kupujícího. Převzetím obilí ve skladě vykupovače bez skutečného vyskladnění není dodávka splněna podle odstavce 4.
(6) Vykupovač jest povinen odeslati kupujícímu závěrečný list na sjednanou dodávku obilí nejdéle do 48 hodin od sjednání obchodu, a to na vzoru předepsaném Společností. Kupující jest povinen řádně firemně podepsaný závěrečný list vrátiti vykupovači nejpozději do 48 hodin po jeho doručení. Jedno vyhotovení závěrečného listu doručuje vykupovač Společnosti po provedení dodávky se záznamem o dodávce, který Společnost předepíše.
(7) Ze sjednaných uzávěrek jsou jedině oprávněné a zavázané smluvní strany.
(8) Storno uzávěrky bude kromě případů uvedených v § 16, odst. 1 uznáno pouze v případech insolvence kupujícího nebo zkázy podniku, který plodiny koupil.
(9) Množství obilí, na které byl vydán příkaz k dodávce, smí býti překročeno směrem nahoru nebo dolů až o 5%.
§ 32
Přidělování obilí výrobcům sladu.
Příděl obilí výrobcům sladu se provádí podle směrnic Svazu pro chmel, slad a pivo.
§ 33
Přidělování obilí některým jiným podnikům.
Obilí k jiným účelům než ke zpracování na mlýnské výrobky k lidské výživě a na slad přiděluje Společnost na žádost podniku. Podmínky pro tyto dodávky určí Svaz, pokud nejsou stanoveny všeobecnými předpisy.
§ 34
Ztráta nároku na příděl obilí.
Svaz může vysloviti ztrátu nároku na příděl obilí bez újmy trestního stíhání podle platných předpisů, jestliže podnik:
a) zcizil v nezpracovaném stavu obilí (kromě odpadu), které mu bylo přiděleno nebo které koupil na základě svého výkupního oprávnění,
b) opětovně nepodal řádně a včas hlášení předepsaná Svazem,
c) odepřel splnění nebo zaviněně oddálil splnění příkazů Svazu k dodávce obilí nebo výrobků z obilí,
d) ze své viny nesplnil výrobní příkaz daný Svazem nebo při zpracování překročil množství obilí, jehož zpracování bylo Svazem dovoleno nebo přikázáno,
e) nezaplatil ani po upomínce částky dluhující Svazu nebo Společnosti,
f) nevrátil do 14 dnů ode dne dodávky (převzetí) obilí prodávajícímu jeho záhražky.
§ 35
Přidělování luštěnin.
O přidělování luštěnin podnikům je zpracujícím platí ustanovení §§ 30 až 34 obdobně.
§ 36
Přidělování olejnatých semen.
Olejnatá semena přiděluje Svaz podnikům je zpracujícím v dohodě se Svazem pro mléko a tuky.
B. Dovoz a vývoz zboží.
§ 37
Hlášení.
(1) Osoby a podniky, které dovážejí z ciziny nebo vyvážejí do ciziny zboží, na které se vztahuje působnost Svazu, jsou povinny hlásiti neprodleně písemně Svazu pro hospodaření obilím, Praha II., Senovážná ul. č. 3:
a) uzavření koupě nebo prodeje; k hlášení jest připojiti opis příslušné uzávěrky;
b) do 3 dnů po dojití nebo předání zboží k dopravě druh a množství převzatého nebo odeslaného zboží.
(2) Povinnost hlášení podle odstavce 1 neplatí pro:
a) olejnatá semena,
b) zboží dovážené v povoleném zušlechťovacím styku v rozsahu tomuto povolenému styku odpovídajícím s podmínkou, že výrobky zušlechtěním získané budou vyvezeny,
c) zemědělské výrobky dovážené pohraničními hospodářstvími z vlastních nebo pachtovaných pozemků v pohraničním pásmu sousedního státu, pokud jsou jako úroda osvobozeny od cla, nebo vyvážené těmito hospodářstvími z takových pozemků ležících v československém pohraničním pásmu,
d) plodiny dovážené v pohraničním styku k semletí nebo k jinému zpracování, jakož i výrobky dovážené v pohraničním styku po zpracování těchto plodin,
e) plodiny vlastní sklizně vyvážené v pohraničním styku k semletí nebo k jinému zpracování, jakož i výrobky vyvážené v pohraničním styku po zpracování těchto plodin,
f) dovážená (donesená) nebo vyvážená malá množství zboží pro vlastní potřebu pohraničního obyvatelstva,
g) malá množství zboží dopravovaná z ciziny nebo do ciziny v cestovním a poštovním styku.
(3) O hlášení olejnatých semen dovážených z ciziny nebo vyvážených do ciziny platí zvláštní předpisy.
§ 38
Nakládání s dovezeným zbožím.
Zbožím dovezeným z ciziny, na které se vztahuje povinnost hlášení podle § 37, lze nakládati jen podle směrnic Svazu; Svaz udílí směrnice po obdržení hlášení podle § 37.
C. Oběh pytlů.
§ 39
Pytle při dodávkách mlýnských výrobků k lidské výživě.
(1) Při dodávkách mlýnských výrobků k lidské výživě opatří pytle prodávající. Kupující je povinen vrátiti prodávajícímu bez zaviněného prodlení tkaninové pytle, které prodávající dodal kupujícímu, nebo stejný počet tkaninových pytlů téhož druhu a jakosti. Jestliže byly podle zvláštního ujednání mlýnské výrobky dodány v nových označených tkaninových pytlích prodávajícího, musí býti vždy vráceny tytéž pytle.
(2) Pro případ, že pytle nebudou prodávajícímu včas vráceny, je prodávající oprávněn zaúčtovati při vydání účtu za každý tkaninový pytel:
| b) půjčovné ve výši | Kčs 2.—. |
a) zálohu v částce:
| za pytel o obsahu 85 kg | Kčs 35.—, |
| za pytel o obsahu 75 a 70 kg | Kčs 30.—, |
| za pytel o obsahu 50 kg | Kčs 25.—; |
(3) Jestliže kupující nevrátí tkaninové pytle do 45 dnů po převzetí zboží, má se za to, že pytle byly koupeny; záloha účtovaná podle odstavce 2 připadá prodávajícímu a pytle se stávají vlastnictvím kupujícího.
(4) Jestliže kupující nevrátí tkaninové pytle opatřené prodávajícím do 15 dnů po převzetí zboží, připadá půjčovné prodávajícímu.
§ 40
Pytle při dodávkách jiného zboží.
O opatřování a vracení pytlů a o požadování půjčovného při dodávkách jiného zboží než mlýnských výrobků k lidské výživě platí zvyklosti příslušné plodinové bursy.
D. Úprava samozásobení.
§ 41
Mlecí výkazy.
(1) Chlebové obilí (pšenice, žito a sourež, t. j. směs pšenice a žita) se smí zpracovávati na mlýnské výrobky pro lidskou výživu pro samozásobení pouze na základě mlecího výkazu.
(2) Mlecí výkaz vydává na žádost místní národní výbor (místní správní komise) podle pokynů Svazu a na tiskopisech vydaných Svazem.
(3) Pro vydání mlecího výkazu jest příslušným místní národní výbor (místní správní komise), v jehož obvodě jest sídlo zemědělského podniku žadatelova, u nezemědělců jejich bydliště.
(4) Jestliže se žadatel o mlecí výkaz přistěhoval z jiné obce, vydá mu místní národní výbor (správní komise) nového bydliště mlecí výkaz jen na potvrzení místního národního výboru (správní komise) dřívějšího bydliště o tom, na jakou spotřební dobu tento místní národní výbor (správní komise) již povolil žadateli zpracování obilí ve mzdě.
Byl-li žadateli vydán mlecí výkaz již v obci dřívějšího bydliště, předloží žadatel tento mlecí výkaz místo zmíněného potvrzení. Místní národní výbor (správní komise) nového bydliště opraví v tomto mlecím výkaze jen údaje o bydlišti a opatří svým razítkem. Zároveň založí pro nového samozásobitele „Evidenční list“ podle ustanovení dále uvedených.
Byl-li žadateli vydán mlecí výkaz již v obci dřívějšího bydliště, předloží žadatel tento mlecí výkaz místo zmíněného potvrzení. Místní národní výbor (správní komise) nového bydliště opraví v tomto mlecím výkaze jen údaje o bydlišti a opatří svým razítkem. Zároveň založí pro nového samozásobitele „Evidenční list“ podle ustanovení dále uvedených.
§ 42
(1) Místní národní výbor (místní správní komise) provádí v mlecím výkazu zápisy podle zvláštních pokynů Svazu.
(2) Samozásobitel si smí dáti zpracovati ve mzdě jen takové množství chlebového obilí, jehož zpracování ve mzdě mu bylo podle zápisu v mlecím výkazu povoleno.
§ 43
Stanovení dnů pro styk se samozásobiteli.
Okresní národní výbory (okresní správní komise) jsou zmocněny, aby v dohodě s okresní organisací Jednotného svazu českých zemědělců stanovily k zajištění plynulého provádění mletí ve mzdě, že samozásobitelé té které obce smějí semílati obilí pouze v určitém mlýně, jakož i určily v dohodě s mlýny v obvodu své působnosti, v které dny budou mlýny přijímati od samozásobitelů obilí ke zpracování ve mzdě a vydávati získané mlýnské výrobky.
§ 44
Doprava obilí do mlýna a výdej mlýnských výrobků.
(1) Kdo dopravuje pšenici a žito do mlýna ke zpracování ve mzdě nebo kdo dopravuje výrobky získané zpracováním tohoto obilí, musí míti u sebe platný mlecí výkaz.
(2) Na mlecí výkaz nesmí býti dopravováno více obilí, než kolik smí býti podle mlecího výkazu semleto:
(3) Osoba přejímající mlýnské výrobky potvrdí mlýnu jejich výdej v předepsané knize pro námezdní semílání.
§ 45
Evidence vydaných mlecích výkazu.
Místní národní výbor (místní správní komise) vede pro každého majitele mlecího výkazu zvláštní »Evidenční list pro samozásobitele obilím v hospodářském roce 1947/48« podle zvláštních pokynů Svazu.
§ 46
Šrotování ke krmným účelům.
Okresní národní výbory (okresní správní komise), po případě s jejich zmocněním místní národní výbory (místní správní komise) mohou k zajištění splnění dodávkových kontingentů po dohodě s příslušnou organisací Jednotného svazu českých zemědělců upraviti šrotování ječmene a ovsa ke krmným účelům. Z toho důvodu mohou zejména zavésti pro zpracování ječmene a ovsa šrotovací povolení a upraviti používání domácích šrotovníků.
§ 47
Uznané osivo.
Ustanovení této části se nevztahují na uznané osivo.
ČÁST 2
§ 48
Výkupní ceny plodin ze sklizně 1947.
Výkupní ceny a podmínky pro obilí, luštěniny a olejnatá semena ze sklizně 1947 byly stanoveny vyhláškou nejvyššího úřadu cenového ze dne 30. května 1947 (Ú. l. I č. 82/1947, běž. č. 554).
§ 49
Prodejní ceny plodin ze sklizně 1947.
Prodejní ceny a prodejní podmínky pro obilí, luštěniny a olejnatá semena se sklizně 1947 jsou stanoveny v příloze č. 2.
§ 50
Plodiny z dřívějších sklizní.
Prodejní ceny a prodejní podmínky pro obilí, luštěniny a olejnatá semena ze sklizně 1947 platí i pro tyto plodiny z dřívějších sklizní, pokud se dodávají ode dne, kdy tato vyhláška nabyla účinnosti. Bližší ustanovení o odvedení cenových rozdílů vydá Svaz.
§ 51
Znehodnocené plodiny.
(1) Znehodnocené plodiny, t. j. plodiny, které pro svoji podřadnou jakost se nehodí k účelu, pro který se jich jinak používá, přejímají vykupovači od pěstitelů za stanovené výkupní ceny se srážkou za méněcennost. Pokud pro výpočet této srážky nestačí ustanovení o výkupních cenách, určí se výše srážky dohodou mezi vykupovačem a pěstitelem; nedojde-li k takové dohodě, určí výši této srážky znalecká komise příslušné plodinové bursy.
(2) Prodejními cenami znehodnocených plodin se rozumějí výkupní ceny zjištěné způsobem uvedeným v odstavci 1 zvýšené o Kčs 12.— při 100 kg.
§ 52
Dovezené plodiny.
Pro plodiny dovezené z ciziny platí prodejní ceny a prodejní podmínky stanovené pro plodiny domácího původu, pokud nebylo se souhlasem nejvyššího úřadu cenového jinak stanoveno.
ČÁST 3
§ 53
Vymezení pojmů
Podle tohoto řádu se rozumí:
a) mlýnem: každý podnik, který se zabývá opracováním nebo zpracováním obilí, luštěnin a soji na mlýnské výrobky, t. j. mouka, krupice, kroupy, krupky, vločky, jáhly, loupané obilí, loupaný hrách a pohanková krupice, šrot a otruby. Sem nespadá výrobna, která jest zařízena výhradně na drcení obilí, hrachu, prosa, pohanky a bobů ke krmným účelům (šrotovníky) pro spotřebu vlastního hospodářství,
b) obilím: pšenice, žito, ječmen, oves, kukuřice, pohanka, proso a směsi dvou nebo více druhů těchto plodin,
§ 54
Přidělovací čísla pro obchodní mletí.
(1) Přidělovací čísla pro obchodní mletí udávají poměr, v jakém se jednotlivé mlýny účastní na obchodním zpracování obilí v jednom výrobním období (od 1. srpna do 31. července následujícího roku).
(2) Dosavadní přidělovací čísla mlýnů pro obchodní mletí zůstávají v platnosti, pokud Svaz neurčí jinak. Pro mlýny v pohraničním území Čech, Moravy a Slezská platí až na další jako přidělovací čísla pro obchodní mletí jejich základní množství obchodního mletí ověřené podle vládního nařízení ze dne 20. července 1935, č. 168 Sb., pokud jim Svaz neurčil prozatímní přidělovací číslo pro obchodní mletí.
§ 55
Zpracování obilí.
O zpracování obilí na mlýnské výrobky platí ustanovení přílohy č. 4.
§ 56
Definice pšeničné krupice a pšeničné mouky hrubé.
(1) Za typy pro výrobu pšeničných krupic a pšeničné mouky hrubé se pokládají tyto výrobky:
1. pšeničná krupice polévková, jestliže
a) plně propadá mlýnským hedvábím na krupici č. 24,
b) zbytek (přepad) na mlýnském hedvábí na krupici č. 40 činí více než 50% celkového množství a
c) mlýnským hedvábím na mouku č. 7 +++ propadne nejvýše 10% celkového množství.
(2) Prosívání se má díti jednoduchými pravoúhlými ručními síty, jejichž dřevěný rám má rozměry 22 cm délky, 15 cm šířky a 5 cm výšky a který je potažen mlýnským hedvábím na krupici nebo na mouku potřebným ke zkoušce. K zachycení přepadu při prosívání se použije podložky připevněné pod sítem.
(3) Při prosívání se uchopí síto zároveň s podložkou jednou rukou a po dobu 1½ minuty za stálého oklepávání o dlaň druhé ruky se jednak sítem vodorovně krouží, jednak natřásá, a to stále stejnoměrně několika zkouškami za sebou provedenými. Prosívání se provede s 50 g výrobku určeného k prozkoumání. Ke zjištění výsledku je vždy třeba zvážiti zbytek, který zůstal na zkušebním sítu.
(4) Zkouška má v každém případě začíti na sítu, které jest opatřeno nejjemnějším hedvábím, určeným pro příslušnou hrubost (zrnění). Jestliže toto prosívání souhlasí s předpisem, budiž zkoušen získaný zbytek sítem určeným pro největší hrubost (zrnění) a potom středním sítem.
(5) Údaje stanovené v definici buďtež pokládány za nejvyšší a nejnižší číselné hodnoty. Odchylky vyskytující se při každém jednotlivém prosívání jsou však jako možná chyba ještě přípustné do 1 g (= 2%).
§ 57
Definice žitné mouky typ 1370.
(1) Za žitnou mouku typu 1370 jest pokládati výrobek, který pokud možno plně propadá mlýnským hedvábím na krupici č. 46 a jehož propadne mlýnským hedvábím na mouku 5 +++ nejméně 60%, nejvýše však 80% celkového množství.
(2) Prosívání se má díti jednoduchými pravoúhlými ručními síty, jejichž dřevěný rám má rozměry 22 cm délky, 15 cm šířky a 5 cm výšky a jež jsou potažena mlýnským hedvábím na krupici a mouku potřebným ke zkoušce. K zachycení přepadu při prosívání se použije podložky připevněné pod sítem.
(3) Při prosívání se uchopí síto zároveň s podložkou jednou rukou a po dobu 1½ minuty za stálého oklepávání o dlaň druhé ruky se jednak sítem vodorovně krouží, jednak natřásá, a to stále stejnoměrně několika zkouškami za sebou provedenými. Prosívání se provede s 50 g výrobku určeného k prozkoumání. Ke zjištění výsledku je vždy třeba zvážiti zbytek, který zůstal na zkušebním sítu.
(4) Zkouška má v každém případě začíti na sítu opatřeném mlýnským hedvábím na mouku 5 +++. Jestliže toto prosívání souhlasí s předpisem, budiž skoušen získaný zbytek sítem opatřeným mlýnským hedvábím na krupici č. 46.
(5) Údaje stanovené v definici buďtež pokládány za nejvyšší a nejnižší číselné hodnoty. Odchylky vyskytující se při každém jednotlivém prosívání jsou však jako možná chyba ještě přípustné do 1 g (= 2%), případně se nepokládá za závadu zbytek na zkušebním sítě opatřeném mlýnským hedvábím na krupici č. 46 až do 5%.
§ 58
Jakostní podmínky pro zpracování ječmene na kroupy a krupky.
Ječmen určený k výrobě krup a krupek musí býti zdravý, suchý a prostý pachu.
Na kroupy a krupky se ječmen o hektolitrové váze 68 kg zpracuje tak, aby úhrnný měsíční podíl vedlejších výrobků (t. j. ječných otrub, které musí obsahovati všechny vedlejší výrobky vznikající při výrobě krup a krupek) činil nejméně 34%, nejvýše 38% podle váhy včetně promelku na váhu zpracovaného ječmene. Při zpracování ječmene o vyšší hektolitrové váze než 68 kg může býti výtěžek krup a krupek zvýšen o 2% za každý 1 kg, resp. může býti o 2% podíl vedlejších výrobků snížen.
§ 59
Vymezení pojmu krup a krupek.
(1) Kroupy jsou výrobky z ječných obilek zbavených všech znečištěnin, velmi pečlivě oloupaných a obroušených na tvar co možná zaoblený.
(2) Krupky (trhané krupky, lámanka) jsou rozřezané kroupy.
(3) Kroupy a krupky smějí obsahovati nejvýše 2% znečištěnin (příměsí) podle váhy, z čehož smí býti nejvýše 0.1% volných pluch a slupek, dále musí býti stejnoměrně dobře oloupané (nejvyšší přípustné množství nedostatečně oloupaných ječných obilek smí činiti 0.2% podle váhy) a prakticky mouky prosté, zdravé, nezávadného pachu a chuti a nesmí býti ani mastkované ani sířené nebo jinak upravené (krášlené a pod.).
§ 60
Velikost a číslování krup.
§ 61
Velikost krupek.
U krupek nesmí býti při prosévací zkoušce podle § 63 žádný přepad (zbytek) na sítě z děrovaného plechu o průměru otvoru 3.25 mm a obsah propadu na sítě z děrovaného plechu o průměru otvoru 2 mm smí činiti nejvýše 10% podle váhy.
§ 62
Znečištěniny.
Znečištěniny se stanoví jako aritmetický průměr z výsledků tří zkoušek; ke každé zkoušce se naváží 50 g krup nebo krupek. Výsledek se vyjádří v procentech váhových.
K znečištěninám (příměsím) se počítají:
Neoloupaná (případně jen obroušená) celá zrna ječmene se k znečištěninám nepočítají a zjišťují se zvlášť. Za „nedostatečně oloupané“ ječné obilky se pokládají obilky oloupané méně než z poloviny.
a) cizí obilky,
b) plevely, luštěniny a pod.,
c) vlastní (ječné) i cizí pluchy a volné slupky, klasová vřeténka, úlomky stébel a pod.,
d) hrudky hlíny, kaménky, kovové částice a pod.
§ 63
Prosévací zkouška.
K zjištění, zda zrnitost krup nebo krupek odpovídá předpisům, se použije prosévací zkoušky, jak je uvedeno dále v odstavcích a) až c).
a) Prosévá se jednoduchými pravoúhlými síty z děrovaného plechu, jejichž dřevěný rám jest dlouhý 22 cm, 15 cm široký a 5 cm vysoký. Na tento rám jest připevněn děrovaný plech, nejlépe ocelový (na obou stranách hlazený), tloušťky 1 mm, se stejnoměrnými kruhovými otvory velikosti předepsané pro kroupy nebo krupky. K zachycení propadu při prosévání se použije podložky připevněné pod plechem.
b) Při prosévání se uchopí plechové síto zároveň s podložkou jednou rukou a po dobu 1½ minuty se jím za stálého oklepávání o dlaň druhé ruky jednak vodorovně krouží, jednak natřásá, a to stále stejnoměrně několika zkouškami za sebou provedenými. Prosévání se provede dvakrát s 50 g výrobku určeného k prozkoumání. K zjištění výsledku jest vždy třeba zvážiti jak zbytek (přepad), který zůstal na zkušebním sítě, tak i propad; z hodnoty takto zjištěné se potom vypočte aritmetický průměr a vyjádří se v procentech podle váhy.
c) Hodnoty v definici stanovené jest pokládati za nejvyšší a nejnižší číselné hodnoty. Při každém jednotlivém stanovení (prosévání) jsou přípustné odchylky do 2 g (4%) jako možná chyba.
§ 64
Ovesné vločky.
Při zachování výrobního postupu obvyklého v tomto průmyslovém odvětví, t. j. mimo jiné co nejpečlivějšího čištění, loupání, paření a sušení, musí býti ovesné vločky vyráběny a dodávány v bezvadné jakosti. Ovesné vločky musí býti prosty pluch až na nejnižší přípustné množství, jehož se při této výrobě technicky nelze vyvarovati. Nejvyšší přípustný obsah pluch smí činiti u ovesných vloček k lidské výživě 0.1%.
§ 65
Jáhly.
(1) Proso, určené k výrobě jahel k lidské výživě, musí býti suché, zdravé, čisté, náležitě vyzrálé a bez snětivých zrn.
(2) Jáhly určené k lidské výživě nesmějí míti po uvaření cizí (zejména stuchlý) pach ani cizí (půdní, skladištní, zatuchlou, hořkou, palčivou a pod.) chuť. Množství znečištěnin nemá u dobrého zboží přesahovati 0.6% podle váhy a nesmí v žádném případě činiti více než 1.5% podle váhy.
§ 66
Předpisy o výrobě a odbytu poživatin.
Výroba preparovaných poživatin jest přípustná pouze se souhlasem Svazu.
§ 67
Zvláštní výrobky.
(1) Výrobky ze žita nebo z pšenice, které neodpovídají výše uvedeným ustanovením, smějí býti vyráběny, do oběhu uváděny, zpracovány nebo jinak používány pouze se zvláštním svolením Svazu.
(2) Výroba a uvádění do oběhu zvláštních výrobků (mlýnské výrobky, které se získávají zvláštním výrobním procesem, jímž nabývají zvýšené výživněfysiologické hodnoty nebo jsou vyráběny za částečného použití jiných surovin, nebo mlýnské výrobky s přísadami jakéhokoliv druhu) jest přípustna — bez újmy všeobecných předpisů o povolování zřízení nových podniků — jen se zvláštním svolením Svazu. Tento předpis se nevztahuje na výrobky, které nejsou určeny k výrobě chleba, jiných druhů pečiva nebo těstovin (poživatin).
§ 68
Kontrola obsahu popela.
Mlýny jsou povinny kontrolovati běžně obsah popela u vyrobených mlýnských výrobků. Pokud nejsou s to prováděti samy běžnou kontrolu a prokazovati výsledky kontroly řádnými záznamy, jsou povinny dáti alespoň jednou čtvrtletně na vlastní útraty odborně přezkoušeti obsah popela u vyrobených mlýnských výrobků u místa určeného Svazem. Dobrozdání míst, která provedla přezkoušení, musí býti uschována a předložena úředním kontrolním orgánům.
Právo úředních kontrolních orgánů bráti vzorky za účelem zjištění obsahu popela tím není dotčeno.
§ 69
Liberace a výrobní příkazy.
(1) Svaz vyhlásí vždy pro určité období, kolik obilí, vyjádřeno v procentech z přidělovacího čísla pro obchodní mletí, smějí mlýny zpracovati (v dalším liberace).
(2) Mlýn smí zpracovati obchodně nejvýše tolik obilí, kolik Svaz uvolnil podle odstavce 1. Obilí, které mlýn odebral podle §§ 30 a 31, avšak nezpracoval v období, pro které bylo uvolněno, smí býti zpracováno později, nejdéle však do konce výrobního období (§ 54, odst. 1).
(3) Svaz může s ohledem na stav zásobování v té které době a s ohledem na hospodářské poměry z toho plynoucí naříditi mlýnům všeobecně nebo v jednotlivých případech povinnost zpracovati obilí v množství určeném Svazem a stanoviti lhůtu pro splnění takového výrobního příkazu.
§ 70
Skladovací povinnost mlýnů.
Svaz může uložiti mlýnům povinnost skladovati pšenici a žito, po případě pšenici nebo žito v množstvích Svazem určených. Bližší předpisy o této povinnosti vydá Svaz.
§ 71
Označování, nabízení a uzavírání výrobků.
(1) Mlýnské výrobky z pšenice, žita, ječmene a ovsa s výjimkou vedlejšich výrobků pro krmné účely smějí býti uváděny do oběhu pouze s označením:
a) výrobku z obilí (na př. pšeničná mouka, kroupy, ovesné vločky),
b) typu, u krup čísla,
c) čisté váhy,
d) jména a adresy mlýna,
e) dne, kterého bylo zboží po dohotovení napytlováno k odeslání, nebo čísla zámelu.
(2) Označení jest provést zřetelně u každého pytle pytlovkou, která musí býti připevněna bezprostředně za uzlem motouzu, kterým se uzavírá pytel. Označení musí býti provedeno před vyklizením ze mlýna. Rozdělení nebo oddělené uvádění jednotlivých údajů je nepřípustné.
(3) Rozdělovač smí přidati k označení svoji firmu na zvláštní pytlovce, při drobném balení též na obalu.
(4) Osoby, které mlýnské výrobky z otevřených pytlů prodávají, zpracují nebo spotřebují, smějí odstraniti označení (pytlovku) teprve bezprostředně před prodejem, zpracováním nebo spotřebováním.
(5) Předpisů o označování jest použiti obdobně na tištěné i psané nabídky všeho druhu.
(6) K uzavření obalu se smí použiti pouze motouzu z jediného kusu, nenavazovaného ani jinak nastavovaného. Obal musí býti motouzem tak pevně, uzavřen, aby nebylo možno motouz přetáhnouti.
§ 72
Dodávky mlýnských výrobků.
(1) Mlýnské výrobky k lidské výživě smějí býti dodávány a odebírány pouze na předepsané odběrní doklady (lístky na potraviny, odběrní listy, hromadné odběrní listy, bodová potvrzení, souhrnná bodová potvrzení a pod.) nebo na příkazní listy Svazu, pokud pro některé druhy mlýnských výrobků není stanovena jiná úprava.
(2) Při prodeji mlýnských výrobků k lidské výživě velkoobchodníkům a průmyslovým zpracujícím podnikům musí býti vyhotoven závěrečný list podle přílohy č. 5. Pro tyto obchody jsou závazné podmínky uvedené v příloze č. 5.
§ 73
Přejímání odběrních dokladů.
(1) Mlýny a rozdělovači mlýnských výrobků pro lidskou výživu smějí převzíti předepsané odběrní doklady jen na takové množství mlýnských výrobků, které mohou dodati v době platnosti odběrních dokladů.
(2) Mlýn ani rozdělovač mlýnských výrobků nesmí odepříti převzetí a splnění odběrního dokladu, jestliže splnění odběrního dokladu je v době jeho platnosti možné.
(3) Jestliže mlýn nebo rozdělovač po převzetí dokladů opravňujících k výdeji zboží zjistí, že včasná dodávka se stala pro vyšší moc nemožnou, je povinen tuto okolnost odběrateli písemně neprodleně po zjištění překážky oznámiti, potvrditi mu nemožnost splnění a vrátiti mu převzaté doklady.
§ 74
Přednostní splnění.
(1) Mlýny a velkoobchodníci jsou povinni vyznačiti na každém převzatém dokladu, opravňujícím k výdeji zboží, den převzetí. Mlýny i velkoobchodníci dodávají mlýnské výrobky zpravidla v tom pořadí, v jakém jim byly odběrní doklady předloženy.
(2) Stanoví-li okresní národní výbor (okresní správní komise) nebo Svaz s ohledem na veřejné zásobování, že určité odběrní doklady nebo příkazní listy Svazu mají býti splněny v určitá době, jsou mlýny nebo velkoobchodníci povinni splniti dodávku ve stanovené lhůtě.
§ 75
Výdej mlýnských výrobků ve mlýnech.
(1) Mlýnům je zakázáno vydávati mlýnské výrobky k lidské výživě spotřebitelům. Svaz může povoliti na žádost mlýna výjimky z tohoto zákazu pro mlýny, které vydávají uvedené mlýnské výrobky v prodejnách oddělených od mlýna, vedou-li o těchto prodejnách zvláštní účtování.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na výdej mlýnských výrobků získaných při zpracování obilí ve mzdě pro samozásobení, jsou-li dodržena ustanovení uvedená v §§ 84 a 85, na prodej mlýnských výrobků zaměstnancům mlýna na platné odběrní doklady a na výdej deputátu zaměstnancům mlýna v mlýnských výrobcích.
§ 76
Odbytové oblasti mlýnů.
Svaz může předepsati z důvodů zásobovacích a dopravních mlýnům určité odbytové oblasti.
§ 77
Dodávky na větší vzdálenosti a náhrada dovozného.
Při dodávkách mlýnských výrobků k lidské výživě na vzdálenost, při které povinně zaplacené dovozné převyšuje částku Kčs 9.— u pšeničné krupice, pšeničné a žitné mouky, Kčs 10.— u krup a krupek a Kčs; 15.— u ovesných vloček za 100 kg, nahradí Svaz mlýnu z povinně zaplaceného dovozného za každých 100 kg obnos převyšující uvedené částky, jestliže dodávka byla provedena se souhlasem nebo na příkaz Svazu. Svaz rozhodne o těchto dodávkách po slyšení zvláštního sboru složeného ze zástupců mlýnů a velkoobchodníků.
§ 78
Stálá zásoba mlýnských výrobků.
Svaz může uložiti mlýnům a velkoobchodníkům povinnost udržovati stálou zásobu mlýnských výrobků v množství a typu Svazem stanoveném k jeho disposici.
§ 79
Dodací lístek.
(1) Osoby, které odvážejí od mlýnů nebo od rozdělovačů mlýnské výrobky z obilí nebo luštěnin povozem nebo autem, jsou povinny míti u sebe řádně vyplněný a dodavatelem podepsaný dodací lístek, který musí obsahovati alespoň tyto údaje:
a) jméno a adresu dodavatele,
b) jméno a adresu příjemce,
c) druh a množství mlýnských výrobků,
d) datum dodávky a způsob dopravy,
e) prohlášení dodavatele tohoto znění:
„Prohlašuji (Prohlašujeme), že dodávka se děje na doklady opravňující podle platných předpisů k odběru shora uvedeného zboží“,
„Prohlašuji (Prohlašujeme), že dodávka se děje na doklady opravňující podle platných předpisů k odběru shora uvedeného zboží“,
f) razítko a podpis dodavatele.
(2) Pokud dodací lístek podle odstavce 1 nahrazuje řádný účet, jsou mlýny a velkoobchodníci povinni vyznačiti v dodacím lístku vedle údajů uvedených v odstavci 1 také ještě cenu dodaných mlýnských výrobků.
(3) Tiskopisy dodacích lístků jest obstarati výhradně tam, kde Svaz určí.
§ 80
Vydávání dodacích lístků.
