Národní podniky.

Všeobecná ustanovení.

Představenstvo národního podniku.

Ředitel národního podniku.

Financování národních podniků.

Sociální, vzdělávací a podobné fondy.

Účtování národních podniků.

Podniková kontrola.

Zaměstnanci národních podniků.

Výzkumnictví.

(1) Národní podnik zřídí ministr průmyslu v dohodě s ministrem financí, na Slovensku též v dohodě s pověřenci pro průmysl a obchod a pro finance, z majetkové podstaty podniků znárodněných a dosavadních státních podniků ve znárodněných odvětvích. V těchto odvětvích může ministr průmyslu v dohodě s ministrem financí, na Slovensku též v dohodě s pověřenci pro průmysl a obchod a pro finance, zříditi nové národní podniky. Národní podnik výrobního zaměření může býti také zřízen z majetkových podstat, kterých Československý stát nabyl nebo nabude konfiskací nebo jiným způsobem; takové majetkové podstaty mohou býti též začleněny do kteréhokoliv národního podniku.

(2) Národnímu podniku určí ministr průmyslu, na Slovensku v dohodě s pověřencem pro průmysl a obchod, znění firmy, předmět podnikání, jeho sídlo a počet členů představenstva (náhradníků); změny schvaluje rovněž ministr průmyslu, na Slovensku v dohodě s pověřencem pro průmysl a obchod.

(3) Zřízení národního podniku, znění firmy, předmět podnikání a jeho sídlo se vyhlásí v Úředním listě republiky Československé a v Úradnom vestníku zároveň s určením dne, ke kterému národní podnik převezme majetek jemu připadající. Stejně se vyhlašují změny firmy, předmětu podnikání a sídla národního podniku.

(1) Národní podniky jsou majetkem státu ve smyslu ustanovení dekretu presidenta republiky č. 100/1945 Sb. Mají postavení samostatných právnických osob. Platí pro ně ustanovení o obchodnících plného práva, s hlediska daňového předpisy o podnicích veřejně účtujících, podléhají poplatkové povinnosti podle poplatkového zákona (poplatkových pravidel) s jeho změnami a doplňky a platí od svého zřízení poplatkový ekvivalent podle § 1, odst. 2, písm. a) zákona ze dne 9. dubna 1938, č. 76 Sb., o poplatkovém ekvivalentu.

(2) Národní podniky buďtež vedeny zásadami obchodního podnikání. Stát neručí za jejich závazky.

(1) Národní podnik jest povinen užívati ve firmě označení „národní podnik“ a to v nezkráceném znění.

(2) Národní podnik se zapisuje jako firma kupce jednotlivce do rejstříku u krajského soudu vykonávajícího pravomoc ve věcech obchodních, v jehož obvodu má podnik své sídlo; má-li podnik odštěpný (vedlejší) závod, budiž také oznámen k zápisu do rejstříku u krajského soudu vykonávajícího pravomoc ve věcech obchodních, v jehož obvodu jest tento závod.

(3) V ohlášce k zápisu do rejstříku, k níž jest připojiti ověřený opis listiny, jíž byl národní podnik zřízen, sdělí národní podnik soudu:

b) firmu a sídlo podniku,

a) data opatření, jímž byl podnik zřízen,

c) předmět podnikání,

d) způsob zastupování podniku a znamenání jeho firmy.

(4) Ustanovení odstavce 2 a 3 platí přiměřeně také pro ohlašování změn těchto skutečností k zápisu do obchodního rejstříku.

(1) Správa národního podniku přísluší představenstvu v čele s ředitelem, který mu předsedá.

(2) Představenstvo se skládá kromě ředitele (náměstka) nejméně ze tří a nejvýše z devíti, jde-li o národní podnik průmyslového odvětví hornického, kovodělného nebo strojírenského, nejvýše ze dvanácti členů a téhož počtu náhradníků.

(3) Osazenstvo národního podniku zvolí jednu třetinu členů představenstva (náhradníků) ze zaměstnanců podniku, kteří mají odborné vědomosti a zkušenosti. Zbývající dvě třetiny členů představenstva (náhradníků) jmenuje ústřední orgán, na Slovensku oblastní orgán, po slyšení příslušného zemského svazku územní samosprávy a ústřední zájmové organisace průmyslu, kterou jest až do vybudování nové organisace průmyslu Ústřední svaz průmyslu, na Slovensku Ústřední sdružení slovenského průmyslu.

