§ 1
Působnost.
1. Vyhláška se vztahuje
a) na země Českou a Moravskoslezskou,
b) aa) na všechny řemeslné závody, vyrábějící prádlo, zástěry, šněrovačky, podprsenky, pracovní šaty a pláště a příbuzné výrobky na míru a dále na všechny závody, zhotovující výšivky na zákazku,
bb) na závodní oddělení závodů, ve kterých se šijí na míru výrobky, uvedené pod bodem aa),
c) na všechny zaměstnance, podléhající zákonu čís. 221/1924 Sb., o nemocenském, invalidním a starobním pojištění ve znění předpisů jej měnících a doplňujících.
2. Tato vyhláška neplatí pro výrobu kravat, šlí, podvazků a pod. výrobků, dále pro domácké dělníky ve smyslu platných předpisů a pro závody, které vyrábějí pod bodem b) uvedené výrobky jen seriově. Pro seriovou výrobu platí vyhláška ze dne 14. prosince 1945, běž. č. 615, o úpravě mzdových a pracovních podmínek dílenského dělnictva, zaměstnaného v oděvním průmyslu a oděvních živnostech (Ú. l. I. č. 158/1945).
§ 2
Pracovní doba.
Pracovní doba se řídí ustanoveními zákona z 19. prosince 1918, č. 91 Sb., a jeho platnými prováděcími předpisy.
Pracovní doba se řídí ustanoveními zákona z 19. prosince 1918, č. 91 Sb., a jeho platnými prováděcími předpisy.
§ 3
Dny pracovního klidu.
1. Neděle, svátky a památné dny státem uznané jsou zásadně dny pracovního klidu.
2. Den pracovního klidu se počítá od 6 hodin ráno do 6 hodin ráno příštího dne.
3. Dne 24. prosince se pracuje do 12 hodin a základní mzda se platí za tolik pracovních hodin, kolik jich jinak na tento den připadá.
§ 4
Příplatky za práci přes čas, práce v nocí a ve dnech pracovního klidu.
1. Za práci v časové i úkolové mzdě se platí tyto příplatky:
| a) | za práce přes čas, t. j. přes zákonitou pracovní dobu | 25%, |
| b) | za noční práci, t. j. od 22 hodin do 6 hodin, nejde-li o pravidelné směny | 50%, |
| c) | za práci ve dnech pracovního klidu (podle § 3) | 50%, |
| d) | za placené svátky a památné dny státem uznané se platí podle všeobecných předpisů o tom vydaných. |
2. Přijde-li v úvahu několik výše uvedených příplatků, zaplatí se toliko nejvyšší příplatek.
3. Dělnictvo jest povinno vykonávati práci přes čas, práci noční a ve dnech pracovního klidu, žádá-li o to správa závodu.
4. Základ pro výpočet příplatků tvoří:
a) u dělníků, zaměstnaných v hodinové mzdě, hodinová mzda, stanovená vyhláškou,
b) u dělníků, zaměstnaných v úkolu, směrná úkolová sazba (§ 6, B, odst. 2).
§ 5
Dovolená.
Dovolená se řídí zákonnými ustanoveními.
Dovolená se řídí zákonnými ustanoveními.
§ 6
Mzdy.
A. Všeobecně.
1. Dělníkům se platí mzdy časové nebo úkolové, a to — pokud nepřicházejí v úvahu ustanovení §§ 1154 b) a 1155 všeob. obč. zák. — pouze za skutečně odpracovanou pracovní dobu.
2. Mzdy pro jednotlivě mzdové oblasti a kategorie dělníků jsou stanoveny v příloze, která tvoří součást této vyhlášky.
3. Zařazení do mzdových kategorií se provede podle převážné činnosti dělníků. Dělníci, jejichž mzdová kategorie není uvedena ve mzdovém sazebníku, se zařadí do mzdové kategorie, která odpovídá povaze jejich práce.
4. Mzda se vyplácí během pracovní doby. Odpracované hodiny jednotlivých zaměstnanců se zapíší přesně do výplatních listin. Při práci, za kterou přísluší příplatky, uvedou se tyto odděleně. Podle těchto zásad obdrží zaměstnanec za každé výplatní období propočet mzdy s udáním hrubé mzdy a jednotlivých srážek.
B. Práce úkolová.
1. Dělníci jsou povinni pracovati v úkolu, žádá-li o to správa závodu v zájmu výroby.
2. Pracuje-li se v úkolu, musí býti úkolové sazby stanoveny tak, aby dělníci, zaměstnaní stejnorodými pracemi při výkonu v závodě obvyklém (normálním) a za pracovních podmínek v závodě obvyklých si vydělali o 15% více, než činí stanovená hodinová mzda (směrná úkolová sazba).
3. Snížení úkolových sazeb jest (mimo případy očividně nesprávně propočtených úkolových sazeb) jen tehdy přípustno, je-li to odůvodněno změnou pracovního postupu, druhem a jakostí materiálu, technickým zlepšením a pod.
