A. Chléb a pečivo.
I.
Výroba a rozdělování.
II.
Cenová ustanovení.

(1) Jako chléb se smí vyráběti a uváděti do oběhu:

a) žitný chléb, t. j. chléb vyrobený ze žitné mouky bez příměsí nebo s příměsí jiné mouky podle předpisů Svazu;

b) žemlovka vyrobená z pšeničné mouky bez použití cukru a tuku;

c) pšeničné šišky na chlebíčky vyrobené z pšeničné mouky s použitím nejvýše 3% cukru a nejvýše 3% tuku nebo povolené náhražky tuku (počítáno na mouku);

d) speciální chléb, t. j. chléb vyrobený z obilních nebo jiných surovin, které jsou získány nebo zpracovány na hotový výrobek zvláštním způsobem.

(2) Jako pečivo se smí vyráběti a uváděti do oběhu:

a) žitné pečivo, t. j. pečivo vyrobené ze žitné mouky bez příměsi nebo s příměsí jiné mouky podle předpisů Svazu. Žitné pečivo se vyrábí jako hladké, tlačené nebo řezané na př. dalamánky, bosňáci, sůvy, točenice a pod. Jest buď hladké nebo posypané kmínem nebo solí, případně obojím;

b) pšeničné pečivo lidové, t. j. pečivo vyrobené z pšeničné mouky bez použití cukru a tuku, a to bulky a žemle tlačené nebo řezané;

c) pšeničné pečivo běžné, t. j. pečivo vyrobené z pšeničná mouky s použitím nejvýše 3% cukru a nejvýše 3% tuku nebo povolené náhražky tuku (počítáno na mouku), zpracované pletením, vinutím nebo jiným způsobem, nesypané neb sypané kmínem nebo solí, případně solí a kmínem, a pod., na př. housky, rohlíky, hvězdičky a pod., s vyloučením žemlovek, šišek na chlebíčky, bulek a žemlí tlačených nebo řezaných;

d) pšeničné pečivo jemné, t. j. pečivo vyrobené z pšeničné mouky s použitím nejméně 10% cukru a nejméně 10% tuku nebo povolené náhražky tuku (počítáno na mouku), nesypané nebo různě sypané, s náplní nebo bez náplně;, jemné pečivo smí býti zpracováno do různých tvarů jako na př. koláčky, koláče, buchty, záviny, vánočky, mazance a pod.;

e) speciální pečivo, t. j. pečivo vyrobené z obilních nebo jiných surovin, které jsou získány nebo zpracovány na hotový výrobek zvláštním způsobem.

(3) Jako pšeničná strouhanka se smí uváděti do oběhu strouhanka vyrobená rozemletím pšeničného pečiva nesypaného.

(4) K výrobě speciálního chleba nebo pečiva jest třeba písemného povolení Svazu. Svaz může výrobu povoliti, jestliže ji doporučí Státní zdravotní ústav — oddělení pro zkoumání potravin — v Praze nebo v Brně. Výlohy spojené s dobrozdáním Státního zdravotního ústavu hradí žadatel.

(5) V pochybných případech rozhoduje Svaz o tom, do které skupiny chléb nebo pečivo náleží.

(6) a) Při výrobě žitného chleba se musí vyrobiti z každých 100 kg mouky nejméně 137 kg žitného chleba.

b) Při výrobě žemlovek a pšeničných šišek na chlebíčky se musí vyrobiti z každých 100 kg mouky nejméně 120 kg žemlovek nebo pšeničných šišek na chlebíčky.

c) Při výrobě žitného pečiva se musí vyrobiti z každého kilogramu žitné mouky nejméně 27 kusů žitného pečiva à 46 gramů.

d) Při výrobě pšeničného pečiva lidového nebo běžného se musí vyrobiti z každého kilogramu pšeničné mouky nejméně 1196 g pečiva, t. j. na příklad 26 kusů pšeničného pečiva à 46 gramů a pod.

e) Při výrobě pšeničného jemného pečiva se musí vyrobiti z každého kilogramu pšeničné mouky nejméně 1196 g pečiva, t. j. na příklad 26 kusů á 46 g nebo 13 kusů à 91 g a pod.

f) Při výrobě pšeničné strouhanky se musí vyrobiti z každého kilogramu pšeničné mouky nejméně 900 gramů strouhanky.

