Šestá část.
Krmiva.
I.
II.
Všeobecná ustanovení.
Výroba krmivových směsí a jejich uvádění do oběhu.
III.
Fosforečno-vápenatá krmiva.
IV.
Rozdělování krmiv.
V.
Cenová ustanovení.
VI.
Zpětná dodávka krmiv pěstitelům některých plodin.
VII.
Seno a sláma.

c) též veškeré pomocné látky, které jsou podle své povahy způsobilé k výrobě krmiv, jakož i veškeré krmivové směsi, nehledíc k tomu. zda obsahují krmiva nebo pomocné látky podléhající této vyhlášce.

sláma: sláma všech obilovin, luštěnin, olejnin a směsek,
a) seno: luční seno, otava, vojtěškové a jetelové seno všeho druhu,

b) všechna krmiva původu rostlinného nebo živočišného, jakož i nerostného, zejména prosné omelky (vyjma prosné slupky), krmné mouky, otruby a šroty všeho druhu, krmné řepy, řepné řízky, sušené bramborové vločky, pokrutiny, sladový květ, denaturovaný cukr ke krmení, melasa ke krmení, melasová krmiva všeho druhu, čirok, vikev, krmné fazole (boby), peluška, lupina, sušené kvasnice všeho druhu, sušené mláto všeho druhu, sušené výpalky všeho druhu, sušené rybky, kostní moučky, vápno ke krmení, dále směsi. Těmito se rozumějí směsi vyjmenovaných krmiv, nevyjmenovaných krmiv, obilí, luštěnin, nehledíc k tomu, které z těchto druhů zboží a jak jsou dohromady smíchány,

(1) Ke krmným účelům se nesmějí uváděti do oběhu ať ve stavu zpracovaném či nezpracovaném nebo ve směsi s jinými krmivy zejména tyto látky:
nečištěné odpady vzniklé při skladování nebo čištění obilí a semen,
rohy, paznehty a odpadky z nich,
kůže a kožené odpadky,
řepkové lusky,
datlové pecky,
pohankové slupky,
rýžové pluchy,
koukol,
olivové pecky,
ovocná jádra, pokrutiny z ovocných jader, též extrahované,
kakaové slupky a extrahované odpadky z kakaových slupek,
kávová usazenina, kávové odpadky a kávové slupky (včetně náhražek),
pluchy a osiny všeho druhu, též rozemleté,
galalit a galalitové odpadky, umělá rohovina a odpadky z ní,
ořechové slupky všeho druhu,
prach řepných řízků s vyšším obsahem popela ve vzduchosuché substanci než 10%, který vykazuje více než pouhé stopy siřičitých kyselin a sirníku.
řepné stonky,
mořská tráva,
hořčičné pokrutiny,
plevy všeho druhu a odpadky všeho druhu při mlácení s výjimkou nerozdrcených lněných tobolek a slupek špaldy (prach a smetky),
extrakční odpad při výrobě polévkových kostek,
tabákový prach a tabákové semeno,
ořech kamenáč, mouka z ořechu kamenáče,
zkažená krmiva všeho druhu,
ricinové odpady nezbavené jedu,

(2) Výrobci krmivových směsí a ostatní podniky opracovávající nebo zpracovávající krmiva a rozdělovači krmiv nesmějí látky uvedené v odstavci 1 opracovávati nebo zpracovávati, skladovati nebo jich ve zpracovaném nebo opracovaném stavu nabývati a je zcizovati.

(3) Odchylkou od ustanovení v odstavcích 1 a 2 smějí některé Svazem výslovně určené podniky nabývati nečištěných odpadů vzniklých při skladování nebo čištění obilí a semen a odpadů po aspiraci a je opracovati nebo zpracovati. Tyto odpady smějí býti po přečištění uváděny do oběhu pouze podle ustanovení Svazu.

(4) Na žádost může Svaz povoliti výjimky z ustanovení odstavců 1 a 2.

(1) Výrobci krmiv uvedených v § 167, jakož i osoby a podniky, které získávají tato krmiva jako vedlejší výrobky při výrobě jiného zboží nebo jako odpad při výrobě nebo při čištění, smějí pouze podle pokynů Svazu tato krmiva zcizovati a dodávati nebo používati jich ve vlastním hospodářství ať ve stavu původním nebo po dalším opracování nebo zpracování. Toto ustanovení neplatí pro zpětné dodávky melasy ke krmení a řepných řízků pěstitelům řepy, bramborových vloček pěstitelům brambor a ohledně dodávky melasy k technickému použití.