(1) Každý dodavatel musí vydané dodací lístky označovati běžnými pořadovými čísly.
(2) Dodavatelé jsou povinni vyhotovovati dodací lístky trojmo. Příjemce zboží potvrdí na jednom vyhotovení svým podpisem příjem zboží a toto vyhotovení vrátí dodavateli, druhé vyhotovení si ponechá, třetí vyhotovení zůstává u dodavatele. Dodavatel i příjemce zboží jsou povinni dodací lístky uschovávati k účelům kontrolním.
§ 81
Dovoz mlýnských výrobků z dráhy.
Osoby, které dovážejí z dráhy mlýnské výrobky z obilí nebo luštěnin, jsou povinny míti u sebe nákladní listy týkající se dodávky.
§ 82
Styk s mlýnem.
Pokud okresní národní výbor (okresní správní komise) použil zmocnění podle § 43, smí mlýn přijímati obilí ke zpracování ve mzdě a vydávati výrobky z něho pouze v určených dnech a pouze od osob, jež mu byly mletím přiděleny.
§ 83
Mlecí výkazy.
Chlebové obilí se smí zpracovávati na mlýnské výrobky pro lidskou výživu ve mzdě pro samozásobení pouze na základě mlecího výkazu.
§ 84
Převzetí ve mlýně.
(1) Mlýn smí přijmouti pšenici a žito ke zpracování ve mzdě jen tehdy, jestliže osoba, která dává obilí zpracovati ve mzdě, odevzdá zároveň mlecí výkaz. Mlýn nesmí přijmouti více pšenice a žita ke zpracování ve mzdě, než kolik bylo uvolněno námezdnímu zpracování podle záznamů v mlecím výkaze.
(2) Převzaté množství potvrdí mlýn ihned po převzetí odděleně podle druhů v mlecím výkaze a zapíše je odděleně podle druhů do předepsané knihy o námezdním mletí. Pokud mlýn nevydává výrobky z obilí odevzdaného mu ke zpracování ve mzdě ihned po převzetí tohoto zboží, musí mlecí výkaz zůstati ve mlýně až do vydání výrobků získaných zpracováním přijatého zboží.
(3) Mlýn jest oprávněn odepříti převzetí takového obilí, které není způsobilé ke zpracování na mlýnské výrobky určené k lidské výživě.
(4) Uschovávati ve mlýnech pro jiného obilí a výrobky z něho, které nejsou doloženy mlecím výkazem, je zakázáno. Obilí a výrobky z něho, které jsou skladovány ve mlýně z vlastní sklizně nebo pro vlastní hospodářství, musí býti odděleně uloženy a vedeny v evidenci ve skladní knize na zvláštním listě.
(5) a) Mlýn smí přijímati obilí ke zpracování ve mzdě a vydávati výrobky z něho pouze v mlýnské budově. Jest tudíž zakázáno přejímati obilí ke zpracování a vydávati mlýnské výrobky z něho jinde než ve mlýně, zejména jest zakázáno přejímati obilí a vydávati mlýnské výrobky prostřednictvím třetích osob nebo ke zpracování ve mzdě svážeti (dáti svážeti) obilí od zemědělců a rozvážeti (dáti rozvážeti) jim mlýnské výrobky. Tento zákaz se vztahuje pouze na záměrnou činnost rázu pravidelného. Nevztahuje se na případy přivážení obilí nebo odvoz mlýnských výrobků provedený ojediněle jako na př. sousedská výpomoc.
§ 85
Výdej výrobků ve mlýně.
Při výdeji výrobků potvrdí mlýn v mlecím výkaze, že výrobky byly vydány a zapíše množství a druh vydaných mlýnských výrobků do předepsané knihy o námezdním mletí. Mlecí výkaz odevzdá mlýn mleči, který mu potvrdí výdej výrobků v předepsané knize o námezdním mletí.
§ 86
Zvláštní způsob mletí pro samozásobitele.
Semílati obilí ve mzdě pod zodpovědností jiných osob než provozovatele mlýna, t. j. dáti mlýn k disposici samozásobitelům, aby si sami obilí semílali, jest zakázáno.
§ 87
Základní ceny.
(1) Základní ceny mlýnských výrobků k lidské výživě při dodávkách rozdělovačům, velkospotřebitelům (t. j. hostincům, restauracím, uznaným závodním kuchyním, nemocnicím, zaopatřovacím ústavům a pod.) a podnikům tyto výrobky zpracujícím činí za 100 kg:
| a) | pšeničná krupice (typ 550) | Kčs 590.—, |
| b) | pšeničná mouka hrubá (typ 550) | Kčs 580.—, |
| c) | pšeničná mouka hladká (typ 1050) | Kčs 470.—, |
| d) | žitná mouka (typ 1370) | Kčs 393.—, |
| e) | kroupy č. 10 | Kčs 480.—, |
| f) | kroupy č. 7 a krupky | Kčs 500.—, |
| g) | ovesné vločky (volně sypané) | Kčs 680.—, |
| h) | jáhly k jídlu | Kčs 610.—, |
| i) | pohanková krupice | Kčs 610.—, |
| j) | loupaný hrách (zrna celá i zlomky) | Kčs 980.—. |
(2) Ceny stanovené v odstavci 1 platí, bude-li objednáno a odebráno najednou v celku nejméně:
| a) | krup a krupek dohromady, ovesných vloček, jahel, pohankové krupice nebo loupaného hrachu | 50 q, |
| b) | jiných mlýnských výrobků k lidské výživě dohromady | 100 q. |
(3) Dodávku v celku nebo odběrem v celku se rozumí dodávka nebo odběr:
a) při nichž zboží objednané najednou je v jednom kalendářním dnu odebráno kupujícím v jednom místě převzetí nebo dodáno do jednoho místa převzetí;
b) při nichž je zboží objednané najednou dodáno povozem nebo autem v jednom kalendářním dnu. Jestliže je dodávka prováděna těmito dopravními prostředky bez viny smluvních stran ve více dnech, jest ji pokládati přesto za dodávku v celku;
c) při nichž dodávající dodá najednou méně než množství uvedená v odstavci 2, ačkoliv měl podle uzávěrky mezi ním a kupujícím a podle disposice kupujícího na odevzdané odběrní doklady dodati nejméně minimální množství uvedená v odstavci 2. Kupující je však povinen podati důkaz, že cena byla oprávněná, a to tím, že uschová při účtu závěrečný list a propis dopisu, kterým byla disposice potvrzena.
(4) Ceny stanovené v odstavci 1 se rozumějí za 100 kg netto i s daní z obratu, bez pytlů, při dodávce v lepených papírových pytlích netto, pytel v to, s příplatkem Kčs 3.50 za každý lepený papírový pytel, při dodávce drahou franko přijímací stanice, při dodavce povozem (autem a pod.) franko sklad kupujícího. Dodávka v lepených papírových pytlích je přípustná jen se souhlasem kupujícího.
(5) Při dodávce franko sklad kupujícího nesmí mlýn účtovati za dovoz mlýnských výrobků k cenám stanoveným v odstavci 1 žádnou přirážku, je-li mlýn nebo sklad mlýna v témže místě, ve kterém je sklad kupujícího. Dodá-li mlýn mlýnské výrobky franko sklad kupujícího, který je mimo sídlo mlýna nebo mimo sklad mlýna, může mlýn k cenám stanoveným v odstavci 1 účtovati sjednanou přirážku za dovoz, nejvýše však Kčs 4.— za 100 kg mlýnských výrobků.
(6) Ceny stanovené v odstavci 1, písm. a)—g), jsou ceny pevné; při odběru nejméně 500 q zboží platí takto stanovené ceny jako nejvyšší, pokud tak Svaz určil po slyšení mlynářských zájmových organisací. Ceny stanovené v odstavci 1, písm. h)—j), jsou ceny nejvyšší.
§ 88
Přirážky při odběru menších množství.
(1) Ceny stanovené v § 87 se zvyšují při dodávkách rozdělovačům a podnikům zpracujícím mlýnské výrobky při každých 100 kg o tyto přirážky, jestliže se dodává (odebírá) najednou v celku (§ 87, odst. 3):
S výjimkou jahel, pohankové krupice a loupaného hrachu jsou stanovené přirážky pevné, u jahel, pohankové krupice a loupaného hrachu jsou nejvyšší.
| a) | ovesných vloček, jahel, pohankové krupice nebo loupaného hrachu | |
| méně než 50 q až alespoň 10 q | Kčs 10.—, | |
| méně než 10 q až alespoň 1 q | Kčs 40.—, | |
| méně než 1 q | Kčs 60.—; | |
| b) | krup a krupek dohromady | |
| méně než 50 q až alespoň 10 q | Kčs 10.—, | |
| méně než 10 q až alespoň 1 q | Kčs 40.—, | |
| méně než 1 q | Kčs 50.—; | |
| c) | žitné mouky | |
| méně než 100 q | Kčs 20.—; | |
| d) | pšeničné krupice, pšeničné mouky hrubé a pšeničné mouky hladké dohromady | |
| méně než 100 q | Kčs 25.—. |
S výjimkou jahel, pohankové krupice a loupaného hrachu jsou stanovené přirážky pevné, u jahel, pohankové krupice a loupaného hrachu jsou nejvyšší.
(2) Ceny stanovené v § 87 se zvyšují při dodávkách velkospotřebitelům (t. j. hostincům, restauracím, uznaným závodním kuchyním, nemocnicím, zaopatřovacím ústavům a pod.) při každých 100 kg o tyto nejvyšší přirážky:
a) je-li dodavatelem rozdělovač, o přirážky uvedené v odstavci 1;
b) je-li dodavatelem mlýn a velkospotřebitel odebírá mlýnské výrobky ze mlýna vlastním povozem, o přirážku Kčs 10.— bez ohledu na odebírané množství;
c) je-li dodavatelem mlýn a nejde o případy uvedené pod písm. b), jestliže se dodává (odebírá) najednou v celku (§ 87, odst. 3):
| aa) | ovesných vloček, jahel, pohankové krupice nebo loupaného hrachu méně než 50 q až alespoň 10 q | Kčs 10.—, |
| méně než 10 q | Kčs 20.—; | |
| bb) | krup a krupek dohromady | |
| méně než 50 q až alespoň 10 q | Kčs 10.—, | |
| méně než 10 q | Kčs 20.—; | |
| cc) | žitné mouky | |
| méně než 100 q | Kčs 20.—; | |
| dd) | pšeničné krupice, pšeničné mouky hrubé a pšeničné mouky hladké dohromady | |
| méně než 100 q až alespoň 50 q | Kčs 15.—, | |
| méně než 50 q | Kčs 20.—. |
(3) Ceny mlýnských výrobků k lidské výživě při dodávce množství uvedených v odstavcích 1 a 2 se rozumějí franko sklad kupujícího kromě případů uvedených v odstavci 2, písm. b). Jinak platí ustanovení § 87, odstavec 4.
§ 89
Snížení přirážek.
Mlýn nebo rozdělovač, který třebas v jediném případě odmítne dodati mlýnské výrobky v množství pod 100 q bez důvodu uznávaného v řádném obchodním styku do místa, kam pravidelně dodával, jest povinen odváděti Svazu bez újmy příp. trestního stíhání z přirážek uvedených v § 88 částku nejméně Kčs 5.— z kažkých 100 kg mlýnských výrobků dodaných po doručení příslušného výměru Svazu. V tomto výměru stanoví Svaz výši částky a bližší podmínky pro její odvádění.
§ 90
Srážky za obstarání dopravy kupujícím.
(1) Bylo-li smluvními stranami dohodnuto, že si kupující sám obstará odvoz zboží, musí mu prodávající poskytnouti se stanovených cen tyto srážky za každých 100 kg:
a) jde-li o odvoz v téže obci Kčs 4.—,
b) jde-li o odvoz do jiné obce, činí srážka 100% železničního dopravného pro kryté vozy, vypočítaného podle nejkratší vzdálenosti po silnici od prodávajícího ke kupujícímu, při čemž třeba bráti za základ dopravní sazby za 10tunový náklad, nejméně však Kčs 4.—.
(2) Ustanovení odstavce 1 neplatí v případech uvedených v § 88, odst. 2, písm. b).
§ 91
Provise za zprostředkování.
Zprostředkovací výlohy (provise nebo jiné náhrady) platí výhradně prodávající. Zprostředkovateli se zakazuje přijímati od kupujícího jakékoliv odměny. Prodejní cena nesmí býti zvýšena o zprostředkovací výlohy.
§ 92
Platební podmínky.
Zaplacení dodaných mlýnských výrobků pro lidskou výživu se má státi zásadně v hotovosti ihned při převzetí zboží a účtu; platí-li se peněžním ústavem nebo poštovní spořitelnou, musí býti celá částka složena u peněžního ústavu nebo u poštovního úřadu nejpozději pátého všedního dne po převzetí zboží a účtu. Jestliže kupující nezaplatí zboží ve lhůtě stanovené v předchozí větě, je prodávající povinen účtovati pevnou náhradu úroků v částce Kčs 0.80 za každých započatých 14 dnů a za 100 kg dodaných mlýnských výrobků. Požadovati placení předem je přípustné, jestliže je oprávněná pochybnost o platební schopnosti odběratelově. Platí-li se předem, musí býti zboží odesláno do 4 všedních dnů po dni, kdy se prodávající o zaplacení dozvěděl nebo dozvěděti musel.
§ 93
Cenové výhody.
Je zakázáno slibovati, poskytovati, žádati nebo přijímati při prodeji a dodávkách mlýnských výrobků cenové výhody odporující této vyhlášce nebo jiné výhody jakéhokoliv druhu.
§ 94
Účet.
(1) Na každou dodávku s výjimkou prodeje v drobném spotřebitelům musí býti vydán účet s označením dne a způsobu dodávky. Účet může býti nahrazen dodacím lístkem. V tom případě musí dodací lístek obsahovati údaje uvedené v odstavci 3.
(2) Pokud účet za zboží dodávané prodávajícím má náležitosti dodacího lístku (§ 79), nahrazuje tento účet dodací lístek.
(3) Děje-li se prodej a dodávka téhož dne nebo ve dvou všedních dnech následujících po sjednání prodeje v menších množstvích, nahrazuje účet závěrečný list (§ 72, odst. 2), obsahuje-li alespoň tyto údaje:
a) jméno a bydliště kupujícího a prodávajícího,
b) den uzávěrky a dodávky,
c) druh a množství prodaných a dodaných mlýnských výrobků,
d) prodejní cenu za 100 kg a úhrnnou částku,
e) způsob dodávky.
§ 95
Ceny pro spotřebitele.
(1) Prodejní ceny pro spotřebitele činí za 1 kg:
| a) | pšeničné krupice (typ 550) | Kčs 7.20, |
| b) | pšeničné mouky hrubé (typ 550) | Kčs 7.—, |
| c) | pšeničné mouky hladké (typ 1050) | Kčs 5.80, |
| d) | žitné mouky (typ 1370) | Kčs 5.20, |
| e) | krup č. 10 | Kčs 6.—, |
| f) | krup č. 7 a krupek | Kčs 6.20, |
| g) | ovesných vloček (volně sypaných) | Kčs 8.40, |
| h) | jahel k jídlu | Kčs 7.50, |
| i) | pohankové krupice | Kčs 7.50, |
| j) | loupaného hrachu (zrna celá i zlomky) | Kčs 11.60. |
(2) Ceny pro spotřebitele se rozumějí brutto za netto s papírovým sáčkem a s daní z obratu.
(3) Ceny pro spotřebitele jsou ceny nejvyšší.
§ 96
Vyvěšení cenové tabulky.
Osoby a podniky, které prodávají mlýnské výrobky spotřebitelům, jsou bez újmy jiných předpisů povinny vyvěsiti v prodejních místnostech na místě spotřebiteli dobře viditelném cenovou tabulku, na které musejí býti uvedeny ceny pro spotřebitele, platné pro veškeré mlýnské výrobky z obilí, které tyto osoby nebo podniky prodávají.
ČÁST 4
A. Chléb a pečivo.
I.
Výroba a rozdělování.
II.
Cenová ustanovení.
I.
Výroba a rozdělování.
II.
Cenová ustanovení.
§ 97
Předpisy o výrobě.
(1) Jako chléb se smí vyráběti a uváděti do oběhu:
a) žitný chléb, t. j. chléb vyrobený ze žitné mouky bez příměsí nebo s příměsí jiné mouky podle předpisů Svazu;
b) žemlovka vyrobená z pšeničné mouky bez použití cukru a tuku;
c) pšeničné šišky na chlebíčky vyrobené z pšeničné mouky s použitím nejvýše 3% cukru a nejvýše 3% tuku nebo povolené náhražky tuku (počítáno na mouku);
d) speciální chléb, t. j. chléb vyrobený z obilních nebo jiných surovin, které jsou získány nebo zpracovány na hotový výrobek zvláštním způsobem.
(2) Jako pečivo se smí vyráběti a uváděti do oběhu:
a) žitné pečivo, t. j. pečivo vyrobené ze žitné mouky bez příměsi nebo s příměsí jiné mouky podle předpisů Svazu. Žitné pečivo se vyrábí jako hladké, tlačené nebo řezané na př. dalamánky, bosňáci, sůvy, točenice a pod. Jest buď hladké nebo posypané kmínem nebo solí, případně obojím;
b) pšeničné pečivo lidové, t. j. pečivo vyrobené z pšeničné mouky bez použití cukru a tuku, a to bulky a žemle tlačené nebo řezané;
c) pšeničné pečivo běžné, t. j. pečivo vyrobené z pšeničná mouky s použitím nejvýše 3% cukru a nejvýše 3% tuku nebo povolené náhražky tuku (počítáno na mouku), zpracované pletením, vinutím nebo jiným způsobem, nesypané neb sypané kmínem nebo solí, případně solí a kmínem, a pod., na př. housky, rohlíky, hvězdičky a pod., s vyloučením žemlovek, šišek na chlebíčky, bulek a žemlí tlačených nebo řezaných;
d) pšeničné pečivo jemné, t. j. pečivo vyrobené z pšeničné mouky s použitím nejméně 10% cukru a nejméně 10% tuku nebo povolené náhražky tuku (počítáno na mouku), nesypané nebo různě sypané, s náplní nebo bez náplně;, jemné pečivo smí býti zpracováno do různých tvarů jako na př. koláčky, koláče, buchty, záviny, vánočky, mazance a pod.;
e) speciální pečivo, t. j. pečivo vyrobené z obilních nebo jiných surovin, které jsou získány nebo zpracovány na hotový výrobek zvláštním způsobem.
(3) Jako pšeničná strouhanka se smí uváděti do oběhu strouhanka vyrobená rozemletím pšeničného pečiva nesypaného.
(4) K výrobě speciálního chleba nebo pečiva jest třeba písemného povolení Svazu. Svaz může výrobu povoliti, jestliže ji doporučí Státní zdravotní ústav — oddělení pro zkoumání potravin — v Praze nebo v Brně. Výlohy spojené s dobrozdáním Státního zdravotního ústavu hradí žadatel.
(5) V pochybných případech rozhoduje Svaz o tom, do které skupiny chléb nebo pečivo náleží.
(6) a) Při výrobě žitného chleba se musí vyrobiti z každých 100 kg mouky nejméně 137 kg žitného chleba.
b) Při výrobě žemlovek a pšeničných šišek na chlebíčky se musí vyrobiti z každých 100 kg mouky nejméně 120 kg žemlovek nebo pšeničných šišek na chlebíčky.
c) Při výrobě žitného pečiva se musí vyrobiti z každého kilogramu žitné mouky nejméně 27 kusů žitného pečiva à 46 gramů.
d) Při výrobě pšeničného pečiva lidového nebo běžného se musí vyrobiti z každého kilogramu pšeničné mouky nejméně 1196 g pečiva, t. j. na příklad 26 kusů pšeničného pečiva à 46 gramů a pod.
e) Při výrobě pšeničného jemného pečiva se musí vyrobiti z každého kilogramu pšeničné mouky nejméně 1196 g pečiva, t. j. na příklad 26 kusů á 46 g nebo 13 kusů à 91 g a pod.
f) Při výrobě pšeničné strouhanky se musí vyrobiti z každého kilogramu pšeničné mouky nejméně 900 gramů strouhanky.
(7) Při výrobě všech druhů chleba, pečiva a strouhanky jest dovoleno používati jen takových pomocných pekařských prostředků ku zlepšení pečivosti, vaznosti a pod., jakož i prostředků konservačních, barvících a pod., jejichž výroba byla písemně Svazem povolena. Svaz může výrobu povoliti, jestliže ji doporučí Státní zdravotní ústav — oddělení pro zkoumání potravin — v Praze nebo v Brně. Výlohy spojené s dobrozdáním Státního zdravotního ústavu hradí žadatel.
§ 98
Označování chleba.
(1) Každý chléb musí býti opatřen značkou výrobce, t. j. jménem nebo začátečními písmeny jeho jména nebo jeho zapsanou ochrannou známkou. Značka musí býti vytlačena do kůrky chleba tak, aby byla zřetelná. K označení chleba lze též použíti papírových štítků, které se vpekou na chléb; přilepování těchto štítků lepidlem na hotový chléb není dovoleno.
(2) Je-li uváděn do oběhu chléb balený v papírových neb jiných obalech, může býti značka uvedena přímo na obalu. V tomto případě lze upustiti od označování na kůrce.
§ 99
Váha chleba.
(1) Chléb smí býti vyráběn pouze o váze buď 1, 2, 3, 4 neb 5 kg.
(2) Chléb o jiné váze se smí vyráběti pouze s písemným povolením Svazu.
§ 100
Kontrola váhy chleba.
Na úchylky při přezkoušení váhy chleba jest bráti ohled podle těchto předpisů:
(1) Přezkoušení váhy jest provésti na chleba téhož původu v prodejně a jestliže jsou nutné další zkoušky, u výrobce. Převážeti se musejí pouze vychladlé, nezabalené chleby (bez obalu).
(2) Převážení chleba se musí státi v přítomnosti majitele obchodu nebo jeho zástupce. V případě závady musí majitel obchodu nebo jeho zástupce potvrditi podpisem správnost zjištěné váhy.
(3) Při výrobě chleba se smí vyskytnouti u jednotlivého chleba úchylky ve váze až do 4% nahoru nebo dolů; větší úchylky ve váze jsou možné z náhodných a mimořádných příčin.
Úchylky ve váze podmíněné postupem při výrobě se vyrovnávají při větším počtu chlebů. Proto jest při přezkoušení váhy ve výrobně nebo prodejně nutné odvážiti nejméně 10 chlebů téhož druhu, jichž průměrná váha jest směrodatná. Podle možnosti jest zjistiti průměrnou váhu většího počtu chlebů.
Úchylky ve váze podmíněné postupem při výrobě se vyrovnávají při větším počtu chlebů. Proto jest při přezkoušení váhy ve výrobně nebo prodejně nutné odvážiti nejméně 10 chlebů téhož druhu, jichž průměrná váha jest směrodatná. Podle možnosti jest zjistiti průměrnou váhu většího počtu chlebů.
(4) Vyschnutím v den výroby zmenšuje se váha chleba až o 2.5%. Udaná váha jest dodržena, jestliže průměrná váha, zjištěná u čerstvého chleba podle odstavce 3, se neodchyluje od udané váhy o více než 2%. Jestliže se u jednotlivého čerstvého chleba zjistí váha o více než 4.5 % nižší, jest přezkoušeti váhu podle odstavce 3.
(5) Převažuje-li se chléb později než v den vyrobení a zjistí-li se u jednotlivého chleba větší schodek na váze než 4 %, nebo při průměrné váze 10 chlebů větší schodek na váze než 2,5 %, jest provésti zkoušku s čerstvým chlebem podle odstavce 4.
§ 101
Váha pečiva.
(1) Žitné a pšeničné pečivo lidové a běžné se smí vyráběti o váze 46 g nebo o váze 92 g. Z denního vyrobeného množství pečiva smí býti vyrobeno nejvýše 50% v kusech à 92 g, při čemž dosavadní rozsah výroby tohoto pečiva nesmí býti překročen.
(2) Žemlovka a šišky na chlebíčky se smějí vyráběti o váze 460 g nebo 920 g.
(3) Pšeničné jemné pečivo se smí vyráběti o váze 23g, o váze 46 g nebo jeho násobku, na příklad 92 g, 230 g, 460 g, 690 g a 920 g, při čemž touto vahou se vždy rozumí váha jemného pečiva bez jakékoliv náplně. Váha náplně se tudíž nepočítá do stanovené váhy jemného pečiva.
§ 102
Kontrola váhy pečiva.
(1) Při výrobě žitného a pšeničného pečiva smí jednotlivý kus pečiva vykazovati až 6% odchylky na váze nahoru nebo dolů. Jeví-li se větší odchylky, jest přezkoušeti ve výrobně neb prodejně váhu nejméně 30 kusů pečiva téhož druhu. Průměrná odchylka smí činiti u 30 kusů pečiva nejvýše 5%.
(2) Vyschnutím se snižuje váha jednotlivého kusu pečiva prvého dne po vyrobení až o 10%. Zjistí-li se při kontrole větší odchylky, jest nutno provésti v den výroby kontrolu váhy nejméně u 30 kusů pečiva téhož druhu. O přestupek jde teprve tehdy, jestliže kontrola váhy v den výroby zjistí větší odchylky než 5% předepsané váhy.
(3) Při kontrole váhy jest směrodatná váha pečiva bez náplně a bez obalu.
§ 103
Starý chléb.
(1) Starým chlebem se rozumí chléb, jehož původní jakost se delším skladováním tak změnila, že tím byl podstatně ovlivněn původní účel použití, t. j. zejména tehdy, jestliže bez dalšího opracování nebo zpracování nemůže býti chleba použito k lidské výživě.
(2) Starý chléb se smí prodávati pouze se slevou nejméně 30% z prodejní ceny.
(3) Pekaři nesmějí od překupníků bráti zpět chléb a pečivo, které překupníci neprodali.
(4) Starého chleba se nesmí používati při výrobě chleba nebo pečiva ani jako přísady do pšeničné strouhanky.
§ 104
Pšeničná strouhanka.
Pšeničná strouhanka se smí uváděti do oběhu jako volně sypaná nebo balená.
§ 105
Pečení ve mzdě.
(1) Pečením ve mzdě se rozumí pečení chleba nebo pečiva z mouky nebo těsta, které zákazník sám dodá, případně výměna dodané mouky přímo za chléb nebo pečivo. Výměna dodané mouky jest dovolena pouze u výrobce (pekárny), nikoliv u překupníka.
(2) Výroba chleba a pečiva z dodané mouky ve mzdě jest dovolena pouze pro samozásobitele pro potřebu jejich vlastního hospodářství, dále pro vojenské a jiné útvary jim na roven postavené.
(3) Pouhé upečení chleba nebo pečiva z dodaného hotového těsta jest dovoleno i pro jiné spotřebitele.
(4) Výrobci chleba a pečiva jsou povinni vydati zákazníkům za dodanou mouku:
a) za každých 730 g mouky na žitný chléb, nejméně 1 kg žitného chleba, čili za 1 kg mouky na žitný chléb nejméně 1.37 kg žitného chleba;
b) za 1 kg mouky na pšeničné pečivo nejméně 26 kusů pšeničného pečiva à 46 g.
(5) Výrobci chleba a pečiva smějí počítati zákazníkovi, který si dodá pouze mouku:
a) za zpracování a upečení 1 kg žitného chleba nejvýše Kčs 1.40;
b) za zpracování a upečení pšeničného pečiva z 1 kg pšeničné mouky nejvýše Kčs 7.—.
(6) Výrobci chleba a pečiva smějí počítati zákazníkovi, který si dodá již hotové těsto:
a) za pouhé upečení 1 kg chleba (váha chleba po upečení) nejvýše Kčs 1.—;
b) za pouhé upečení 1 kg pečiva (váha pečiva po upečení) nejvýše Kčs 3.—.
(7) Dováží-li pekař zákazníkům, vojenským nebo jiným jim na roveň postaveným útvarům chléb a pečivo vlastním dopravním prostředkem, nesmí být odměna stanovená v odstavcích 5 a 6 překročena.
(8) Není dovoleno žádati nebo si dáti poskytovati jinou odměnu než v penězích.
§ 106
Hlášení úspor.
Dosáhne-li pekařský podnik při výrobě chleba a pečiva většího výtěžku než je stanoveno v § 97, odst. 5, musí přebytek mouky tím vzniklý ohlásiti Svazu ihned po zjištění tohoto přebytku. Pekařské podniky jsou povinny provésti zjištění přebytku mouky z vyššího výtěžku nejméně jednou za rok. Pekařské podniky jsou povinny dodati přebytek mouky z vyššího výtěžku za stanovené prodejní ceny podle disposic Svazu.
§ 107
Odběr chleba a pečiva.
Chléb a pečivo smí býti odebíráno a dodáváno pouze na doklady opravňující k odběru tohoto zboží podle platných předpisů. Totéž platí pro odběr a dodávky pšeničné strouhanky.
§ 108
Ceny pekařských výrobků pro spotřebitele.
(1) Spotřebitelské ceny chleba, pečiva a pšeničné strouhanky činí:
| Druh výrobku: | váha v gramech (u jemného pečiva bez náplně) | hodnota v gramech ústřižcích na 1000 | cena Kčs |
|---|---|---|---|
| a) žitný chléb | 1000 | 1000 | a) 5.— v místech uvedených v odst. 2 |
| b) 4.80 ve všech ostatních místech | |||
| b) žemlovka | 460 | 500 | 4.80 |
| 920 | 1000 | 9.40 | |
| c) šišky ha chlebíčky | 460 | 500 | 6.— |
| 920 | 1000 | 12.— | |
| d) žitné pečivo | 46 | 50 | —.40 |
| 92 | 100 | —.80 | |
| e) pšeničné pečivo lidové (bulka nebo žemle) | 46 | 50 | —.50 |
| 92 | 100 | 1.— | |
| f) pšeničné pečivo běžné (houska, rohlík, hvězdička a pod.) | 46 | 50 | —.60 |
| 92 | 100 | 1.10 | |
| g) pšeničné pečivo jemné: koláček, buchta nebo jednotlivé řezy koláče, závinu, vánočky, mazance a pod. | 23 | 25 | —.90 |
| 46 | 50 | 1.80 | |
| 92 | 100 | 3.60 | |
| koláč, závin, vánočka, mazanec apod. | 230 | 250 | 9.— |
| 460 | 500 | 18.— | |
| 690 | 750 | 27.— | |
| 920 | 1000 | 36.— | |
| h) pšeničná strouhanka volně sypaná | 1000 | 1500 | 13.50. |
(2) V místech nad 50.000 obyvatel a v lázeňských místech Jáchymov, Frant. Lázně, Jánské Lázně, Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Luhačovice, Poděbrady, Teplice-Šanov a politické okresy Brno-venkov, Fryštát, Praha-venkov-sever a Praha-venkov-jih, činí spotřebitelská cena žitného chleba za 1 kg Kčs 5.—.
(3) Ceny stanovené v odstavci 1 a 2 se nesmějí zvyšovati ani snižovati.
§ 109
Ceny chleba a pečiva pro hostince a podobné podniky.
(1) Při prodeji hostinskými a výčepnickými podniky všeho druhu, automaty, bufety a veřejnými jídelnami (uzenářskými, mlékárenskými, vegetářskými a pod.) platí tyto nejvyšší prodejní ceny za chléb a pečivo k jídlu uvnitř podniku:
| krajíc žitného chleba | žitné pečivo | krajíc žemlovky | krajíc šišky na chlebíčky | pšeničné pečivo | |||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| lidové | běžné | ||||||
| 50 g | 46 g | 46 g | 46 g | 46 g | 92 g | 46 g | 92 g |
| Kčs | Kčs | Kčs | Kčs | Kčs | Kčs | Kčs | Kčs |
| 0.45 | 0.50 | 0.60 | 0.70 | 0.60 | 1.20 | 0.70 | 1.30. |
§ 110
Ceny chleba a pečiva u překupníků.
Překupníci smějí prodávati chléb a pečivo, jakož i pšeničnou strouhanku pouze za ceny, za které prodává pekař ve svém krámě spotřebiteli (§ 108).
§ 111
Slevy s cen.