4. Dělníkům, pracujícím v úkolu, přísluší úkolová mzda ve výši směrné úkolové sazby podle odst. 2, jestliže z důvodů, mimo jejich osobu jsoucích, při úkolové práci této výše výdělku nedosáhnou. Klesne-li však výkonnost dělníka prokazatelně tak, že pro pokles ve výkonu nevydělá ani tolik, kolik činí směrná úkolová sazba, ačkoliv na téže práci zúčastnění dělníci s normálním výkonem dosahují přiměřeného výdělku, má nárok jen na výdělek, jehož skutečně při práci docílil.
5. Úkolové sazby a úkolové podmínky oznámí se dělníkům před započetím práce vyhláškou v závodě nebo v závodním oddělení. Nebude-li o úkolové sazbě sjednána dohoda mezi dělníkem a správou závodu, rozhodne správa závodu se závodní radou (důvěrníkem) po předchozím písemném souhlasu ministerstva ochrany práce a sociální péče.
6. Dělníci, kteří vzhledem k povaze vykonávané práce nemohou pracovati v úkolu, obdrží ke svým mzdám vyrovnávací úkolový příplatek ve výši 15%.
§ 7
Naturální požitky.
Naturální požitky, poskytované dělníkům, jako byt, strava a otop a pod., se započítávají do mzdy. Naturální požitky se hodnotí podle sazeb, stanovených pro účely sociálního pojištění. Vzájemnou dohodou mohou býti tyto sazby zvýšeny, nejvýše však o ⅓.
Naturální požitky, poskytované dělníkům, jako byt, strava a otop a pod., se započítávají do mzdy. Naturální požitky se hodnotí podle sazeb, stanovených pro účely sociálního pojištění. Vzájemnou dohodou mohou býti tyto sazby zvýšeny, nejvýše však o ⅓.
§ 8
Individuelní výkonnostní příplatky.
Individuelní výkonnostní příplatky, včetně případných prémií za zvláštní výkony nebo spolehlivost, smějí se poskytovati nejvýše 30% dělníků, zaměstnaných v závodě v hodinové mzdě, jednotlivému dělníkovi až do 15% mzdy, stanovené pro jeho stáří a kategorii.
Individuelní výkonnostní příplatky, včetně případných prémií za zvláštní výkony nebo spolehlivost, smějí se poskytovati nejvýše 30% dělníků, zaměstnaných v závodě v hodinové mzdě, jednotlivému dělníkovi až do 15% mzdy, stanovené pro jeho stáří a kategorii.
§ 9
Mzdy méně výkonných dělníků.
1. Dělníkům, jichž způsobilost k výkonu je omezena podstatně a nikoliv jen přechodně, mohou se v dohodě se závodní radou platiti nižší mzdy, než stanoví vyhláška.
2. Stanovení nižší mzdy se řídí stupněm nižší výkonnosti a musí se ihned písemně oznámiti příslušnému okresnímu úřadu ochrany práce, jakož i dotyčnému dělníkovi. Stanovení nižší mzdy je právně neúčinné, projeví-li s ním uvedený úřad do 30 dnů svůj nesouhlas.
§ 10
Omezení práce.
1. Omezení pravidelné pracovní doby jest přípustno jedině se souhlasem příslušného okresního úřadu ochrany práce a to po 7denním předchozím ohlášení.
2. Byl-li dělník vypověděn z práce v době omezení práce, má po dobu výpovědní lhůty nárok na plnou mzdu. Totéž platí, byla-li dána výpověď před omezením práce a konec pracovního poměru spadá do období omezení práce.
§ 11
Rozvázání pracovního poměru.
Výpovědní lhůta jest oboustranně 14denní.
Výpovědní lhůta jest oboustranně 14denní.
§ 12
Mzdové oblasti.
Mzdová oblast I.
Statutární města Praha, Liberec, Plzeň, Brno, Olomouc, Opava a Moravská Ostrava a města České Budějovice, Františkovy Lázně, Hradec Králové, Karlovy Vary, Kladno, Mariánské Lázně, Pardubice, Teplice-Šanov, Ústí n. Labem a Zlín.
Mzdová oblast II.
Všechna ostatní místa.
Mzdová oblast I.
Statutární města Praha, Liberec, Plzeň, Brno, Olomouc, Opava a Moravská Ostrava a města České Budějovice, Františkovy Lázně, Hradec Králové, Karlovy Vary, Kladno, Mariánské Lázně, Pardubice, Teplice-Šanov, Ústí n. Labem a Zlín.
Mzdová oblast II.
Všechna ostatní místa.
§ 13
Závěrečná ustanovení.
1. Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. prosince 1945.
Tímto dnem pozbývají účinnosti
Tímto dnem pozbývají účinnosti
a) veškeré dosavadní pracovní a mzdové úpravy včetně všech dodatků, dohod a protokolů, které platí v závodech, podléhajících této vyhlášce.
b) všechny příslušné mzdové sazebníky (t. zv. tarifní řády) a podnikové úpravy platné v pohraničí.