(2) Výroba krmiv uvedených v § 167 ve mzdě jest zakázána. Toto ustanovení neplatí pro opracování a zpracování plodin pro pěstitele ve mzdě a pro výrobu ve mzdě těch výrobků, které jsou vhodné ke krmným účelům a jsou obhospodařovány podle ustanovení Svazu pro mléko a tuky, pro řepu a cukr, pro brambory a škrob a pro chmel, slad a pivo.

b) olejnatá semena,

c) přírodní obilní směsi, které obsahují alespoň 10% chlebového obilí (pšenice, žita),

(1) Jest zakázáno zkrmovati:

a) pšenici, žito a sourež,

d) přírodní směsky, jestliže obsahují alespoň 10% chlebového obilí (pšenice, žita),

e) výrobky z plodin uvedených pod a) až c), které jsou způsobilé k lidské výživě.

(2) Ze zákazu uvedeného v odstavci 1 jsou vyňaty zkažené plodiny a výrobky z nich, jejichž jakost neodvratnými živly tak utrpěla, že jejich použití k lidské výživě nebo k technickým účelům není už možné, jestliže zkrmení bylo povoleno; povolení vydává na žádost příslušný okresní národní výbor (okresní správní komise).

(3) Míchati různé druhy plodin, u nichž jest dodávková povinnost, k jiným účelům než k setí, jest zakázáno.

(1) Krmivové směsi smějí se vyráběti a uváděti do oběhu pouze s písemným povolením Svazu a ve složení, které Svaz určuje.

(2) Výrobci krmivové směsi musí povolení uvedené v odstavci 1 uschovati a předložiti na požádání kontrolním orgánům Svazu nebo jiných úředních míst.

(3) Svaz může uložiti výrobcům krmivových směsí povinnost udržovati stálou zásobu surovin potřebných k výrobě krmivových směsí v množství Svazem stanoveném k jeho disposici.

(1) V žádosti o schválení výroby krmivové směsi musí býti uvedeny veškeré součásti, z nichž má býti krmivová směs vyráběna, poměr, v jakém mají býti tyto součásti dohromady smíchány, postup výroby a zamýšlené pojmenování krmivové směsi. K žádosti musí býti připojena předběžná cenová kalkulace.

(2) Veškeré údaje uvedené v žádosti musí býti úplné a pravdivé. Na vyzvání musí býti předloženy veškeré potřebné doklady.

(3) Směrnice pro stanovení prodejních cen a prodejních podmínek krmivových směsí jsou stanoveny v příloze č. 8.

(1) Stanovený podíl jednotlivých součástí, z nichž jest složena krmivová směs, musí býti dodržen.

(2) Svaz může u některých krmivových směsí předepsati nejnižší nebo nejvyšší obsah určitých živin.

(3) Svaz si vyhrazuje určiti přípustné výkyvy podílu jednotlivých součástí krmivové směsi, případně obsahu jednotlivých živin.

Tento předpis o balení neplatí bez újmy dalších ustanovení o označování pro tato krmiva:
(1) Krmivové směsi smějí býti uváděny do oběhu pouze v uzavřených obalech, které jsou opatřeny plombou předepsanou Svazem, pokud Svaz neustanovil v písemném povolení k výrobě krmivové směsi jinak.

a) krmivové směsi pro zpěvné a ozdobné ptactvo a pro ozdobné rybky, pokud se vydávají v množství pod 50 kg,

b) suchary pro psy, jsou-li označovány značkou výrobny nebo jestliže výrobci dal Svaz k tomu zvláštní písemné povolení.

(2) Na plombě musí býti uvedeno číslo, které přidělí výrobci krmivové směsi Svaz, pokud toto číslo není s povolením Svazu uvedeno na pytlovce (odstavec 3).

d) obsah živin, pokud jej Svaz předepsal podle § 174, odst. 2,

(3) Pokud Svaz jinak neustanoví, musí býti na každém obalu, po případě pytlovce připevněné k obalu, vytištěno:

b) číslo písemného povolení Svazu,

c) složení krmivové směsi uspořádané podle podílu jednotlivých součástí v předepsaném pořadí,

e) datum výroby krmivové směsi s udáním dne, měsíce a roku,

f) jméno a adresa výrobcova.

a) označení krmivové směsi podle písemného povolení Svazu,

(4) Nejsou-li údaje uvedené v odstavci 3 vytištěny na obalu, musí býti kromě pytlovky připevněné na obalu ještě vložena do každého balení pytlovka se stejnými údaji.