(1) Výrobci chleba a pečiva jsou povinni poskytovati překupníkům (s výjimkou podniků uvedených v odstavci 2), kteří odebírají chléb a pečivo nebo pšeničnou strouhanku za tím účelem, aby je ve svých obchodech prodali spotřebitelům, tyto slevy se spotřebitelských cen (§ 108):
a) u žitného chleba za každý 1 kg Kčs 0.40,
b) u žitného a pšeničného pečiva 10%,
c) u pšeničné strouhanky 20%.
(2) Slevy s cen chleba, pečiva a pšeničné strouhanky se neposkytují hostinským a výčepnickým podnikům všeho druhu, automatům, bufetům a veřejným jídelnám (uzenářské, mlékárenské, vegetářské a pod.).
(3) Výrobci chleba a pečiva jsou povinni poskytovati slevu podle odstavce 1 též závodním kuchyním, nemocnicím, zaopatřovacím ústavům, školským internátům, věznicím a jiným velkospotřebitelům, kteří chléb, pečivo neb pšeničnou strouhanku odebírají pro společné stravování osob. Při dodávkách vojenským nebo jiným jim na roveň postaveným útvarům, nemocnicím a léčebným ústavům, zaopatřovacím ústavům a pod. mohou býti slevy stanovené v odstavci 1 zvýšeny se souhlasem Svazu; Svaz rozhodne po slyšení příslušné ústřední zájmové organisace výrobcovy.
B. Těstoviny.
I.
Výroba a rozdělování.
II.
Cenová ustanovení.
I.
Výroba a rozdělování.
II.
Cenová ustanovení.
§ 112
Předpisy o výrobě.
(1) Těstoviny jsou sušené výrobky, hotové k vaření, vyrobené z pšeničné krupice (typ 550) nebo z pšeničné mouky hrubé (typ 550) nebo z jejich směsí bez obsahu nebo s obsahem vajec zaděláním na těsto bez kynutí nebo pečení, formováním a sušením při teplotě obyčejné nebo přiměřeně zvýšené. K těstu se přidává někdy kuchyňská sůl.
(2) Množství vody (vlhkost) v těstovinách nesmí přestoupiti 13% váhových, množství kuchyňské soli (chloridu sodného NaCl) 1 procento váhové. Stupeň kyselosti nesmí býti vyšší než 8.
Umělé přibarvení barvivy zdravotně nezávadnými (k barvení poživatin přípustnými) jest dovoleno u těstovin za náležité deklarace na obalech („barveno“).
Umělé přibarvení barvivy zdravotně nezávadnými (k barvení poživatin přípustnými) jest dovoleno u těstovin za náležité deklarace na obalech („barveno“).
§ 113
Přípustné druhy těstovin.
Výrobci těstovin smějí vyráběti a uváděti do oběhu pouze tyto druhy těstovin:
1. makarony,
2. spaghetti,
3. nudle řezané a svazkové,
4. polévkové nudle v závitcích,
5. noky,
6. kolínka (růžky),
7. flíčky,
8. zavářky (hvězdičky, malé růžky a pod.).
§ 114
Přidělovací čísla.
Těstoviny směji vyráběti pouze podniky, kterým Svaz stanovil přidělovací číslo. Přidělovací čísla udávají poměr, v jakém se jednotlivé podniky účastní na výrobě těstovin v jednom výrobním období (od 1. července do 30. června následujícího roku).
§ 115
Liberace a výrobní příkazy.
(1) Svaz vyhlásí vždy pro určité období, kolik těstovin, vyjádřeno v procentech z přidělovacího čísla (§ 114), smějí výrobci těstovin vyrobiti (v dalším liberace).
(2) Výrobce těstovin smí vyrobiti nejvýše tolik těstovin, kolik Svaz uvolnil podle odstavce 1. Těstoviny, které nebyly vyrobeny v období, pro které byla výroba uvolněna, smějí býti vyrobeny později, nejdéle však do konce výrobního období (§ 114).
(3) Svaz může s ohledem na stav zásobování v té které době a s ohledem na hospodářské poměry z toho plynoucí naříditi výrobcům těstovin všeobecně nebo v jednotlivých případech povinnost vyrobiti těstoviny v množství určeném Svazem a stanoviti lhůtu pro splnění takového výrobního příkazu.
§ 116
Přidělování mlýnských výrobků k výrobě těstovin.
(1) Výrobci těstovin smějí používati k výrobě těstovin pouze takových mlýnských výrobků, které jim byly předepsány Svazem.
§ 117
Předpisy o balení a označování.
(1) Výrobci těstovin smějí dodávati makarony a spaghetti buď volně sypané v bednách nebo volně sypané v pytlích alespoň po 5 kg nebo volně sypané v papírových kartonech po 10 kg nebo balené po ½ kg. Ostatní druhy smějí výrobci těstovin dodávati buď volně sypané v bednách nebo volně sypané v pytlích alespoň po 20 kg; pouze k vyrovnání zbytků dodávek připadajících na odběrní doklady smí se v zásilce vyskytnouti pouze jediné balení nejméně o 5 kg.
§ 118
Dodací listy.
(1) Osoby, které dopravují těstoviny z vyrábějícího podniku nebo od rozdělovače, jsou povinny míti s sebou podle předpisů vyplněný a od dodavatele podepsaný dodací list, který musí obsahovati alespoň tyto údaje:
a) adresu dodavatele,
b) adresu příjemce,
c) množství a druh,
d) den dodávky,
e) prohlášení dodavatele tohoto znění:
„Prohlašuji (prohlašujeme), že dodávka jest podložena doklady, které podle platných předpisů opravňují k odběru výše uvedeného zboží“;
„Prohlašuji (prohlašujeme), že dodávka jest podložena doklady, které podle platných předpisů opravňují k odběru výše uvedeného zboží“;
f) razítko a podpis dodavatele.
(2) Pokud dodací list podle odstavce 1 nahrazuje pravoplatný účet, jest dodavatel povinen uvésti v dodacím listě mimo údaje uvedené v odstavci 1 také cenu dodaných těstovin.
(3) Vydané dodací listy musí býti opatřeny dodavatelem běžným pořadovým číslem.
(4) Dodací listy musí býti vydávány trojmo. Jedno vyhotovení zůstane u dodavatele, druhé obdrží příjemce zboží, třetí vyhotovení příjemce zboží podepíše a vrátí dodavateli.
(5) Při dodávkách těstovin drahou jsou osoby, které tyto těstoviny dopravují ke dráze nebo od dráhy, povinny míti s sebou nákladní listy pro příslušné dodávky.
§ 119
Dodávky těstovin.
(1) Těstoviny smějí býti dodávány a odebírány pouze na předepsané odběrní doklady (lístky na potraviny, odběrní listy, hromadné odběrní listy, bodová potvrzení, souhrnná bodová potvrzení a pod.) nebo na příkazní listy Svazu.
§ 120
Výroba ve mzdě.
Výroba těstovin ve mzdě jest zásadně zakázána. Výjimky musejí býti schváleny Svazem.
§ 121
Základní ceny.
(1) Základní ceny těstovin bez obsahu vajec činí při dodávkách rozdělovačům a velkospotřebitelům (§ 87, odst. 1) za 100 kg:
| a) makarony a spaghetti, volně sypané | Kčs 1.080.—, |
| v balíčcích po ½ kg | Kčs 1.160.—, |
| b) polévkové nudle v závitcích a noky, volně sypané | Kčs 1.030.—, |
| c) ostatní druhy těstovin, volně sypané | Kčs 930.—. |
(2) Ceny stanovené v odstavci 1 platí, bude-li objednáno a odebráno najednou v celku 25 q těstovin bez ohledu na to, z jakých druhů těstovin byla zásilka sestavena. O dodávce (odběru) v celku platí obdobně ustanovení § 87, odst. 3.
(3) Ceny stanovené v odstavci 1 se rozumějí za čistou váhu zboží, i s daní z obratu, s obalem, franko přijímací stanice, při dodávce povozem (autem a pod.) franko sklad kupujícího.
(4) Ceny stanovené v odstavci 1 jsou ceny nejvyšší.
§ 122
Přirážky při odběru menších množství.
(1) Ceny stanovené v § 121 se zvyšují při dodávkách rozdělovačům, bez ohledu na to, z jakých druhů těstovin byla zásilka sestavena, při 100 kg o tyto nejvyšší přirážky, jestliže se dodává najednou v celku:
| méně než 26 q až alespoň 10 q | Kčs 20.—, |
| méně než 10 q až alespoň 5 q | Kčs 30.—, |
| méně než 5 q až alespoň 1 q | Kčs 46.—, |
| méně než 1 q | Kčs 60.—. |
(2) Ceny stanovené v § 121 se zvyšují při dodávkách velkospotřebitelům (§ 87, odst. 1) bez ohledu na to, z jakých druhů těstovin byla zásilka sestavena, při každých 100 kg o tyto nejvyšší přirážky:
a) je-li dodavatelem rozdělovač, o přirážky uvedené v odstavci 1,
b) je-li dodavatelem výrobce a velkospotřebitel odebírá těstoviny z výrobny vlastním povozem, o přirážku Kčs 10.—, bez ohledu na odebírané množství,
(3) Ustanovení § 121, odst. 3 platí obdobně.
§ 123
Slevy při odběru větších množství.
(1) Dodává-li se najednou v celku větší množství těstovin než 25 q, bez ohledu na to, z jakých druhů těstovin byla zásilka sestavena, jest poskytnouti se stanovených cen slevy, které činí nejméně:
| a) při dodávce více než 25 q až do 50 q | Kčs 10.—, |
| b) při dodávce více než 50 q až do 100 q | Kčs 20.—, |
| c) při dodávce více než 100 q | Kčs 30.—. |
(2) Ustanovení § 121, odst. 3 platí obdobně.
§ 124
Dodávky na větší vzdálenost a náhrada dovozného.
Při dodávkách těstovin na vzdálenost, při které povinně zaplacené dovozné převyšuje částku Kčs 15.— za 100 kg, nahradí Svaz výrobci těstovin z povinně zaplaceného dovozného za každých 100 kg obnos převyšující částku Kčs 15.—, jestliže dodávka těstovin byla provedena se souhlasem nebo na příkaz Svazu.
§ 125
Srážky za obstarání dopravy kupujícím.
(1) Bylo-li smluvními stranami dohodnuto, že si kupující sám obstará odvoz zboží, musí mu prodávající poskytnouti se stanovených cen tyto srážky za každých 100 kg:
| a) | jde-li o odvoz v téže obci | Kčs 6.—; |
| b) | jde- li o odvoz do jiné obce, činí srážka 100% železničního dopravného pro kryté vozy, vypočítaného podle nejkratší vzdálenosti po silnici od prodávajícího ke kupujícímu, při čemž třeba bráti za základ dopravní sazby za 10tunový náklad, nejméně však Kčs 6.—. | |
(2) Ustanovení odstavce 1 neplatí v případech uvedených v § 122, odst. 2, písm. b).
§ 126
Bedny.
(1) Odběratelé těstovin jsou povinni, požádá-li o to výrobce při dodávce, vrátiti výrobci těstovin bedny, v nichž těstoviny obdrželi, a to nepoškozené a vždy nejméně 5 kusů najednou. Bedny poškozené tak, že se k dalšímu plnění těstovinami nehodí, nejsou těstárny povinny přijmouti. Výrobce těstovin hradí odběrateli za vrácení beden od těstovin Kčs 0.75 za 1 kg bedny, jakož i zpětné dovozné.
(2) Při vrácení prázdných beden musí odesilatel zásilku deklarovati tak, aby prázdné obaly byly dopraveny za nejlevnější dopravní sazbu.
§ 127
Platební podmínky.
Při hotovém placení do 10 dnů po obdržení účtu musí výrobce těstovin poskytovati pokladniční srážku ve výši 1%.
§ 128
Ceny pro spotřebitele.
(1) Prodejní ceny pro spotřebitele činí za 1 kg:
| a) makarony a spaghetti, volně sypané | Kčs 12.90, |
| v balíčcích po ½ kg | Kčs 13.30, |
| b) polévkové nudle v závitcích a noky, volně sypané | Kčs 12.40, |
| c) ostatní druhy těstovin, volně sypané | Kčs 11.40. |
(2) Ceny pro spotřebitele se rozumějí brutto za netto s papírovým sáčkem a s daní z obratu.
(3) Ceny pro spotřebitele jsou ceny nejvyšší.
ČÁST 5
A. Kávoviny.
I.
Suroviny k výrobě kávovin.
II.
Jakostní a dodací podmínky.
III.
Výroba kávovin
IV.
Rozdělování kávovin.
V.
Prodejní ceny a prodejní podmínky.
I.
Suroviny k výrobě kávovin.
II.
Jakostní a dodací podmínky.
III.
Výroba kávovin
IV.
Rozdělování kávovin.
V.
Prodejní ceny a prodejní podmínky.
§ 129
Suroviny k výrobě kávovin jsou zejména tyto:
1. plodiny obsahující škrob, t. j. především obilí nebo z něho vyrobené polotovary, jako slad, dále hrách, boby, lupina a pod.;
2. kořeny rostlinné především čekanky a řepy cukrovky; dále sem patří mrkev, vodnice, brambory, topinambur, krmná řepa a pod.;
3. plody bohaté na cukr, jako fíky, carobe (svatojánský chléb), hrušky, švestky, jablka, datle a pod.;
4. olejnatá semena: soja, podzemnice olejná a pod.;
5. plody bohaté tříslovinami, jako žaludy;
6. cukr všech druhů.
§ 130
Čekanka.
(1) Čekankou se rozumějí syrové kořeny čekankové (Cichorium intybus L.) zušlechtěné a pěstované pro výrobu kávovin.
(2) Čekanka pro výrobu kávovin smí se pěstovati jen z uznaného semene Svazem schváleného a přiděleného.
(3) Svaz řídí rozdělování semene čekanky mezi sušárny a pěstitele čekanky. Semeno čekanky se vydává pouze pěstitelům, kteří sjednali smlouvu o pěstování čekanky.
§ 131
Výkup a zákup čekanky.
(1) Čekanku od pěstitelů smějí vykupovati pouze sušárny čekanky. Sušárna smí vykupovati čekanku pouze od pěstitelů, od nichž čekanku smluvně zakoupila.
(2) Smlouvy o pěstování čekanky jest sjednávati na předepsaných tiskopisech.
§ 132
Dodávka.
(1) Pěstitel jest povinen dodati sušárně zakoupenou čekanku a všechny sklizňové přebytky do konce října. Dodávaná čekanka musí býti zdravá, vyzrálá, bez vykvětlice a čistá. U dodané čekanky se sráží na váze na nečistotu v každém případě 5%. Přesahuje-li množství znečištěnin 5%, určí se další srážka na váze dohodou nebo nedojde-li k dohodě, podle výsledku prací zkoušky.
(2) Není-li pěstitel nebo jeho zástupce prací zkoušce přítomen, považuje se za jeho zástupce osoba, která povoz provází. Odepře-li tato osoba součinnost, povolá sušárna k prací zkoušce 2 svědky. Zkoušku jest provésti takto:
Sušař a pěstitel nebo jejich zástupci vezmou z pozastavené čekanky po cca 10 kg. Toto množství (20 kg) se v koši nebo nádobě přesně odváží a vypráním zbaví hlíny. Vypraná čekanka se znovu zváží a zjištěná váha se odečte od váhy nečištěné čekanky. Zjištěný váhový rozdíl znásobený 100 a dělený vahou nečištěné čekanky udává procento znečištěnin, k němuž je připočítati 1% na vodu, která zůstala na vyprané čekance. Čekanka smí býti praním zbavena pouze hlíny, nikoliv však poškozována nebo ulamována. Při zúčtování jest takto zjištěné procento vykázati zvlášť.
Sušař a pěstitel nebo jejich zástupci vezmou z pozastavené čekanky po cca 10 kg. Toto množství (20 kg) se v koši nebo nádobě přesně odváží a vypráním zbaví hlíny. Vypraná čekanka se znovu zváží a zjištěná váha se odečte od váhy nečištěné čekanky. Zjištěný váhový rozdíl znásobený 100 a dělený vahou nečištěné čekanky udává procento znečištěnin, k němuž je připočítati 1% na vodu, která zůstala na vyprané čekance. Čekanka smí býti praním zbavena pouze hlíny, nikoliv však poškozována nebo ulamována. Při zúčtování jest takto zjištěné procento vykázati zvlášť.
(3) Pro vadnou jakost zboží může býti učiněna kromě srážky na nečistotu další přiměřená srážka.
(4) Sušař jest povinne skládati čekanku spolu s pěstitelem a je povinen postarati se o nerušený příjezd a odjezd povozů a rychlé skládání čekanky.
(5) Děje-li se dodávka čekanky přímo po dráze, je pěstitel povinen naložiti čekanku do vagonů.
§ 133
Sušená čekanka.
Sušenou čekankou se rozumí čistý, usušený kořen pěstěné čekanky, rozřezaný na kousky nebo řízky. Nebylo-li nic jiného sjednáno nebo Svazem určeno, může býti dodáno jen zboží z běžné kampaně.
§ 134
Jakost.
(1) Sušená čekanka musí býti čistá (před sušením dobře vypraná), z kořenů, zdravých, rozřezaná na kousky nebo řízky, ostře sušená, čistě prosetá, bez výhonků, neomrzlá, bez drtě a prachu. Nebylo-li nic jiného sjednáno, rozumí se sušenou čekankou čekanka kousková.
(2) Ostře sušenou čekankou se rozumí sušina o vlhkosti do 14%; je-li vlhkost větší, a to do 18%, má odběratel nárok na přiměřenou slevu až do 5%.
Činí-li vlhkost čekanky více než 18%, má kupující právo zboží pozastaviti. Tuto okolnost jest hlásiti ihned Svazu. Sušená čekanka nesmí obsahovati více než 1% kousků částečně nebo úplně spálených a 1% omrzlých kousků nebo výhonků.
Činí-li vlhkost čekanky více než 18%, má kupující právo zboží pozastaviti. Tuto okolnost jest hlásiti ihned Svazu. Sušená čekanka nesmí obsahovati více než 1% kousků částečně nebo úplně spálených a 1% omrzlých kousků nebo výhonků.
(3) Za čistě proseté pokládá se také ještě zboží, ze kterého na normálním sítu s otvory o průměru 8 mm nepropadne více než 3.5% drtě a prachu dohromady, při čemž prachu smí býti nejvýše 1%.
§ 135
Čekanková drť a její jakost.
(1) Čekanková drť (čekankový květ) jsou čisté kousky sušené čekanky bez příměsků, které propadly sítem s kulatými otvory o průměru 8 mm a na sítě s otvory o průměru 2 mm byly zbaveny všeho prachu.
(2) Čekanková drť nesmí obsahovati více než 12% vlhkosti.
(3) Čekanková drť nesmí obsahovati více než 3% spálených kousků a více než 3% omrzlých kousků a výhonků.
(4) Kupující jest povinen odebrati na 100 kg sušené čekanky 2 kg čekankové drtě.
§ 136
Stanovení vlhkosti sušené čekanky a čekankové drti.
Vzorek sušené čekanky a čekankové drti (nejméně 125 g) se jemně rozmělní; z tohoto množství se naváží 2—3 g k určení obsahu vody. Nejdříve se čekanka a čekanková drť 6 hodin při 60° C předsušuje a potom 4 hodiny při 100° C dosušuje. Zjištěný úbytek na váze se přepočítá na percentuální obsah vody.
§ 137
Výtky proti jakosti.
O výtkách proti jakosti a braní vzorků platí všeobecná ustanovení bursovních zvyklostí.
§ 138
Provádění dodávky a povinnost odběru.
(1) Sušárny čekanky jsou oprávněny a povinny dodávati sušenou čekanku jen výrobcům kávovin, kterým Svaz sušenou čekanku přidělil a jen v množství uvedeném v příkazním listě Svazu.
(2) Prodávající je povinnen dodati a kupující odebrati zboží ve sjednané nebo Svazem určené lhůtě, nejpozději však do 31. prosince sklizňového roku. Za skladování po 31. prosinci sklizňového roku má sušárna nárok na náhradu ve výši stanovené nejvyšším úřadem cenovým.
(3) Zboží Svazem přikázané k odběru může býti skladováno v sušárně, jestliže se strany na tom dohodly. V tomto případě zaplatí kupující sušárně náhradu za skladování, která nesmí přesáhnouti částku stanovenou nejvyšším úřadem cenovým.
(4) Má-li sušárna dodávati zboží současně více kupujícím, jest povinna dodávati ze svých hotových zásob všem kupujícím postupně poměrně stejné množství až do úplného splnění dodávky.
§ 139
Platební podmínky.
(1) Sušená čekanka se prodává za 100 kg netto franko vagon odesílací stanice sušárny, volně ložená, nebo při dodávkách po nápravě franko sušárna.
(2) Na přání kupujícího lze dodati zboží též pytlované za příplatek 0.75% ceny. V tomto případě dodá kupující pytle franko stanice sušárny.
§ 140
Řepa cukrovka.
(1) Řepou cukrovkou určenou k výrobě kávovin rozumějí se syrové kořeny řepy cukrovky (Beta vulgaris L.).
(2) Dodávky zelené cukrovky sušárnám k opracování provádějí se pouze na základě zvláštních příkazů Svazu.
§ 141
Sušená cukrovka.
Sušenou řepou cukrovkou rozumí se čistý usušený kořen pěstěné řepy cukrovky, rozřezaný na kousky nebo řízky. Nebylo-li nic jiného sjednáno nebo Svazem určeno, může býti dodáno jen zboží z běžné kampaně.
§ 142
Jakost.
(1) Sušená řepa musí býti čistá (před sušením dobře vypraná), z kořenů zdravých, řádně okleštěných, rozřezaná na kousky nebo řízky, ostře sušená, čistě prosetá, bez výhonků, nenamrzlá, bez drtě a prachu.
(2) Ostře sušenou řepou se rozumí sušina o vlhkosti až do 15%. Je-li vlhkost větší, a to do 18%, má odběratel nárok na přiměřenou slevu až do 10%.
(3) Je-li vlhkost řepy vyšší než 18%, má kupující právo zboží odmítnouti. Sušená řepa nesmí obsahovati více než 1% kousků, částečně nebo úplně spálených a 1% omrzlých kousků nebo výhonků.
§ 143
Fíky.
(1) Fíků, plodů fíkovníků (Ficus carica L.), smí se používati k výrobě kávovin, jsou-li zdravé a nezkyslé.
(2) Před zpracováním mají se fíky zbaviti přebráním cizích těles a fíků hluchých.
(3) Nákup fíků je dovolen jen na povolení udělené Svazem.
(4) Fíky smí výrobce ihned po obdržení konservovati předsušením nebo upražením.
§ 144
Carobe.
(1) Carobe (svatojanský chléb), t. j. nepukavé luskovité plody rohovníku obecného (Uronetia siliqua), smí se zpracovati na kávoviny, pokud je zdravý, t. j. nemá zvláštní pach a není napaden plísní nebo hmyzem. Nákup carobe je dovolen jen na povolení udělené Svazem.
(2) Carobe smí výrobce ihned po obdržení konservovati předsušením nebo upražením.
§ 145
Pomocné suroviny.
Při výrobě kávovin smí se používati těchto pomocných surovin:
a) jedlé tuky,
b) oleje rostlinné nebo živočišné (nikoliv minerální).
§ 146
Vymezení pojmů
(1) Kávoviny jsou výrobky z pražených rostlinných součástí, které dávají odvar kávě podobný.
§ 147
Obilná káva.
Obilnou kávou se rozumí: žitná káva, ječná káva, sladovaná káva žitná nebo ječná a sladová káva podle ustanovení potravinového kodexu.
Pouhé upražení obilí jest nepřípustné.
§ 148
Kávové přísady.
(1) Kávovými přísadami jsou výrobky z pražené sušené čekanky, sušené cukrovky, fíků a carobe.
(2) Cikorkou se rozumí výrobek z kořene čekankového, který smí obsahovati jiných přípustných surovin toliko stopy, t. j. nejvýše 5%.
(3) Řepovkou se rozumí výrobek z kořene cukrovky, který smí obsahovati jiných přípustných surovin toliko stopy, t. j., nejvýše 5%.
(4) Fíkovkou se rozumí výrobek z fíků, při čemž jiných surovin smí obsahovati toliko stopy, t. j. nejvýše 5%.
(5) Plodovou nebo ovocnou cikorkou je cikorka, která obsahuje alespoň 10% skutečných plodových nebo ovocných součástek.
(6) Směsí kávových přísad se rozumějí takové výrobky, u nichž hlavní součástka tvoří alespoň 65% obsahu. Označují se jménem hlavní součástky s přídavkem „s přísadou“ (na př. fíkovka s přísadou, řepovka s přísadou).
Netvoří-li žádná ze součástek alespoň 65% obsahu směsi, jest takový výrobek označovati jen jako kávovou přísadu.
Netvoří-li žádná ze součástek alespoň 65% obsahu směsi, jest takový výrobek označovati jen jako kávovou přísadu.
§ 149
Kávovinové směsi.
(1) Kávovinová směs je kávovina vyrobená z obilné kávy a kávové přísady.
(2) Plodová nebo ovocná káva je kávovinová směs, která obsahuje alespoň 10% ovocných plodů.
§ 150
Složení kávovin.
Složení kávové přísady (§ 148) a kávovinové směsi (§ 149), jakož i poměr jednotlivých součástí v nich určuje Svaz.
§ 151
Přidělovací čísla.
(1) Kávoviny smějí vyráběti pouze podniky, kterým Svaz určil přidělovací číslo.
(2) Přidělovací čísla udávají poměr, v jakém se jednotliví výrobci účastní na celkové výrobě kávovin v jednom výrobním období (od 1. července do 30. června následujícího roku).
§ 152
Příděl surovin a výrobní příkazy.
(2) Výrobce je povinen upravovati rozsah výroby tak, aby zásoba hotových výrobků k poslednímu dni každého měsíce nepřekročila množství hotových výrobků prodaných a dodaných v předchozím měsíci.
(3) Svaz může s ohledem na stav zásobování v té které době a s ohledem na hospodářské poměry z toho plynoucí naříditi výrobcům všeobecně nebo v jednotlivých případech povinnost vyrobiti kávoviny v množství určeném Svazem a stanoviti lhůtu pro splnění takového výrobního příkazu.
§ 153
Odběr surovin a polotovarů a ztráta nároku na příděl.
(1) Výrobce je povinen odebrati přidělené suroviny ve lhůtě stanovené Svazem.
(2) Svaz může vysloviti ztrátu nároku na příděl surovin bez újmy trestního stíhání, jestliže podnik:
a) zcizil bez povolení Svazu přidělené suroviny (kromě odpadu) v nezpracovaném stavu;
b) nepodával Svazu opětovně řádně a včas hlášení;
c) bezdůvodně odepřel splniti příkazy Svazu ke zpracování a dodávce vyrobených kávovin a surovin Svazem obhospodařovaných;
d) nezaplatil ani po upomínce příspěvky nebo jiné částky odváděné Svazu.
(3) Přesuny surovin a polotovarů jsou dovoleny jen s předchozím souhlasem Svazu.
§ 154
Výroba kávovin ve mzdě.
Výroba kávovin ve mzdě ze surovin dodaných zákazníkem není dovolena.
§ 155
Skladovací povinnost.
Svaz může uložiti výrobcům kávovin povinnost udržovati stálou zásobu surovin potřebných k výrobě kávovin nebo stálou zásobu kávovin v množství stanoveném Svazem.
§ 156
Balení.
(1) Obilná káva, kávová přísada a kávovinová směs se smějí uváděti do obchodu jen v pevně uzavřeném obalu, na němž musí býti vyznačeno:
Na obalu všech kávovin s výjimkou obilné kávy musí býti dále vyznačeno číslo povolení ministerstva zdravotnictví, u plodové cikorky též množství plodů v ní obsažených, udáno v procentech.
Na obalu všech kávovin s výjimkou obilné kávy musí býti dále vyznačeno číslo povolení ministerstva zdravotnictví, u plodové cikorky též množství plodů v ní obsažených, udáno v procentech.
a) jméno výrobce,
b) místo výroby,
d) netto váha,
e) návod k použití.
(2) Za balenou obilnou kávu se považuje jen obilná káva balená přímo výrobcem, která je označena podle odstavce 1.
(3) Není-li obchodník uvádějící kávovinu do obchodu pod svým jménem současně také výrobcem, musí býti jak výrobce tak obchodník označeni na vnějším obalu.
Označení obalu pouze obchodní známkou nevyhovuje těmto ustanovením.
Označení obalu pouze obchodní známkou nevyhovuje těmto ustanovením.
(4) Ostatní případný text na obalu nesmí obsahovati poukazování na zdravotní účinky nebo zvláštní vlastnosti zboží, jako: „bez kyseliny mravenčí“. „zdravotní“, „homoeopatické“, „s výživnými solemi“ atd. nebo přirovnávání ke kávě zrnkové nebo vychvalování jakosti zboží přesahující meze slušné reklamy.
(5) Označení váhy musí býti zřetelně čitelné a nejméně 5 mm vysoké.
§ 157
Odběr kávovin.
Výrobci a rozdělovači kávovin jsou povinni říditi se při odbytu kávovin pokyny Svazu.
§ 158
Odbytové oblasti.
Svaz může předepsati z důvodů zásobovacích a dopravních výrobcům kávovin určité odbytové oblasti.
§ 159
Doprava.
Způsob dopravy určuje prodávající. Zvýšené výlohy dopravy jako při spěšné, poštovní dopravě a pod., nese kupující, vyžádá-li si takovou dopravu. Prodávající je povinen je vyúčtovati v plné výši v účtu odděleně od ceny.
§ 160
Obaly.
(1) Zboží se dodává v obvyklém obalu, který zvolí prodávající. Obvyklým obalem jsou bedny, obaly z neohoblovaných prken, obaly papírové a kartonové.
(2) Rozdělovači a velkospotřebitelé jsou povinni vrátiti dodavateli ze zásilek kávovin vnější trvanlivé obaly z kartonů (containers) nebo ze dřeva bez úplaty zpět, jestliže o to dodavatel při dodávce požádá; dopravné hradí výrobce.
§ 161
Zpětné převzetí zboží.
Prodávající nesmí převzíti od kupujícího kávoviny jiného výrobce, a to ani výměnou ani za peněžitou náhradu.
§ 162
Prodejní ceny.
(1) Prodejní ceny zelené čekanky, sušené čekanky a sušené řepy cukrovky, čekankové drti a drti řepy cukrovky pro výrobu kávovin jsou stanoveny v příloze číslo 6.
(2) Prodejní ceny kávovin jsou stanoveny v příloze č. 7.
§ 163
Odchylný způsob dodávky.
Z důvodů úspory při odběru kávovin přímo z továrny, ze skladu nebo pod., nesmí se poskytovati srážka s ceny. Prodávající může však v tomto případě přiznati kupujícímu přiměřenou náhradu dopravních výloh, nejvýše však do výše dovozného stanoveného železničním nákladním tarifem.
§ 164
Poskytování přídavků a výhod.
Poskytování přídavků, jakož i jiných výhod kupujícímu ve zboží téhož nebo jiného druhu se zakazuje.
§ 165
Splatnost.
(1) Účet je splatný do 30 dnů od data účtu. Požadovati placení předem je přípustné, jestliže je oprávněná pochybnost o platební schopnosti odběratelově. Při zaplacení do 8 dnů jest kupující oprávněn odečísti si 2% skonta a při placení předem může býti odečteno dalších 0.5%. Také není dovoleno nahražovati dobírkovou provisi.
(2) Dnem vydání účtu je den odevzdání zboží k přepravě.
(3) Při neoprávněných srážkách s účtu nebo neúplném uhražení účtu kupující včas nesplnil svoji platební povinnost a nesmí se proto z těchto účtů povoliti skonto.
ČÁST 6
§ 167
Vymezení pojmů.
Krmivy se rozumějí tato krmiva:
a) seno: luční seno, otava, vojtěškové a jetelové seno všeho druhu,
sláma: sláma všech obilovin, luštěnin, olejnin a směsek,
sláma: sláma všech obilovin, luštěnin, olejnin a směsek,
b) všechna krmiva původu rostlinného nebo živočišného, jakož i nerostného, zejména prosné omelky (vyjma prosné slupky), krmné mouky, otruby a šroty všeho druhu, krmné řepy, řepné řízky, sušené bramborové vločky, pokrutiny, sladový květ, denaturovaný cukr ke krmení, melasa ke krmení, melasová krmiva všeho druhu, čirok, vikev, krmné fazole (boby), peluška, lupina, sušené kvasnice všeho druhu, sušené mláto všeho druhu, sušené výpalky všeho druhu, sušené rybky, kostní moučky, vápno ke krmení, dále směsi. Těmito se rozumějí směsi vyjmenovaných krmiv, nevyjmenovaných krmiv, obilí, luštěnin, nehledíc k tomu, které z těchto druhů zboží a jak jsou dohromady smíchány,
c) též veškeré pomocné látky, které jsou podle své povahy způsobilé k výrobě krmiv, jakož i veškeré krmivové směsi, nehledíc k tomu. zda obsahují krmiva nebo pomocné látky podléhající této vyhlášce.