(4) Volbu i jmenování členů představenstva a náhradníků potvrzuje ministr průmyslu, na Slovensku v dohodě s pověřencem pro průmysl a obchod; potvrzení může býti kdykoliv odvoláno.

(1) Členem (náhradníkem) představenstva národního podniku může býti toliko svéprávný československý státní občan, který má na území republiky Československé své řádné bydliště; musí míti odborné vědomosti a zkušenosti.

(2) Za člena (náhradníka) představenstva nemůže býti zvolen ani jmenován:

a) kdo upadl v konkurs, pokud konkursní řízení trvá, jakož i ten, na jehož žádost se provádí řízení vyrovnací, pokud nebylo prohlášeno za skončené;

b) kdo byl pravomocným rozsudkem odsouzen pro čin, pro který podle platných ustanovení nastává ztráta práva volebního do obcí, po dobu této ztráty;

c) příbuzní ředitele (náměstka) národního podniku v řadě přímé, jeho sourozenec a manžel, jakož i osoby sešvagřené s ním v témže stupni;

e) člen (náhradník) představenstva nebo zaměstnanec nadřízeného nebo dozorčího orgánu. Výjimku může povoliti ministr průmyslu, na Slovensku v dohodě s pověřencem pro průmysl a obchod;

d) člen (náhradník) závodního zastupitelstva téhož národního podniku;

f) kdo provozuje jiný výdělečný podnik nebo vykonává funkci nebo činnost, které jsou v rozporu se zájmy národního podniku nebo jeho ústředního (oblastního) orgánu.

(3) Členství v představenstvu (náhradnictví) zaniká:

a) odpadnou-li předpoklady uvedené v odstavci 1;

b) nastane-li některá ze skutečností uvedených v odstavci 2;

c) jestliže volený člen představenstva (náhradník) přestane býti zaměstnancem národního podniku;

f) úmrtím.

d) bylo-li potvrzení podle § 4, odst. 4 odvoláno;

e) vystoupí-li člen představenstva během funkčního období;

(4) Člen představenstva (náhradník) nemůže vykonávati svůj úřad, pokud trvá vyšetřování pro čin, uvedený v odstavci 2, písm. b).

(5) O tom, zda nastaly skutečnosti podle odstavce 3, písmeno a) a b) rozhoduje ministr průmyslu, na Slovensku v dohodě s pověřencem pro průmysl a obchod.

(1) Volba jedné třetiny členů představenstva (náhradníků) se koná podle zásad platných pro volby do závodních rad (§ 7 dekretu ze dne 24. října 1945, č. 104 Sb., o závodních a podnikových radách).

(2) Přípravy k volbám a volbu jest vykonati tak, aby provoz podniku neutrpěl poruchu nebo hospodářskou újmu. Volba členů představenstva a náhradníků budiž zpravidla konána zároveň s volbou do závodních rad.

(3) Volbu členů představenstva a náhradníků na dobu do prvé volby do závodních rad podle dekretu č. 104/1945 Sb. vykoná podniková rada. Není-li podnikové rady, vykonají volbu všichni členové závodních rad téhož národního podniku za předsednictví nejstaršího člena závodních rad. Kandidáti, kteří při této volbě na sebe soustředili největší počet hlasů, jsou zvoleni za členy představenstva; počtem hlasů jim nejbližší jsou zvoleni za náhradníky.

(1) Členové představenstva (náhradníci) vykonají řediteli slib, že budou svědomitě plniti své povinnosti v souladu se zájmy státu.

(2) Funkční období představenstva trvá tři roky; jeho počátek stanoví ministr průmyslu, na Slovensku v dohodě s pověřencem pro průmysl a obchod.

(3) Vystoupí-li člen představenstva během funkčního období, nebo zaniklo-li jeho členství jiným způsobem, nastoupí zaň do příští volby nebo jmenování náhradník.

(4) Členům představenstva přísluší náhrada nákladů spojených s výkonem funkce a může jim býti přiznána odměna za zvláštní práce, které přesahují rámec běžné činnosti představenstva.