(1) Krmivové směsi v balení pod 25 kg smějí se uváděti do oběhu pouze v drobném balení, jaké Svaz ve svém povolení schválil (§ 172).

(2) Ustanovení pod § 176 o plombování a označování platí i pro drobná balení.

(1) Při převzetí zboží jest rozdělovač oprávněn otevříti nezbytně potřebný počet obalů za účelem zjištění složení a jakosti zboží. Rozdělovač jest povinen vydávati odběratelům nejdříve krmiva z takto otevřených obalů.

(2) Rozdělovač, který při otevření obalů zjistí, že dodané zboží neodpovídá předepsanému složení a jakosti, jest povinen zboží okamžitě písemně pozastaviti výrobci a sděliti to Svazu. Výdej zboží z takové pozastavené dodávky musí býti zastaven až do vysvětlení nebo obdržení souhlasu Svazu. Rozdělovač, který jedná proti těmto ustanovením, jest zodpověden za jakost zboží stejně jako výrobce.

(1) Precipitát ke krmení (dikalciumfosfát) jest střední fosforečnan vápenatý, získaný vyloužením čištěných kostí kyselinou solnou nebo kyselinou siřičitou a srážením rozpuštěné kyseliny fosforečné vápenným mlékem. Do obchodu smí býti uváděn pouze sušený a mletý, prakticky prostý sloučenin fluoru, arsenu, kyseliny siřičité a jiných látek zdraví škodlivých, jichž smí obsahovati pouze stopy.

(2) Jako kostní moučka kalcinovaná ke krmení (trikalciumfosfát) smí býti uváděn do obchodu pouze sušený a mletý výrobek bílé barvy z odtučněných, vyklížených a pálených kostí.

(3) Jako krmný kostní šrot smí býti uváděn do obchodu pouze sušený a mletý výrobek z odtučněných, nikoliv však vyklížených kostí.

(4) Jako krmná kostní moučka vyklížená smí býti uváděn do obchodu sušený a mletý výrobek z odtučněných a vyklížených kostí.

(5) Precipitát ke krmení, kostní moučka kalcinovaná ke krmení, krmný kostní šrot a krmná kostní moučka vyklížená smějí býti uváděny do obchodu jedině pod tímto přesným označením.

b) kostní moučka kalcinovaná ke krmení (trikalciumfosfát) musí obsahovati:
nejméně 38% kyseliny fosforečné veškeré,
nejvýše 10% vody,
nejvýše 2% písku;

(1) Precipitát ke krmení, kostní moučka kalcinovaná ke krmení, krmný kostní šrot a krmná kostní moučka vyklížená, kterých se používá k přikrmování musí odpovídati těmto jakostním podmínkám:

nejméně 14.6% kyseliny fosforečné veškeré nebo 32% fosforečnanu vápenatého,
nejvýše 10% vody,
nejvýše 2% písku;
c) kostní krmný šrot musí obsahovati:
nejméně 25% hrubého proteinu (při stravitelnosti nejméně 85%),
nejvýše 4% tuku,

a) precipitát ke krmení (dikalciumfosfát) musí obsahovati: nejméně 38% kyseliny fosforečné veškeré, z toho musí býti
nejméně 80% rozpustno v citránu podle Petermanna,
nejvýše 10% vody,
nejvýše 2% písku;

nejvýše 10% vody,
nejvýše 1% tuku,
nejméně 30% kyseliny fosforečné veškeré nebo 65.5% fosforečnanu vápenatého,
nejvýše 1% písku
d) krmná kostní moučka vyklížená musí obsahovati:

(2) Precipitát ke krmení, kostní moučka kalcinovaná ke krmení, kostní šrot krmný a krmná kostní moučka vyklížená musí býti bakterielně nezávadné a technicky prosty chlupů a jiných nečistot.

(3) Míchání přídavkových krmiv uvedených v § 180 navzájem jest nepřípustno.

(1) Precipitát ke krmení (dikalciumfosfát), kostní moučka kalcinovaná ke krmení (trikalciumfosfát) a krmná kostní moučka vyklížená smějí býti vyráběny pouze v jemném mletí. Další označování jako „hrubá“ nebo „jemná“ není přípustno.