§ 168
Látky, které se nesmějí uváděti do oběhu ke krmným účelům.
(1) Ke krmným účelům se nesmějí uváděti do oběhu ať ve stavu zpracovaném či nezpracovaném nebo ve směsi s jinými krmivy zejména tyto látky:
nečištěné odpady vzniklé při skladování nebo čištění obilí a semen,
kůže a kožené odpadky,
rohy, paznehty a odpadky z nich,
pohankové slupky,
datlové pecky,
ořechové slupky všeho druhu,
galalit a galalitové odpadky, umělá rohovina a odpadky z ní,
pluchy a osiny všeho druhu, též rozemleté,
kávová usazenina, kávové odpadky a kávové slupky (včetně náhražek),
kakaové slupky a extrahované odpadky z kakaových slupek,
ovocná jádra, pokrutiny z ovocných jader, též extrahované,
olivové pecky,
koukol,
řepkové lusky,
rýžové pluchy,
ricinové odpady nezbavené jedu,
řepné stonky,
mořská tráva,
hořčičné pokrutiny,
plevy všeho druhu a odpadky všeho druhu při mlácení s výjimkou nerozdrcených lněných tobolek a slupek špaldy (prach a smetky),
extrakční odpad při výrobě polévkových kostek,
tabákový prach a tabákové semeno,
ořech kamenáč, mouka z ořechu kamenáče,
zkažená krmiva všeho druhu,
prach řepných řízků s vyšším obsahem popela ve vzduchosuché substanci než 10%, který vykazuje více než pouhé stopy siřičitých kyselin a sirníku.
nečištěné odpady vzniklé při skladování nebo čištění obilí a semen,
kůže a kožené odpadky,
rohy, paznehty a odpadky z nich,
pohankové slupky,
datlové pecky,
ořechové slupky všeho druhu,
galalit a galalitové odpadky, umělá rohovina a odpadky z ní,
pluchy a osiny všeho druhu, též rozemleté,
kávová usazenina, kávové odpadky a kávové slupky (včetně náhražek),
kakaové slupky a extrahované odpadky z kakaových slupek,
ovocná jádra, pokrutiny z ovocných jader, též extrahované,
olivové pecky,
koukol,
řepkové lusky,
rýžové pluchy,
ricinové odpady nezbavené jedu,
řepné stonky,
mořská tráva,
hořčičné pokrutiny,
plevy všeho druhu a odpadky všeho druhu při mlácení s výjimkou nerozdrcených lněných tobolek a slupek špaldy (prach a smetky),
extrakční odpad při výrobě polévkových kostek,
tabákový prach a tabákové semeno,
ořech kamenáč, mouka z ořechu kamenáče,
zkažená krmiva všeho druhu,
prach řepných řízků s vyšším obsahem popela ve vzduchosuché substanci než 10%, který vykazuje více než pouhé stopy siřičitých kyselin a sirníku.
(2) Výrobci krmivových směsí a ostatní podniky opracovávající nebo zpracovávající krmiva a rozdělovači krmiv nesmějí látky uvedené v odstavci 1 opracovávati nebo zpracovávati, skladovati nebo jich ve zpracovaném nebo opracovaném stavu nabývati a je zcizovati.
(3) Odchylkou od ustanovení v odstavcích 1 a 2 smějí některé Svazem výslovně určené podniky nabývati nečištěných odpadů vzniklých při skladování nebo čištění obilí a semen a odpadů po aspiraci a je opracovati nebo zpracovati. Tyto odpady smějí býti po přečištění uváděny do oběhu pouze podle ustanovení Svazu.
(4) Na žádost může Svaz povoliti výjimky z ustanovení odstavců 1 a 2.
§ 169
Zcizování krmiv, jejich výroba ve mzdě a používání.
(1) Výrobci krmiv uvedených v § 167, jakož i osoby a podniky, které získávají tato krmiva jako vedlejší výrobky při výrobě jiného zboží nebo jako odpad při výrobě nebo při čištění, smějí pouze podle pokynů Svazu tato krmiva zcizovati a dodávati nebo používati jich ve vlastním hospodářství ať ve stavu původním nebo po dalším opracování nebo zpracování. Toto ustanovení neplatí pro zpětné dodávky melasy ke krmení a řepných řízků pěstitelům řepy, bramborových vloček pěstitelům brambor a ohledně dodávky melasy k technickému použití.
(2) Výroba krmiv uvedených v § 167 ve mzdě jest zakázána. Toto ustanovení neplatí pro opracování a zpracování plodin pro pěstitele ve mzdě a pro výrobu ve mzdě těch výrobků, které jsou vhodné ke krmným účelům a jsou obhospodařovány podle ustanovení Svazu pro mléko a tuky, pro řepu a cukr, pro brambory a škrob a pro chmel, slad a pivo.
§ 170
Zákaz zkrmování.
(1) Jest zakázáno zkrmovati:
a) pšenici, žito a sourež,
b) olejnatá semena,
c) přírodní obilní směsi, které obsahují alespoň 10% chlebového obilí (pšenice, žita),
d) přírodní směsky, jestliže obsahují alespoň 10% chlebového obilí (pšenice, žita),
(2) Ze zákazu uvedeného v odstavci 1 jsou vyňaty zkažené plodiny a výrobky z nich, jejichž jakost neodvratnými živly tak utrpěla, že jejich použití k lidské výživě nebo k technickým účelům není už možné, jestliže zkrmení bylo povoleno; povolení vydává na žádost příslušný okresní národní výbor (okresní správní komise).
(3) Míchati různé druhy plodin, u nichž jest dodávková povinnost, k jiným účelům než k setí, jest zakázáno.
§ 171
Spotřeba krmného obilí.
Pěstitelé nejsou při zkrmování krmného obilí vázáni žádným nejvyšším spotřebním množstvím; dodávkový kontingent krmného obilí uložený pěstiteli musí však býti bezpodmínečně splněn.
§ 172
Povolování výroby.
(1) Krmivové směsi smějí se vyráběti a uváděti do oběhu pouze s písemným povolením Svazu a ve složení, které Svaz určuje.
(2) Výrobci krmivové směsi musí povolení uvedené v odstavci 1 uschovati a předložiti na požádání kontrolním orgánům Svazu nebo jiných úředních míst.
(3) Svaz může uložiti výrobcům krmivových směsí povinnost udržovati stálou zásobu surovin potřebných k výrobě krmivových směsí v množství Svazem stanoveném k jeho disposici.
§ 173
Žádost o povolení výroby.
(1) V žádosti o schválení výroby krmivové směsi musí býti uvedeny veškeré součásti, z nichž má býti krmivová směs vyráběna, poměr, v jakém mají býti tyto součásti dohromady smíchány, postup výroby a zamýšlené pojmenování krmivové směsi. K žádosti musí býti připojena předběžná cenová kalkulace.
(2) Veškeré údaje uvedené v žádosti musí býti úplné a pravdivé. Na vyzvání musí býti předloženy veškeré potřebné doklady.
(3) Směrnice pro stanovení prodejních cen a prodejních podmínek krmivových směsí jsou stanoveny v příloze č. 8.
§ 174
Složení.
(1) Stanovený podíl jednotlivých součástí, z nichž jest složena krmivová směs, musí býti dodržen.
(2) Svaz může u některých krmivových směsí předepsati nejnižší nebo nejvyšší obsah určitých živin.
(3) Svaz si vyhrazuje určiti přípustné výkyvy podílu jednotlivých součástí krmivové směsi, případně obsahu jednotlivých živin.
§ 175
Změna ve složení.
Má-li býti složení krmivové směsi schválené Svazem změněno, musí výrobce krmivové směsi požádati Svaz o schválení změny ve složení krmivové směsi. O této žádosti platí obdobně ustanovení pod § 173. K žádosti musí býti připojeno původní písemné povolení Svazu ke znehodnocení. Znehodnocené písemné povolení se vrátí výrobci krmivové směsi, který je musí uschovati a na žádost předložiti kontrolním orgánům Svazu nebo jiných úředních míst.
§ 176
Balení a označování.
(1) Krmivové směsi smějí býti uváděny do oběhu pouze v uzavřených obalech, které jsou opatřeny plombou předepsanou Svazem, pokud Svaz neustanovil v písemném povolení k výrobě krmivové směsi jinak.
Tento předpis o balení neplatí bez újmy dalších ustanovení o označování pro tato krmiva:
Tento předpis o balení neplatí bez újmy dalších ustanovení o označování pro tato krmiva:
a) krmivové směsi pro zpěvné a ozdobné ptactvo a pro ozdobné rybky, pokud se vydávají v množství pod 50 kg,
b) suchary pro psy, jsou-li označovány značkou výrobny nebo jestliže výrobci dal Svaz k tomu zvláštní písemné povolení.
(2) Na plombě musí býti uvedeno číslo, které přidělí výrobci krmivové směsi Svaz, pokud toto číslo není s povolením Svazu uvedeno na pytlovce (odstavec 3).
(3) Pokud Svaz jinak neustanoví, musí býti na každém obalu, po případě pytlovce připevněné k obalu, vytištěno:
a) označení krmivové směsi podle písemného povolení Svazu,
b) číslo písemného povolení Svazu,
c) složení krmivové směsi uspořádané podle podílu jednotlivých součástí v předepsaném pořadí,
d) obsah živin, pokud jej Svaz předepsal podle § 174, odst. 2,
e) datum výroby krmivové směsi s udáním dne, měsíce a roku,
f) jméno a adresa výrobcova.
(4) Nejsou-li údaje uvedené v odstavci 3 vytištěny na obalu, musí býti kromě pytlovky připevněné na obalu ještě vložena do každého balení pytlovka se stejnými údaji.
§ 177
Drobná balení.
§ 178
Výdej krmivových směsí spotřebitelům.
Krmivové směsi smějí býti vydávány spotřebitelům vždy jen z jednoho otevřeného balení, vyjma případy uvedené v § 179, odstavec 1. Všechna ostatní balení musí býti skladována neporušena a v původním stavu. Pytlovky otevřeného balení musí býti připevněny na obal a na požádání předloženy kupujícímu. Jinak jest bez zvláštního povolení Svazu přebalování nebo přesypávání zboží, trhání nebo otvírání původního balení, odstraňování pytlovek, plomb nebo označení vytištěného na obalu výrobci i rozdělovači zakázáno; pro výrobce platí tento zákaz teprve od okamžiku, kdy zboží bylo vyklizeno z výrobny a uvedeno do oběhu.
§ 179
Zjištění jakosti krmivových směsí rozdělovačem krmiv.
(1) Při převzetí zboží jest rozdělovač oprávněn otevříti nezbytně potřebný počet obalů za účelem zjištění složení a jakosti zboží. Rozdělovač jest povinen vydávati odběratelům nejdříve krmiva z takto otevřených obalů.
(2) Rozdělovač, který při otevření obalů zjistí, že dodané zboží neodpovídá předepsanému složení a jakosti, jest povinen zboží okamžitě písemně pozastaviti výrobci a sděliti to Svazu. Výdej zboží z takové pozastavené dodávky musí býti zastaven až do vysvětlení nebo obdržení souhlasu Svazu. Rozdělovač, který jedná proti těmto ustanovením, jest zodpověden za jakost zboží stejně jako výrobce.
§ 180
Vymezení pojmů.
(1) Precipitát ke krmení (dikalciumfosfát) jest střední fosforečnan vápenatý, získaný vyloužením čištěných kostí kyselinou solnou nebo kyselinou siřičitou a srážením rozpuštěné kyseliny fosforečné vápenným mlékem. Do obchodu smí býti uváděn pouze sušený a mletý, prakticky prostý sloučenin fluoru, arsenu, kyseliny siřičité a jiných látek zdraví škodlivých, jichž smí obsahovati pouze stopy.
(2) Jako kostní moučka kalcinovaná ke krmení (trikalciumfosfát) smí býti uváděn do obchodu pouze sušený a mletý výrobek bílé barvy z odtučněných, vyklížených a pálených kostí.
(3) Jako krmný kostní šrot smí býti uváděn do obchodu pouze sušený a mletý výrobek z odtučněných, nikoliv však vyklížených kostí.
(4) Jako krmná kostní moučka vyklížená smí býti uváděn do obchodu sušený a mletý výrobek z odtučněných a vyklížených kostí.
(5) Precipitát ke krmení, kostní moučka kalcinovaná ke krmení, krmný kostní šrot a krmná kostní moučka vyklížená smějí býti uváděny do obchodu jedině pod tímto přesným označením.
§ 181
Jakostní podmínky.
(1) Precipitát ke krmení, kostní moučka kalcinovaná ke krmení, krmný kostní šrot a krmná kostní moučka vyklížená, kterých se používá k přikrmování musí odpovídati těmto jakostním podmínkám:
a) precipitát ke krmení (dikalciumfosfát) musí obsahovati: nejméně 38% kyseliny fosforečné veškeré, z toho musí býti
nejméně 80% rozpustno v citránu podle Petermanna,
nejvýše 10% vody,
nejvýše 2% písku;
nejméně 80% rozpustno v citránu podle Petermanna,
nejvýše 10% vody,
nejvýše 2% písku;
b) kostní moučka kalcinovaná ke krmení (trikalciumfosfát) musí obsahovati:
nejméně 38% kyseliny fosforečné veškeré,
nejvýše 10% vody,
nejvýše 2% písku;
nejméně 38% kyseliny fosforečné veškeré,
nejvýše 10% vody,
nejvýše 2% písku;
c) kostní krmný šrot musí obsahovati:
nejméně 25% hrubého proteinu (při stravitelnosti nejméně 85%),
nejméně 14.6% kyseliny fosforečné veškeré nebo 32% fosforečnanu vápenatého,
nejvýše 4% tuku,
nejvýše 10% vody,
nejvýše 2% písku;
nejméně 25% hrubého proteinu (při stravitelnosti nejméně 85%),
nejméně 14.6% kyseliny fosforečné veškeré nebo 32% fosforečnanu vápenatého,
nejvýše 4% tuku,
nejvýše 10% vody,
nejvýše 2% písku;
d) krmná kostní moučka vyklížená musí obsahovati:
nejméně 30% kyseliny fosforečné veškeré nebo 65.5% fosforečnanu vápenatého,
nejvýše 1% tuku,
nejvýše 10% vody,
nejvýše 1% písku
nejméně 30% kyseliny fosforečné veškeré nebo 65.5% fosforečnanu vápenatého,
nejvýše 1% tuku,
nejvýše 10% vody,
nejvýše 1% písku
(2) Precipitát ke krmení, kostní moučka kalcinovaná ke krmení, kostní šrot krmný a krmná kostní moučka vyklížená musí býti bakterielně nezávadné a technicky prosty chlupů a jiných nečistot.
§ 182
Výroba.
(1) Precipitát ke krmení (dikalciumfosfát), kostní moučka kalcinovaná ke krmení (trikalciumfosfát) a krmná kostní moučka vyklížená smějí býti vyráběny pouze v jemném mletí. Další označování jako „hrubá“ nebo „jemná“ není přípustno.
(2) Kostní šrot krmný smí býti vyráběn v hrubém (zrnitém) a jemném (moučka) mletí. Krmný kostní šrot hrubý nesmí při prosívání 5milimetrovým čtyřhranným sítem zanechati žádných hrubých zbytků.
Při dalším prosetí 2milimetrovým čtyřhranným sítem nesmí odpadávati více než 2% jemných součástek. Krmný kostní šrot hrubý musí býti prost štěpin a nesmí míti ostré hrany. Krmný kostní šrot jemný smí při prosívání 1.5milimetrovým čtyřhranným sítem zanechati nejvýše 10% zbytků, které však musí projiti sítem 2milimetrovým beze zbytků.
Při dalším prosetí 2milimetrovým čtyřhranným sítem nesmí odpadávati více než 2% jemných součástek. Krmný kostní šrot hrubý musí býti prost štěpin a nesmí míti ostré hrany. Krmný kostní šrot jemný smí při prosívání 1.5milimetrovým čtyřhranným sítem zanechati nejvýše 10% zbytků, které však musí projiti sítem 2milimetrovým beze zbytků.
§ 183
Balení, plombování a označování.
(1) Precipitát ke krmení (dikalciumfosfát), kostní moučka kalcinovaná ke krmení (trikalciumfosfát), kostní šrot krmný a krmná kostní moučka vyklížená smějí býti uváděny do oběhu pouze v plombovaných pytlích.
(2) Každý pytel musí býti opatřen pytlovkou, která bude připevněna zevně a kromě toho vložena dovnitř naplněného pytle a musí obsahovati:
Mimo to může býti natištěna ochranná známka výrobce. Pouze výrobce jest oprávněn používati ochranné známky na zboží jím vyrobené a do oběhu uváděné.
Mimo to může býti natištěna ochranná známka výrobce. Pouze výrobce jest oprávněn používati ochranné známky na zboží jím vyrobené a do oběhu uváděné.
a) přesné označení zboží,
c) jméno a adresu výrobce,
d) den dodávky z výrobny.
§ 184
Vápenatá krmiva.
(1) Jako vápenatá krmiva smějí býti kromě směsí vápenatých krmiv schválených Svazem uváděny do oběhu pouze:
Obsah uhličitanu vápenatého (CaCO3) u sráženého uhličitanu vápenatého a plavené křídy musí činiti nejméně 90%, u mletého vápence musí činiti obsah uhličitanu vápenatého a hořečnatého nejméně 90%, z čehož smí činiti obsah uhličitanu hořečnatého nejvýše 15%.
Obsah písku a hlíny nesmí býti vyšší než 3% dohromady a jeho výše musí býti při prodeji uvedena kromě obsahu uhličitanu vápenatého (CaCO3).
Stupeň jemnosti mletého vápence ke krmení musí býti nejméně takový, aby moučka prošla sítem o světlosti 0.09 mm, což odpovídá 4.900 ok na 1 cm2. Zbytek nesmí činiti více než 20% a musí zcela propadnouti sítem o světlosti 0.2 mm, což odpovídá 900 ok na 1 cm2.
Obsah uhličitanu vápenatého (CaCO3) u sráženého uhličitanu vápenatého a plavené křídy musí činiti nejméně 90%, u mletého vápence musí činiti obsah uhličitanu vápenatého a hořečnatého nejméně 90%, z čehož smí činiti obsah uhličitanu hořečnatého nejvýše 15%.
Obsah písku a hlíny nesmí býti vyšší než 3% dohromady a jeho výše musí býti při prodeji uvedena kromě obsahu uhličitanu vápenatého (CaCO3).
Stupeň jemnosti mletého vápence ke krmení musí býti nejméně takový, aby moučka prošla sítem o světlosti 0.09 mm, což odpovídá 4.900 ok na 1 cm2. Zbytek nesmí činiti více než 20% a musí zcela propadnouti sítem o světlosti 0.2 mm, což odpovídá 900 ok na 1 cm2.
a) srážený uhličitan vápenatý (CaCO3),
b) plavená křída nebo
c) mletý vápenec.
(2) Za vápenaté krmivo ve smyslu odstavce 1 platí také vápenec pro drůbež (šrot z lastur nebo moučka z lastur) a grit.
(3) Jako chlorid vápenatý (chlorkalcium) ke krmení smí býti uváděn do oběhu jen chlorid vápenatý v pevné (suché) formě. Obsah bezvodého chloridu vápenatého musí býti nejméně 70% a musí býti prakticky prost zdraví škodlivých součástí.
(4) Krmiva uvedená v odstavcích 1 až 3 smějí býti uváděna do oběhu pouze s tímto přesným označením:
srážený uhličitan vápenatý ke krmení,
plavená křída ke krmení,
mletý vápenec ke krmení,
vápenec pro drůbež (šrot z lastur nebo moučka z lastur) a grit,
chlorid vápenatý ke krmení.
srážený uhličitan vápenatý ke krmení,
plavená křída ke krmení,
mletý vápenec ke krmení,
vápenec pro drůbež (šrot z lastur nebo moučka z lastur) a grit,
chlorid vápenatý ke krmení.
§ 185
(1) Srážený uhličitan vápenatý, plavená křída a mletý vápenec smějí býti uváděny do oběhu ke krmným účelům pouze v plombovaných pytlích. Toto ustanovení neplatí pro otevřené zboží vydávané v prodejnách. Také obal chloridu vápenatého musí býti opatřen plombou.
(2) Každý obal musí býti opatřen pytlovkou, která bude připevněna zevně a kromě toho pytlovkou, která bude vložena dovnitř naplněného pytle a musí obsahovati tyto údaje:
a) jméno a adresu výrobce,
c) označení stupně jemnosti,
d) označení obsahu uhličitanu vápenatého,
e) označení obsahu písku a hlíny,
f) váhu.
§ 186
Příděl krmiv.
(1) Rozdělování krmiv nezemědělským držitelům tažných zvířat se děje podle vyhlášky ministerstva výživy o odběru krmiv pro tažná zvířata nezemědělských držitelů. Jiným držitelům hospodářského zvířectva přiděluje krmivá Svaz buď přímo (odstavec 2) nebo prostřednictvím okresních národních výborů (odstavec 3), v jejichž obvodu mají držitelé hospodářského zvířectva bydliště (sídlo závodu).
(2) Do přídělů krmiv prováděných přímo Svazem náležejí tito držitelé hospodářského zvířectva, po případě podniky:
a) Československá armáda a spojenecké armády,
b) sbory národní bezpečnosti a pod.,
c) státní a zemské hřebčíny a hříbárny,
d) průmyslové podniky, které používají krmiva při výrobě,
e) výzkumné ústavy a držitelé pokusných zvířat,
f) Českomoravský Jockey-club a ostatní držitelé závodních a turnajových koní,
g) Československý svaz kynologický,
h) zoologické zahrady,
i) nemocnice, sanatoria a charitativní instituce,
j) zemské skupiny chovatelů drůbeže a odborné skupiny chovatelů drobného hospodářského zvířectva při Svazu chovatelů hospodářských zvířat,
k) jiní spotřebitelé při zvláštních akcích.
(3) Do přídělu krmiv prováděného prostřednictvím okresních národních výborů (okresních správních komisí) podle směrnic Svazu náležejí tito držitelé hospodářského zvířectva, po případě podniky:
a) držitelé hospodářského zvířectva s vlastními statkovými krmivy,
b) obchodníci dobytkem a koňmi a karantenní stanice hospodářských zvířat,
c) držitelé tažných zvířat zaměstnaných odvozem dříví.
(4) Svaz může do skupin držitelů zvířectva uvedeného v odstavcích 2 a 3 zařadit i další držitele zvířectva, po případě přeřaditi držitele zvířectva ze skupiny, v níž jsou uvedeni, do skupiny jiné, nebo je z přídělu krmiv vyloučiti.
(5) Příděl krmiv prováděný držitelům zvířectva způsobem uvedeným v odstavcích 2 a 3 provádí Svaz pro určitá časová období. Svaz současně určí druh a množství krmiv, jež budou v tom kterém časovém období vydána.
(6) Krmiva smějí býti dodávána a odebírána jen na předepsané odběrní doklady (lístky na krmiva, poukázky na krmiva, odběrní známky na krmiva, odběrní listy na krmiva) a na příkazní listy Svazu.
§ 187
Výdej lístků na krmiva.
(1) Nezemědělští držitelé tažných zvířat, kterým se vydávají lístky na krmiva podle vyhlášky ministerstva výživy o odběru krmiv pro tažná zvířata nezemědělských držitelů, uplatňují svůj nárok na vydání lístků na krmiva u místního národního výboru obce, ve které jsou zvířata, pro něž jsou krmiva určena. Při tom musí býti udán počet a druh zvířat, pro která se žádá o vydání lístku na krmiva, po případě jiné údaje nutné k posouzení potřeby krmiv.
(2) Nezemědělští držitelé tažných zvířat jsou povinni potvrditi místnímu národnímu výboru příjem vydaných lístků na krmiva.
§ 188
Přidělování krmiv Svazem.
(1) Držitelé hospodářského zvířectva a podniky uvedené v § 186, odst. 2 jsou povinni ohlašovati potřebu krmiv u Svazu ve lhůtách a způsobem Svazem stanoveným.
(2) Svaz určí příkazním listem druh a množství přiděleného krmiva a dodavatele, u něhož přidělené krmivo musí býti odebráno, nebo vydá poukázku na krmiva.
§ 189
Rozdělování krmiv okresním národním výborem (okresní správní komisí).
(1) Pokud není příděl upraven jinak ve formě všeobecných norem, vydaných ministerstvem výživy nebo Svazem, jsou držitelé hospodářského zvířectva, uvedení v § 186, odst. 3, kteří žádají o příděl krmiv, povinni podati žádost s udáním potřeby krmiv u místního národního výboru (místní správní komise) politické obce, v níž jest sídlo jejich zemědělského závodu nebo jejich bydliště, a současně předložiti doklady k odůvodnění své žádosti.
(2) Místní národní výbor (místní správní komise) osvědčí přiměřenost potřeby krmiv udané v žádosti a předloží žádost okresnímu národnímu výboru (okresní správní komisi) nejpozději osmého dne po podání žádosti.
(3) Okresní národní výbor vydá na základě žádostí, které mu byly předloženy podle odstavce 2, jednotlivým držitelům hospodářských zvířat poukázky na krmiva nebo odběrní známky na krmiva. Poukázky na krmiva a odběrní známky na krmiva doručuje okresní národní výbor držitelům hospodářských zvířat prostřednictvím místních národních výborů. Držitel hospodářských zvířat je povinen potvrditi místnímu národnímu výboru příjem poukázek na krmiva a odběrních známek na krmiva.
§ 190
Výdej krmiv.
(1) Majitel lístku na krmiva nebo poukázky na krmiva nebo odběrní známky na krmiva může odebrati krmiva u výrobce nebo oprávněného rozdělovače a jest povinen odevzdati mu příslušný ústřižek lístku na krmiva nebo odběrní známku na krmiva nejpozději v době platnosti na nich vyznačené a poukázku na krmiva nejpozději do 21 dnů ode dne vydání poukázky. Majitel lístku na krmiva nebo poukázky na krmiva nebo odběrní známky na krmiva jest povinen odebrati celé množství krmiv, na které zní odběrní doklad, u toho výrobce nebo rozdělovače krmiv, kterému odevzdal odběrní doklad, i když výdej krmiv se neděje najednou. Majitel poukázky jest povinen při převzetí krmiv potvrditi v příslušné rubrice poukázky příjem krmiv vlastnoručním podpisem.
(2) Zní-li poukázka na krmiva na dva nebo více měsíců, má majitel poukázky v každém měsíci nárok pouze na výdej množství krmiv, které na tento měsíc připadá. Ve výjimečných případech, na př. je-li přidělené množství malé nebo vzdálenost k nejbližšímu dodavateli příliš veliká, může býti vydáno větší množství, než které na každý měsíc připadá, po případě celé přidělené množství. Předpokladem jest, že stav zásob dodavatele zaručuje nerušené zásobování ostatních majitelů poukázek.
(3) Výrobci a rozdělovači krmiv jsou povinni odevzdati do pátého dne každého měsíce ústřižky lístků na krmiva, poukázky na krmiva a odběrní známky na krmiva přijaté v předchozím měsíci okresnímu národnímu výboru za účelem vydání odběrního listu.
§ 191
Ztráta nároku na výdej krmiv.
(1) Majitel lístku na krmiva a odběrní známky na krmiva ztrácí nárok na výdej krmiv, jestliže.
a) v době platnosti vyznačené na ústřižku lísku na krmiva nebo na odběrní známce na krmiva neodevzdal tento odběrní doklad výrobci nebo rozdělovači krmiv,
b) neodebral krmiva nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po přídělovém období, na které mu byl odběrní doklad vydán.
(2) Majitel poukázky na krmiva ztrácí nárok na výdej krmiv, jestliže:
a) do 21 dnů od data vydání (§ 190, odst. 1) neodevzdal poukázku na krmiva výrobci nebo rozdělovači krmiv,
b) neodebral krmiva nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po zásobovacím období, pro které mu byla přidělena.
(3) Výrobci a rozdělovači krmiv nesmějí přijímati odběrní doklady, u nichž zanikl nárok na výdej podle odstavce 1 a 2, a vydávati krmiva na takovéto doklady.
§ 192
Zákaz zcizení odběrních dokladů na krmiva, jakož i krmiv, která byla na ně vydána.
Majitelé odběrních dokladů (lístky na krmiva, poukázky na krmiva a odběrní známky na krmiva) smějí spotřebovati krmiva převzatá na tyto doklady pouze ve vlastním hospodářství. Zcizování odběrních dokladů nebo krmiv vydaných na tyto doklady jest zakázáno.
§ 193
Rozdělování krmiv z výroben.
Výrobci krmiv smějí rozdělovati pouze krmiva, která sami vyrábějí.
§ 194
Dodávky krmiv rozdělovačům.
(1) Rozdělovači krmiv si opatřují krmiva na příkazní listy Svazu nebo na odběrní listy podle pokynů Svazu.
(2) Rozdělovati krmiva smějí pouze osoby a podniky, které Svaz pověřil rozdělováním krmiv.
§ 195
Sběrné vagony.
(1) Rozdělovači, kteří na základě množství krmiv, na něž zní jim vydané odběrní listy, nemohou odebrati najednou alespoň jeden celý vagon, jsou povinni dohodnouti se společně o tom, na adresu kterého rozdělovače má býti dodána celovagonová zásilka krmiv. Nedohodnou-li se takoví rozdělovači uvedeným způsobem, určí příjemce sběrného vagonu výrobce se zřetelem na nejvýhodnější železniční stanici. Při dodávkách krmiv více rozdělovačům na příkazní listy Svazu určí příjemce sběrného vagonu Svaz.
(2) Příjemce sběrného vagonu je povinen co nejrychleji (telefonicky, telegraficky) vyrozuměti všechny rozdělovače zúčastněné na zásilce o příchodu sběrného vagonu včas tak, aby tito byli s to krmiva z vagonu v železniční stanici ihned odebrati. Příjemce sběrného vagonu jest povinen inkasovati od jednotlivých zúčastněných rozdělovačů před výdejem zboží cenu vyúčtovanou za zboží a poukázati ji odesílajícímu výrobci. Příjemce sběrného vagonu je oprávněn zaúčtovati zúčastněným rozdělovačům tyto částky:
a) poměrný díl vlečného,
b) poměrný díl z poplatku za úřední vážení v přijímací stanici,
c) poměrný díl skutečně zjištěného schodku na váze. Příjemce sběrného vagonu je však povinen v případech, kdy jsou nároky na náhradu schodku na váze, schodek na váze u příslušných míst reklamovati a rozdělovačům, kteří mají podíl na dodávce, nahrazené částky poměrně rozděliti,
d) skutečné a nutné výlohy telefonní a telegrafní,
e) výlohy inkasní ve výši ½% z účtované částky.
(3) Jestliže rozdělovač, který jest zúčastněn na zásilce sběrným vagonem, včas na telegrafické nebo telefonické, písemně potvrzené vyzvání krmiva neodebéře nebo s nimi nedisponuje, jest příjemce sběrného vagonu povinen uskladniti zboží na účet takového rozdělovače.
(4) Náhrady uvedené v odstavci 2 a 3 jdou na vrub rozdělovače zúčastněného na dodávce sběrným vagonem a nesmí se o ně zvýšiti stanovená prodejní cena.
§ 196
Prodejní ceny a prodejní podmínky.
(1) Základní prodejní ceny a prodejní podmínky některých krmiv jsou stanoveny v příloze č. 9.
(2) Přirážky k základním prodejním cenám krmiv jsou stanoveny v příloze č. 10.
§ 197
Provise za zprostředkování.
Zprostředkovací výlohy (provise nebo jiné náhrady) platí výhradně prodávající. Zprostředkovateli se zakazuje přijímati od kupujícího jakékoliv odměny.
§ 198
Platební podmínky.
