(1) Ředitel národního podniku vede záležitosti běžného obchodního i technického provozu národního podniku a činí všechna opatření a rozhodnutí ve správě podniku, pokud nejde o působnost vyhrazenou představenstvu nebo ústřednímu (oblastnímu) orgánu; je povinen dbáti zájmu národního podniku. Není-li představenstvo, nebo není-li schopno se usnášeti, nebo je-li nebezpečí v prodlení, přísluší řediteli, aby učinil příslušná opatření; je povinen podati o nich zprávu představenstvu v nejbližší jeho schůzi.

(2) Ředitel vykonává usnesení představenstva. Má-li však za to, že usnesení představenstva je na újmu zájmů národního podniku, zastaví je a podá o tom ihned zprávu představenstvu a příslušným nadřízeným orgánům. Nadřízený orgán musí o věci rozhodnout s urychlením.