(2) Kostní šrot krmný smí býti vyráběn v hrubém (zrnitém) a jemném (moučka) mletí. Krmný kostní šrot hrubý nesmí při prosívání 5milimetrovým čtyřhranným sítem zanechati žádných hrubých zbytků.
Při dalším prosetí 2milimetrovým čtyřhranným sítem nesmí odpadávati více než 2% jemných součástek. Krmný kostní šrot hrubý musí býti prost štěpin a nesmí míti ostré hrany. Krmný kostní šrot jemný smí při prosívání 1.5milimetrovým čtyřhranným sítem zanechati nejvýše 10% zbytků, které však musí projiti sítem 2milimetrovým beze zbytků.

(1) Precipitát ke krmení (dikalciumfosfát), kostní moučka kalcinovaná ke krmení (trikalciumfosfát), kostní šrot krmný a krmná kostní moučka vyklížená smějí býti uváděny do oběhu pouze v plombovaných pytlích.

(2) Každý pytel musí býti opatřen pytlovkou, která bude připevněna zevně a kromě toho vložena dovnitř naplněného pytle a musí obsahovati:
Mimo to může býti natištěna ochranná známka výrobce. Pouze výrobce jest oprávněn používati ochranné známky na zboží jím vyrobené a do oběhu uváděné.

d) den dodávky z výrobny.

c) jméno a adresu výrobce,

b) údaje o obsahu, jak uvedeno v § 181,

a) přesné označení zboží,

Stupeň jemnosti mletého vápence ke krmení musí býti nejméně takový, aby moučka prošla sítem o světlosti 0.09 mm, což odpovídá 4.900 ok na 1 cm². Zbytek nesmí činiti více než 20% a musí zcela propadnouti sítem o světlosti 0.2 mm, což odpovídá 900 ok na 1 cm².
(1) Jako vápenatá krmiva smějí býti kromě směsí vápenatých krmiv schválených Svazem uváděny do oběhu pouze:
Obsah uhličitanu vápenatého (CaCO₃) u sráženého uhličitanu vápenatého a plavené křídy musí činiti nejméně 90%, u mletého vápence musí činiti obsah uhličitanu vápenatého a hořečnatého nejméně 90%, z čehož smí činiti obsah uhličitanu hořečnatého nejvýše 15%.
Obsah písku a hlíny nesmí býti vyšší než 3% dohromady a jeho výše musí býti při prodeji uvedena kromě obsahu uhličitanu vápenatého (CaCO₃).

a) srážený uhličitan vápenatý (CaCO₃),

c) mletý vápenec.

b) plavená křída nebo

(2) Za vápenaté krmivo ve smyslu odstavce 1 platí také vápenec pro drůbež (šrot z lastur nebo moučka z lastur) a grit.

(3) Jako chlorid vápenatý (chlorkalcium) ke krmení smí býti uváděn do oběhu jen chlorid vápenatý v pevné (suché) formě. Obsah bezvodého chloridu vápenatého musí býti nejméně 70% a musí býti prakticky prost zdraví škodlivých součástí.

vápenec pro drůbež (šrot z lastur nebo moučka z lastur) a grit,
(4) Krmiva uvedená v odstavcích 1 až 3 smějí býti uváděna do oběhu pouze s tímto přesným označením:
srážený uhličitan vápenatý ke krmení,
plavená křída ke krmení,
mletý vápenec ke krmení,
chlorid vápenatý ke krmení.

(1) Srážený uhličitan vápenatý, plavená křída a mletý vápenec smějí býti uváděny do oběhu ke krmným účelům pouze v plombovaných pytlích. Toto ustanovení neplatí pro otevřené zboží vydávané v prodejnách. Také obal chloridu vápenatého musí býti opatřen plombou.

e) označení obsahu písku a hlíny,

a) jméno a adresu výrobce,

b) přesné označení druhu, jak uvedeno v § 184,

c) označení stupně jemnosti,

d) označení obsahu uhličitanu vápenatého,

(2) Každý obal musí býti opatřen pytlovkou, která bude připevněna zevně a kromě toho pytlovkou, která bude vložena dovnitř naplněného pytle a musí obsahovati tyto údaje:

f) váhu.

