(1) Přípravný materiál.

(2) Surovina.

(3) Odpadový materiál.

(4) Polotovary.

(5) Ostatní kovové výrobky.
Všechny výrobky, které bez ohledu na stupeň zpracování nelze již považovati za polotovary, jsou ostatní kovové výrobky.

1. Za přípravný materiál se považují látky, které obsahují kovy ve formě a složení, v nichž je nelze technicky bezprostředně použíti, a jež se hodí k hutní, elektrolytické nebo chemické výrobě kovů v nich obsažených. Dále chemické látky, které slouží podle svých všeobecných vlastností k výrobě kovů, a výrobní zůstatky výrobního postupu v průmyslu hutním a jiných průmyslových odvětví, pokud obsahují kovy, na př.: popely, strusky, výškrabky, kaly, výpalky, okuje a jiné.

2. Materiál, který při výrobě odpadá a jehož lze použiti bez předchozího hutnického zpracování nebo rafinace přímo k dalšímu zpracování, na př. odlévání, legování, není přípravný materiál, nýbrž odpadový materiál, i když je označován výrazem obvyklým pro přípravný materiál (výškrabky, zůstatky a pod.). Kovové odpady, na př. slévárenské zbytky, jest mechanickým způsobem odděliti od skutečného přípravného materiálu. Materiál, který se musí podrobiti dalšímu zpracování, aby byl technicky upotřebitelný, není přípravný materiál, nýbrž surovina, na př. měděné anody, vsázkový materiál. Naproti tomu cenemtová měď a t. zv. černá měď je přípravný materiál.

1. Pojem suroviny vyplývá ze všeobecně obvyklého tvaru výrobku závodů vyrábějících kovy, t. j. v obchodě obvyklého základního tvaru vhodného k dalšímu zpracování v závodech prvního stupně. Jakost nebo jiné vlastnosti v obchodě obvyklé nejsou pro posouzení rozhodující. Jako tvary suroviny přicházejí především v úvahu: housky, bloky, ingoty k válení, lisování a kování, katody, kostky, pruty, zrna (granálie), krupice a pod.

2. Přechodné tvary mezi surovinou a polotovarem, ploštiny, vývalky, čepy k lisování a pod. považují se rovněž za surovinu.

3. Pájky třídy kovů 343 všech druhů, tvarů a složení považují se za surovinu, i když přicházejí ve tvarech běžných pro polotovary nebo ostatní kovový výrobek, na př. bloky, desky, pásy, folie, tyčinky, dráty, duté dráty s tavidlem, zrna, prášek a pod.

4. Niklový prášek, zinkový prach a tvrdý zinek považují se za surovinu.

1. Za odpadový materiál se považují výrobní odpady, t. j. kovový materiál, který odpadá při opracování nebo zpracování kovů nebo kovových výrobků jako třísky, konce trubek a tyčí, odpady plechů, drátů, zmetky a pod., a staré kovy, t. j. kovy ve tvaru opotřebených, poškozených nebo nepotřebných předmětů, jakož i kovy, které byly získány demontáží nebo šrotováním. Kovy, které odpadají při výrobě určitých výrobků, považují se za odpadový materiál, i když náhodně mají tvar rozhodující pro surovinu.

2. Veškeré odpady zinku (nikoliv slitin zinku) považují se za odpadový materiál třídy kovů 375 (ostatní zinek), i když pocházejí z výrobků, které jsou vyrobeny z jemného zinku třídy kovů 374.

1. Polotovary jsou výrobky, které mechanickým zpracováním, opracováním nebo odléváním suroviny nebo odpadového materiálu nabyly tvaru, který jest podstatně odlišný od suroviny a odpadového materiálu. Není rozhodující, zda zpracování se skládá z jednoho nebo více pracovních postupů, a zda rozložení v jednotlivé stupně, po případě opětovné použití výrobního způsobu děje se v jednom nebo různých závodech. Teprve dalším zpracováním podstatně jiným pracovním způsobem, které vede k podstatné změně tvaru nebo podstaty, ztrácí polotovar svou příslušnost k dosavadní skupině materiálu.

a) odlitky všech způsobů odlévání v surovém a předpracovaném stavu,

2. Polotovary jsou zejména:

c) části lisované v zápustkách v surovém a předpracovaném stavu,

b) plechy, pásy, kotouče, trubky, profily, tyče, dráty, lana, folie, kovová vlna, kovový prášek (nikoliv niklový prášek) a pod.,

d) výkovky, dna a pod.

3. Podstatu polotovarů nemění postupy zpracování jako: odstranění švů a nálitků u odlitků, děrování, sváření rour, stříhání nebo vyrážení plechů, vysekávání kotoučů nebo jiných tvarů z plechu, rýhování plechů, upichování, řezání, výroba lan a pramenů z drátů, ohýbání tyčí nebo plechů a pod.

4. Sdružené výrobky z kovů, u nichž polotovar jako jádrová vrstva spojen je s vrstvou jiného kovu, považují se za polotovary třídy kovů, do které patří jádrová vrstva. Kovem plátovaný železný materiál nespadá pod pojem stanovený pro polotovar.

5. Za polotovary nepovažují se výrobky, které povstaly mechanickým, elektrolytickým nebo chemickým spojením kovů s jinými látkami, na př. isolované dráty, potištěné nebo lakované folie, výrobky ze železa, dřeva a pod. s povlakem kovů a pod., nebo které jsou spojeny nebo sestaveny s jinak přizpůsobenými výrobky nebo i s polotovary jiné třídy kovů.

6. O zařadění výrobků do skupiny polotovarů rozhoduje tvar a stupeň zpracování, nikoliv účel použití.