(5) O ochraně pracovního (služebního) poměru člena představenstva (náhradníka) z řad zaměstnanců národního podniku platí ustanovení § 13 dekretu presidenta republiky ze dne 24. října 1945, č. 104 Sb., o závodních a podnikových radách, přiměřeně.

2. rozhodovati o osobních věcech ředitele, vyplývajících ze služebního poměru, pokud nejsou vyhrazeny ústřednímu (oblastnímu) orgánu;

3. udělovati a odvolávati prokuru nebo obchodní plnou moc;

1. projednávati a schvalovati zprávu ředitele o činnosti;

9. jednati o koupi, zcizování a zatížení nemovitostí a podávati příslušné návrhy ústřednímu (oblastnímu) orgánu;

11. rozhodovati o odměnách zaměstnanců za mimořádné pracovní výkony (§ 29) nebo návrhy na zdokonalení nebo zhospodárnění provozu a pod. (§ 30), pokud převyšují čtvrtletní mzdu (plat) zaměstnance;

4. navrhovati ústřednímu (oblastnímu) orgánu změnu předmětu podnikání;

5. navrhovati ústřednímu (oblastnímu) orgánu rozdělení národního podniku, sloučení s jiným národním podnikem, nebo změny v učlenění národních podniků;

6. podávati ústřednímu (oblastnímu) orgánu návrhy programových investic, to jest investic, kterými se podstatně rozšiřuje nebo zdokonaluje dosavadní výroba nebo zavádí výroba nová;

7. schvalovati rozpočty běžných investic;

8. podávati ústřednímu (oblastnímu) orgánu návrh roční závěrky a návrh na rozdělení čistého zisku, po případě na úhradu ztráty;

12. schvalovati vydání a jednání, která nesouvisí přímo s provozem.

10. rozhodovati o ustanovení právního zástupce, o zahájení a vedení rozepří, je-li hodnota předmětu sporu vyšší než 5,000.000 Kčs, o smírech v těchto rozepřích, o návrhu na zahájení řízení vyrovnacího;

(1) Představenstvo národního podniku vyřizuje věci své působnosti usnesením, které se zpravidla děje ve schůzi. Schůzi svolává podle potřeby - nejméně jednou měsíčně - ředitel národního podniku, který jí předsedá. Žádá-li o to alespoň třetina členů představenstva, musí ji ředitel svolati tak, aby se mohla do týdne konati. Usnesení představenstva vykonává ředitel.

(2) Ke schůzi musí býti včas pozváni všichni členové představenstva. Nemůže-li se některý člen jednání představenstva zúčastniti, je povinen o tom zpraviti ředitele, který povolá příslušného náhradníka. Pozvání, v němž zároveň budiž uveden předmět, čas a místo jednání, může býti písemné, nebo ústní.

(3) Představenstvo je způsobilé se usnášeti, je-li přítomna alespoň polovina všech jeho členů i s ředitelem. K platnosti usnesení je třeba nadpoloviční většiny hlasů přítomných členů. Ředitel hlasuje poslední, při rovnosti hlasů rozhoduje ředitel.

(4) Ministr průmyslu může v dohodě s pověřencem pro průmysl a obchod vydati jednací řád pro jednání představenstva.

(1) K schůzi představenstva může ředitel přizvati odborné zaměstnance podniku nebo jiné odborné poradce, kteří nehlasují.

(2) O schůzích představenstva budiž sepsán výstižný zápis, v němž buďtež zapsána jména přítomných a všechna učiněná usnesení. Každý člen představenstva jest oprávněn žádati, aby bylo zapsáno jeho mínění, odchylné od usnesení. Zápis podepisuje kromě zapisovatele ředitel a jeden člen představenstva; tohoto člena představenstva a zapisovatele určí představenstvo. Členové představenstva a jejich náhradníci mohou v podniku kdykoliv nahlédnouti do zápisu.

(1) Ředitele (náměstky) národního podniku jmenuje a odvolává se schválením ministra průmyslu představenstvo ústředního orgánu po slyšení Ústřední rady odborů, příslušných ústředních zájmových organisací průmyslu a podle povahy průmyslového odvětví i jiných odborových organisací a institucí. Na Slovensku ředitele národního podniku (náměstka) jmenuje a odvolává se schválením pověřence pro průmysl a obchod představenstvo oblastního orgánu po slyšení Ústředí odborových svazů Slovenska a příslušné zájmové organisace průmyslu a podle povahy průmyslového odvětví i jiných odborných organisací a institucí. Je-li v národním podniku několik náměstků, musí býti jeden z nich ustanoven z řad jeho zaměstnanců.