(1) Rozdělování krmiv nezemědělským držitelům tažných zvířat se děje podle vyhlášky ministerstva výživy o odběru krmiv pro tažná zvířata nezemědělských držitelů. Jiným držitelům hospodářského zvířectva přiděluje krmivá Svaz buď přímo (odstavec 2) nebo prostřednictvím okresních národních výborů (odstavec 3), v jejichž obvodu mají držitelé hospodářského zvířectva bydliště (sídlo závodu).

c) státní a zemské hřebčíny a hříbárny,

(2) Do přídělů krmiv prováděných přímo Svazem náležejí tito držitelé hospodářského zvířectva, po případě podniky:

a) Československá armáda a spojenecké armády,

b) sbory národní bezpečnosti a pod.,

e) výzkumné ústavy a držitelé pokusných zvířat,

i) nemocnice, sanatoria a charitativní instituce,

h) zoologické zahrady,

g) Československý svaz kynologický,

f) Českomoravský Jockey-club a ostatní držitelé závodních a turnajových koní,

d) průmyslové podniky, které používají krmiva při výrobě,

k) jiní spotřebitelé při zvláštních akcích.

j) zemské skupiny chovatelů drůbeže a odborné skupiny chovatelů drobného hospodářského zvířectva při Svazu chovatelů hospodářských zvířat,

(3) Do přídělu krmiv prováděného prostřednictvím okresních národních výborů (okresních správních komisí) podle směrnic Svazu náležejí tito držitelé hospodářského zvířectva, po případě podniky:

c) držitelé tažných zvířat zaměstnaných odvozem dříví.

b) obchodníci dobytkem a koňmi a karantenní stanice hospodářských zvířat,

a) držitelé hospodářského zvířectva s vlastními statkovými krmivy,

(4) Svaz může do skupin držitelů zvířectva uvedeného v odstavcích 2 a 3 zařadit i další držitele zvířectva, po případě přeřaditi držitele zvířectva ze skupiny, v níž jsou uvedeni, do skupiny jiné, nebo je z přídělu krmiv vyloučiti.

(5) Příděl krmiv prováděný držitelům zvířectva způsobem uvedeným v odstavcích 2 a 3 provádí Svaz pro určitá časová období. Svaz současně určí druh a množství krmiv, jež budou v tom kterém časovém období vydána.

(6) Krmiva smějí býti dodávána a odebírána jen na předepsané odběrní doklady (lístky na krmiva, poukázky na krmiva, odběrní známky na krmiva, odběrní listy na krmiva) a na příkazní listy Svazu.

(1) Nezemědělští držitelé tažných zvířat, kterým se vydávají lístky na krmiva podle vyhlášky ministerstva výživy o odběru krmiv pro tažná zvířata nezemědělských držitelů, uplatňují svůj nárok na vydání lístků na krmiva u místního národního výboru obce, ve které jsou zvířata, pro něž jsou krmiva určena. Při tom musí býti udán počet a druh zvířat, pro která se žádá o vydání lístku na krmiva, po případě jiné údaje nutné k posouzení potřeby krmiv.

(2) Nezemědělští držitelé tažných zvířat jsou povinni potvrditi místnímu národnímu výboru příjem vydaných lístků na krmiva.

(1) Držitelé hospodářského zvířectva a podniky uvedené v § 186, odst. 2 jsou povinni ohlašovati potřebu krmiv u Svazu ve lhůtách a způsobem Svazem stanoveným.

(2) Svaz určí příkazním listem druh a množství přiděleného krmiva a dodavatele, u něhož přidělené krmivo musí býti odebráno, nebo vydá poukázku na krmiva.

(1) Pokud není příděl upraven jinak ve formě všeobecných norem, vydaných ministerstvem výživy nebo Svazem, jsou držitelé hospodářského zvířectva, uvedení v § 186, odst. 3, kteří žádají o příděl krmiv, povinni podati žádost s udáním potřeby krmiv u místního národního výboru (místní správní komise) politické obce, v níž jest sídlo jejich zemědělského závodu nebo jejich bydliště, a současně předložiti doklady k odůvodnění své žádosti.

(2) Místní národní výbor (místní správní komise) osvědčí přiměřenost potřeby krmiv udané v žádosti a předloží žádost okresnímu národnímu výboru (okresní správní komisi) nejpozději osmého dne po podání žádosti.