(7) Při výrobě všech druhů chleba, pečiva a strouhanky jest dovoleno používati jen takových pomocných pekařských prostředků ku zlepšení pečivosti, vaznosti a pod., jakož i prostředků konservačních, barvících a pod., jejichž výroba byla písemně Svazem povolena. Svaz může výrobu povoliti, jestliže ji doporučí Státní zdravotní ústav — oddělení pro zkoumání potravin — v Praze nebo v Brně. Výlohy spojené s dobrozdáním Státního zdravotního ústavu hradí žadatel.

(1) Každý chléb musí býti opatřen značkou výrobce, t. j. jménem nebo začátečními písmeny jeho jména nebo jeho zapsanou ochrannou známkou. Značka musí býti vytlačena do kůrky chleba tak, aby byla zřetelná. K označení chleba lze též použíti papírových štítků, které se vpekou na chléb; přilepování těchto štítků lepidlem na hotový chléb není dovoleno.

(2) Je-li uváděn do oběhu chléb balený v papírových neb jiných obalech, může býti značka uvedena přímo na obalu. V tomto případě lze upustiti od označování na kůrce.

(1) Chléb smí býti vyráběn pouze o váze buď 1, 2, 3, 4 neb 5 kg.

(2) Chléb o jiné váze se smí vyráběti pouze s písemným povolením Svazu.

(1) Přezkoušení váhy jest provésti na chleba téhož původu v prodejně a jestliže jsou nutné další zkoušky, u výrobce. Převážeti se musejí pouze vychladlé, nezabalené chleby (bez obalu).

(2) Převážení chleba se musí státi v přítomnosti majitele obchodu nebo jeho zástupce. V případě závady musí majitel obchodu nebo jeho zástupce potvrditi podpisem správnost zjištěné váhy.

(3) Při výrobě chleba se smí vyskytnouti u jednotlivého chleba úchylky ve váze až do 4% nahoru nebo dolů; větší úchylky ve váze jsou možné z náhodných a mimořádných příčin.
Úchylky ve váze podmíněné postupem při výrobě se vyrovnávají při větším počtu chlebů. Proto jest při přezkoušení váhy ve výrobně nebo prodejně nutné odvážiti nejméně 10 chlebů téhož druhu, jichž průměrná váha jest směrodatná. Podle možnosti jest zjistiti průměrnou váhu většího počtu chlebů.

(4) Vyschnutím v den výroby zmenšuje se váha chleba až o 2.5%. Udaná váha jest dodržena, jestliže průměrná váha, zjištěná u čerstvého chleba podle odstavce 3, se neodchyluje od udané váhy o více než 2%. Jestliže se u jednotlivého čerstvého chleba zjistí váha o více než 4.5 % nižší, jest přezkoušeti váhu podle odstavce 3.

(5) Převažuje-li se chléb později než v den vyrobení a zjistí-li se u jednotlivého chleba větší schodek na váze než 4 %, nebo při průměrné váze 10 chlebů větší schodek na váze než 2,5 %, jest provésti zkoušku s čerstvým chlebem podle odstavce 4.

(1) Žitné a pšeničné pečivo lidové a běžné se smí vyráběti o váze 46 g nebo o váze 92 g. Z denního vyrobeného množství pečiva smí býti vyrobeno nejvýše 50% v kusech à 92 g, při čemž dosavadní rozsah výroby tohoto pečiva nesmí býti překročen.

(2) Žemlovka a šišky na chlebíčky se smějí vyráběti o váze 460 g nebo 920 g.

