689/1946 Sb.

Vyhláška ministra průmyslu a ministra vnitřního obchodu o hospodaření s kovy a kovovými výrobky.

Poslední dostupné znění: 1947-03-11 – 1947-07-01 · 3 znění v historii →

Díl 1

§ 1

Kovy a slitiny kovů.

(1) Kovy a slitiny kovů, na něž se vztahuje tato vyhláška, zařaďují se do tříd kovů podle přílohy č. 1 této vyhlášky.
(2) Ustanovení této vyhlášky vztahují se tudíž, toliko na určité kovy a slitiny kovů. Nepatří mezi ně železo, zlato, stříbro a platina a slitiny kovů s drahými kovy (odst. 9).
(3) Kovy a slitiny kovů podle přílohy č. 1 dělí se na:
1. lehké kovy: hliník, hořčík a slitiny hliníku a hořčíku,
2. pájky: měkké pájky, tvrdé pájky, nikoliv však mosazný drát, pájky pro lehké kovy a ostatní pájky,
3. těžké kovy: měď, olovo, zinek, cín, nikl a slitiny těchto kovů,
4. ostatní kovy: kadmium, kobalt a slitiny těchto kovů, antimon, rtuť, chrom, molybden, wolfram, mangan, berylium a vizmut.
(4) Slitina kovu, pro kterou není uvedena zvláštní třída kovů, patří do třídy slitiny toho kovu, který podle váhy převažuje ve složení slitiny. Pokud u jednotlivých kovů nejsou uvedeny třídy slitin kovů, patří slitiny kovů do třídy základního kovu. Samostatná třída pro slitinu kovu byla použita toliko u těch kovů, jichž slitiny tvoří zvláštní skupinu.
(5) Mezi slitiny kovů podle zařadění do tříd kovů (příloha č. 1) patří též slitiny kovů se železem. Z těchto slitin jsou vyňaty ferroslitiny, t. j. takové slitiny kovů se železem, jichž se používá jako legovacího materiálu k zušlechtění oceli nebo litiny.
(6) Příměsky a doplňky, které nelze považovati za podstatné součásti slitiny, jakož i znečištění kovů nemají vlivu na zařadění slitiny do třídy kovů.
(7) Vysvětlivky k zařadění kovů a slitin kovů do příslušných tříd kovů jsou uvedeny v příloze č. 2 této vyhlášky.*)
(8) Označení tříd kovů děje se stručným slovním údajem kovu nebo slitiny kovu. Pro jednotlivé třídy kovů jsou stanovena čísla tříd kovů a zkratky.
(9) Slitiny kovů s drahými kovy považují se za slitiny drahých kovů a to bez ohledu na výši obsahu drahého kovu. Výjimkou jest slitina kovu se stříbrem do obsahu 8%. Náhodná přítomnost drahého kovu v kovech nebo slitinách kovů nečiní z těchto slitin slitiny drahých kovů.

§ 2

Skupiny materiálu.

(1) Kovy a slitiny kovů zařaďují se v každé třídě kovů do těchto skupin, materiálu:
1. přípravný materiál, t. j. výchozí látky pro výrobu kovů, zvláště rudy, meziprodukty hutního průmyslu, popely, výškrabky a jiné výrobní zůstatky, jakož i kovem plátované železné a ocelové odpady,
2. surovina, t. j. kovy vyrobené v hutích, závodech rafinačních, elektrolyse a tavírnách kovů ve všech v obchodě obvyklých základních tvarech, vhodné k prvnímu opracování nebo zpracování,
3. odpadový materiál, t. j. staré kovy a kovové výrobní odpady, vzniklé při zpracování nebo odlévání včetně zmetků,
4. polotovary, t. j. výrobky z kovů, které byly vyrobeny ze suroviny nebo z odpadového materiálu mechanickým (strojovým nebo ručním) výrobním postupem nebo odléváním,
5. ostatní kovové výrobky, t. j. všechny výrobky zhotovené zcela nebo zčásti z kovů, které se nepovažují za polotovary.
(2) Zařadění do skupin materiálu neplatí pro pájky všech druhů třídy kovů 343. Pájky se považují vždy za surovinu.

§ 3

Určení skupin materiálu.