(3) Okresní národní výbor vydá na základě žádostí, které mu byly předloženy podle odstavce 2, jednotlivým držitelům hospodářských zvířat poukázky na krmiva nebo odběrní známky na krmiva. Poukázky na krmiva a odběrní známky na krmiva doručuje okresní národní výbor držitelům hospodářských zvířat prostřednictvím místních národních výborů. Držitel hospodářských zvířat je povinen potvrditi místnímu národnímu výboru příjem poukázek na krmiva a odběrních známek na krmiva.

(1) Majitel lístku na krmiva nebo poukázky na krmiva nebo odběrní známky na krmiva může odebrati krmiva u výrobce nebo oprávněného rozdělovače a jest povinen odevzdati mu příslušný ústřižek lístku na krmiva nebo odběrní známku na krmiva nejpozději v době platnosti na nich vyznačené a poukázku na krmiva nejpozději do 21 dnů ode dne vydání poukázky. Majitel lístku na krmiva nebo poukázky na krmiva nebo odběrní známky na krmiva jest povinen odebrati celé množství krmiv, na které zní odběrní doklad, u toho výrobce nebo rozdělovače krmiv, kterému odevzdal odběrní doklad, i když výdej krmiv se neděje najednou. Majitel poukázky jest povinen při převzetí krmiv potvrditi v příslušné rubrice poukázky příjem krmiv vlastnoručním podpisem.

(2) Zní-li poukázka na krmiva na dva nebo více měsíců, má majitel poukázky v každém měsíci nárok pouze na výdej množství krmiv, které na tento měsíc připadá. Ve výjimečných případech, na př. je-li přidělené množství malé nebo vzdálenost k nejbližšímu dodavateli příliš veliká, může býti vydáno větší množství, než které na každý měsíc připadá, po případě celé přidělené množství. Předpokladem jest, že stav zásob dodavatele zaručuje nerušené zásobování ostatních majitelů poukázek.

(3) Výrobci a rozdělovači krmiv jsou povinni odevzdati do pátého dne každého měsíce ústřižky lístků na krmiva, poukázky na krmiva a odběrní známky na krmiva přijaté v předchozím měsíci okresnímu národnímu výboru za účelem vydání odběrního listu.

a) v době platnosti vyznačené na ústřižku lísku na krmiva nebo na odběrní známce na krmiva neodevzdal tento odběrní doklad výrobci nebo rozdělovači krmiv,

(1) Majitel lístku na krmiva a odběrní známky na krmiva ztrácí nárok na výdej krmiv, jestliže.

b) neodebral krmiva nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po přídělovém období, na které mu byl odběrní doklad vydán.

a) do 21 dnů od data vydání (§ 190, odst. 1) neodevzdal poukázku na krmiva výrobci nebo rozdělovači krmiv,

(2) Majitel poukázky na krmiva ztrácí nárok na výdej krmiv, jestliže:

b) neodebral krmiva nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po zásobovacím období, pro které mu byla přidělena.

(3) Výrobci a rozdělovači krmiv nesmějí přijímati odběrní doklady, u nichž zanikl nárok na výdej podle odstavce 1 a 2, a vydávati krmiva na takovéto doklady.

(1) Rozdělovači krmiv si opatřují krmiva na příkazní listy Svazu nebo na odběrní listy podle pokynů Svazu.

(2) Rozdělovati krmiva smějí pouze osoby a podniky, které Svaz pověřil rozdělováním krmiv.

(1) Rozdělovači, kteří na základě množství krmiv, na něž zní jim vydané odběrní listy, nemohou odebrati najednou alespoň jeden celý vagon, jsou povinni dohodnouti se společně o tom, na adresu kterého rozdělovače má býti dodána celovagonová zásilka krmiv. Nedohodnou-li se takoví rozdělovači uvedeným způsobem, určí příjemce sběrného vagonu výrobce se zřetelem na nejvýhodnější železniční stanici. Při dodávkách krmiv více rozdělovačům na příkazní listy Svazu určí příjemce sběrného vagonu Svaz.

d) skutečné a nutné výlohy telefonní a telegrafní,

a) poměrný díl vlečného,

b) poměrný díl z poplatku za úřední vážení v přijímací stanici,

c) poměrný díl skutečně zjištěného schodku na váze. Příjemce sběrného vagonu je však povinen v případech, kdy jsou nároky na náhradu schodku na váze, schodek na váze u příslušných míst reklamovati a rozdělovačům, kteří mají podíl na dodávce, nahrazené částky poměrně rozděliti,