(3) Pšeničné jemné pečivo se smí vyráběti o váze 23g, o váze 46 g nebo jeho násobku, na příklad 92 g, 230 g, 460 g, 690 g a 920 g, při čemž touto vahou se vždy rozumí váha jemného pečiva bez jakékoliv náplně. Váha náplně se tudíž nepočítá do stanovené váhy jemného pečiva.

(1) Při výrobě žitného a pšeničného pečiva smí jednotlivý kus pečiva vykazovati až 6% odchylky na váze nahoru nebo dolů. Jeví-li se větší odchylky, jest přezkoušeti ve výrobně neb prodejně váhu nejméně 30 kusů pečiva téhož druhu. Průměrná odchylka smí činiti u 30 kusů pečiva nejvýše 5%.

(2) Vyschnutím se snižuje váha jednotlivého kusu pečiva prvého dne po vyrobení až o 10%. Zjistí-li se při kontrole větší odchylky, jest nutno provésti v den výroby kontrolu váhy nejméně u 30 kusů pečiva téhož druhu. O přestupek jde teprve tehdy, jestliže kontrola váhy v den výroby zjistí větší odchylky než 5% předepsané váhy.

(3) Při kontrole váhy jest směrodatná váha pečiva bez náplně a bez obalu.

(1) Starým chlebem se rozumí chléb, jehož původní jakost se delším skladováním tak změnila, že tím byl podstatně ovlivněn původní účel použití, t. j. zejména tehdy, jestliže bez dalšího opracování nebo zpracování nemůže býti chleba použito k lidské výživě.

(2) Starý chléb se smí prodávati pouze se slevou nejméně 30% z prodejní ceny.

(3) Pekaři nesmějí od překupníků bráti zpět chléb a pečivo, které překupníci neprodali.

(4) Starého chleba se nesmí používati při výrobě chleba nebo pečiva ani jako přísady do pšeničné strouhanky.

(1) Pečením ve mzdě se rozumí pečení chleba nebo pečiva z mouky nebo těsta, které zákazník sám dodá, případně výměna dodané mouky přímo za chléb nebo pečivo. Výměna dodané mouky jest dovolena pouze u výrobce (pekárny), nikoliv u překupníka.

(2) Výroba chleba a pečiva z dodané mouky ve mzdě jest dovolena pouze pro samozásobitele pro potřebu jejich vlastního hospodářství, dále pro vojenské a jiné útvary jim na roven postavené.

(3) Pouhé upečení chleba nebo pečiva z dodaného hotového těsta jest dovoleno i pro jiné spotřebitele.

(4) Výrobci chleba a pečiva jsou povinni vydati zákazníkům za dodanou mouku:

a) za každých 730 g mouky na žitný chléb, nejméně 1 kg žitného chleba, čili za 1 kg mouky na žitný chléb nejméně 1.37 kg žitného chleba;

b) za 1 kg mouky na pšeničné pečivo nejméně 26 kusů pšeničného pečiva à 46 g.

(5) Výrobci chleba a pečiva smějí počítati zákazníkovi, který si dodá pouze mouku:

a) za zpracování a upečení 1 kg žitného chleba nejvýše Kčs 1.40;

b) za zpracování a upečení pšeničného pečiva z 1 kg pšeničné mouky nejvýše Kčs 7.—.

(6) Výrobci chleba a pečiva smějí počítati zákazníkovi, který si dodá již hotové těsto:

a) za pouhé upečení 1 kg chleba (váha chleba po upečení) nejvýše Kčs 1.—;

b) za pouhé upečení 1 kg pečiva (váha pečiva po upečení) nejvýše Kčs 3.—.

(7) Dováží-li pekař zákazníkům, vojenským nebo jiným jim na roveň postaveným útvarům chléb a pečivo vlastním dopravním prostředkem, nesmí být odměna stanovená v odstavcích 5 a 6 překročena.

(8) Není dovoleno žádati nebo si dáti poskytovati jinou odměnu než v penězích.

