(1) Ředitel národního podniku vede záležitosti běžného obchodního i technického provozu národního podniku a činí všechna opatření a rozhodnutí ve správě podniku, pokud nejde o působnost vyhrazenou představenstvu nebo ústřednímu (oblastnímu) orgánu; je povinen dbáti zájmu národního podniku. Není-li představenstvo, nebo není-li schopno se usnášeti, nebo je-li nebezpečí v prodlení, přísluší řediteli, aby učinil příslušná opatření; je povinen podati o nich zprávu představenstvu v nejbližší jeho schůzi.