(2) Příjemce sběrného vagonu je povinen co nejrychleji (telefonicky, telegraficky) vyrozuměti všechny rozdělovače zúčastněné na zásilce o příchodu sběrného vagonu včas tak, aby tito byli s to krmiva z vagonu v železniční stanici ihned odebrati. Příjemce sběrného vagonu jest povinen inkasovati od jednotlivých zúčastněných rozdělovačů před výdejem zboží cenu vyúčtovanou za zboží a poukázati ji odesílajícímu výrobci. Příjemce sběrného vagonu je oprávněn zaúčtovati zúčastněným rozdělovačům tyto částky:

e) výlohy inkasní ve výši ½% z účtované částky.

(4) Náhrady uvedené v odstavci 2 a 3 jdou na vrub rozdělovače zúčastněného na dodávce sběrným vagonem a nesmí se o ně zvýšiti stanovená prodejní cena.

(3) Jestliže rozdělovač, který jest zúčastněn na zásilce sběrným vagonem, včas na telegrafické nebo telefonické, písemně potvrzené vyzvání krmiva neodebéře nebo s nimi nedisponuje, jest příjemce sběrného vagonu povinen uskladniti zboží na účet takového rozdělovače.

(1) Základní prodejní ceny a prodejní podmínky některých krmiv jsou stanoveny v příloze č. 9.

(2) Přirážky k základním prodejním cenám krmiv jsou stanoveny v příloze č. 10.

(1) Pěstitelé smějí odebrat: krmiva, na která mají nárok podle § 200, u vykupovače, jemuž dodali plodiny. Pěstitelé uznaného osiva jsou povinni přihlásiti se k odběru krmiv, na která mají nárok podle § 200, u vykupovače, kterého si sami zvolí, a to u řepky a řepice do 31. prosince, u ostatních olejnatých semen do 30. dubna. Nebyla-li přihláška učiněna v předepsané lhůtě, zaniká nárok na výdej zboží.

(2) Krmiva, na která mají pěstitelé nárok podle § 200, musí býti odebrána do 30 dnů po vyzvání vykupovačově. Nebylo-li zboží v této lhůtě odebráno, zaniká nárok na výdej zboží.

(1) Výkup a převzetí sena a slámy na povinnou dodávku provádějí vykupovači určení Svazem. Vykupovač smí prováděti výkup a převzetí sena a slámy na povinnou dodávku pouze v těch obcích, které mu Svaz k tomu účelu přidělil.

(2) Výrobci smějí dodávati seno a slámu na povinnou dodávku jen tomu vykupovači, který byl určen k výkupu sena a slámy v obci, ve které je zemědělský závod (sídlo) výrobce.

(3) Vykupovači jsou povinni vykoupiti a převzíti seno a slámu, odpovídají-li stanoveným jakostním podmínkám.

(1) Držitelé skladišť a lisů na seno a slámu jsou povinni přenechati je nakupovačům k používání na výzvu okresního národního výboru (okresní správní komise).

(2) Prokáží-li držitelé, že skladišť a lisů na seno a slámu sami nutně potřebují, mohou býti zbaveni povinnosti přenechati je k používání.

(3) Za přenechání skladišť a lisů na seno a slámu přísluší držitelům přiměřená náhrada, jejíž výši, nebude-li docíleno dohody, určí okresní národní výbor (okresní správní komise).

(2) Povolení podle odstavce 1 smí býti vydáno jen tehdy, není-li ohroženo splnění povinné dodávky sena.

a) všichni výrobci v době před provedením rozvrhu dodávkové povinnosti u sena na jednotlivé výrobce v obci,

b) výrobce, jemuž byla uložena dodávková povinnost u sena, v době před úplným splněním této dodávkové povinnosti.

(1) Výrobci sena smějí zcizovati mimo uloženou povinnou dodávku seno pouze s písemným svolením místního národního výboru (místní správní komise) v této době:

(1) Na každou dodávku sena a slámy v množství nejméně 40 kg musí býti kupujícímu vydán účet. Tento účet musí obsahovati alespoň: datum dodávky, jméno prodávajícího a kupujícího, váhu, druh zboží a cenu.

(2) Ustanovení odstavce 1 neplatí pro výkup sena a slámy na povinnou dodávku, jestliže byl při výkupu vydán lístek o převzetí předepsaný Svazem.