(2) Ředitelem (náměstkem) může býti toliko svéprávný československý státní občan, který má na území republiky Československé své řádné bydliště; musí míti odborné vědomosti a zkušenosti. Ustanovení § 5, odst. 2 a 3 platí přiměřeně.

(3) Ředitel (náměstek) nesmí vykonávati zaměstnání, funkci nebo činnost, která jest v rozporu se zájmy národního podniku.

(4) Ředitel (náměstek) vykoná ministru průmyslu slib, že bude svědomitě plniti své povinnosti. Na Slovensku vykoná ředitel národního podniku tento slib pověřenci pro průmysl a obchod.

(1) Ředitel národního podniku vede záležitosti běžného obchodního i technického provozu národního podniku a činí všechna opatření a rozhodnutí ve správě podniku, pokud nejde o působnost vyhrazenou představenstvu nebo ústřednímu (oblastnímu) orgánu; je povinen dbáti zájmu národního podniku. Není-li představenstvo, nebo není-li schopno se usnášeti, nebo je-li nebezpečí v prodlení, přísluší řediteli, aby učinil příslušná opatření; je povinen podati o nich zprávu představenstvu v nejbližší jeho schůzi.

(2) Ředitel vykonává usnesení představenstva. Má-li však za to, že usnesení představenstva je na újmu zájmů národního podniku, zastaví je a podá o tom ihned zprávu představenstvu a příslušným nadřízeným orgánům. Nadřízený orgán musí o věci rozhodnout s urychlením.

(1) Ředitel (náměstek) zastupuje národní podnik navenek, jest zmocněn ke všem soudním i mimosoudním úkonům a právním jednáním, která souvisí s provozováním národního podniku. Omezení zmocnění stanoveného předpisy tohoto nařízení nemá vůči třetím osobám právního účinku.

(2) Národní podnik ohlásí svého ředitele (náměstka) k zápisu do rejstříku. Ředitel (náměstek) má učiniti svůj podpis před obchodním soudem nebo podati svůj podpis v ověřené formě. Za podnik se podpisuje tak, že k vytištěnému nebo kýmkoliv napsanému zákonnému označení podniku připojí ředitel (náměstek) svůj podpis.

(1) Při zřízení národního podniku jest jeho kmenovým jměním čistá hodnota majetkové podstaty, kterou stát na národní podnik převede.

(2) Nedostačuje-li kmenové jmění k plnění úkolů národního podniku, může být zvýšeno buď vkladem v hotovosti nebo přínosem jiných hodnot.

(3) Kmenové jmění může býti sníženo buď použitím k odepsání bilančních ztrát nebo odvodem jeho částí způsobem uvedeným v § 23, č. 1, písm. b), přesahuje-li výše kmenového jmění natrvalo míru potřebnou k plnění úkolů národního podniku.

(4) Návrhy na zvýšení nebo snížení kmenového jmění podává ústřední orgán; o návrzích rozhodne ministr průmyslu, na Slovensku v dohodě s pověřencem pro průmysl a obchod.

(5) Kmenové jmění může býti mimo to souvztažně sníženo a zvýšeno při majetkových převodech mezi jednotlivými národními podniky. Jde-li o národní podniky podřízené témuž ústřednímu (oblastnímu) orgánu, schvaluje takovéto změny ústřední (oblastní) orgán, jinak ministr průmyslu, na Slovensku v dohodě s pověřencem pro průmysl a obchod.

(1) Úhrada programových investic (§ 8, č. 6) budiž zpravidla spjata se zvýšením kmenového jmění národního podniku.

(2) Ostatní investice hradí podnik ze svých běžných prostředků.

(1) Potřebný kapitál nad výši danou kmenovým jměním a reservním fondem si národní podnik opatřuje úvěrem. Jde-li o úvěr dlouhodobý, je třeba souhlasu ústředního (oblastního) orgánu.