Ceny pro spotřebitele a pro rozdělovače se rozumějí při placení za hotové při převzetí zboží. Při dodávkách na úvěr smí býti počítán nejvýše 6% úrok. Požadovati placení předem je přípustné, jestliže je oprávněná pochybnost o platební schopnosti odběratelově. Platí-li se předem, musí býti zboží odesláno (odevzdáno) do 4 všedních dnů po dni, kdy se prodávající o zaplacení dověděl nebo dověděti musel.
§ 199
Účet.
Na každou dodávku krmiv v množství větším než 50 kg musí býti vydán účet s označením dne a způsobu dodávky. Kupující je povinen uschovati účet a prodávající jeho průpis.
§ 200
Nárok na zpětnou dodávku.
Pěstitelé olejnatých semen mají nárok na zpětnou dodávku 0.50 kg pokrutin nebo extrahovaného šrotu takových druhů, jak určí Svaz, za každý 1 kg řepky, řepice, máku, lněného semene, konopného semene, slunečnicového semene, světlice a soji, který dodali vykupovačům nebo jako uznané osivo po odečtení množství osiva odebraného bez protidodávky, proti zaplacení stanovené ceny.
§ 201
Odběr krmiv.
(1) Pěstitelé smějí odebrat: krmiva, na která mají nárok podle § 200, u vykupovače, jemuž dodali plodiny. Pěstitelé uznaného osiva jsou povinni přihlásiti se k odběru krmiv, na která mají nárok podle § 200, u vykupovače, kterého si sami zvolí, a to u řepky a řepice do 31. prosince, u ostatních olejnatých semen do 30. dubna. Nebyla-li přihláška učiněna v předepsané lhůtě, zaniká nárok na výdej zboží.
§ 202
Použití krmiv.
Pěstitelé smějí použíti zbytků po zpracování plodin, které jim byly dodány podle § 200, výlučně pro potřebu ve vlastním hospodářství a nesmějí je zcizovati.
§ 203
Dodávková povinnost.
Rozsah dodávkové povinnosti je určen ve vyhlášce ministra výživy o dodávce obilí, olejnatých semen, sena a slámy v hospodářském roce 1947/1948 (Ú. l. I č. 97/1947, běž. č. 646).
§ 204
Vykupovači.
(1) Výkup a převzetí sena a slámy na povinnou dodávku provádějí vykupovači určení Svazem. Vykupovač smí prováděti výkup a převzetí sena a slámy na povinnou dodávku pouze v těch obcích, které mu Svaz k tomu účelu přidělil.
(2) Výrobci smějí dodávati seno a slámu na povinnou dodávku jen tomu vykupovači, který byl určen k výkupu sena a slámy v obci, ve které je zemědělský závod (sídlo) výrobce.
(3) Vykupovači jsou povinni vykoupiti a převzíti seno a slámu, odpovídají-li stanoveným jakostním podmínkám.
§ 205
Povinnosti výrobcovy.
Seno a slámu, určené pro povinnou dodávku, jsou výrobci povinni opatrovati s péčí řádného hospodáře a dodati je do určeného místa ve stanovené době, po případě dodati je do úschovy do skladu určeného místním národním výborem (místní správní komisí).
§ 206
Nucené odnětí.
Nesplní-li výrobce povinnou dodávku sena nebo slámy, bude mu nuceně odňata na příkaz okresního národního výboru (okresní správní komise).
§ 207
Přenechání skladišť.
(1) Držitelé skladišť a lisů na seno a slámu jsou povinni přenechati je nakupovačům k používání na výzvu okresního národního výboru (okresní správní komise).
(2) Prokáží-li držitelé, že skladišť a lisů na seno a slámu sami nutně potřebují, mohou býti zbaveni povinnosti přenechati je k používání.
(3) Za přenechání skladišť a lisů na seno a slámu přísluší držitelům přiměřená náhrada, jejíž výši, nebude-li docíleno dohody, určí okresní národní výbor (okresní správní komise).
§ 208
Používání sena.
Používati sena k jiným účelům než ke krmení se zakazuje.
§ 209
Zcizování sena.
(1) Výrobci sena smějí zcizovati mimo uloženou povinnou dodávku seno pouze s písemným svolením místního národního výboru (místní správní komise) v této době:
a) všichni výrobci v době před provedením rozvrhu dodávkové povinnosti u sena na jednotlivé výrobce v obci,
b) výrobce, jemuž byla uložena dodávková povinnost u sena, v době před úplným splněním této dodávkové povinnosti.
(2) Povolení podle odstavce 1 smí býti vydáno jen tehdy, není-li ohroženo splnění povinné dodávky sena.
§ 210
Cenová úprava.
Výkupní a prodejní ceny a výkupní a prodejní podmínky budou stanoveny nejvyšším úřadem cenovým.
§ 211
Vydávání účtů.
(1) Na každou dodávku sena a slámy v množství nejméně 40 kg musí býti kupujícímu vydán účet. Tento účet musí obsahovati alespoň: datum dodávky, jméno prodávajícího a kupujícího, váhu, druh zboží a cenu.
(2) Ustanovení odstavce 1 neplatí pro výkup sena a slámy na povinnou dodávku, jestliže byl při výkupu vydán lístek o převzetí předepsaný Svazem.
ČÁST 7
A. Vedení knih.
I.
Všeobecné předpisy.
II.
Zvláštní knihy.
I.
Všeobecné předpisy.
II.
Zvláštní knihy.
§ 212
Vedení knih.
(1) Ve všech podnicích, které
a) obilí, rýži nebo luštěniny opracovávají nebo výrobky z obilí, rýže nebo luštěnin vyrábějí nebo obilí, rýži nebo luštěniny nebo výrobky z obilí, rýže nebo luštěnin skladují,
b) chléb, jiné pečivo nebo těstoviny vyrábějí,
c) čekanku opracovávají nebo kávoviny vyrábějí nebo skladují,
d) krmiva vyrábějí nebo krmiva (včetně sena) opracovávají nebo zpracovávají nebo krmiva (včetně sena) a slámu skladují,
e) obilí, rýži nebo luštěniny, mlýnské výrobky z obilí, rýže nebo luštěnin, chléb, jiné pečivo, těstoviny, olejnatá semena, kávové náhražky, kávu, čaj, krmiva (včetně sena) nebo slámu rozdělují nebo koupě tohoto zboží zprostředkují,
musí býti vedeny řádně a přehledně dále uvedené knihy, z nichž musí býti kdykoliv patrny veškeré obchodní úkony podle množství a hodnoty, zejména podrobnosti nabytí, skladování (odděleně podle vlastních a cizích zásob), opracování a zpracování, přimíchávání, výroby, zcizení a zprostředkování vyjmenovaného zboží. Knihy musí býti uzavřeny sečtením na konci každého kalendářního měsíce. U skladních knih musí býti zásoby na konci každého měsíce přeneseny.
musí býti vedeny řádně a přehledně dále uvedené knihy, z nichž musí býti kdykoliv patrny veškeré obchodní úkony podle množství a hodnoty, zejména podrobnosti nabytí, skladování (odděleně podle vlastních a cizích zásob), opracování a zpracování, přimíchávání, výroby, zcizení a zprostředkování vyjmenovaného zboží. Knihy musí býti uzavřeny sečtením na konci každého kalendářního měsíce. U skladních knih musí býti zásoby na konci každého měsíce přeneseny.
(3) Od povinnosti vésti zvláštní knihy jsou osvobozeny:
a) podniky se řádným obchodním a podnikovým účetnictvím, pokud z něho jsou alespoň předepsané údaje kdykoliv nesporně a přehledně patrny,
b) podniky, které prodávají zboží uvedené v odstavci 1 výhradně přímo spotřebitelům, pokud jsou povinny vésti o příjmu a výdeji zboží rovnocenné knihy a pokud je řádně vedou.
§ 213
Kniha o příjmu.
(1) Kdo přijímá zboží uvedené v § 212 za účelem dalšího zcizení, uskladnění, opracování nebo zpracování, jest povinen vésti knihu o příjmu došlého zboží, z níž jsou patrny odděleně pro jednotlivé druhy zboží tyto údaje:
1. běžné číslo,
2. den příjmu,
3. jméno, příjmení a bydliště prodávajícího,
4. číslo a datum dokladu, na základě něhož bylo zboží přijato (příkazní list, disposice, odběrní list, hromadný odběrní list a pod.),
5. číslo dodacího listu, číslo vagonu,
6. druh a množství zboží,
7. jakostní váha (pouze u obilí),
8. způsob dodávky,
9. druh a výše srážek a příplatků za 100 kg,
10. zaplacená nákupní cena za 100 kg,
11. úhrnná cena,
12. zaplacené dovozné a vedlejší výlohy,
13. odkaz na běžnou položku skladní knihy, nebo u zboží, které neprochází skladem, knihy o výdeji,
14. den sjednání koupě.
(2) Zápis údajů pod 5, 7, 8, 9, 10, 12 a 14 odstavce 1 nemusí býti proveden, jestliže tyto údaje jsou nesporně patrny z přejímacích lístků a došlých účtů. V tomto případě musí býti přejímací lístky a došlé účty opatřené pořadovými čísly uschovány ve svazcích. V knize o příjmu musí býti odkaz na číslo svazku.
(3) Zápisy do knihy o příjmu musejí býti provedeny i tehy, když zboží neprochází skladem.
§ 214
Kniha o výdeji.
(1) Kdo prodává zboží uvedené v § 212, jest povinen vésti knihu o výdeji, z níž jsou patrny odděleně pro jednotlivé druhy zboží tyto údaje:
1. běžné číslo,
2. den výdeje,
3. jméno, příjmení a bydliště kupujícího,
4. doklady opravňující k dodávce (odběrní listy, hromadné odběrní listy, disposice, příkazní listy a pod.) s těmito údaji:
a) běžné číslo, pod nímž byl doklad přijat,
b) den převzetí dokladu,
c) den vystavení a číslo dokladu,
d) množství zboží, na které doklad zní,
5. číslo dodacího listu, číslo vagonu,
6. druh množství vydaného zboží,
7. jakostní váha (pouze u obilí),
8. způsob dodávky,
9. druh a výše srážek a příplatků za 100 kg,
10. prodejní cena za 100 kg,
11. úhrnná cena,
12. zaplacené dovozné a vedlejší výlohy,
13. odkaz na běžnou položku skladní knihy nebo knihy o příjmu, pokud zboží neprošlo skladem,
14. den sjednání prodeje.
(2) Zápis údajů pod 5, 7, 8, 9, 10, 12 a 14 odstavce 1 nemusí býti proveden, jestliže tyto údaje jsou nesporně patrny z propisů vydaných účtů. V tomto případě musí býti tyto propisy opatřené pořadovými čísly, uschovány ve svazcích. V knize o výdeji musí býti odkaz na číslo svazku.
(3) Výdeje zboží spotřebitelům v množství pod 50 kg lze zapisovati týdně jednou položkou bez uvedení jména a adresy kupujícího.
(4) Zápisy do knihy o výdeji nutno provésti bez ohledu na to, zda se zboží vydává z vlastního skladu či nikoliv.
(5) Při zápisu výdeje mlýnských výrobků zaměstnancům mlýna na jejich naturální dávky se uvede místo údajů označených v odstavci 1, č. 4, písm. a—d, poznámka „naturální dávky“.
(6) K usnadnění skartace dokladů opravňujících k dodávce musí býti běžně na volných listech vyhotovován průpis listů knihy o výdeji. Tyto průpisy musí býti řádně očíslovány, svázány podle měsíců a uschovávány spolu s příslušnými doklady opravňujícími k dodávce.
(7) Jestliže se nevydává najednou to množství zboží, na které zní odběrní doklad (odstavec 1, č. 4), musí býti veden pro každého odběratele zvláštní účet odběrních dokladů podle jednotlivých druhů zboží. V tomto účtě jest uvésti:
odvolání na položku knihy o výdeji, pod kterou jest odběrní doklad zapsán, množství zboží, na které odběrní doklad zní, datum výdeje, vydané množství zboží, odvolání na položky knihy o výdeji.
odvolání na položku knihy o výdeji, pod kterou jest odběrní doklad zapsán, množství zboží, na které odběrní doklad zní, datum výdeje, vydané množství zboží, odvolání na položky knihy o výdeji.
§ 215
Skladní kniha.
Jestliže zboží druhů vyjmenovaných v § 212 prochází skladem, jest kupující povinen zapsati příjem a výdej do skladní knihy, která musí obsahovati tyto údaje:
1. den příjmu a výdeje,
2. druh a množství zboží,
§ 216
Kniha o zpracování.
(1) Mlýny, které zpracovávají pšenici, žito, ječmen nebo oves obchodně nebo ve mzdě, a krupárny jsou povinny vésti zámelovou knihu s těmito údaji:
1. běžné číslo zámelu,
2. den násypu,
3. množství a bližší označení druhu obilí daného do zámelu a odkaz na skladní knihu,
4. jakost meliva (hektolitrová váha, vlhkost, teplota),
5. odpady při čištění,
6. množství a bližší označení druhu přimíchané mouky anebo jiné příměsi a odkaz na skladní knihu,
7. množství a bližší označení druhu z toho získaných výrobků a odkaz na skladní knihu,
8. promelek.
(2) Výrobci ovesných vloček, loupárny luštěnin a prosa, výrobci kávových náhražek a přísad, výrobků z pohanky nebo těstovin a sušárny čekanky jsou povinni vésti zvláštní knihu, z níž jsou patrny odděleně pro jednotlivé druhy výrobků tyto údaje:
1. běžné číslo,
2. den započetí a skončení výroby,
3. množství a bližší označení zboží daného do výroby s odkazem na skladní knihu,
4. množství a bližší označení druhu z toho získaných výrobků s odkazem na skladní knihu.
(3) Podniky vyrábějící krmivové směsi jsou povinny vésti knihu o míchání, z níž musejí býti patrny tyto údaje:
1. běžné číslo míchané partie,
2. označení krmivové směsi, číslo povolení Svazu a údaje o schváleném složení krmivové směsi (poměr jednotlivých součástí směsi),
3. den započetí a skončení výroby jednotlivé míchané partie,
4. množství a druh jednotlivých součástí směsi zpracovaných v míchané partii a odkaz na stránky skladních kont, z nichž byly jednotlivé součástky směsi vzaty,
5. množství získané krmivové směsi,
6. odkaz na stránku skladní knihy, na níž jest zaknihován příjem krmivové směsi.
§ 217
Kniha o mletí ve mzdě.
(1) Mlýny, které zpracovávají obilí ve mzdě pro samozásobitele, jsou povinny zapisovati jednotlivé obchodní úkony odděleně podle druhů obilí do knihy s těmito údaji:
1. běžně číslo,
2. den dodání obilí ke zpracování ve mzdě,
3. jméno, příjmení a bydliště samozásobitele,
4. číslo mlecího výkazu nebo šrotovacího povolení,
5. druh a množství obilí odděleně ke zpracování pro lidskou výživu a odděleně ke šrotování ke krmným účelům,
6. přijatá odměna za zpracování (melné),
7. druh a množství vydaných mlýnských výrobků,
8. den výdeje mlýnských výrobků,
9. podpis samozásobitele nebo jeho zástupce,
(2) Kniha o mletí ve mzdě vedená podle odstavce 1 nahrazuje knihu o příjmu (§ 213) a skladní knihu (§ 215).
(3) Jestliže se do knihy o mletí ve mzdě zapisují kromě údajů uvedených v odstavci 1 ještě údaje, z nichž lze kdykoliv zjistiti množství obilí, které se právě zpracovává, nahrazuje takto vedená kniha o mletí ve mzdě zámelovou knihu (§ 216, odst. 1).
§ 218
Kniha o výměně chleba a pečiva.
(1) Kdo vyměňuje chléb nebo pečivo za mouku, jest povinen vésti o této výměně knihu, která musí obsahovati tyto údaje:
1. běžné číslo,
2. den provedení výměny, případně den převzatí mouky k postupné výměně,
3. jméno, příjmení a bydliště dodavatele,
4. druh a množství mouky,
5. druh a množství výrobků, které se vydávají dodavateli protidodávkou za tuto mouku,
6. výše odměny.
(2) Výměnu mouky za chléb a pečivo v množství, které v jednotlivých případech nepřesahuje 10 kg, lze zapisovati týdně úhrnem bez uvedení jména a adresy dodavatelovy.
§ 219
Kniha zprostředkovatelů.
Kdo zprostředkuje nákup a prodej zboží uvedeného v § 212, jest povinen vésti knihu o uzávěrkách s těmito údaji:
1. běžné číslo,
2. den uzávěrky,
3. jméno, příjmení a bydliště prodávajícího a kupujícího s udáním, kdo z nich je příkazcem,
4. druh a množství zboží,
5. sjednaná cena za 100 kg,
6. sjednaný základ pro výpočet dovozného,
7. sjednaná dodací lhůta,
8. sjednaná odměna za zprostředkování.
B. Hlášení.
§ 220
Hlášení mlýnů.
(1) Mlýny (s výjimkou mlýnů uvedených v odstavci 3) a krupárny jsou povinny doručovati Nákupnímu a prodejnímu družstvu mlýnů v ČSR v Praze dvojmo na předepsaném vzoru „O“ hlášení o příjmu, výdeji a zásobách obilí a mlýnských výrobků z obchodního mletí a hlášení o příjmu, výdeji a zásobách obilí určeného k mletí ve mzdě pro samozásobitele, a to vždy do 5. dne každého měsíce za měsíc předchozí.
(2) Mlýny, jejichž přidělovací číslo pšenice a žita pro obchodní mletí činí dohromady nejméně 3000 q, jsou povinny podávati hlášení o zásobách pšenice, žita a ječmene a mlýnských výrobků z pšenice, žita a ječmene vždy podle stavu v sobotu ve 12 hodin v poledne na předepsaném vzoru tak, aby hlášení bylo ještě v sobotu, ke které se hlášení podává, odevzdáno k poštovní dopravě.
(3) Mlýny s pouhým námezdním kontingentem a šrotovníky jsou povinny doručovati Nákupnímu a prodejnímu družstvu mlýnů v ČSR v Praze dvojmo na předepsaném vzoru „N“ hlášení o příjmu, výdeji a zásobách obilí určeného k mletí ve mzdě pro samozásobitele a o příjmu, výdeji a zásobách mouky a mlýnských výrobků z tohoto mletí, a to vždy do 10. listopadu, 10. února, 10. května a 10. srpna za uplynulé 3 měsíce.
(4) Výrobci ovesných vloček jsou povinni podávati hlášení o zásobách ovsa a ovesných vloček vždy do 5. dne každého měsíce za měsíc předchozí na předepsaném vzoru „VI“.
§ 221
Hlášení loupáren.
Loupárny luštěnin a prosa jsou povinny doručovati Svazu na předepsaném vzoru „L“ hlášení o příjmu, výdeji a zásobách luštěnin a prosa a výrobků z nich získaných, a to vždy do 10. ledna, 10. dubna, 10. července a 10. října za uplynulé kalendářní čtvrtletí.
§ 222
Hlášení výrobců těstovin.
Výrobci těstovin jsou povinni doručovati Svazu hlášení o zásobách a odbytu mlýnských výrobků a těstovin na předepsaném vzoru „T“, a to vždy do 5. dne každého měsíce za měsíc předchozí.
§ 223
Hlášení výrobců kávovin.
Výrobci kávovin jsou povinni doručovati Svazu hlášení o zásobách a zpracování surovin na předepsaném vzoru „Ka“, a to vždy do 5. dne každého měsíce za měsíc předchozí.
§ 224
Hlášení sušáren čekanky a řepy.
Sušárny čekanky a řepy jsou v době od počátku kampaně až do vyskladnění veškerých zásob surové i sušené čekanky a řepy povinny doručovati Svazu hlášení o příjmu, zpracování, výdeji a zásobách surové i sušené čekanky a řepy na předepsaném vzoru „Su“, a to vždy do 5. dne každého měsíce za měsíc předchozí.
§ 225
Hlášení výrobců krmiv a krmivových směsí.
(1) Výrobci krmivových mouček živočišného původu jsou povinni doručovati Svazu hlášení o výrobě, dodávkách a zásobách krmných mouček živočišného původu na předepsaném vzoru „KM“, a to vždy do 5. dne každého měsíce za měsíc předchozí.
(2) Výrobci krmivových směsí jsou povinni doručovati Svazu hlášení o příjmu, výdeji a zásobách surovin použitých k výrobě a množství vyrobených krmivových směsí, jejich výdeji a zásobách odděleně a podle druhů vyrobených krmivových směsí na předepsaném vzoru „KS“, a to vždy do 5. dne každého měsíce za měsíc předchozí.
§ 226
Hlášení rozdělovačů krmiv.
Rozdělovači krmiv jsou povinni doručovati Svazu hlášení o příjmu, výdeji a zásobách krmiv na předepsaném vzoru „KR“, příp. na starém vzoru „E“, a to vždy do 10. dne každého měsíce za měsíc předchozí.
§ 227
Hlášení velkoobchodníků a dovozců.
(1) Velkoobchodníci s mlýnskými výrobky k lidské výživě, těstovinami, jedlými luštěninami, rýží a kávovými náhražkami jsou povinni doručovati Svazu hlášení o příjmu, výdeji a zásobách tohoto zboží na předepsaném vzoru „V“ a to vždy do 10. ledna, 10. dubna, 10. července a 10. října za uplynulé kalendářní čtvrtletí.
(2) Dovozci zboží uvedeného v § 212, odstavec 1, s výjimkou olejnatých semen, jsou bez újmy povinnosti hlášení stanovené v § 37 povinni doručovati Svazu hlášení o příjmu, výdeji a zásobách tohoto zboží na předepsaném vzoru „D“, a to vždy do 10. ledna a 10. července za uplynulé kalendářní pololetí.
§ 228
Hlášení vykupovačů.
(1) a) Vykupovači obilí, luštěnin a olejnatých semen jsou povinni doručovati vždy do 5. dne každého měsíce za měsíc předchozí svému hlavnímu komisionáři dvojmo sestavení o převzetí na vzoru „KOM 2“ a sestavení o dodávkách na vzoru „KOM 4“. K sestavení o převzetí musí býti připojeny příslušné první propisy lístku o převzetí. K sestavení o dodávkách musí býti připojeny první propisy dodacího lístku a u dodávek provedených drahou ještě duplikáty nákladních listů.
b) Hlavní komisionáři jsou povinni doručiti Svazu vždy do 25. dne každého měsíce za měsíc předchozí dvojmo úhrnné sestavení převzetí a dodávek na vzoru „KOM 5“, a to pro každý druh plodiny zvláště. K úhrnnému sestavení převzetí a dodávek musí býti přiloženo jedno vyhotovení sestavení o převzetí na vzoru „KOM 2“ a jedno vyhotovení sestavení o dodávkách na vzoru „KOM 4“ s propisy dodacího lístku a duplikáty nákladních listů, které byly hlavnímu komisionáři doručeny od jeho vykupovačů podle odstavce 1 a).
(2) Vykupovači včetně hlavních komisionářů jsou povinni doručovati Svazu ve dvou vyhotoveních hlášení
(3) Podrobné pokyny a vzory pro hlášení předepsaná v odstavcích 1 a 2 vydá Společnost se souhlasem Svazu.
a) zásob obilí (pšenice, žita, ječmene, ovsa, kukuřice, obilních směsí a směsek) na vzoru „KOM 9“,
b) neprodaných zásob luštěnin na vzoru „KOM 12“,
c) neprodaných zásob olejnatých semen na vzoru „KOM 13“,
a to nikoliv za každý jednotlivý sklad, nýbrž za celý podnik, po př. se souhlasem Svazu odděleně pro takový sklad, který samostatně monopolně účtuje. Hlášení jest vyhotoviti jen podle konečného stavu zásob posledního dne každého měsíce a doručiti Svazu nejpozději do 5. dne měsíce následujícího. Třetí vyhotovení jest doručiti současně hlavnímu komisionáři.
a to nikoliv za každý jednotlivý sklad, nýbrž za celý podnik, po př. se souhlasem Svazu odděleně pro takový sklad, který samostatně monopolně účtuje. Hlášení jest vyhotoviti jen podle konečného stavu zásob posledního dne každého měsíce a doručiti Svazu nejpozději do 5. dne měsíce následujícího. Třetí vyhotovení jest doručiti současně hlavnímu komisionáři.
§ 229
Hlášení vykupovačů sena a slámy.
Vykupovači sena a slámy jsou povinni doručiti Svazu vždy do 5. dne každého měsíce prostřednictvím svého hlavního komisionáře hlášení o výkupu, zásobách a dodávkách sena a slámy, a to v jednom vyhotovení na předepsaném vzoru „S“.
§ 230
Včeobecná ustanovení o hlášeních.
(1) Kdo provozuje dva nebo více podniků, je povinen podávati předepsaná hlášení pro každý jednotlivý podnik zvláště.
(2) Předepsaná hlášení jest vyhotovovati průpisem. Prvopis a pokud je tak nařízeno, předepsaný počet průpisů, musí býti odeslán tak, aby byl doručen ve stanovených lhůtách. Jeden propis musí býti uložen v podniku po dobu 5 let ke kontrolním účelům.
(3) Předepsaná hlášení musí býti úplná a správná.
(4) Předepsaná hlášení není třeba podávati, jestliže provoz podniku, za který má býti hlášení podáno, byl zastaven na dobu delší 3 měsíců, pokud zastavení podniku bylo Svazu ohlášeno a v podniku nejsou zásoby zboží, kterých se hlášení týká.
(5) Tiskopisy hlášení, předepsaných pod §§ 220 až 227 se objednají u Svazu, tiskopisy hlášení předepsaných pod § 228 u hlavních komisionářů.
C. Společná ustanovení.
§ 231
Vydávání účtů.
(1) Podniky vyjmenované pod § 212, odstavec 1, jsou povinny vydati na každou dodávku zboží tam uvedeného druhu (s výjimkou výdeje při prodeji v drobném spotřebiteli a v námezdním mletí) neprodleně kupujícímu účet, pokud to není jinak předepsáno. Z účtu musí býti nesporně patrny podrobné cenové a dodací podmínky. Účet musí býti uschován kupujícím a propis účtu prodávajícím. Účty musí býti bažně číslovány.
(2) Ustanoveními odstavce 1 není dotčena platnost zvláštních ustanovení v §§ 94, 199 a 211 a v příloze č. 3, čís. 13.
§ 232
Uschovávání dokladů.
Podniky vyjmenované pod § 212, odstavec 1, jsou povinny uschovávati své obchodní knihy, záznamy, doklady, jakož i závěrečné listy a dopravní doklady po dobu 5 let, pokud pro uschování není jinými ustanoveními předepsaná delší doba.
§ 233
Předkládání orgánům.
Předepsané knihy a hlášení musejí býti předloženy oprávněným orgánům.
§ 234
Hrazení výloh za revise podniku.
Výlohy za revise, které jsou nutné, že revise musela býti pro nepořádné vedení předepsaných knih nebo pro jiné zaviněné počínání držitele nebo vedoucího podniku přerušena a později opakována nebo prodloužena, mohou býti uloženy podniku.
ČÁST 8
§ 235
(1) K rozšíření nebo zvětšení výkonnosti a přeložení podniků uvedených v § 2, odstavec B a C, čís. 1, vyhlášky ministra zemědělství č. 13/1941 Sb., ve znění předpisů ji měnících a doplňujících, je potřebí schválení Svazu.
(2) O schvalování zřízení nových podniků uvedených v odstavci 1, jakož i o schvalování opětného uvedení do provozu takového podniku, jehož činnost nebyla jen přechodně zastavena, platí ustanovení § 6 vyhlášky ministra zemědělství č. 13/1941 Sb., ve znění předpisů ji měnících a doplňujících.
§ 236
Pro mlýny platí dále tato zvláštní ustanovení:
1. Zda jde o rozšíření výrobní schopnosti mlýna, jest posuzovati podle stavu mlýnského zařízení k 31. říjnu 1938, jakož i na základě povolených změn mlýnského zařízení.
2. Každá stavební změna nebo výměna mlýnského zařízení a každá stavební změna provozovny musí býti před provedením oznámena Svazu. Tyto změny nebo výměny smějí býti prováděny teprve po schválení Svazu.
3. Změny v osobě majitele nebo provozovatele mlýna musejí býti ohlášeny Svazu do 14 dnů po jejich provedení.
ČÁST 9
§ 237
(1) Podle vládního nařízení o vyrovnávání vyšších a nižších výtěžků v obilním hospodářství, č. 196/1943 Sb., jest odvésti Svazu částky, kterých členové Svazu docílili při obchodu a zpracování zboží obhospodařovaného Svazem v rámci platných cenových ustanovení nad stanovená rozpětí; částky, o které se docílí oproti pevným rozpětím stanoveným pro obchod a zpracování za stejných předpokladů méně, nahradí členům Svaz.
(2) Svaz ustanovuje podle § 1, odstavec 3 cit. vládního nařízení, že platební povinnost stanovenou v odstavci 1 a tamtéž uvedený nárok na doplatek mají jen členové Svazu uvedení v příloze č. 11, odd. B a C při činnostech v téže příloze uvedených. Těmto členům náležejí za jejich útraty a zároveň jako odměna za jejich činnost rozpětí uvedená v příloze č. 11, odd. B a C.
(3) Členové Svazu uvedení v příloze č. 11, odd. A jsou povinni odváděti Svazu členské příspěvky uvedené v téže příloze. U ostatních členů Svazu se členské příspěvky zvláště nepředpisují a neúčtují, ježto jsou zahrnuty již v prodejních cenách plodin.
(4) Vzájemné pohledávky Svazu a jeho členů budou zúčtovány kontokorentně. Kontokorentní účty vykupovačů plodin vedou hlavní komisionáři, na jejichž návrh bylo oprávněni k výkupu plodin uděleno. Kontokorentní účty mlýnů vede Nákupní a prodejní družstvo mlýnů v ČSR v Praze. Pro ostatní osoby, jakož i pro hlavní komisionáře, vede tyto účty Svaz.
§ 238
(1) Částky účtované se členy Svazu jsou splatné posledního dne měsíce následujícího po měsíci, za který se vyúčtování provádí. Částky, které podle ustanovení Svazu se vyúčtovávají za delší dobu než za 1 měsíc, jsou splatné posledního dne měsíce následujícího po súčtovacím období, za které se vyúčtování provádí.
(2) Částky příslušející členům Svazu z účtů, jež nebyly Svazu doručeny ve lhůtě k tomu stanovené nebo jež v této lhůtě jejich zaviněním nebyly doloženy předepsanými doklady, jsou splatné posledního dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém bylo vyúčtování nebo předepsané doklady Svazu předloženy.
(3) Kontokorentní účty se uzavírají pravidelně k 31. prosinci. Svaz je však oprávněn uzavříti kontokorentní účet i jindy. Zůstatky z kontokorentních účtů musí býti zaplaceny do 8 dnů ode dne doručení výpisu z kontokorentního účtu šekovým vplatním lístkem Poštovní spořitelny na účet č. 53.200 „Svaz pro hospodaření obilím, Účet příspěvků. Praha II.“.
(4) Hlavní komisionáři jsou povinni ujednati se Svazem, že zaplatí členům Svazu, pro něž vedou kontokorentní účty podle § 237, odstavec 4, všechny pohledávky vyplývající z těchto účtů.
(5) Pro kontokorentní styk se Svazem platí vzájemně úroková sazba 4%.
§ 239
Svaz může se souhlasem ministra výživy rozvrhnouti odškodnění poskytovaná členům Svazu, kteří jeho opatřením utrpěli těžkou hospodářskou škodu, na ty členy Svazu, kteří mají z opatření, o něž jde, prospěch; a to podle míry jejich prospěchu.
§ 240
Dávky za zvláštní úkony.
