PŘEDPISY PRO CELÝ STÁT.
Poplatek z obchodních a živnostenských knih.
Kolek z hracích karet.

(1) Sazby pevných kolkových poplatků platné v den 29. září 1938 se zvyšují:
z 50 h a z 1 Kčs na 2 Kčs, z 3 Kčs na 8 Kčs, z 5 Kčs na 12 Kčs, z 8 Kčs na 20 Kčs, z 10 Kčs na 25 Kčs, z 15 Kčs na 40 Kčs, z 20 Kčs na 50 Kčs, z 30 Kčs na 75 Kčs a z 50 Kčs na 125 Kčs.

(2) Poplatky podle § 6 zákona ze dne 3. dubna 1925, č. 54 Sb., kterým se mění některá ustanovení o poplatcích, taxách a kolcích (hrací karty), se zvyšují na 1.500 Kčs.

(3) Poplatek z poštovních průvodek a z lístků o přepravě zavazadel a spěšnin na železnicích všeho druhu činí 1 Kčs.

(4) Zvýšení podle odstavce 1 se nevztahuje na poplatky ze směnek a listin jim podle § 13 zákona ze dne 23. března 1928, č. 48 Sb., o směnečném poplatku, na roveň postavených, na poplatky z legitimací na sníženou a volnou jízdu na drahách, na poplatky soudní, na poplatky v řízení před nejvyšším správním soudem, na Slovensku mimo to na poplatky z dobytčích pasů a rybářských lístků. Ustanovení odstavce 1 nelze také užíti na poplatky upravené následujícími paragrafy tohoto zákona.

(5) Zpoplatnění přepravy balíků, zavazadel a zboží jinými dopravními prostředky než poštou a železnicí bez ohledu na listinné osvědčení, ve stejné výši a podle stejných zásad jako v přepravě poštovní a železniční upraví vláda nařízením, kterým se stanoví též způsob dozoru a forma pomůcek potřebných k jeho provádění (listin, záznamů a pod.).

(6) Ministr financí se zmocňuje, aby vydal vyhláškou ve Sbírce zákonů a nařízení předpisy o způsobu zapravení kolkových poplatků; pokud jde o poplatky z listin o železniční a poštovní přepravě nákladů (nákladních listů, přepravních lístků atp.) a stvrzenek o převzetí k dopravě nebo o přijetí zásilky přepravené (zavazadlových lístků, návěští a odběrných listů atp.), budou tyto předpisy vydány v dohodě s ministrem dopravy a ministrem pošt. Tytéž předpisy pro Slovensko budou vydány také v dohodě s pověřencem financí, po případě s pověřenci dopravy a veřejných prací a pošt a telegrafů vyhláškou v Úředním Věstníku.

(1) Uzavřely-li smluvní strany před jedním nebo několika svědky ústně smlouvu (právní jednání – v dalším jen smlouva) o předmětu, jehož hodnota převyšuje 5.000 Kčs, nebo prohlásily-li před nimi, že uzavřely ústně takovou smlouvu již dříve, pokládá se zápis o obsahu smlouvy podepsaný svědkem nebo svědky za listinu o smlouvě, a to bez rozdílu, zdali zápis je v rukou jedné ze smluvních stran či osoby třetí.

(2) Obsahuje-li takový zápis osvědčení o splnění smlouvy, užije se ustanovení odstavce 1 jen, pokud svědecký zápis nebo listina o uzavření téže smlouvy nebyly již podrobeny poplatku stupnicovému nebo procentnímu; byly-li mu podrobeny, podléhá zápis pevnému poplatku 12 Kčs z každého archu.

(3) Zapraviti poplatek podle tohoto paragrafu jsou povinny osoby, které smlouvu uzavřely jménem vlastním nebo prostřednictvím zmocněnce (zástupce). Za poplatek ručí ten, kdo uzavřel smlouvu jménem druhého, kdo z ní nabyl prospěchu a posléze ten, kdo zápisu užil před úřadem nebo soudem. Jinak platí ustanovení poplatkového zákona, po případě poplatkových pravidel; nedotčena zůstávají zejména ustanovení saz. pol. 20/102, písm. r) popl. zák. a saz. pol. 13/79, písm. r) popl. prav.