(1) Přípravný materiál.
1. Za přípravný materiál se považují látky, které obsahují kovy ve formě a složení, v nichž je nelze technicky bezprostředně použíti, a jež se hodí k hutní, elektrolytické nebo chemické výrobě kovů v nich obsažených. Dále chemické látky, které slouží podle svých všeobecných vlastností k výrobě kovů, a výrobní zůstatky výrobního postupu v průmyslu hutním a jiných průmyslových odvětví, pokud obsahují kovy, na př.: popely, strusky, výškrabky, kaly, výpalky, okuje a jiné.
2. Materiál, který při výrobě odpadá a jehož lze použiti bez předchozího hutnického zpracování nebo rafinace přímo k dalšímu zpracování, na př. odlévání, legování, není přípravný materiál, nýbrž odpadový materiál, i když je označován výrazem obvyklým pro přípravný materiál (výškrabky, zůstatky a pod.). Kovové odpady, na př. slévárenské zbytky, jest mechanickým způsobem odděliti od skutečného přípravného materiálu. Materiál, který se musí podrobiti dalšímu zpracování, aby byl technicky upotřebitelný, není přípravný materiál, nýbrž surovina, na př. měděné anody, vsázkový materiál. Naproti tomu cenemtová měď a t. zv. černá měď je přípravný materiál.
(2) Surovina.
1. Pojem suroviny vyplývá ze všeobecně obvyklého tvaru výrobku závodů vyrábějících kovy, t. j. v obchodě obvyklého základního tvaru vhodného k dalšímu zpracování v závodech prvního stupně. Jakost nebo jiné vlastnosti v obchodě obvyklé nejsou pro posouzení rozhodující. Jako tvary suroviny přicházejí především v úvahu: housky, bloky, ingoty k válení, lisování a kování, katody, kostky, pruty, zrna (granálie), krupice a pod.
2. Přechodné tvary mezi surovinou a polotovarem, ploštiny, vývalky, čepy k lisování a pod. považují se rovněž za surovinu.
3. Pájky třídy kovů 343 všech druhů, tvarů a složení považují se za surovinu, i když přicházejí ve tvarech běžných pro polotovary nebo ostatní kovový výrobek, na př. bloky, desky, pásy, folie, tyčinky, dráty, duté dráty s tavidlem, zrna, prášek a pod.
4. Niklový prášek, zinkový prach a tvrdý zinek považují se za surovinu.
(3) Odpadový materiál.
1. Za odpadový materiál se považují výrobní odpady, t. j. kovový materiál, který odpadá při opracování nebo zpracování kovů nebo kovových výrobků jako třísky, konce trubek a tyčí, odpady plechů, drátů, zmetky a pod., a staré kovy, t. j. kovy ve tvaru opotřebených, poškozených nebo nepotřebných předmětů, jakož i kovy, které byly získány demontáží nebo šrotováním. Kovy, které odpadají při výrobě určitých výrobků, považují se za odpadový materiál, i když náhodně mají tvar rozhodující pro surovinu.
2. Veškeré odpady zinku (nikoliv slitin zinku) považují se za odpadový materiál třídy kovů 375 (ostatní zinek), i když pocházejí z výrobků, které jsou vyrobeny z jemného zinku třídy kovů 374.
(4) Polotovary.
1. Polotovary jsou výrobky, které mechanickým zpracováním, opracováním nebo odléváním suroviny nebo odpadového materiálu nabyly tvaru, který jest podstatně odlišný od suroviny a odpadového materiálu. Není rozhodující, zda zpracování se skládá z jednoho nebo více pracovních postupů, a zda rozložení v jednotlivé stupně, po případě opětovné použití výrobního způsobu děje se v jednom nebo různých závodech. Teprve dalším zpracováním podstatně jiným pracovním způsobem, které vede k podstatné změně tvaru nebo podstaty, ztrácí polotovar svou příslušnost k dosavadní skupině materiálu.
2. Polotovary jsou zejména:
c) části lisované v zápustkách v surovém a předpracovaném stavu,
a) odlitky všech způsobů odlévání v surovém a předpracovaném stavu,
b) plechy, pásy, kotouče, trubky, profily, tyče, dráty, lana, folie, kovová vlna, kovový prášek (nikoliv niklový prášek) a pod.,
d) výkovky, dna a pod.
3. Podstatu polotovarů nemění postupy zpracování jako: odstranění švů a nálitků u odlitků, děrování, sváření rour, stříhání nebo vyrážení plechů, vysekávání kotoučů nebo jiných tvarů z plechu, rýhování plechů, upichování, řezání, výroba lan a pramenů z drátů, ohýbání tyčí nebo plechů a pod.
4. Sdružené výrobky z kovů, u nichž polotovar jako jádrová vrstva spojen je s vrstvou jiného kovu, považují se za polotovary třídy kovů, do které patří jádrová vrstva. Kovem plátovaný železný materiál nespadá pod pojem stanovený pro polotovar.
5. Za polotovary nepovažují se výrobky, které povstaly mechanickým, elektrolytickým nebo chemickým spojením kovů s jinými látkami, na př. isolované dráty, potištěné nebo lakované folie, výrobky ze železa, dřeva a pod. s povlakem kovů a pod., nebo které jsou spojeny nebo sestaveny s jinak přizpůsobenými výrobky nebo i s polotovary jiné třídy kovů.
6. O zařadění výrobků do skupiny polotovarů rozhoduje tvar a stupeň zpracování, nikoliv účel použití.
(5) Ostatní kovové výrobky.
Všechny výrobky, které bez ohledu na stupeň zpracování nelze již považovati za polotovary, jsou ostatní kovové výrobky.