(1) Za zvláštní úkony uvedené pod 1 až 7 jest zaplatiti Svazu tyto dávky:
| Kčs | ||
|---|---|---|
| 1. | za schválení zřízení nového podniku nebo opětného uvedeni do provozu takového podniku, jehož činnost nebyla jen přechodně zastavena, podle výše nákladů řízení a podle velikosti podniku, z něhož se dávka platí | 30.— až 3.000.—, |
| 2. | za schválení rozšíření podniku, zvětšení jeho výkonnosti nebo jeho přeložení podle výše nákladů řízení a podle velikosti podniku, z něhož se dávka platí | 30.— až 3.000.—, |
| 3. | za určení za vykupovače sena a slámy | 100.—, |
| 4. | za povolení k výrobě zvláštních mlýnských výrobků, speciálního chleba a speciálního pečiva a k jejich uvádění do oběhu | 500.—, |
| 5. | za povolení ke zpracování převzatého obilí v jiném mlýně | 50.—, |
| 6. | za zařazení do seznamu podniků s centrálním přídělem krmiv | 100.—, |
| 7. | za povolení udělená Svazem k další výrobě krmivových směsí | 30.— až 3.000.—. |
(2) Dávku za zvláštní úkony podle odstavce 1 jest zaplatiti bez ohledu na to, zda o zvláštním úkonu podléhajícím dávce bylo vydáno písemné vyhotovení či nikoliv.
§ 241
Náhrada hotových výloh.
(2) Mlýny, u nichž podle vzorků tažených úředními kontrolními orgány, bude zjištěno, že množství popele v sušině neodpovídá množství popela předepsanému pro ten který typ, jsou povinny bez újmy případného trestního stíhání zaplatiti Svazu za výlohy tažení vzorků a rozboru částku Kčs 75.— včetně daně z obratu za každý vzorek, v němž byla zjištěna odchylka od předepsaného množství popela se zřetelem na ustanovení třetí části.
§ 242
Poplatky za upomínku.
V případě prodlení s placením peněžité částky dlužné Svazu jest zaplatiti Svazu za každou upomínku poplatek, který činí podle výše dlužné částky:
| až | do Kčs | 1.000.— | Kčs 10.—, | |
| nad Kčs | 1.000.— | do Kčs 5.000.— | Kčs 15.—, | |
| nad Kčs | 5000.— | do Kčs 10.000.— | Kčs 30.—, | |
| nad Kčs | 10.000.— | Kčs 50.—. |
§ 243
Povinnost k zaplacení dávky.
§ 244
Splatnost.
(1) Dávka za zvláštní úkony jest splatna do 8 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, které bylo vydáno o zvláštním úkonu podléhajícím dávce; nebylo-li žadateli písemné vyhotovení vydáno, jest dávka za zvláštní úkony splatna do 8 dnů ode dne doručení výměru této dávky.
(2) Částka Kčs 75.— podle § 241, odstavec 2, jest splatna do 8 dnů ode dne doručení nálezu o provedeném rozboru; nebyl-li mlýnu nález vydán, jest částka Kčs 75.— splatna do 8 dnů ode dne doručení platebního výměru Svazu.
(3) Poplatek za upomínku jest splatný do 8 dnů ode dne doručení upomínky.
§ 245
Vymáhání plateb.
Včas nezaplacené částky vymáhá Svaz politickou exekucí.
ČÁST 10
§ 246
Závaznost příloh.
Přílohy č. 1—12 jsou součástí této vyhlášky.
§ 247
Závaznost bursovních zvyklostí.
Pokud v této vyhlášce není jinak stanoveno, jsou pro dodávky zboží uvedeného v této vyhlášce rozhodující zvyklosti té plodinové bursy, v jejímž obvodě bylo zboží dodáno, pokud se smluvní strany nepodrobily zvyklostem jiné plodinové bursy.
§ 248
Opatrování zboží.
Osoby a podniky, které zboží, jímž hospodaří Svaz, vykupují, vyrábějí, skladují nebo rozdělují, jsou povinny opatrovati je s péčí řádného hospodáře (obchodníka), zejména nakládati s ním tak, aby neutrpělo na jakosti.
§ 249
Výjimky.
Svaz může povoliti nebo naříditi výjimky z ustanovení této vyhlášky; pokud výjimečná úprava má nebo by mohla míti vliv na tvorbu cen, jest potřebí souhlasu nejvyššího úřadu cenového.
§ 250
Trestní ustanovení.
Pro porušení ustanovení této vyhlášky může Svaz podle platných předpisů uložiti pořádkovou pokutu, pokud se neukládá trest správními úřady v trestním řízení správním.
§ 251
Účinnost.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dne 1. srpna 1947.
(k první části, §§ 24—26).
A. Skladování obilí a luštěnin.
1. Jakost obilí převáženého na odlehčovací sklady.
Hlavní komisionáři smějí převzíti na odlehčovací sklady obilí, pokud se hodí k účelu, pro který se ten který druh obilí pravidelně dodává, jestliže počet z rostlých zrn u pšenice, žita a ječmene není větší než 3%, u ovsa není větší než 6% podle počtu a pokud při jiných vadách musí býti ten který druh obilí kupujícím převzat podle zvyklostí plodinových burs při doložce o nižší ceně.
Hlavní komisionáři smějí převzíti na odlehčovací sklady obilí, pokud se hodí k účelu, pro který se ten který druh obilí pravidelně dodává, jestliže počet z rostlých zrn u pšenice, žita a ječmene není větší než 3%, u ovsa není větší než 6% podle počtu a pokud při jiných vadách musí býti ten který druh obilí kupujícím převzat podle zvyklostí plodinových burs při doložce o nižší ceně.
2. Skladovací náhrady související se skladováním pšenice, žita, ječmene a ovsa (v dalším obilí).
a) U obilí skladovaného na vykupovačských skladech hradí Svaz vykupovačům skladovací náhrady ve výši Kčs 4.— za každý započatý měsíc a každých 100 kg, za dobu počínající prvním dnem měsíce následujícího po měsíci, v němž obilí bylo vykoupeno,
b) u obilí skladovaného na odlehčovacích skladech hradí Svaz hlavním komisionářům skladovací náhrady ve výši Kčs 4.— za každý započatý měsíc a každých 100 kg včetně měsíce, v němž bylo obilí převzato na odlehčovací sklad, a to z množství obilí v tom kterém měsíci v odlehčovacím skladě celkem uskladněného.
Ve skladovacích náhradách u obilí uskladněného na odlehčovacích skladech jest zahrnuta odměna hlavního komisionáře za převzetí obilí co do množství a jakosti, za pojištění proti požáru, transportní manko, za ošetřování nutné k udržení dobré jakosti obilí volně sypaného a občasné překládání zboží pytlovaného, po př. za přemístění obilí v témže odlehčovacím skladu za účelem získání prostoru a veškeré jiné práce, úkony a výlohy potřebné k tomu, aby obilí v žádném směru co do množství a jakosti neutrpělo.
Ve skladovacích náhradách u obilí uskladněného na odlehčovacích skladech jest zahrnuta odměna hlavního komisionáře za převzetí obilí co do množství a jakosti, za pojištění proti požáru, transportní manko, za ošetřování nutné k udržení dobré jakosti obilí volně sypaného a občasné překládání zboží pytlovaného, po př. za přemístění obilí v témže odlehčovacím skladu za účelem získání prostoru a veškeré jiné práce, úkony a výlohy potřebné k tomu, aby obilí v žádném směru co do množství a jakosti neutrpělo.
c) Súčtování skladovacích náhrad u obili skladovaného na vykupovačských skladech provádějí hlavní komisionáři z příslušné počáteční zásoby toho kterého měsíce. Vyúčtování doručí hlavní komisionáři Svazu do 25. dne měsíce, za který se súčtování skladovacích náhrad provádí. Částky vyplývající z vyúčtování jsou splatny podle § 238, odstavec 1 (devátá část této vyhlášky).
Vyúčtování skladovacích náhrad u obilí skladovaného na odlehčovacích skladech se provádí na účtovací tabulce. Toto vyúčtování jest doručiti Svazu nejdéle do 25. dne měsíce následujícího po měsíci, za který se vyúčtování podává. Skladovací náhrady jsou splatny podle § 238, odstavec 1 (devátá část této vyhlášky).
Vyúčtování skladovacích náhrad u obilí skladovaného na vykupovačských i odlehčovacích skladech provádí se zvlášť pro každý druh obilí a zvlášť pro každou sklizeň.
Vyúčtování skladovacích náhrad u obilí skladovaného na odlehčovacích skladech se provádí na účtovací tabulce. Toto vyúčtování jest doručiti Svazu nejdéle do 25. dne měsíce následujícího po měsíci, za který se vyúčtování podává. Skladovací náhrady jsou splatny podle § 238, odstavec 1 (devátá část této vyhlášky).
Vyúčtování skladovacích náhrad u obilí skladovaného na vykupovačských i odlehčovacích skladech provádí se zvlášť pro každý druh obilí a zvlášť pro každou sklizeň.
3. Skladovací náhrady související se skladováním luštěnin.
U luštěnin skladovaných na vykupovačských skladech hradí Svaz vykupovačům skladovací náhrady za každý započatý měsíc a každých 100 kg, za dobu počínající prvním dnem měsíce následujícího po měsíci, v němž luštěniny byly vykoupeny, a to:
u jedlých luštěnin (jedlý hrách, čočka a jedlé fazole) v částce Kčs 5.—,
u krmných luštěnin (krmný hrách, krmné fazole, vikev, peluška, lupina, koňský bob a směsi těchto luštěnin) v částce Kčs 4.—.
Ustanovení v čís. 2, písm. c) platí obdobně.
U luštěnin skladovaných na vykupovačských skladech hradí Svaz vykupovačům skladovací náhrady za každý započatý měsíc a každých 100 kg, za dobu počínající prvním dnem měsíce následujícího po měsíci, v němž luštěniny byly vykoupeny, a to:
u jedlých luštěnin (jedlý hrách, čočka a jedlé fazole) v částce Kčs 5.—,
u krmných luštěnin (krmný hrách, krmné fazole, vikev, peluška, lupina, koňský bob a směsi těchto luštěnin) v částce Kčs 4.—.
Ustanovení v čís. 2, písm. c) platí obdobně.
4. Z titulu skladování obilí a luštěnin a všeho co s tím souvisí, není ani hlavní komisionář ani vykupovač oprávněn v žádném případě uplatňovati vůči Svazu a Společnosti jakékoliv nároky, pokud Svaz a Společnost podle tohoto řádu a jeho příloh nejsou k jejich zaplacení výslovně zavázáni nebo takových závazků výslovně nepřevzali.
B. Odměna vykupovačů a hlavních komisionářů.
1. Odměny vykupovačů jsou stanoveny v příloze č. 11 B.
2. Odměna hlavních komisionářů činí u plodin uvedených v příloze č. 11 pod písm. B1, které hlavní komisionář se Svazem súčtoval, za každých 100 kg Kčs 1.50.
C. Jiné náhrady u obilí skladovaného na odlehčovacích skladech.
1. Náhrady za uskladnění a vyskladnění obilí.
Náhrada za uskladnění pšenice, žita, ječmene a ovsa (v dalším obilí) na odlehčovacích skladech a za vyskladnění obilí z odlehčovacích skladů činí za 100 kg obilí dodaného z odlehčovacího skladu Kčs 10.—.
V této částce jsou obsaženy:
náhrada za veškeré úkony a výlohy spojené s převzetím a uskladněním, jakož i s dodávkou obilí z odlehčovacího skladu, zvláště také náhrada za odvoz z nádraží nebo na nádraží (vlečné), poplatky za zjištění váhy obilí, dovozné prázdných pytlů, dodání pytlů nebo záhražek na nádraží, půjčovné z pytlů, půjčovné ze záhražek, poselné, výlohy uskladnění a vyskladnění, prodejní odměny, jakož i všechny ostatní výlohy, vznikající při vyložení z vagonu a uskladnění, nebo při naložení do vagonu a vyskladnění, při podání nebo odeslání zásilky.
Náhrada za uskladnění pšenice, žita, ječmene a ovsa (v dalším obilí) na odlehčovacích skladech a za vyskladnění obilí z odlehčovacích skladů činí za 100 kg obilí dodaného z odlehčovacího skladu Kčs 10.—.
V této částce jsou obsaženy:
náhrada za veškeré úkony a výlohy spojené s převzetím a uskladněním, jakož i s dodávkou obilí z odlehčovacího skladu, zvláště také náhrada za odvoz z nádraží nebo na nádraží (vlečné), poplatky za zjištění váhy obilí, dovozné prázdných pytlů, dodání pytlů nebo záhražek na nádraží, půjčovné z pytlů, půjčovné ze záhražek, poselné, výlohy uskladnění a vyskladnění, prodejní odměny, jakož i všechny ostatní výlohy, vznikající při vyložení z vagonu a uskladnění, nebo při naložení do vagonu a vyskladnění, při podání nebo odeslání zásilky.
2. Vyúčtování dovozného.
Kromě náhrady uvedené v odstavci 1. nahradí Svaz povinně zaplacené dovozné (bez vedlejších drážních poplatků) z nakládací stanice vykupovače do přijímací stanice odlehčovacího skladu. Při dodávkách povozy (auty) bude dovozné súčtováno jen na základě přiměřené, v převozním příkaze předem stanovené sazby dovozného. Tato sazba dovozného nesmí převyšovati sazbu dovozného, odpovídající vzdálenosti mezi nakládacími stanicemi vykupovače a odlehčovacího skladu, vypočtenou podle hlavní tarifní třídy Vc. Dovozné bude Svazem uznáno jen po předložení originálních nákladních listů, pokud bylo hlavním komisionářem povinně hrazeno, po odečtení veškerých slev.
Přeplatky na dovozném jest hlavní komisionář povinen vyreklamovati sám.
Kromě náhrady uvedené v odstavci 1. nahradí Svaz povinně zaplacené dovozné (bez vedlejších drážních poplatků) z nakládací stanice vykupovače do přijímací stanice odlehčovacího skladu. Při dodávkách povozy (auty) bude dovozné súčtováno jen na základě přiměřené, v převozním příkaze předem stanovené sazby dovozného. Tato sazba dovozného nesmí převyšovati sazbu dovozného, odpovídající vzdálenosti mezi nakládacími stanicemi vykupovače a odlehčovacího skladu, vypočtenou podle hlavní tarifní třídy Vc. Dovozné bude Svazem uznáno jen po předložení originálních nákladních listů, pokud bylo hlavním komisionářem povinně hrazeno, po odečtení veškerých slev.
Přeplatky na dovozném jest hlavní komisionář povinen vyreklamovati sám.
D. Společná ustanovení.
1. Mimořádné ošetřování obili.
Společnost může ve zvláště odůvodněných případech naříditi mimořádné fukarování nebo mimořádné přehazování obilí. V takových případech určí Společnost všechny bližší podmínky k provedení těchto mimořádných opatření, zvláště způsob použití odpadu. Svaz poskytne v takových případech vykupovači nebo hlavnímu komisionáři náhradu za provedení nařízených mimořádných opatření, která smí činiti za 100q obilí nejvýše při fukarování 200 Kčs a při přehazování 80 Kčs, s výjimkou případů, kdy mimořádné ošetření obilí muselo býti nařízeno pro zavinění vykupovače nebo hlavního komisionáře.
Společnost může ve zvláště odůvodněných případech naříditi mimořádné fukarování nebo mimořádné přehazování obilí. V takových případech určí Společnost všechny bližší podmínky k provedení těchto mimořádných opatření, zvláště způsob použití odpadu. Svaz poskytne v takových případech vykupovači nebo hlavnímu komisionáři náhradu za provedení nařízených mimořádných opatření, která smí činiti za 100q obilí nejvýše při fukarování 200 Kčs a při přehazování 80 Kčs, s výjimkou případů, kdy mimořádné ošetření obilí muselo býti nařízeno pro zavinění vykupovače nebo hlavního komisionáře.
2. Knihovní vyskladnění manka.
Manko ve skladě odlehčovacím i komisionářském vykáže se jako vyskladněné dnem, kdy manko bylo skutečně zjištěno nebo s ohledem na skutečně skladované množství obilí mohlo býti bezpečně zjištěno, nejpozději však dnem vyklizení toho kterého druhu obilí té které sklizně a v tom kterém skladu.
Manko ve skladě odlehčovacím i komisionářském vykáže se jako vyskladněné dnem, kdy manko bylo skutečně zjištěno nebo s ohledem na skutečně skladované množství obilí mohlo býti bezpečně zjištěno, nejpozději však dnem vyklizení toho kterého druhu obilí té které sklizně a v tom kterém skladu.
3. Směrodatná váha.
Při expedici obilí drahou od vykupovačů na odlehčovací sklad platí pro vyskladnění u vykupovačů váha zjištěná podle zvyklostí plodinových burs ve stanici nakládací a pro uskladnění v odlehčovacích skladech váha zjištěná úředně ve stanici odlehčovacího skladu.
Při expedici zboží z odlehčovacího skladu drahou jest hlavní komisionář povinen postupovati podle ustanovení zvyklostí plodinových burs tak, aby pro súčtování byla rozhodnou váha, zjištěná úředně ve stanici podací.
Při expedici obilí drahou od vykupovačů na odlehčovací sklad platí pro vyskladnění u vykupovačů váha zjištěná podle zvyklostí plodinových burs ve stanici nakládací a pro uskladnění v odlehčovacích skladech váha zjištěná úředně ve stanici odlehčovacího skladu.
Při expedici zboží z odlehčovacího skladu drahou jest hlavní komisionář povinen postupovati podle ustanovení zvyklostí plodinových burs tak, aby pro súčtování byla rozhodnou váha, zjištěná úředně ve stanici podací.
4. Daň z obratu.
Veškeré odměny a náhrady, uvedené v této příloze, se rozumějí včetně daně z obratu.
Veškeré odměny a náhrady, uvedené v této příloze, se rozumějí včetně daně z obratu.
E. Skladovací náhrady mlýnům od 1. července 1947.
1. Mlýnům, kterým bude dodáno na jejich žádost obilí na sklad (§ 30, odst. 4), nahradí Svaz skladovací náhrady v paušální částce 2 Kčs za každý započatý měsíc a za každých 100 kg takto skladovaného obilí.
2. Pro určení měsíce, ve kterém mlýn obilí převzal, jest směrodatný, den dojití vagonu do přijímací stanice mlýna a při obilí, dodávaném jinak než drahou, den skutečného převzetí obilí ve skladišti mlýna.
3. Pro vyskladnění obilí je směrodatným měsíc, ve kterém mělo býti obilí podle uvolnění Svazu zpracováno. Bylo-li obilí zpracováno neoprávněně dříve, je pro vyskladnění obilí směrodatným měsíc, v němž bylo obilí skutečně zpracováno. Bylo-li obilí zpracováno později, je pro vyskladnění obilí směrodatným měsíc, ve kterém mělo býti podle uvolnění Svazu zpracováno.
4. Skladovací náhrady za pololetí od 1. července do 31. prosince jsou splatné dnem 31. ledna následujícího roku, za pololetí od 1. ledna do 30. června dnem 31. července téhož roku.
5. Bližší směrnice pro vyúčtování skladovacích náhrad vydá Svaz.
(k druhé části, § 49).
Prodejní ceny a prodejní podmínky pro obilí, luštěniny a olejnatá semena ze sklizně 1947.
Prodejní ceny a prodejní podmínky pro obilí, luštěniny a olejnatá semena ze sklizně 1947.
A. Obilí.
1. Pšenice a žito.
(1) Prodejní ceny pšenice činí při dodávkách mlýnským podnikům za 100 kg
Při náhradní dodávce pěstiteli uznaného osiva jsou prodejními cenami pšenice výkupní ceny pšenice platné pro zemědělský závod odebírajícího pěstitele podle vyhlášky nejvyššího úřadu cenového ze dne 30. května 1947 (Ú. l. I č. 82/1947, běž. č. 554), zvýšené o 12 Kčs při 100 kg.
| při jakostní váze 83 kg a vyšší | Kčs 361.—, |
| při jakostní váze 82 kg | Kčs 358.—, |
| při jakostní váze 81 kg | Kčs 355.—, |
| při jakostní váze 80 kg | Kčs 352.—, |
| při jakostní váze 79 kg | Kčs 349.—, |
| při jakostní váze 76 kg až 78 kg | Kčs 344.—, |
| při jakostní váze 75 kg a nižší | Kčs 339.—. |
Při náhradní dodávce pěstiteli uznaného osiva jsou prodejními cenami pšenice výkupní ceny pšenice platné pro zemědělský závod odebírajícího pěstitele podle vyhlášky nejvyššího úřadu cenového ze dne 30. května 1947 (Ú. l. I č. 82/1947, běž. č. 554), zvýšené o 12 Kčs při 100 kg.
(2) Prodejní ceny žita činí za 100 kg a) při dodávkách mlýnským podnikům
Při náhradní dodávce pěstiteli uznaného osiva jsou prodejními cenami žita výkupní ceny žita platné pro zemědělský závod odebírajícího pěstitele podle vyhlášky nejvyššího úřadu cenového ze dne 30. května 1947 (Ú. l. I č. 82/1947, běž. č. 554), zvýšené o 12 Kčs při 100 kg.
| a) | při dodávkách mlýnským podnikům | |
| při jakostní váze 69 kg a vyšší | Kčs 277.90 | |
| při jakostní váze 68 kg a nižší | Kčs 272.90, | |
| b) | při dodávkách ke zpracování na jiné výrobky než mlýnské výrobky | |
| při jakostní váze 69 kg a vyšší | Kčs 410.—, | |
| při jakostní váze 68 kg a nižší | Kčs 405.—. |
Při náhradní dodávce pěstiteli uznaného osiva jsou prodejními cenami žita výkupní ceny žita platné pro zemědělský závod odebírajícího pěstitele podle vyhlášky nejvyššího úřadu cenového ze dne 30. května 1947 (Ú. l. I č. 82/1947, běž. č. 554), zvýšené o 12 Kčs při 100 kg.
(3) Pšenice může míti 3%, žito 2% zrůstu, přísad, zlomků, slabých a nevyvinutých zrn (včetně snětivosti). Jestliže méněcennost způsobená uvedenými vadami převyšuje u pšenice 3%, u žita 2%, smí se sraziti za každé další procento méněcennosti 1 Kčs za 100 kg. Nezávisle na tom smí množství poškozených a nahlodaných zrn u pšenice a žita činiti nejvýše 3%. Zjištění zrůstu, přísady, zlomků a slabých zrn děje se způsobem předepsaným bursovními zvyklostmi. Procenta se zjišťují u srůstu podle počtu zrn, jinak vážením. Jakost sklizeného obilí nesmí býti měněna přimícháváním jiného druhu.
2. Ječmen.
(1) Prodejní ceny krmného ječmene při jakostní váze 61 kg a nižší činí za 100 kg
| a) | ke krmným účelům | Kčs 285.—, |
| b) | k výrobě zeleného sladu | Kčs 305.—. |
(2) Prodejní ceny průmyslového ječmene činí za 100 kg
| a) | při dodávkách k výrobě krup | |
| při jakostní váze 65 kg a vyšší | Kčs 293.10, | |
| při jakostní váze 62—64 kg | Kčs 287.10, | |
| b) | při dodávkách k výrobě obilné kávy | |
| při jakostní váze 65 kg a vyšší | Kčs 410.—, | |
| při jakostní váze 62—64 kg | Kčs 404.—, | |
| c) | při dodávkách k jiným průmyslovým účelům | |
| při jakostní váze 65 kg a vyšší | Kčs 340.—, | |
| při jakostní váze 62—64 kg | Kčs 334.—. |
(3) Prodejní ceny sladařského ječmene činí za 100 kg
| a) | u středního sladařského ječmene o jakostní váze alespoň 66 kg s normální klíčivostí ročníku, ne více než s 1% nečistot a 2% zlomků a poškozených zrn a ½ % zrostlých zrn a s celkovým odpadem pod sítem 2.2 mm nevýše 5% | ||
| aa) při dodávkách k výrobě pro pivovarské účely, k výrobě zeleného sladu a k jiným průmyslovým účelům s výjimkou krup a obilné kávy | Kčs 351.—, | ||
| bb) při dodávkách k výrobě krup | Kčs 296.10, | ||
| cc) při dodávkách k výrobě obilné kávy | Kčs 410.—; | ||
| b) | u prima sladařského ječmene o jakostní váze alespoň 67 kg s normální klíčivostí ročníku, bez zrostlosti a pachu, nevykazujícího více než ½ % nečistot a 1% zlomků a poškozených zrn a s celkovým odpadem pod sítem 2.2 mm nejvýše 3% | ||
| aa) při dodávkách k výrobě pro pivovarské účely, k výrobě zeleného sladu a k jiným průmyslovým účelům s výjimkou krup a obilné kávy | Kčs 371.20, | ||
| bb) při dodávkách k výrobě krup | Kčs 296.10, | ||
| cc) při dodávkách k výrobě obilné kávy Kčs | Kčs 410.—; | ||
| c) | u výběrového sladařského ječmene o jakostní váze alespoň 68 kg, s normální klíčivostí ročníku, bez zrostlosti a pachu, který nesmí obsahovati více než ½% nečistot a ½ % zlomků a poškozených zrn a ne s větším odpadem pod sítem 2.2 mm než 1%, vyhovuje-li zvýšeným požadavkům na třídění, barvu a jemnost pluch, při dodávkách k výrobě pro pivovarské účely | Kčs 390.40, | |
(4) Při náhradní dodávce pěstiteli uznaného osiva a při dodávkách pěstitelům se souhlasem nebo na příkaz Svazu, případně Společnosti, bez nároku na zpětnou dodávku, jsou prodejními cenami ječmene výkupní ceny ječmene té které kategorie platné pro zemědělský závod odebírajícího pěstitele podle vyhlášky nejvyššího úřadu cenového ze dne 30. května 1947 (Ú. l. I č. 82/1947, běž. č. 554), zvýšené o Kčs 12.— při 100 kg.
3. Oves.
Prodejní ceny ovsa činí za 100 kg
Prodejní ceny se rozumějí za oves zdravý, suchý, nikoliv silně pomoklý, ne s větším množstvím přísad než 3% podle váhy (včetně znečištěnin), neobsahuje-li dále buď více než 2% ječmene nebo Vikve podle váhy nebo 4% zrostlých zrn podle počtu, při čemž 2% zrostlých zrn se rovnají 1% ječmene nebo vikve. Prodejní ceny ovsa podle tohoto popisu, je-li silně pomoklý a tmavý, se slabým pachem a ne s větším množstvím spařených zrn než 1% podle počtu, jsou proti uvedeným výkupním cenám ovsa o 2 Kčs nižší. Převyšuje-li zrůst u ovsa 4% podle počtu, smí se sraziti za každé další procento zrůstu Kčs 0.80 za každých 100 kg.
Při náhradní dodávce pěstiteli uznaného osiva a při dodávkách pěstitelům se souhlasem nebo na příkaz Svazu, případně Společnosti bez nároku na zpětnou dodávku jsou prodejními cenami ovsa výkupní ceny ovsa platné pro zemědělský závod odebírajícího pěstitele podle vyhlášky nejvyššího úřadu cenového ze dne 30. května 1947 (Ú. l. I č. 82/1947, běž. č. 554), zvýšené o Kčs 12 při 100 kg.
Prodejní ceny ovsa činí za 100 kg
| a) | při dodávkách ke krmným účelům | |
| při jakostní váze 50 kg a vyšší | Kčs 298.—, | |
| při jakostní váze 49 kg a nižší | Kčs 291.—; | |
| b) | při dodávkách mlýnským podnikům | |
| při jakostní váze 50 kg a vyšší | Kčs 284.—, | |
| při jakostní váze 49 kg a nižší | Kčs 277.—. |
Prodejní ceny se rozumějí za oves zdravý, suchý, nikoliv silně pomoklý, ne s větším množstvím přísad než 3% podle váhy (včetně znečištěnin), neobsahuje-li dále buď více než 2% ječmene nebo Vikve podle váhy nebo 4% zrostlých zrn podle počtu, při čemž 2% zrostlých zrn se rovnají 1% ječmene nebo vikve. Prodejní ceny ovsa podle tohoto popisu, je-li silně pomoklý a tmavý, se slabým pachem a ne s větším množstvím spařených zrn než 1% podle počtu, jsou proti uvedeným výkupním cenám ovsa o 2 Kčs nižší. Převyšuje-li zrůst u ovsa 4% podle počtu, smí se sraziti za každé další procento zrůstu Kčs 0.80 za každých 100 kg.
Při náhradní dodávce pěstiteli uznaného osiva a při dodávkách pěstitelům se souhlasem nebo na příkaz Svazu, případně Společnosti bez nároku na zpětnou dodávku jsou prodejními cenami ovsa výkupní ceny ovsa platné pro zemědělský závod odebírajícího pěstitele podle vyhlášky nejvyššího úřadu cenového ze dne 30. května 1947 (Ú. l. I č. 82/1947, běž. č. 554), zvýšené o Kčs 12 při 100 kg.
4. Pohanka a proso.
(1) Prodejní cena pohanky zdravé, suché, čištěné, vyzrálé a nezrostlé činí za 100 kg Kčs 295.60.
(2) Prodejní cena prosa zdravého, suchého, čištěného, vyzrálého a bez snětivých zrn činí Kčs 321.60 za 100 kg.
5. Obilní směsi a směsky.
Prodejní ceny směsí různých druhů obilí se řídí podle poměru jednotlivých druhů obilí obsažených ve směsi nebo směsce. Prodejní ceny jednotlivých druhů obilí, obsažených v obilní směsi nebo ve směsce, se stanoví bez ohledu na skutečnou jakostní váhu dodávané plodiny na základě těchto jakostních vah:
při čemž ječmen v obilní směsi nebo ve směsce se hodnotí jako ječmen krmný.
Prodejní ceny směsí různých druhů obilí se řídí podle poměru jednotlivých druhů obilí obsažených ve směsi nebo směsce. Prodejní ceny jednotlivých druhů obilí, obsažených v obilní směsi nebo ve směsce, se stanoví bez ohledu na skutečnou jakostní váhu dodávané plodiny na základě těchto jakostních vah:
| u pšenice | 76/78 kg, |
| u žita | 69 kg, |
| u ječmene | 61 kg, |
| u ovsa | 50 kg, |
při čemž ječmen v obilní směsi nebo ve směsce se hodnotí jako ječmen krmný.
6. Prodejní podmínky.
(1) Pokud není jinak stanoveno, rozumějí se prodejní ceny shora uvedené za obilí vymlácené, zdravé, suché, pročištěné a dobré jakosti.
(2) Při stanovení cen se nepřihlíží ke kilogramovým zlomkům jakostní váhy.
(3) Prodejní ceny jsou pevné, ve všech stancích stejné a rozumějí se včetně daně z obratu za zboží volné sypané, bez zahrážek, nebo zboží pytlované bez pytlů, při celovagonových dodávkách, naložené do vagonu v nejbližší železniční (lodní) stanici prodávajícího.
Prodejní ceny pšenice, žita, ječmene a ovsa ke zpracování v mlýnských podnicích na výrobky určené pro lidskou výživu se rozumějí franko vagon stanice mlýna (krupárny, loupárny, vločkárny), resp. franko člun překladiště mlýna.
Prodejní ceny pšenice, žita, ječmene a ovsa ke zpracování v mlýnských podnicích na výrobky určené pro lidskou výživu se rozumějí franko vagon stanice mlýna (krupárny, loupárny, vločkárny), resp. franko člun překladiště mlýna.
(4) Při dodávkách pšenice, žita, ječmene a ovsa mlýnům nahradí Svaz dodávajícímu vykupovači nebo hlavnímu komisionáři dopravní výlohy, a to
a) při dodávkách provedených drahou, případně člunem, skutečně zaplacené dovozné,
b) při dodávkách provedených silničními vozidly (povozem, autem) částku rovnající se drážnímu dovoznému pro 10 tunové zásilky vypočtenému podle vzdálenosti mezi mlýnem a skladem vykupovače, z něhož mlýn obilí odebírá, nejvýše však podle vzdálenosti mezi nakládací stanicí mlýna a nakládací stanicí vykupovačova skladu.
Na žádost kupujícího mlýna je prodávající povinen přistoupiti na to, že si mlýn obstará dopravu obilí sám; i v takovém případě nahradí prodávající mlýnu sjednané dopravní výlohy, nejvýše však částkou podle písm. b).
Na žádost kupujícího mlýna je prodávající povinen přistoupiti na to, že si mlýn obstará dopravu obilí sám; i v takovém případě nahradí prodávající mlýnu sjednané dopravní výlohy, nejvýše však částkou podle písm. b).