(4) O svědeckých zápisech, sepsaných v zemích České a Moravskoslezské před účinností tohoto zákona a na Slovensku před 15. únorem 1942, a dále o svědeckých zápisech sepsaných o předmětu, jehož hodnota nepřevyšuje 5.000 Kčs, platí i nadále ustanovení § 19 zákona č. 54/1925 Sb.

(1) Ustanovení saz. pol. 30/47, písm. a), saz. pol. 96/83, písm. B, č. 2, odst. 2 a saz. pol. 19/101 I, písm. A n) poplatkového zákona a saz. pol. 25/101, písm. a), saz. pol. 84/84, písm. B, č. 2, písm. c) a saz. pol. 12/78 I, písm. A n) poplatkových pravidel lze užíti na stvrzenky jen tehdy, týkají-li se splnění závazků knihovně zajištěných, ať tato okolnost z listiny vyplývá či nic.

(2) Osvobození z důvodu obchodní korespondence se nevztahuje na stvrzenky poplatné podle předchozího odstavce a na výmazná prohlášení (svolení k výmazu, žádosti o výmaz).

(1) Sazba poplatků z účtů obchodníků a živnostníků, stanovená v § 11, odst. 1 cís. nařízení ze dne 28. srpna 1916, č. 281 ř. z., o změně některých předpisů o kolkových a přímých poplatcích, a v § 4, odst. 1 zákona ze dne 30. června 1921, č. 244 Sb., kterým se mění na Slovensku a Podkarpatské Rusi některá ustanovení o kolcích a bezprostředních poplatcích, nahrazuje se sazbou

50 h při pohledávce do	500 Kčs,
1 Kčs při pohledávce do	1.000 Kčs,
2 Kčs při pohledávce do	5.000 Kčs,
3 Kčs při pohledávce do	10.000 Kčs,

a 3 Kčs za každých dalších, i započatých 10.000 Kčs, bez ohledu na počet archů.

(2) Od poplatků jsou osvobozeny stejnopisy nebo opisy účtů, které vydávají obchodníci nebo živnostníci výhradně pro účely daňové nebo jiné úřední kontroly vedle původních účtů.

(3) Poplatníci mohou požádati finanční úřad prvé stolice, aby jim povolil na místo povinnosti kolkování účtů platiti roční paušál ve výši 0,3 ‰ (tři desetiny promile) z docílené tržby podniku v běžném roce. Toto povolení paušálu jest vyznačiti na účtech. Ministr financí vydá vyhláškou ve Sbírce zákonů a nařízení předpisy o ohlašování poplatného základu a jeho přezkoušení a stanoví lhůty k placení paušálu.

(1) Obchodní a živnostenské knihy podléhají kolkovému poplatku 1 Kčs za každý arch.

(2) Obchodními a živnostenskými knihami se rozumějí všechny obchodní zápisy, jež se vedou o provozu obchodu nebo živnosti, o jeho jednotlivých částech nebo o pomocných zařízeních k účelu takového provozu, při čemž je nerozhodné, zda tyto zápisy jsou svázány nebo sešity nebo zda se činí na jednotlivých arších nebo listech a vyznačují jednotlivé obchody samé nebo jejich přehledy; na poplatkovou povinnost také nemá vlivu okolnost, zda se vedou knihy v několika stejnopisech nebo zda se vyplňují po jedné či po obou stranách listů.

(3) Poplatku podle odstavce 1 nepodléhají:

(4) Počet poplatných archů se u vázaných obchodních a živnostenských knih zjistí tak, že se celková plošná míra všech listů dělí jednotkovou mírou normálního archu, jež činí 1.750 cm².