(2) Podnik musí dbáti, aby oběžný kapitál byl udržován v přiměřené výši a pohotovosti se zřetelem k hospodárnosti a k potřebám financování provozu.

a) závodní (podnikové) radě se přidělí 10% (§ 24 dekretu presidenta republiky č. 104/1945 Sb.),

1. Až do výše zisku předpokládaného (rozpočteného) podle hospodářského plánu:

(1) Čistý zisk národního podniku se rozdělí takto:

c) zbytek se poukazuje vyrovnávacímu účtu.

2. Část zisku, která přesahuje výši zisku předpokládaného (rozpočteného) podle hospodářského plánu:

c) zbytek se poukazuje vyrovnávacímu účtu.

a) závodní (podnikové) radě se přidělí 30% (§ 24 dekretu presidenta republiky č. 104/1945 Sb.),

(2) Do té doby, než bude podniku uloženo hospodařiti podle schváleného hospodářského plánu, a pokud odvodem podle § 23, č. 2, písm. c) nebude kryta náhradová služba Fondu znárodněného hospodářství, rozděluje se čistý zisk podle ustanovení odstavce 1, č. 1.

(3) Zbytky čistého zisku podle odstavce 1, č. 1, písm. c) a č. 2, písm. c), se odvádějí nejpozději do 14 dnů po schválení rozdělení zisku na vyrovnávací účet vedený u ministerstva financí. O použití částek vedených na tomto účtu rozhoduje vláda.

2. na jeho vrub:

1. V jeho prospěch:

b) odvody plynoucí ze snížení kmenového jmění národního podniku (§ 17, odst. 3); těchto částek je použíti k programovým investicím v jiném národním podniku,

c) likvidační přebytky zrušených národních podniků,

b) částky poukázané národním podnikům k úhradě jejich bilančních ztrát, schválené ministrem průmyslu v dohodě s ministrem financí,

c) odvod Fondu znárodněného hospodářství k úrokování a k umořování cenných papírů tímto fondem vydaných k poskytnutí náhrady za znárodněný majetek, a co do zbytku

d) odvod do státní pokladny.

a) poukazy národním podnikům k úhradě programových investic, schválené ministrem průmyslu v dohodě s ministrem financí, po té

a) odvody z čistého zisku podle § 21,

(1) Majetek přidělený národnímu podniku s určením pro sociální, vzdělávací a podobné účely nesmí býti odňat svému určení. Pokud takový majetek tvoří jako sociální, vzdělávací nebo podobný fond samostatnou podstatu, platí o něm dosavadní předpisy. O přechodu zařízení, určených k blahu zaměstnanců, která byla zřízena přede dnem 27. října 1945, na závodní radu závodu, jehož zaměstnancům slouží, a o jmění revírních rad v hornictví platí ustanovení § 38 dekretu presidenta republiky č. 104/1945 Sb.

(2) K úhradě nákladů na provádění výcviku k povolání (výchovy odborných dělníků) a na vybavení příslušných zařízení (učebných závodů a škol) vytvoří se fondy, spravované ústředními (oblastními) orgány; fondy nabudou prostředků potřebných k plnění svých úkolů z příspěvků národních podniků nebo i z jiných zdrojů.

(1) Národní podniky jsou povinny až do vydání jednotných směrnic pro průmyslové početnictví vésti účetní knihy a záznamy podle zásad řádného podvojného účetnictví.

(2) Obchodní rok národního podniku se pravidelně kryje s rokem kalendářním. Ministr průmyslu, na Slovensku v dohodě s pověřencem pro průmysl a obchod, může pro jednotlivá odvětví stanoviti odchylky.

(3) Účetní závěrky buďtež sestaveny a předloženy nadřízeným orgánům ve lhůtách určených ústředním orgánem.

(1) Za návrhy, kterými bylo dosaženo zdokonalení nebo zhospodárnění provozu, výrobního postupu nebo odbytu výrobků podniku, lze uděliti v mezích platných předpisů odměnu zaměstnanci, který je původcem návrhu.

(2) Návrh budiž odborně přezkoumán, i když původce nepřipojil početní rozbor. Výsledek zkoumání se sdělí původci a závodnímu zastupitelstvu.

(3) Při stanovení výše odměny se přihlíží k míře hospodářského prospěchu z přijatého návrhu.