(5) Pokud Svaz hradí při dodávkách pšenice, žita, ječmene a ovsa ke zpracování v mlýnských podnicích dovozné, nahradí též příslušnou část dovozného připadající na taru pytlů, v nichž se uvedené obilí dodává kupujícímu. Pokud se hradí při dodávkách po nápravě (povozem, autem) dovozné, nahradí se též příslušné dovozné za skutečnou váhu pytlů, v nichž se dodávané obilí zasílá kupujícímu, nejvýše však
dovozného čisté váhy dodávaného obilí. Dovozné z prázdných pytlů zaslaných k provedení dodávky nebo vrácených po provedené dodávce Svaz nehradí.
| u pšenice | 1%, |
| u žita | 1.10%, |
| u ječmene | 1.10%, |
| u ovsa | 1.50%, |
| u směsi | 1.10% |
dovozného čisté váhy dodávaného obilí. Dovozné z prázdných pytlů zaslaných k provedení dodávky nebo vrácených po provedené dodávce Svaz nehradí.
(6) Prodejní ceny žita a ječmene k výrobě obilné kávy se rozumějí franko vagon stanice příjemce. Ustanovení odstavců 3 až 5 platí zde obdobně.
(7) Prodejní ceny pšenice, žita, ječmene a ovsa dodávaného k jiným účelům než uvedeno v odstavcích 3 a 6 se rozumějí franko vagon nakládací stanice prodávajícího.
(8) Prodejní ceny pohanky a prosa se rozumějí franko vagon nakládací stanice prodávajícího.
B. Luštěniny.
7. Prodejní ceny jedlých luštěnin.
(1) Nejvyšší prodejní ceny jedlých luštěnin činí
| a) při dodávce (odběru) v celku nejméně za 100 q | b) cena pro spotřebitele za 1 kg | |||
| 1. | Hrách jedlý: | za 100 kg | ||
| a) | velkozrnný (Viktoria) | Kčs | Kčs | |
| žlutý | 720.— | 9.— | ||
| žlutý velkozrnný (Viktoria) | ||||
| zelený | 740.— | 9.20 | ||
| b) | drobnozrnný žlutý | 640.— | 8.20 | |
| drobnozrnný zelený | 680.— | 8.60 | ||
| 2. | Čočka: | |||
| a) | velkozrnná | 820.— | 10.— | |
| b) | drobnozrnné | 760.— | 9.40 | |
| 3. | Fazole: | |||
| a) | jedlé | 660.— | 8.40 | |
| b) | druh Flagiolette | 720.— | 9.— | |
(2) V prodejní ceně je obsažen příspěvek k úhradě ztrát při dovozu v částce Kčs 100.— za 100 kg, který odvádí vykupovač (dovozce) Svazu podle jeho bližších pokynů.
(3) Prodejní ceny se rozumějí za tyto jakosti:
hrách jedlý, žlutý a želený:
vyzrálý, zdravý, suchý, pročištěný, jednotný, vařivý a bez mušek. Za muškovitost do 3% podle počtu zrn se sráží nejvýše Kčs 45.— za 100 kg. Hrách velkozrnný je ten, jehož zrno je kulaté a z něhož propadá sítem s kruhovitými otvory o průměru 5 mm nejvýše 20% podle váhy. Hrách, z něhož uvedeným sítem propadá více než 20% podle váhy, se považuje za drobnozrnný;
čočka:
vyzrálá, netříděná (přírodní), zdravá, suchá, pročištěná, jednotná a bez mušek. Za muškovitost do 3% podle počtu zrn se sráží nejvýše Kčs 47.— za 100 kg. Čočka velkozrnná je ta, z níž propadá sítem s kruhovitými otvory o průměru 6 mm nejvýše 20% podle váhy. Čočka, z níž uvedeným sítem propadá více než 20% podle váhy, se považuje za drobnozrnnou;
fazole jedle a fazole druhu Flagiolette:
zdravé, suché a pročištěné.
hrách jedlý, žlutý a želený:
vyzrálý, zdravý, suchý, pročištěný, jednotný, vařivý a bez mušek. Za muškovitost do 3% podle počtu zrn se sráží nejvýše Kčs 45.— za 100 kg. Hrách velkozrnný je ten, jehož zrno je kulaté a z něhož propadá sítem s kruhovitými otvory o průměru 5 mm nejvýše 20% podle váhy. Hrách, z něhož uvedeným sítem propadá více než 20% podle váhy, se považuje za drobnozrnný;
čočka:
vyzrálá, netříděná (přírodní), zdravá, suchá, pročištěná, jednotná a bez mušek. Za muškovitost do 3% podle počtu zrn se sráží nejvýše Kčs 47.— za 100 kg. Čočka velkozrnná je ta, z níž propadá sítem s kruhovitými otvory o průměru 6 mm nejvýše 20% podle váhy. Čočka, z níž uvedeným sítem propadá více než 20% podle váhy, se považuje za drobnozrnnou;
fazole jedle a fazole druhu Flagiolette:
zdravé, suché a pročištěné.
8. Prodejní ceny krmných luštěnin.
(1) Nejvyšší prodejní ceny krmných luštěnin činí za 100 kg:
| krmný hrách | Kčs 343.— | |
| krmné fazole | Kčs 343.—, | |
| krmná vikev | Kčs 343.—, | |
| peluška | Kčs 343.—, | |
| lupina | a) sladká | Kčs 382.—, |
| b) hořká | Kčs 331.— | |
| koňský bob | Kčs 343.—. | |
(2) Prodejní ceny se rozumějí za tyto jakosti:
krmný hrách:
zdravý, suchý, jenž nesmí míti větší znečištění než 6% podle váhy, z toho minerální znečištění nejvýše 1% podle váhy, při čemž poškozená zrna (zlomky) a zrna hrachu jiné barvy se nepočítají do znečištění;
krmné fazole:
zdravé, suché, jež nesmějí míti větší znečištění než 6% podle váhy, z toho minerální znečištění nejvýše 2% podle váhy, při čemž poškozená zrna (zlomky) a zrna jiné barvy se nepočítají do znečištění;
krmná vikev:
netříděná (přírodní), zdravá, suchá, jež nesmí míti větší znečištění než 6% podle váhy, z toho znečištění minerální nejvýše 1% podle váhy;
peluška:
netříděná (přírodní), zdravá, suchá, jež nesmí míti větší znečištění než 6% podle váhy, z toho znečištění minerální nejvýše 1% podle váhy. Do znečištění se nepočítají semena kulturních plodin do 10% podle váhy;
lupina:
netříděná (přírodní), zdravá, suchá, jež nesmí míti větší znečištění než 6% podle váhy, z toho znečištění minerální nejvýše 2% podle váhy;
koňský bob:
netříděný (přírodní), zdravý, suchý, jenž nesmí míti větší znečištění než 6% podle váhy, z toho znečištění minerální nejvýše 1% podle váhy.
krmný hrách:
zdravý, suchý, jenž nesmí míti větší znečištění než 6% podle váhy, z toho minerální znečištění nejvýše 1% podle váhy, při čemž poškozená zrna (zlomky) a zrna hrachu jiné barvy se nepočítají do znečištění;
krmné fazole:
zdravé, suché, jež nesmějí míti větší znečištění než 6% podle váhy, z toho minerální znečištění nejvýše 2% podle váhy, při čemž poškozená zrna (zlomky) a zrna jiné barvy se nepočítají do znečištění;
krmná vikev:
netříděná (přírodní), zdravá, suchá, jež nesmí míti větší znečištění než 6% podle váhy, z toho znečištění minerální nejvýše 1% podle váhy;
peluška:
netříděná (přírodní), zdravá, suchá, jež nesmí míti větší znečištění než 6% podle váhy, z toho znečištění minerální nejvýše 1% podle váhy. Do znečištění se nepočítají semena kulturních plodin do 10% podle váhy;
lupina:
netříděná (přírodní), zdravá, suchá, jež nesmí míti větší znečištění než 6% podle váhy, z toho znečištění minerální nejvýše 2% podle váhy;
koňský bob:
netříděný (přírodní), zdravý, suchý, jenž nesmí míti větší znečištění než 6% podle váhy, z toho znečištění minerální nejvýše 1% podle váhy.
9. Prodejní podmínky pro jedlé luštěniny.
(1) Prodejní ceny jedlých luštěnin při dodávce (odběru) v celku nejméně 100 q stanovené v čís. 7, odst. 1, písm. a) se rozumějí za vyluštěné zboží, čistou váhu, s daní z obratu, bez pytlů a bez záhražek, franko přijímací stanice, při dodávce povozem (autem a pod.) franko sklad kupujícího.
(2) a) Prodejní ceny jedlých luštěnin stanovené v čís. 7, odst. 1, písm. a) se zvyšují o tyto nejvyšší přirážky, jestliže se dodává (odebírá) najednou v celku jedlých luštěnin dohromady;
| méně než 100 q, avšak alespoň 50 q | Kčs 20.—, |
| méně než 50 q, avšak alespoň 10 q | Kčs 35.—, |
| méně než 10 q, avšak alespoň 1 q | Kčs 50.—, |
| méně než 1 q | Kčs 60.—. |
b) Prodejní ceny při dodávce (odběru) v celku menšího množství než 100 q se rozumějí franko sklad kupujícího.
(3) Bylo-li smluvními stranami dohodnuto, že si kupující sám obstará odvoz zboží, musí mu prodávající poskytnouti se stanovených cen tyto srážky za každých 100 kg:
| a) | jde-li o odvoz v téže obci. | Kčs 4.—, |
| b) | jde-li o odvoz do jiné obce, činí srážka 100% železničního dopravného pro kryté vozy, vypočítaného podle nejkratší vzdálenosti po silnici od prodávajícího ke kupujícímu, při čemž třeba bráti za základ dopravní sazby za 10tunový náklad, nejméně však | Kčs 4.—. |
(4) Dodávkou (odběrem) v celku se rozumí dodávka (odběr):
a) při nichž zboží objednané najednou je v jednom kalendářním dnu odebráno kupujícím v jednom místě převzetí nebo dodáno do jednoho místa převzetí;
b) při nichž je zboží objednané najednou dodáno povozem nebo autem v jednom kalendářním dnu. Jestliže je dodávka prováděna těmito dopravními prostředky bez viny smluvních stran ve více dnech, jest ji pokládati přesto za dodávku v celku;
c) při nichž dodávající dodá najednou méně než množství uvedená v odstavci 1 a 2, ačkoliv měl podle uzávěrky mezi ním a kupujícím a podle disposice kupujícího na odevzdané odběrní doklady dodati nejméně minimální množství uvedená v odstavci 1 a 2. Kupující je však povinen podati důkaz, že cena byla oprávněná, a to tím, že uschová při účtu závěrečný list a propis dopisu, kterým byla disposice potvrzena.
(5) Prodejní ceny pro spotřebitele se rozumějí brutto za netto s daní z obratu a s papírovým sáčkem.
(6) Srážky učiněné při výkupu (nákupu za horší jakost) nutno poskytnouti v plném rozsahu při dalším prodeji, pokud se zboží téže horší jakosti dodává dále.
(7) Na účtech, cenících a pod. musí býti vyznačen vždy také druh jedlých luštěnin [na př. velkozrnný (Viktoria) žlutý hrách].
10. Prodejní podmínky pro krmné luštěniny.
(1) Prodejní ceny krmných luštěnin stanovené v čís. 8 se rozumějí za vyluštěné zboží, čistou váhu, bez pytlů a záhražek, s naložením do vagonu v kterékoliv nakládací stanici.
(2) Při prodeji krmných luštěnin spotřebiteli platí ustanovení přílohy č. 10.
C. Olejnatá semena.
11. Prodejní ceny.
(1) Prodejní ceny olejnatých semen činí za 100 kg:
| řepka a řepice | Kčs 890.—, |
| hořčice | Kčs 811.—, |
| lněné semeno | Kčs 681.—, |
| mák | Kčs 1551.—, |
| semeno slunečnice | Kčs 551.—, |
| konopné semeno | Kčs 681.—, |
| sója | Kčs 941.— |
(2) Ceny stanovené v odstavci 1 se zvyšují o příplatek za skladování, který činí za každých dodaných 100 kg:
a) za řepku a řepici dodanou v době od 16. srpna do 30. června Kčs 2.50 za každý započatý půlměsíc (počínajíc vždy od 16. srpna do dne dodávky),
b) za hořčici dodanou v době od 1. října do 30. června Kčs 2.50 za každý započatý půlměsíc počínajíc vždy od 1. října až do dne dodávky),
c) za lněné semeno dodané v době od 1. prosince do 30. června Kčs 2.50 za každý započatý půlměsíc (počínajíc vždy od 1. prosince až do dne dodávky),
d) za mák dodaný v době od 1. října do 30. června Kčs 4.— za každý započatý půlměsíc (počínajíc vždy od 1. října až do dne dodávky).
(3) Příplatek za skladování nahrazuje ztrátu na úrocích a výdaje za skladování a udržování zboží v dobré jakosti. Při dodávkách provedených před dobou nebo po době uvedené v odstavci 2, písm. a) až d) příplatek za skladování nepřísluší.
(4) Prodejní ceny se rozumějí vždy za tyto jakosti:
řepka a řepice:
zdravá, suchá, s obsahem vlhkosti nejvýše 12.5%, pročištěná, bez plísně a pachu, neobsahující více než 3% přísad (cizích semen, plodin a pod.). Je-li obsah vlhkosti vyšší nebo nižší než bude stanoveno, učiní se s ceny srážka, po případě se poskytne k ceně příplatek. Tato srážka, po případě tento příplatek činí za každé ¼% obsahu vlhkosti Kčs 2.— za 100 kg. Ke zlomkům obsahu vlhkosti až do ¼% se nepřihlíží;
hořčice:
zdravá, suchá, s obsahem vlhkosti nejšýe 10.5%. Smí míti nejvýše 4% znečištění podle váhy, z toho ¼% podle váhy zemin. Je-li obsah vlhkosti vyšší nebo nižší než bude stanoveno, učiní se s ceny srážka po případě se poskytne k ceně příplatek. Tato srážka, po případě tento příplatek činí za každé ¼% obsahu vlhkosti Kčs 2.— za 100 kg. Ke zlomkům obsahu vlhkosti až do ¼% se nepřihlíží;
lněné semeno:
zdravé, suché, s obsahem vlhkosti nejvýše 10.5%, pročištěné. Smí míti nejvýše 5% znečištění podle váhy a mimo to nejvýše 5% podle váhy mechanicky poškozených zrn a zlomků. Je-li však obsah vlhkosti vyšší nebo nižší než bude stanoveno, učiní se s ceny srážka, po případě se poskytne k ceně příplatek. Tato srážka, po případě příplatek činí za každé ¼% obsahu vlhkosti Kčs 2.— za 100 kg. Ke zlomkům obsahu vlhkosti až do ¼% se nepřihlíží;
mák:
zdravý, suchý, pročištěný, s obsahem vlhkosti nejvýše 10.5%. Je-li obsah vlhkosti vyšší nebo nižší než bude stanoveno, učiní se s ceny srážka, po případě se poskytne k ceně příplatek. Tato srážka, po případě tento příplatek činí za každé ¼% obsahu vlhkosti Kčs 3.— za 100 kg. Ke zlomkům obsahu vlhkosti až do ¼% se nepřihlíží;
semeno slunečnice:
zdravé, suché, pročištěné, které smí obsahovati nejvýše 5% podle váhy znečištění včetně hluchých zrn;
konopné semeno:
zdravé, suché, pročištěné, které smí obsahovati nejvýše 5% podle váhy znečištění a mimo to nejvýše 5% podle váhy mechanicky poškozených zrn a zlomků;
soja:
zdravá, suchá, pročištěná, která smí obsahovati nejvýše 3% podle váhy znečištění a mimo to nejvýše 10% podle váhy mechanicky poškozených zrn a zlomků. Je-li obsah vlhkosti vyšší nebo nižší než 14%, jest nutno učiniti s ceny srážku, po případě poskytnouti k ceně příplatek. Tato srážka, po případě tento příplatek činí za každé ¼% obsahu vlhkosti Kčs 2.— za 100 kg. Ke zlomkům obsahu vlhkosti až do ¼% se nepřihlíží.
řepka a řepice:
zdravá, suchá, s obsahem vlhkosti nejvýše 12.5%, pročištěná, bez plísně a pachu, neobsahující více než 3% přísad (cizích semen, plodin a pod.). Je-li obsah vlhkosti vyšší nebo nižší než bude stanoveno, učiní se s ceny srážka, po případě se poskytne k ceně příplatek. Tato srážka, po případě tento příplatek činí za každé ¼% obsahu vlhkosti Kčs 2.— za 100 kg. Ke zlomkům obsahu vlhkosti až do ¼% se nepřihlíží;
hořčice:
zdravá, suchá, s obsahem vlhkosti nejšýe 10.5%. Smí míti nejvýše 4% znečištění podle váhy, z toho ¼% podle váhy zemin. Je-li obsah vlhkosti vyšší nebo nižší než bude stanoveno, učiní se s ceny srážka po případě se poskytne k ceně příplatek. Tato srážka, po případě tento příplatek činí za každé ¼% obsahu vlhkosti Kčs 2.— za 100 kg. Ke zlomkům obsahu vlhkosti až do ¼% se nepřihlíží;
lněné semeno:
zdravé, suché, s obsahem vlhkosti nejvýše 10.5%, pročištěné. Smí míti nejvýše 5% znečištění podle váhy a mimo to nejvýše 5% podle váhy mechanicky poškozených zrn a zlomků. Je-li však obsah vlhkosti vyšší nebo nižší než bude stanoveno, učiní se s ceny srážka, po případě se poskytne k ceně příplatek. Tato srážka, po případě příplatek činí za každé ¼% obsahu vlhkosti Kčs 2.— za 100 kg. Ke zlomkům obsahu vlhkosti až do ¼% se nepřihlíží;
mák:
zdravý, suchý, pročištěný, s obsahem vlhkosti nejvýše 10.5%. Je-li obsah vlhkosti vyšší nebo nižší než bude stanoveno, učiní se s ceny srážka, po případě se poskytne k ceně příplatek. Tato srážka, po případě tento příplatek činí za každé ¼% obsahu vlhkosti Kčs 3.— za 100 kg. Ke zlomkům obsahu vlhkosti až do ¼% se nepřihlíží;
semeno slunečnice:
zdravé, suché, pročištěné, které smí obsahovati nejvýše 5% podle váhy znečištění včetně hluchých zrn;
konopné semeno:
zdravé, suché, pročištěné, které smí obsahovati nejvýše 5% podle váhy znečištění a mimo to nejvýše 5% podle váhy mechanicky poškozených zrn a zlomků;
soja:
zdravá, suchá, pročištěná, která smí obsahovati nejvýše 3% podle váhy znečištění a mimo to nejvýše 10% podle váhy mechanicky poškozených zrn a zlomků. Je-li obsah vlhkosti vyšší nebo nižší než 14%, jest nutno učiniti s ceny srážku, po případě poskytnouti k ceně příplatek. Tato srážka, po případě tento příplatek činí za každé ¼% obsahu vlhkosti Kčs 2.— za 100 kg. Ke zlomkům obsahu vlhkosti až do ¼% se nepřihlíží.
(5) Vlhkost při prodeji vykupovače olejárně určí Ústav pro zkoušení semen při Jednotném svazu českých zemědělců, Praha X., Královská tř. č. 1, pokud místo, v němž byly vzaty vzorky, jest v Čechách, aneb Oddělení pro zkoušení semen Zemských výzkumných ústavů zemědělských, Brno, Květná ul. č. 19, pokud místo, v němž byly vzaty vzorky, jest v zemi Moravskoslezské, nedohodnou-li se strany o jiném způsobu zjištění vlhkosti.
Pokud nebylo nic jiného ujednáno, jest vzíti vzorky při místních obchodech v místě převzetí, při distančních obchodech ve stanici přijímací. Výlohy spojené se vzetím vzorků a se zjištěním vlhkosti platí strany na polovic.
Pokud nebylo nic jiného ujednáno, jest vzíti vzorky při místních obchodech v místě převzetí, při distančních obchodech ve stanici přijímací. Výlohy spojené se vzetím vzorků a se zjištěním vlhkosti platí strany na polovic.
12. Prodejní podmínky.
Prodejní ceny stanovené v čís. 11 jsou cenami nejvyššími a rozumějí se za zboží vymlácené, způsobilé k dopravě, jakosti popsané v čís. 11, za čistou váhu, včetně daně z obratu, bez pytlů a bez záhražek, naložené do vagonu ve stanici vykupovače.
Prodejní ceny stanovené v čís. 11 jsou cenami nejvyššími a rozumějí se za zboží vymlácené, způsobilé k dopravě, jakosti popsané v čís. 11, za čistou váhu, včetně daně z obratu, bez pytlů a bez záhražek, naložené do vagonu ve stanici vykupovače.
13. Účet a závěrečný list.
Na každou dodávku podnikům zpracujícím toto zboží je vykupovač povinen vydati účet obsahující údaje o jménu a bydlišti kupujícího a o dodaném množství zboží, prodejní cenu za 100 kg a za celé dodané množství, jakož i den dodávky. Zboží s různou vlhkostí jest nutno účtovati zvláštními položkami. Závěrečný list jest vyhotoviti a podepsati jen tehdy, jestliže si to některá ze smluvních stran přeje.
Na každou dodávku podnikům zpracujícím toto zboží je vykupovač povinen vydati účet obsahující údaje o jménu a bydlišti kupujícího a o dodaném množství zboží, prodejní cenu za 100 kg a za celé dodané množství, jakož i den dodávky. Zboží s různou vlhkostí jest nutno účtovati zvláštními položkami. Závěrečný list jest vyhotoviti a podepsati jen tehdy, jestliže si to některá ze smluvních stran přeje.
(k třetí části, § 55).
Ustanovení o výrobě mlýnských výrobků.
Ustanovení o výrobě mlýnských výrobků.
1. Zpracování obilí.
(1) V obchodním mletí smějí býti vyráběny a uváděny do oběhu pouze tyto mlýnské výrobky:
a) Z pšenice:
pšeničná krupice (typ 550),
pšeničná mouka hrubá (typ 550),
pšeničná mouka hladká (typ 1050).
Při zpracování pšenice na mouku smí býti vyrobeno pšeničné krupice (typ 550) a pšeničné mouky hrubé (typ 550) dohromady nejvýše 25%, z toho pšeničné krupice (typ 550) nejvýše 3%, dále pšeničná mouka hladká (typ 1050).
Mlýnské výrobky získané při zpracování pšenice na mouku, které nejsou určeny k lidské výživě, jest uváděti do oběhu s označením „pšeničné otruby“.
pšeničná krupice (typ 550),
pšeničná mouka hrubá (typ 550),
pšeničná mouka hladká (typ 1050).
Při zpracování pšenice na mouku smí býti vyrobeno pšeničné krupice (typ 550) a pšeničné mouky hrubé (typ 550) dohromady nejvýše 25%, z toho pšeničné krupice (typ 550) nejvýše 3%, dále pšeničná mouka hladká (typ 1050).
Mlýnské výrobky získané při zpracování pšenice na mouku, které nejsou určeny k lidské výživě, jest uváděti do oběhu s označením „pšeničné otruby“.
b) Ze žita:
žitná mouka (typ 1150),
žitná mouka krmná (typ 4800),
Žitné mouky krmné (typ 4800) smí býti vyrobeno nejvýše 5%. Další mlýnské výrobky získané při zpracování žita, které nejsou určeny k lidské výživě, smějí býti uváděny do oběhu s označením »žitné otruby«.
žitná mouka (typ 1150),
žitná mouka krmná (typ 4800),
Žitné mouky krmné (typ 4800) smí býti vyrobeno nejvýše 5%. Další mlýnské výrobky získané při zpracování žita, které nejsou určeny k lidské výživě, smějí býti uváděny do oběhu s označením »žitné otruby«.
c) Z ječmene:
kroupy č. 10,
kroupy č. 7,
krupky.
Při zpracování ječmene na kroupy musí měsíční podíl výroby krup č. 10 činiti nejméně 15%, měsíční podíl výroby krup č. 7 nejvýše 20% z množství ječmene zpracovaného na kroupy a krupky.
Mlýnské výrobky, které byly získány při zpracování ječmene na kroupy nebo krupky a nejsou určeny k lidské výživě, smějí býti uváděny do oběhu jen s označením „ječné otruby“.
kroupy č. 10,
kroupy č. 7,
krupky.
Při zpracování ječmene na kroupy musí měsíční podíl výroby krup č. 10 činiti nejméně 15%, měsíční podíl výroby krup č. 7 nejvýše 20% z množství ječmene zpracovaného na kroupy a krupky.
Mlýnské výrobky, které byly získány při zpracování ječmene na kroupy nebo krupky a nejsou určeny k lidské výživě, smějí býti uváděny do oběhu jen s označením „ječné otruby“.
d) Z ovsa:
ovesné vločky.
ovesné vločky.
e) Z kukuřice:
mouka.
mouka.
f) Z prosa:
jáhly.
jáhly.
g) Z pohanky:
pohanková krupice.
pohanková krupice.
h) Z hrachu:
loupaný hrách,
hrachová mouka.
loupaný hrách,
hrachová mouka.
(2) Svaz může se souhlasem nejvyššího úřadu cenového naříditi odchylnou úpravu od předpisů o vymílání uvedených v odstavci 1.
2. Typy mlýnských výrobků.
(1) Vyrobené mlýnské výrobky musejí odpovídati typům stanoveným příslušnou plodinovou bursou. Tyto typy odpovídají, pokud jde o obsah popela, těmto ustanovením:
| Typ | Předepsané množství popela v % | Přípustné množství popela v % | Přípustné největší množství popela v % |
|---|---|---|---|
| 550 (pšeničná krupice) | 0.550 | 0.490 | 0.580 |
| 550 (pšeničná mouka hrubá) | 0.550 | 0.490 | 0.580 |
| 1050 (pšeničná mouka hladká) | 1.050 | 1.000 | 1.200 |
| 1150 (žitná mouka) | 1.150 | 1.050 | 1.250 |
| 4800 (žitná mouka krmná) | 4.800 | 5.100. |
(2) Při posuzování správnosti vymílání jsou rozhodující hranice obsahu popela podle odstavce 1.
3. Přípustný promelek.
Nejvyšší přípustné procento promelku v námezdním mletí je při semílání pšenice a žita 4%, při semílání ječmene 5%, při šrotování 2%, při mačkání 1% a při výrobě krup, ovesných vloček a zpracování prosa a pohanky 6%.
Nejvyšší přípustné procento promelku v námezdním mletí je při semílání pšenice a žita 4%, při semílání ječmene 5%, při šrotování 2%, při mačkání 1% a při výrobě krup, ovesných vloček a zpracování prosa a pohanky 6%.
4. Odměny za zpracování a opracování obilí pro samozásobitele.
Odměna za opracování a zpracování obilí pro samozásobitele smí býti placena pouze v penězích, a to hotově. Tato odměna činí za 100 kg včetně daně z obratu:
Odměna za opracování a zpracování obilí pro samozásobitele smí býti placena pouze v penězích, a to hotově. Tato odměna činí za 100 kg včetně daně z obratu:
| a) | za mletí pšenice a ječmene | Kčs 45.—, |
| b) | za mletí žita | Kčs 41.—, |
| c) | šrotování všech druhů obilí kromě pšenice, žita a soureže | Kčs 12.—, |
| d) | za mačkání všech druhů obilí kromě pšenice, žita a soureže | Kčs 8.—, |
| e) | za výrobu krup | Kčs 42.—, |
| f) | za zpracování prosa a pohanky | Kčs 36.—, |
| g) | za výrobu ovesných vloček | Kčs 46.—. |
( k páté části, § 162, odst. 1).
Ceny zelené a sušené čekanky.
Ceny zelené a sušené čekanky.
1. Pevná výkupní cena zelené čekanky při prodeji pěstitelem jest Kčs 120.— za 100 kg čisté váhy, i s daní z obratu včetně pěstitelské prémie (vyhláška nejvyššího úřadu cenového ze dne 4. června 1946 (Ú. l. I č. 101/1946, běž. č. 1411), ve znění vyhlášky nejvyššího úřadu cenového ze dne 12. dubna 1947 (Ú. l. I č. 55/1947, běž. č. 376).
2.
a) Sušárna platí pěstiteli mimo cenu ještě za dovoz k váze ze sušárny nebo ke skládce sušárny nebo k nakládací stanici pěstitele částku Kčs 0.60 za každých 100 kg a 1 km. Pro výpočet kilometrů se vzdálenost měří od středu obce pěstitele. Přesahuje-li započatý kilometr 500 m, počítá se za celý kilometr.
b) Pěstiteli v místě sušárny nahrazuje sušárna dovoz částkou Kčs 0.60 za 100 kg čisté váhy.
c) Náklady dopravného zelené čekanky po železnici nese sušárna. Náklady spojené s naložením do vagonu nese sušárna v místech, kde má vlastní váhu nebo skládku. V jiných místech tyto náklady hradí pěstitel. Za tuto činnost náleží pěstiteli náhrada 20 hal. za 100 kg čekanky.
3. Pevná cena za 100 kg sušené čekanky ze sklizně 1946 jest Kčs 610.— franko vagon nakládací stanice sušárny, včetně daně z obratu.
4. Cena za čekankovou drť a za drť řepy cukrovky činí ⅔ ceny sušené čekanky, po příp. řepy cukrovky.
(k páté části, § 162, odst. 2).
Ceny kávovin.
Ceny kávovin.
1. Základní ceny.
(1) Základní ceny kávovin činí za 100 kg:
| při balení do balíčku o čisté váze | |||
|---|---|---|---|
| 500 g | 250 g | 200 g | |
| Kčs | Kčs | Kčs | |
| a)kávovinová směs | 1.280.— | 1.300.— | — |
| b) obilná káva | 1.185.— | 1.185.— | — |
| c) lisovaná kávová přísada | 1.540.— | 1.540.— | — |
| d) zrnitá kávová přísada | 1.500.— | 1.500.— | — |
| e) zrnitá cikorka | — | 1.810.— | — |
| f) lisovaná cikorka | — | 1.850.— | — |
| g) lisovaná cikorka v kartonovém obalu | — | — | 1.930.— |
| h) cikorka s přísadou fíků s nejmenším obsahem fíků 10% | 1.960.— | 1.960.— | — |
| i) fíkovka | — | 3.180.— | — |
| j) kávovinová směs s nejmenším obsahem 10% fíků neb jiných ovocných plodů (plodová káva) a nejmenším obsahem 25% čekanky v kartonovém obalu | 1.700.— | — | — |
(2) Ceny stanovené v odstavci 1 platí, bude-li objednáno a odebráno najednou v celku nejvýše 100 kg kávovin bez ohledu na to, z jakých druhů kávovin byla zásilka sestavena. O dodávce (odběru) v celku platí obdobně ustanovení § 87, odst. 3.
(3) Ceny stanovené v odstavci 1 se rozumějí za čistou váhu zboží, i s daní z obratu, s obalem, franko přijímací stanice, při dodávce povozem (autem a pod.) franko sklad kupujícího.
(4) Ceny stanovené v odstavci 1 jsou ceny nejvyšší.
2. Slevy při odběru větších množství.
(1) Dodává-li se najednou v celku větší množství kávovin než 100. kg bez ohledu na to, z jakých druhů kávovin byla zásilka sestavena, jest poskytnouti se stanovených cen slevy, které činí při dodávce:
| obilné kávy | káv. směsi, káv. přísady, lisov. nebo nolisov., cikorky lisov. a zrnité, cikorky s přís. fíků a plodové kávy | fíkovky | |
|---|---|---|---|
| a) vice než 1 q až do 4.99 q | 10 Kčs | 10 Kčs | 20 Kčs, |
| b) od 5 q až do 9.99 q | 30 Kčs | 35 Kčs | 60 Kčs, |
| c) od 10 q až do 24.99 q | 60 Kčs | 70 Kčs | 120 Kčs, |
| d) od 25 q až do 49.99 q | 70 Kčs | 85 Kčs | 140 Kčs, |
| e) od 50 q až do 99.99 q | 90 Kčs | 110 Kčs | 180 Kčs, |
| f) od 100 q | 100 Kčs | 120 Kčs | 200 Kčs. |
(2) Ustanovení pod č. 1, odst. 3 platí obdobně.