(5) Finanční správa může dovoliti, aby poplatek z obchodních a živnostenských knih, vedených na volných listech, byl zapraven přímo paušální částkou, při čemž se použije ustanovení odstavce 4.

(6) Výpisy z obchodních a živnostenských knih (bilance, bilancovaná konta, kontokorentní výpisy), osvědčující vzájemné pohledávky a závazky obchodníků nebo živnostníků mezi sebou, podléhají pevnému poplatku 5 Kčs z každého archu bez rozdílu, jsou-li podepsány jen vystavitelem nebo příjemcem aneb oběma.

(7) Nebyl-li poplatek z obchodních a živnostenských knih nebo z výpisů zaplacen vůbec, správnou částkou, včas nebo předepsaným způsobem, může finanční správa bez zavedení trestního řízení vyměřiti zvýšený poplatek ve výši desetinásobku poplatku, který nebyl zapraven nebo nebyl zapraven včas nebo předepsaným způsobem.

(8) Bližší předpisy o způsobu zapravování poplatku vydá ministr financí vyhláškou ve Sbírce zákonů a nařízení, pro Slovensko v dohodě s pověřencem financí vyhláškou v Úředním Věstníku.

(1) Kolek z hracích karet činí bez ohledu na počet listů hry:

(2) Nastane-li změna ve způsobu výroby karet tak, že při ní bude použito vedle papíru ještě i jiné látky, stanoví ministr financí vyhláškou ve Sbírce zákonů a nařízení, pod kterou sazbu se mají karty zařaditi.

(3) Ustanovení o závěrné známce na hrací karty se zrušují.

(1) Ode dne počátku účinnosti tohoto zákona smějí býti v republice Československé dány do oběhu pouze hrací karty, které budou opatřeny kolkem stanoveným v § 9.

(2) Výrobci hracích karet jsou povinni ohlásiti a předložiti podáním kolku prostým Ústřední státní pokladně republiky Československé v Praze, zemské finanční pokladně v Brně nebo Státní pokladně pro Slovensko v Bratislavě k okolkování všechny karetní hry, které nebyly dosud vyklizeny z výrobní místnosti.

(3) Prodavači hracích karet jsou povinni ohlásiti a předložiti podáním kolku prostým Ústřední státní pokladně republiky Československé v Praze, zemské finanční pokladně v Brně nebo Státní pokladně pro Slovensko v Bratislavě buď přímo nebo prostřednictvím berního úřadu k okolkování všechny karetní hry, které mají na skladě v den počátku účinnosti tohoto zákona. Zaplacený poplatek, po případě daň z hracích karet, se započte na kolkový poplatek, jenž má býti podle předcházejících ustanovení zaplacen.

(4) Výrobci a prodavači jsou povinni ohlásiti a předložiti všechny zásoby karetních her k okolkování podle odstavců 2 a 3 nejpozději do 30 dnů ode dne počátku účinnosti tohoto zákona; zároveň jsou povinni zapraviti příslušný poplatek.

(5) Hracích karet, které jsou v oběhu a nejsou kolkovány, smí býti používáno ke hře po uplynutí 90 dnů od účinnosti tohoto zákona jen tehdy, byly-li v této lhůtě předloženy k bezplatnému evidenčnímu označení. Ustanovení odst. 3 o úřadech, jimž jest karty předložiti k okolkování, platí obdobně.

(6) Porušení ustanovení tohoto paragrafu se trestá padesátinásobkem zkráceného kolku a propadnutím hracích karet.

a) knihy, jež se vedou pouze o manipulaci nebo o vnitřním obchodním provozu, zejména indexy, knihy lhůt a poznámkové knížky, jež obchodníci a živnostníci obvykle nosí u sebe;

b) zápisní knížky, jež vydávají zaměstnavatelé zaměstnancům o odevzdaných předmětech nebo vykonaných pracích, pokud se jich nepoužije před soudem;

c) záznamy, které se vedou vedle obvyklých obchodních a živnostenských knih výhradně pro účely daňové nebo jiné úřední kontroly, pokud obsahují pouze zápisy, uložené k tomu účelu zvláštními předpisy;

d) knížky o zadávání a odvádění domáckých prací (dodávkové knížky), obsahující zápisy, stanovené předpisy o domácké práci.