(1) Spotřebitelské ceny chleba, pečiva a pšeničné strouhanky činí:

Druh výrobku:	váha v gramech (u jemného pečiva bez náplně)	hodnota v gramech ústřižcích na 1000	cena Kčs
a) žitný chléb	1000	1000	a) 5.— v místech uvedených v odst. 2
			b) 4.80 ve všech ostatních místech
b) žemlovka	460	500	4.80
	920	1000	9.40
c) šišky ha chlebíčky	460	500	6.—
	920	1000	12.—
d) žitné pečivo	46	50	—.40
	92	100	—.80
e) pšeničné pečivo lidové (bulka nebo žemle)	46	50	—.50
	92	100	1.—
f) pšeničné pečivo běžné (houska, rohlík, hvězdička a pod.)	46	50	—.60
	92	100	1.10
g) pšeničné pečivo jemné: koláček, buchta nebo jednotlivé řezy koláče, závinu, vánočky, mazance a pod.	23	25	—.90
	46	50	1.80
	92	100	3.60
koláč, závin, vánočka, mazanec apod.	230	250	9.—
	460	500	18.—
	690	750	27.—
	920	1000	36.—
h) pšeničná strouhanka volně sypaná	1000	1500	13.50.

(2) V místech nad 50.000 obyvatel a v lázeňských místech Jáchymov, Frant. Lázně, Jánské Lázně, Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Luhačovice, Poděbrady, Teplice-Šanov a politické okresy Brno-venkov, Fryštát, Praha-venkov-sever a Praha-venkov-jih, činí spotřebitelská cena žitného chleba za 1 kg Kčs 5.—.

(3) Ceny stanovené v odstavci 1 a 2 se nesmějí zvyšovati ani snižovati.

(1) Při prodeji hostinskými a výčepnickými podniky všeho druhu, automaty, bufety a veřejnými jídelnami (uzenářskými, mlékárenskými, vegetářskými a pod.) platí tyto nejvyšší prodejní ceny za chléb a pečivo k jídlu uvnitř podniku:

krajíc žitného chleba	žitné pečivo	krajíc žemlovky	krajíc šišky na chlebíčky	pšeničné pečivo
				lidové		běžné
50 g	46 g	46 g	46 g	46 g	92 g	46 g	92 g
Kčs	Kčs	Kčs	Kčs	Kčs	Kčs	Kčs	Kčs
0.45	0.50	0.60	0.70	0.60	1.20	0.70	1.30.

(2) Při prodeji chleba a pečiva přes ulici jest zachovávati ve výše uvedených podnicích spotřebitelské ceny jak uvedeno v § 108.

(1) Výrobci chleba a pečiva jsou povinni poskytovati překupníkům (s výjimkou podniků uvedených v odstavci 2), kteří odebírají chléb a pečivo nebo pšeničnou strouhanku za tím účelem, aby je ve svých obchodech prodali spotřebitelům, tyto slevy se spotřebitelských cen (§ 108):

a) u žitného chleba za každý 1 kg Kčs 0.40,

b) u žitného a pšeničného pečiva 10%,

c) u pšeničné strouhanky 20%.

(2) Slevy s cen chleba, pečiva a pšeničné strouhanky se neposkytují hostinským a výčepnickým podnikům všeho druhu, automatům, bufetům a veřejným jídelnám (uzenářské, mlékárenské, vegetářské a pod.).

(3) Výrobci chleba a pečiva jsou povinni poskytovati slevu podle odstavce 1 též závodním kuchyním, nemocnicím, zaopatřovacím ústavům, školským internátům, věznicím a jiným velkospotřebitelům, kteří chléb, pečivo neb pšeničnou strouhanku odebírají pro společné stravování osob. Při dodávkách vojenským nebo jiným jim na roveň postaveným útvarům, nemocnicím a léčebným ústavům, zaopatřovacím ústavům a pod. mohou býti slevy stanovené v odstavci 1 zvýšeny se souhlasem Svazu; Svaz rozhodne po slyšení příslušné ústřední zájmové organisace výrobcovy.