3. Ceny pro spotřebitele.
(1) Prodejní ceny pro spotřebitele činí za balíček o čisté váze:
| 500 g | 250 g | 200 g | |
|---|---|---|---|
| Kčs | Kčs | Kčs | |
| a) kávovinová směs | 7.30 | 3.70 | — |
| b) obilná káva | 6.80 | 3.40 | — |
| c) lisovaná kávová přísada | 8.80 | 4.40 | — |
| d) zrnitá kávová přísada | 8.60 | 4.30 | — |
| e) zrnitá cikorka | — | 5.20 | — |
| f) lisovaná cikorka | — | 5.30 | — |
| g) lisovaná cikorka v kartonovém obalu | — | — | 4.40 |
| h) cikorka s přísadou fíků s nejmenším obsahem fíků 10% | 11.20 | 5.60 | — |
| i) fíkovka | — | 9.— | — |
| j) kávovinová směs s nejmenším obsahem 10% fíků neb | 9.50 | — | — |
(2) Prodejní ceny pro spotřebitele jsou ceny nejvyšší a rozumějí se i s dání z obratu.
(k šesté části, § 173, odst. 3).
Směrnice pro stanovení prodejních podmínek a cen krmivových směsí.
Směrnice pro stanovení prodejních podmínek a cen krmivových směsí.
1.
(1) Prodejní cena krmivových směsí se počítá na základě těchto položek:
a) pořizovací cena surovin,
b) výrobní rozpětí.
(2) Pořizovací cena surovin se skládá:
a) z nákupní ceny jednotlivých krmiv, z nichž je krmivová směs vyrobena. Nákupní cenou se rozumí:
aa) u zboží (surovin) domácího původu cena účtovaná dodavatelem, která byla stanovena nebo schválena nejvyšším úřadem cenovým,
bb) u dovezeného zboží (surovin) účtovaná prodejní cena, která musí býti schválena nejvyšším úřadem cenovým nebo úřadem jím pověřeným, pokud nebylo ustanoveno, že pro dovezené zboží má platiti táž cena jako pro zboží domácí;
b) ze cla, z daně z obratu, z polatku za úřední vážení a jiných prokazatelných skutečných a nutných výloh, pokud tyto položky nejsou již obsaženy v nákupní ceně podle písm. a);
c) z povinně zaplaceného dovozného při dodávkách drahou, při dodávkách povozem (autem a pod.) z povinně zaplaceného dovozného, nejvýše však do výše dovozného stanoveného železničním nákladním tarifem pro celovagonové zásilky.
(3) Výrobní rozpětí nesmí přesáhnouti
u ostatních krmivových směsí vždy sazbu stanovenou nejvyšším úřadem cenovým.
Ve výrobním rozpětí jest zahrnuta zejména náhrada za veškeré výkony a výlohy spojené s převzetím suroviny, s dopravou z nakládací stanice do výrobny, s vyložením a uskladněním suroviny, s jejím skladováním a opatrováním za celou dobu od převzetí až do zpracování, s opotřebováním obalů, s opracováním a zpracováním jednotlivých součástí (šrotování, mletí, míchání, loupání, klasňování, prosívání, pražení, pečení, lisování atd.), případně vzniklý výtrat při opracování a zpracování a při výrobě, výlohy za míchání, plombování (návěsky v to), vážení a uzavírání obalů, výlohy za skladování hotové krmivové směsi včetně úroků a manka, dále výkony a výlohy spojené s prodejem a dodávkou, zprostředkováním prodeje, s vyklizením z výrobny, s odvozem zboží z výrobny ke dráze, s naložením do vagonu nebo na povoz, daň z obratu z hotového zboží a členský příspěvek (příloha č. 11, odd. A).
| u melasové pokrutinové směsi (pro dojnice) za 100 kg | Kčs 38.—, |
| u ostatních melasových směsí za 100 kg | Kčs 40.—, |
| u bílkovité směsi pro vepře za 100 kg | Kčs 60.—, |
| u směsi pro kuřata, byly-li její součásti rozdrobeny, za 100 kg | Kčs 60.—, |
| u minerální dietetické krmné směsi | Kčs 60.—, |
u ostatních krmivových směsí vždy sazbu stanovenou nejvyšším úřadem cenovým.
Ve výrobním rozpětí jest zahrnuta zejména náhrada za veškeré výkony a výlohy spojené s převzetím suroviny, s dopravou z nakládací stanice do výrobny, s vyložením a uskladněním suroviny, s jejím skladováním a opatrováním za celou dobu od převzetí až do zpracování, s opotřebováním obalů, s opracováním a zpracováním jednotlivých součástí (šrotování, mletí, míchání, loupání, klasňování, prosívání, pražení, pečení, lisování atd.), případně vzniklý výtrat při opracování a zpracování a při výrobě, výlohy za míchání, plombování (návěsky v to), vážení a uzavírání obalů, výlohy za skladování hotové krmivové směsi včetně úroků a manka, dále výkony a výlohy spojené s prodejem a dodávkou, zprostředkováním prodeje, s vyklizením z výrobny, s odvozem zboží z výrobny ke dráze, s naložením do vagonu nebo na povoz, daň z obratu z hotového zboží a členský příspěvek (příloha č. 11, odd. A).
2. Výslední cena vypočtená podle čís. 1 je prodejní cenou krmivové směsi za 100 kg čisté váhy včetně daně z obratu. Jestliže však byla stanovena pro krmivovou směs jednotná cena, platí cena vypočtená podle čís. 1 jako základ pro súčtování cenového rozdílu prostřednictvím Svazu.
3. Použije-li se při výrobě krmivových směsí surovin různých pořizovacích cen, je dovoleno utvořiti průměrnou cenu. Tato průměrná cena musí býti zjištěna se zřetelem na množství, tedy váženým průměrem. Výpočet průměrné ceny musí býti připojen jako příloha k příslušné položce vyúčtování prodejní ceny (čís. 4).
4.
(1) Výrobci melasové směsi pro koně jsou povinni poříditi na podkladě ustanovení v čís. 1 až 3 vyúčtování prodejní ceny ve trojím vyhotovení a zaslati je Svazu vždy do 15. dne každého měsíce za měsíc předchozí.
(2) Výrobci ostatních krmivových směsí jsou povinni poříditi na podkladě ustanovení v čís. 1 až 3 kalkulaci prodejní ceny ve trojím vyhotovení za účelem schválení nebo stanovení prodejní ceny a zaslati je Svazu.
(3) Veškeré údaje ve vyúčtování a kalkulacích prodejní ceny musí býti uvedeny přesně a pravdivě a musí býti doloženy nákupními účty a jinými doklady, které je výrobce povinen uschovávati. Není dovoleno předkládati vyúčtování odhadnuté nebo nedostatečně doložené.
Výrobce ručí jak za správnost vypočtené prodejní ceny, tak i za složení směsi vyráběné podle schválení Svazu.
Výrobce ručí jak za správnost vypočtené prodejní ceny, tak i za složení směsi vyráběné podle schválení Svazu.
5. Prodejní cena krmivových směsí platí při dodávce (odběru) 100 q bez pytlů a rozumí se franko nakládací stanice výrobny, při dodávkách povozem (autem a pod.) z výrobny, pokud nejvyšší úřad cenový neurčí jiné podmínky při stanovení ceny.
(k šesté části, § 196, odst. 1).
Základní ceny některých krmiv.
I.
Vedlejší mlýnské výrobky.
bez pytle, z domu prodávajícího.
II.
Koňské kaštany a krmné žaludy.
Nejvyšší ceny za 100 kg čisté váhy bez obalu činí při prodeji:
III.
Krmná řepa a krmná mrkev.
Základní ceny některých krmiv.
I.
Vedlejší mlýnské výrobky.
| (4) Nejvyšší prodejní cena pro smetenou a vyklepanou mouku činí za 100 kg netto | Kčs 120.— |
bez pytle, z domu prodávajícího.
II.
Koňské kaštany a krmné žaludy.
Nejvyšší ceny za 100 kg čisté váhy bez obalu činí při prodeji:
| koňské kaštany Kčs | krmné žaludy Kčs | ||
|---|---|---|---|
| a) | sběračem vykupovači nebo spotřebiteli v místě sběru | 60.— | 120.— |
| b) | vykupovačem velkoobchodníkovi nebo spotřebiteli franko vagon nejbližší stanice vykupovače | 75.— | 135.— |
| c) | velkoobchodníkem spotřebiteli franko vagon stanice nakládací | 90.— | 150.— |
III.
Krmná řepa a krmná mrkev.
(1) Základní mlýnské ceny (nejvyšší ceny) činí za 100 kg včetně daně z obratu:
| Kčs | ||
|---|---|---|
| a) | pšeničné otruby | 127.—, |
| b) | žitná mouka krmná (typ 4800) | 240.—, |
| žitné otruby | 122.—, | |
| c) | ječné otruby | 152.—, |
| d) | ovesné otruby | 142.—, |
| e) | ovesné slupky | 40.—, |
| f) | krmné jáhly | 340.—, |
| g) | zadní proso | 200.—, |
| h) | prosné omelky | 70.—, |
| i) | pohanková krmná mouka | 105.—, |
| j) | pohankové otruby | 70.—, |
| k) | šrotovaný hrachový odpad | 250.—. |
(2) a) Ceny se rozumějí při dodávce (odběru) nejméně 100q ve tkaninových pytlích netto bez pytle, v lepených papírových pytlích netto včetně pytle ( s příplatkem Kčs 3.50 za každý lepený papírový pytel), a to:
u pšeničných, žitných, ječných a ovesných otrub a žitné mouky krmné (typ 4800) franko přijímací stanice, při dodávce povozem (autem a pod.) franko sklad kupujícího, u ostatních vedlejších mlýnských výrobků ze mlýna včetně výloh naložení ve mlýně.
u pšeničných, žitných, ječných a ovesných otrub a žitné mouky krmné (typ 4800) franko přijímací stanice, při dodávce povozem (autem a pod.) franko sklad kupujícího, u ostatních vedlejších mlýnských výrobků ze mlýna včetně výloh naložení ve mlýně.
b) Při dodávkách pšeničných, žitných, ječných a ovesných otrub a žitné mouky krmné (typ 4800) na vzdálenost, při které povinně zaplacené dovozné převyšuje částku 4 Kčs za 100 kg, nahradí Svaz mlýnu z povinně zaplaceného dovozného za každých 100 kg obnos převyšující částku 4 Kčs, jestliže dodávka otrub byla provedena se souhlasem nebo na příkaz Svazu.
c) Bylo-li smluvními stranami dohodnuto, že si kupující sám obstará odvoz zboží, musí mu prodávající poskytnouti se stanovených cen tyto srážky za každých 100 kg:
aa) jde-li o odvoz v téže obci, Kčs 3.—,
bb) jde-li o odvoz do jiné obce, činí srážka 100% železničního dopravného pro kryté vozy, vypočítaného podle nejkratší vzdálenosti po silnici od prodávajícího ke kupujícímu, při čemž třeba bráti za základ dopravní sazby za 10 tunový náklad, nejméně však Kčs 3.—.
(3) Pro klíčky, které nejsou určeny ke krmným účelům, platí tyto směrné ceny:
Klíčky, které jsou určeny k získání oleje, smějí býti prodány a dodány jen bezprostředně mezi vyrábějícím mlýnem a zpracující olejnou bez zapojení rozdělovače nebo zprostředkovatele.
Klíčky smějí býti odebírány a dodávány pouze na příkazní listy vystavené Svazem. Mlýny, které samy zpracovávají klíčky na zvláštní výrobky, potřebují k tomuto výslovného povolení, které udílí Svaz.
Zvláštní odstraňování klíčků ke krmným účelům jest až na další zakázáno.
| žitné a pšeničné klíčky s obsahem otrub | ||
| až do 25% a o vlhkosti až do 15% | Kčs 500.—, | |
| s obsahem otrub asi 10% | Kčs 550.— | |
| za 100 kg ze mlýna. | ||
Klíčky, které jsou určeny k získání oleje, smějí býti prodány a dodány jen bezprostředně mezi vyrábějícím mlýnem a zpracující olejnou bez zapojení rozdělovače nebo zprostředkovatele.
Klíčky smějí býti odebírány a dodávány pouze na příkazní listy vystavené Svazem. Mlýny, které samy zpracovávají klíčky na zvláštní výrobky, potřebují k tomuto výslovného povolení, které udílí Svaz.
Zvláštní odstraňování klíčků ke krmným účelům jest až na další zakázáno.
(5) Nejvyšší prodejní cena pro mouku, která podle nálezu Zdravotního ústavu se nehodí k lidskému požívání a používá se k technickým a krmným účelům, činí za 100 kg:
| a) | typy o obsahu popela do 2,000 | Kčs 280.—, |
| b) | typy o obsahu popela přes 2,000 | Kčs 240.— |
| netto bez pytle, z domu prodávajícího. |
1.
(1) Nejvyšší výkupní ceny u pěstitele za 100 kg jsou tyto:
| krmná řepa | Kčs 45.—, |
| krmná mrkev bílá | Kčs 65.—, |
| krmná mrkev žlutá | Kčs 70.—. |
(2) Výkupní ceny se rozumějí za zdravé a nenahnilé zboží, ne s větším množstvím hlíny než 3%, franko vagon nejbližší nakládací stanice výrobcova.
2.
(1) Při prodeji zboží uvedeného v čís. 1 smí se k pořizovací ceně, t. j. k výkupní ceně zvýšené o skutečné výlohy dopravní, které nesmí přesahovati železniční dopravní sazby, ještě účtovati toto obchodní rozpětí:
(2) Obchodní rozpětí uvedená v předchozím odstavci smějí se v prodejní ceně vyskytnouti toliko jednou.
(3) Při prodeji krmné řepy nebo krmné mrkve přímo spotřebiteli smí pěstitel požadovati jen stanovenou cenu výkupní (čís. 1, odst. 1).
(4) Nemá-li rozdělovač ve své nejbližší přijímací stanici skladiště nebo vlečky, smí připočísti k prodejní ceně jako náhradu za skutečné dovozné z této přijímací stanice do svého skladiště nejvýše částku Kčs 0.60 za 100 kg a 1 km.
(k šesté části, § 196, odst. 2).
Nejvyšší obchodní rozpětí a náhrady pro rozdělovače krmiv.
Nejvyšší obchodní rozpětí a náhrady pro rozdělovače krmiv.
1.
(1) Při prodeji jadrných a jiných krmiv výrobcem smí se počítati jako nejvyšší cena i s daní z obratu:
a) při prodeji spotřebitelům stanovená základní cena (nejvyšší cena), zvýšená o nejvyšší obchodní rozpětí pro rozdělovače podle čís. 2;
b) při prodeji rozdělovačům stanovená základní cena (nejvyšší cena).
(2) Podle této přílohy jsou:
A. jadrnými krmivy:
a) krmné obilí (kukuřice v to), krmné luštěniny, krmné mouky, šroty, otruby a jiné vedlejší mlýnské výrobky,
b) pokrutiny, pokrutinové šroty, sušené výpalky všeho druhu, bramborové zdrtky a vločky a bramborová válcová mouka,
c) sladový květ, odpadky sladového květu, sušené mláto a splavky,
d) sušená řepa a vyloužené řepné řízky sušené,
e) melasa ke krmení a denaturovaný cukr ke krmení,
f) melasová krmivá všeho druhu,
g) směsi výše uvedených druhů krmiv.
(3) Podniky zpracovávající krmiva (výrobci krmivových směsí), jakož i vojenské a jim na roveň postavené útvary, odebírají-li krmiva přímo z výrobny nebo od dovozce, krmné obilí a krmné luštěniny též od vykupovače, třeba pokládati ve smyslu této vyhlášky za rozdělovače.
(4) Veškeré cenové výhody poskytnuté rozdělovači třeba pokládati za snížení základních cen a tyto výhody třeba poskytovati dále spotřebiteli.
2.
(1) Nejvyšší obchodní rozpětí pro rozdělovače činí za 100 kg při dodávce (odběru) množství:
| jadrná krmiva | jiná krmiva | |
|---|---|---|
| pod 50 kg | Kčs 20.— | Kčs 25.— |
| od 50 kg do 1000 kg | Kčs 12.— | Kčs 20.— |
| nad 1000 Kg | Kčs 10.— | Kčs 12.—. |
(2) V městech s počtem obyvatel nad 10.000 smějí rozdělovači krmiv při výdeji krmiv nezemědělským držitelům zvířat účtovati k obchodním rozpětím podle odstavce 1 přirážku v nejvyšší částce Kčs 5.— za 100 kg.
(3) Výše obchodního rozpětí se řídí podle množství krmiv, které má býti podle příkazu Svazu nebo podle předepsaného odběrního dokladu na krmiva dodáno a najednou převzato. Dodávka najednou vcelku je uskutečněna, je-li zboží kupujícím během jednoho kalendářního dne na jednom přejímacím místě převzato nebo prodávajícím do jednoho přejímacího místa dodáno. Ve všech ostatních případech není dodávka najednou uskutečněna ani tehdy, bylo-li celkové k dodání určené množství ihned zaplaceno. V takových případech nebo odebral-li spotřebitel Svazem přidělené mu množství nebo množství, na které má podle odběrního dokladu na krmiva nárok, najednou, řídí se obchodní rozpětí skutečně odebraným množstvím.
(4) Při společných dodávkách různých krmiv je pro výpočet obchodního rozpětí rozhodující součet množství dodaných krmiv.
(5) Stanovená obchodní rozpětí jsou nejvyšší a je proto nutno postupovati podle příslušných ustanovení vyhlášky nejvyššího úřadu cenového ze dne 1. října 1946 o některých opatřeních k zajištění cen hospodářsky odůvodněných (Ú. l. I č. 180/1946, běž. č. 1832), ve znění vyhlášky z 15. března 1947 (Ú. l. I č. 40/1947, běž. č. 251).
(6) Neprošlo-li zboží, dodané spotřebiteli, skladem rozdělovače, snižuje se obchodní rozpětí o částku Kčs 2.— za každých 100 kg.
(7) Je-li v případě hospodářsky odůvodněné nutnosti v zájmu řádného zásobování žádoucí, aby byl zapojen další rozdělovač, náleží mu ze shora uvedeného obchodního rozpětí (č. 2, odst. 1), částka Kčs 2.— za 100 kg.
(8) V jiných případech se musí účastníci dohodnouti o rozdělení obchodního rozpětí pro rozdělovače (čís. 2, odst. 1); stanovené obchodní rozpětí se smí v prodejní ceně projeviti toliko jednou.
(9) Dodává-li mlýn krmiva, jež vyrobil, přímo spotřebiteli, smí mlýn účtovati nejvýše stanovené obchodní rozpětí podle odstavce 1 zmenšené o Kčs 4.— na 100 kg. Ostatní výrobci krmiv smějí při prodeji jimi vyrobených krmiv přímo spotřebiteli účtovati, pokud není jinak stanoveno, nejvýše polovici obchodních rozpětí stanovených v odstavci 1.
3. Rozdělovač, s výjimkou výrobce, smí kromě obchodního rozpětí podle čís. 2, odst. 1 připočísti k ceně:
a) u všech krmiv, u nichž se cena rozumí franko nakládací stanice nebo z výrobny (ze skladu) odesilatele, nutné dopravní výlohy při dopravě drahou nebo silničními vozidly ve skutečné výši, nikoliv však vyšší částkou, než by činily při dopravě drahou;
b) u všech krmiv daň z obratu z prodejní ceny.
4. Prodejní ceny krmiv u rozdělovače utvořené podle ustanovení čís. 1 až 3 se rozumějí z rozdělovačova skladu.
5. Bylo-li zboží určené k rozdělení dodáno za různé nákupní ceny, jsou rozdělovači povinni vypočísti vážený průměr ceny a zboží prodávati spotřebitelům za tuto cenu. Dotčený výpočet ceny, který musí býti prokazatelný záznamy povinně vedenými (sedmá část), třeba zaslati ke kontrolním účelům příslušnému okresnímu národnímu výboru a příslušné úřadovně cenové kontroly.
6. Ustanovení této přílohy neplatí pro seno, slámu, koňské kaštany, krmné žaludy, krmnou řepu a krmnou mrkev.
(k deváté části, § 237).
Členské a jiné příspěvky, obchodní a výrobní rozpětí.
Členské a jiné příspěvky, obchodní a výrobní rozpětí.
A. Členské příspěvky.
Členské příspěvky činí:
Členské příspěvky činí:
| Kčs | ||
|---|---|---|
| a) | u sušáren čekanky a řepy z každých 100 kg dodané sušené čekanky a řepy | 0.50, |
| b) | u opracovatelů a zpracovatelů sušené čekanky, sušené řepy, sušených fíků, carobe a směsí těchto plodin, jakož i jiných surovin zpracovávaných na kávové přísady z každých převzatých 100 kg uvedeného zboží | 2.—, |
| c) | u výrobců krmivových směsí za každých vyrobených 100 kg krmivové směsi bez rozdílu druhu a složení krmivové směsi s výjimkou melasové pokrutinové směsi (pro dojnice), ostatních melasových směsí, bílkovité směsi pro vepře a směsí pro kuřata | 1.50, |
B. Obchodní rozpětí.
Obchodní rozpětí činí včetně daně z obratu u 100 kg zboží:
Obchodní rozpětí činí včetně daně z obratu u 100 kg zboží:
1. Vykupovači s výjimkou vykupovačů-mlýnů:
V uvedených rozpětích jest zahrnuta náhrada za veškeré výlohy a výkony spojené s výkupem a převzetím, prodejem a dodávkou odběrateli (na odlehčovací sklad), zprostředkování výkupu a prodeje a náhrada za výlohy a výkony spojené s vyskladněním plodin, jich dopravou ze skladu do nakládací stanice a jich uložením do vagonu v částce Kčs 4.— za 100 kg; tuto částku súčtuje Svaz s hlavními komisionáři, kteří z tohoto příjmu uhradí svým vykupovačům vyskladnění plodin, jich dopravu ze skladu do nakládací stanice a jich uložení do vagonu částkami úměrnými skutečným vyskladňovacím nákladům jednotlivých vykupovačů.
V uvedených částkách je dále zahrnuta náhrada za skladování a opatrování včetně úroků a manka (v dalším skladovací náhrady), a to:
| Kčs | ||
|---|---|---|
| a) | obilí | 10.50, |
| b) | u jedlých luštěnin (u jedlého hrachu, čočky a jedlých fazolí) | 20.—, |
| c) | u krmných luštěnin (u krmného hrachu, krmných fazolí, vikve, pelušky, lupiny, koňského bobu a u směsi těchto luštěnin) | 17.—, |
| d) | u směsky řídí se rozpětí podle plodin obsažených ve směsce, | |
| e) | u máku | 27.—, |
| f) | u ostatních olejnin | 23.—. |
V uvedených rozpětích jest zahrnuta náhrada za veškeré výlohy a výkony spojené s výkupem a převzetím, prodejem a dodávkou odběrateli (na odlehčovací sklad), zprostředkování výkupu a prodeje a náhrada za výlohy a výkony spojené s vyskladněním plodin, jich dopravou ze skladu do nakládací stanice a jich uložením do vagonu v částce Kčs 4.— za 100 kg; tuto částku súčtuje Svaz s hlavními komisionáři, kteří z tohoto příjmu uhradí svým vykupovačům vyskladnění plodin, jich dopravu ze skladu do nakládací stanice a jich uložení do vagonu částkami úměrnými skutečným vyskladňovacím nákladům jednotlivých vykupovačů.
V uvedených částkách je dále zahrnuta náhrada za skladování a opatrování včetně úroků a manka (v dalším skladovací náhrady), a to:
a) u pšenice, žita, ječmene, ovsa a u luštěnin za měsíc, ve kterém bylo toto obilí vykoupeno,
b) u ostatních plodin za celou dobu od převzetí až do dodávky, při čemž rozdíl mezi skladovacími příplatky zaplacenými při výkupu olejnatých semen a skladovacími příplatky přijatými při dodávce u těchto plodin jde ve prospěch skladujícího vykupovače nebo skladujícího hlavního komisionáře.
2. Vykupovači — mlýny:
Obchodní rozpětí činí Kčs 4.50 za každých 100 kg vykoupeného obilí. V tomto rozpětí je zahrnuta náhrada za veškeré výlohy a výkony spojené s výkupem a převzetím a zprostředkováním výkupu.
Obchodní rozpětí činí Kčs 4.50 za každých 100 kg vykoupeného obilí. V tomto rozpětí je zahrnuta náhrada za veškeré výlohy a výkony spojené s výkupem a převzetím a zprostředkováním výkupu.
C. Výrobní rozpětí.
(1) Výrobní rozpětí činí u 100 kg zboží zpracovaného nebo vyrobeného k obchodním účelům:
| Kčs | ||
|---|---|---|
| a) | za mletí pšenice 66.— + 1.— + 6.11 = | 73.11, |
| b) | za mletí žita 55. — + 2.— + 6.11 = | 63.11, |
| c) | výrobní rozpětí při semílání soureže se vypočítá poměrně z výrobního rozpětí u pšenice a žita; | |
| d) | výrobní rozpětí při semílání obilní směsi se vy počítá poměrně z výrobního rozpětí u jednotlivých druhů obilí obsažených v obilní směsi; | |
| e) | za zpracování ovsa na ovesné vločky | 89.12, |
| f) | za výrobu krup a krupek | 65.64, |
| g) | za zpracování pohanky | 90.60, |
| h) | za šrotování všech druhů obilí kromě pšenice, žita a soureže | 16.—, |
| i) | za mačkání všech druhů obilí kromě pšenice, žita a soureže | 12.—, |
| j) | za zpracování prosa na jáhly | 90.60, |
| k) | za loupání hrachu | 97.60. |
| l) | za výrobu krmivových směsí nejvýše výrobní rozpětí stanovené v příloze č. 8. |
(2) a) Ve výrobním rozpětí je zahrnuta zejména náhrada za veškeré výkony a výlohy spojené s převzetím suroviny, s jejím skladováním a opatrováním za celou dobu od převzetí až do zpracování, s jejím opracováním a zpracováním, s prodejem a dodávkou výrobků, zprostředkováním prodeje, opatřením obalů, se skladováním a opatrováním výrobků až do jejich vyklizení z výrobny a za daň z obratu.
b) Ve výrobním rozpětí je dále zahrnuta paušální náhrada za dopravní výlohy v této výši:
| Kčs | ||
|---|---|---|
| aa) | u mlýnských výrobků z pšenice, žita a ječmene s výjimkou krup a krupek | 7,—, |
| bb) | u krup a krupek | 8.—, |
| cc) | u ovesných vloček | 12.—, |
| dd) | u pohankové krupice, jahel a hrachu | 30.—, |
| ee) | u otrub pšeničných, žitných, ječných a ovesných a u žitné krmné mouky (typ 4800) | 3.—. |
c) Ve výrobním rozpětí za mletí pšenice a žita je zahrnut mimořádný příplatek Kčs 1.— u pšenice a Kčs 2.— u žita.
D.
(1) Výrobní rozpětí činí u 100 kg zboží zpracovaného nebo vyrobeného k obchodním účelům:
| Kčs | ||
|---|---|---|
| a) | za výrobu pšeničného lidového pečiva (na 100 kg mouky) | 805.—, |
| b) | za výrobu pšeničného běžného pečiva (na 100 kg mouky) | 1.000.—, |
| c) | za výrobu žitného chleba (na 100 kg mouky) | 272.—, |
| d) | za výrobu těstovin (na 100 kg těstovin) nejvýše | 373.50, |
| e) | za výrobu obilné kávy (na 100 kg výrobku) nejvýše | 612.50, |
| f) | za výrobu kávové přísady (na 100 kg výrobku) nejvýše | 815.74, |
| g) | za výrobu kávovinové směsi (na 100 kg výrobku) nejvýše — při balení à 500 g | 649.97, |
| při balení à 250 g | 669.97. |
(2) a) Ustanovení oddílu C, odst. 2 platí obdobně.
b) Ve výrobním rozpětí výrobců těstovin [odst. 1. písm. d)] je zahrnuta paušální náhrada za dopravní výlohy ve výši Kčs 12.—.
c) Ve výrobním rozpětí výrobců kávovin [odst. 1, písm. e), f), g)] jsou zahrnuty slevy poskytované při odběru od 25 q kávovin výše podle přílohy č. 7, čís. 2
Přehled prodejních cen mlýnských výrobků.
(Tučněji tištené ceny jsou pevné, ostatní ceny jsou nejvyšší.)
A* — při dodávkách rozdělovačům a podnikům zpracujícím mlýnské výrobky.
B* — při dodávkách mlýna velkospotřebitelům (t. j. hostincům, restauracím, závodním kuchyním, nemocnicím a pod.).
Odebírá-li velkospotřebitel od rozdělovače, platí ceny uvedené pod A, a to vždy jako ceny nejvyšší; odváží-li si velkospotřebitel mlýnské výrobky ze mlýna vlastním povozem, platí bez ohledu na výši odebíraného množství ceny uvedené v 1. sloupci (pro množství nejméně 100 q) zvýšené o nejvyšší přirážku Kčs 10.— za 100 kg.
Svaz pro hospodaření obilím.
Předseda:
Albert Všetečka v. r.
(Tučněji tištené ceny jsou pevné, ostatní ceny jsou nejvyšší.)
| Běžné číslo | Při dodávce (odběru) najednou v celku | |||||||||
| Druh mlýnských výrobků | nejméně 100 q | pod 100 q až alespoň 50 q | pod 50 q až alespoň 10 q | pod 10 q až alespoň 1 q | pod 1q | Celkové distribuční rozpětí | Nejvyšší cena pro spotřebitele za 1 kg | |||
| 1. | pšeničná krupice (typ 550) | A* | Kčs | 590.— | 615.— | 615.— | 615.— | 615.— | 130.— | 7.20 |
| B* | Kčs | 590.— | 605.— | 610.— | 610.— | 610.— | ||||
| 2. | pšeničná mouka hrubá (typ 550) | A | Kčs | 580.— | 605.— | 605.— | 605.— | 605.— | 120.— | 7.— |
| B | Kčs | 580.— | 595.— | 600.— | 600.— | 600.— | ||||
| 3. | pšeničná mouka hladká (typ 1050) | A | Kčs | 470.— | 495.— | 495.— | 495.— | 495.— | 110.— | 5.80 |
| B | Kčs | 470.— | 485.— | 490.— | 490.— | 490.— | ||||
| 4. | žitná mouka (typ 1150 a 1370) | A | Kčs | 393.— | 413.— | 413.— | 413.— | 413.— | 127.— | 5.20 |
| B | Kčs | 393.— | 413.— | 413.— | 413.— | 413.— | ||||
| 5. | Kroupy č. 10 | A | Kčs | 480.— | 480.— | 490.— | 520.— | 530.— | 120.— | 6.— |
| B | Kčs | 480.— | 480.— | 490.— | 500.— | 500.— | ||||
| 6. | Kroupy č. 7 a krupky | A | Kčs | 500.— | 500.— | 510.— | 540.— | 550.— | 120.— | 6.20 |
| B | Kčs | 500.— | 500.— | 510.— | 520.— | 520.— | ||||
| 7. | ovesné vločky (volně sypané) | A | Kčs | 680.— | 680.— | 690.— | 720.— | 740.— | 160.— | 8.40 |
| B | Kčs | 680.— | 680.— | 690.— | 700.— | 700.— | ||||
| 8. | jáhly k jídlu | A | Kčs | 610.— | 610.— | 620.— | 650.— | 670.— | 140.— | 7.50 |
| B | Kčs | 610.— | 610.— | 620.— | 630.— | 630.— | ||||
| 9. | pohanková krupice | A | Kčs | 610.— | 610.— | 620.— | 650.— | 670.— | 140.— | 7.50 |
| B | Kčs | 610.— | 610.— | 620.— | 630.— | 630.— | ||||
| 10. | loupaný hrách (zrna celá i zlomky) | A | Kčs | 980.— | 980.— | 990.— | 1020.— | 1040.— | 180.— | 11.60 |
| B | Kčs | 980.— | 980.— | 990.— | 1000.— | 1000.— | ||||
A* — při dodávkách rozdělovačům a podnikům zpracujícím mlýnské výrobky.
B* — při dodávkách mlýna velkospotřebitelům (t. j. hostincům, restauracím, závodním kuchyním, nemocnicím a pod.).
Odebírá-li velkospotřebitel od rozdělovače, platí ceny uvedené pod A, a to vždy jako ceny nejvyšší; odváží-li si velkospotřebitel mlýnské výrobky ze mlýna vlastním povozem, platí bez ohledu na výši odebíraného množství ceny uvedené v 1. sloupci (pro množství nejméně 100 q) zvýšené o nejvyšší přirážku Kčs 10.— za 100 kg.
Svaz pro hospodaření obilím.
Předseda:
Albert Všetečka v. r.