a) karty, jejichž jednotlivé listy sestávají z méně než tří vrstev a činí-li okraj karty až k orámování kresby na obou protilehlých stranách dohromady méně než 8 mm,	25 Kčs;
b) karty, jejichž jednotlivé listy sestávají ze tří nebo více vrstev	50 Kčs;
c) karty uvedené pod písm. a) se širším okrajem nebo bez orámování kresby,	50 Kčs;

1. Při kartách zhotovených z papíru, jde-li o

2. při kartách zhotovených z jiných látek než z papíru, jako z celuloidu a jeho náhražek, cellonu, cellofanu, bakelitu, polopasu a pod., po případě ještě vyztužených vložkou z vláken všeho druhu nebo přídavkem těchto vláken

75 Kčs.

(1) Poplatek ze sázek uzavřených bookmakery se zvyšuje o 100 %, poplatek z výher při sázkách totalisátorských a bookmakerských v nejnižších třech stupních sazby o 50 %, v dalších stupních o 100 %; nejvyšší stupeň sazby poplatku z těchto výher se nahražuje sazbou 35 % z výhry po odečtení sázkového vkladu (§§ 3 a 9, odstavec 1, písm. a) a § 7 cís. nařízení ze dne 29. srpna 1916, č. 282 ř. z., o poplatcích ze sázek totalisátorských a bookmakerských, jakož i o opatřeních k potlačení pokoutních sázek, ve znění § 5, písm. c) zákona ze dne 7. ledna 1920, č. 31 Sb., kterým se nově upravují válečné přirážky k poplatkům a mění některá ustanovení o poplatcích).

(2) Na Slovensku se vybírají poplatky ze sázek totalisátorských a bookmakerských podle zásad platných v zemích České a Moravskoslezské.

(3) Platné znění předpisů o poplatcích ze sázek totalisátorských a bookmakerských je obsaženo v příloze, která tvoří součást tohoto zákona.

„Při přepravě osob na drobných drahách, které zprostředkují přepravu v území obce a v obvodu 10 km od obecních hranic, platí se daň ve výši pouze 6%.“
(1) § 1 zákona ze dne 30. června 1921, č. 242 Sb., o dopravních daních, se doplňuje novým odstavcem tohoto znění:

„Ministr financí v dohodě s ministrem dopravy, pro Slovensko také v dohodě s pověřencem financí, může povoliti dočasné osvobození nebo snížení daňové sazby pro nově vybudované dráhy.“
(2) § 6 téhož zákona zní:

„Od daně ze zavazadel jest osvobozena přeprava zavazadel na drobných drahách, které zprostředkují přepravu v území obce a v obvodu 10 km od obecních hranic.“
(3) § 9 téhož zákona doplňuje se dalším odstavcem:

(4) § 14, odst. 2 téhož zákona zní:
„Ministr financí v dohodě s ministrem dopravy, pro Slovensko také v dohodě s pověřencem financí, může povoliti osvobození od přepravní daně pro přepravu zboží na neveřejných drahách.“

(1) Pro výpočet a vyměření poplatků, daně z obohacení a daní dopravních jest přepočítávati cizozemské hodnoty na koruny bez újmy odstavce 2 podle kursu, stanoveného ministrem financí jako průměrný kurs vždy pro kalendářní měsíc, v němž poplatková (daňová) povinnost vznikla. Přepočítací kursy budou uveřejňovány vyhláškou ministra financí v Úředním listě, pro Slovensko v dohodě s pověřencem financí též vyhláškou v Úředním Věstníku.

(2) Pro poplatky (daně), které se mají zapravovati kolky nebo užitím úředních kolkovaných blanketů, jest rozhodným poslední uveřejněný přepočítací kurs.