Díl 2

§ 4

Vedení skladních knih.

(1) Předpisy o vedení skladních knih se týkají:
a) všech podniků a závodů, osob fysických a právnických, jakož i úřadů, úřadoven a sdružení (v dalším jen „podniky"), které kovy a kovové výrobky získávají, zpracovávají, těmito obchodují, tyto uskladňují, jsou oprávněny jimi nakládati nebo mají je v úschově,
b) všech zásob kovů a kovových výrobků na území republiky Československé.
(2) Všichni v odstavci 1 uvedení jsou povinni vésti skladní knihy o kovech. Tato povinnost se vztahuje u všech tříd kovů na přípravný materiál, surovinu, odpadový materiál a polotovary.
(3) Povinnosti vedení skladních knih nepodléhají:
a) osoby a podniky, které kovy a kovové výrobky ani po živnostensku nezpracovávají ani s nimi po živnostensku neobchodují,
b) drobné podniky, které kovy a kovové výrobky zpracovávají nebo s nimi obchodují,
c) obchody s odpadky (starými kovy), pokud nedodávají odpadový materiál přímo zpracovateli,
pokud jejich zásoby v některé třídě kovů nepřevyšují hranici hlášení stavu zásob, uvedenou v příloze č. 1 této vyhlášky.
(4) Skladní knihy o kovech je možno vésti ve formě kartotéky, při čemž pro jednotlivé třídy kovů a v každé třídě kovů pro každou skupinu materiálu je užíti předepsaných listů skladní knihy (příloha č. 3 této vyhlášky).
(5) Údaje o pohybu zásob skladu mohou býti vedeny též v jiných knihách podniku, jsou-li rozlišeny alespoň podle tříd kovů a skupin materiálu.
(6) Každý list skladní knihy musí míti tyto údaje:
1. datum úkonu povinného zápisem,
2. stav zásob na počátku měsíce, po případě na počátku období hlášení,
3. přírůstky skladu z vlastního závodu (slévárny, válcovny, strojírny) a z cizích závodů (nákup - odběr) odděleně
a) z Čech, Moravy a Slezska,
c) z ciziny,
b) ze Slovenska,
4. úbytky skladu do vlastního závodu (slévárny, válcovny, strojírny) a do cizích závodů (prodej - dodávka) odděleně
a) do Čech, Moravy a Slezska,
c) do ciziny,
b) na Slovensko,
5. stav zásob na konci měsíce, po případě na konci období hlášení.
(7) Jednotlivé listy skladní, knihy uzavřou se na konci měsíce tak, že se v každém sloupci přírůstků a úbytků vyznačí součet záznamů učiněných během měsíce.
(8) Pokud předepsané záznamy o jednotlivých pohybech zásob skladu jsou řádně (t. j. úplně a tak, že je lze kdykoliv přezkoušeti) vedeny v knihách podniku (odst. 5), postačí, když se na listy skladní knihy zapíší měsíční součty.
(9) Na konci každého období, za které se podává ministerstvu průmyslu, na Slovensku pověřenectvu průmyslu a obchodu, hlášení stavu zásob, jest sloupce přírůstků a úbytků skladů uzavříti součtem záznamů o pohybu zásob během celého období hlášení a připojiti stav zásob na počátku a na konci období hlášení.
(10) Zásoba skladu a pohyb zásob každé skupiny materiálu v každé třídě kovů uvede se číslicí váhy. nikoliv počtem kusů a pod., a to vždy na jednom listu skladní knihy pro každou skupinu materiálu, po případě pro každý druh materiálu, pokud záznamy nejsou jinak vedeny v knihách podniku.*)
(11) Pokud nelze u přípravného nebo odpadového materiálu zjistiti obsah kovu přesně podle váhy, jest přípustný svědomitý odhad s ohledem na obvyklé průměrné složení materiálu. Pokud nelze, na př. u přípravného materiálu, provésti roztřídění materiálu podle jednotlivých tříd kovů, mohou býti zásoby a pohyby zásob uvedeny v třídě kovů, jejíž materiál převládá.
(12) Ve sloupci listu skladní knihy označeném „Poznámka“ jest uvésti původ materiálu, po případě účel jeho použití nebo odvolání na záznamy, obsahující tyto údaje.
(13) Ve skladní knize jest zaznamenati také takové odběry (nákupy) a dodávky (prodeje), které, aniž prošly skladem, přicházejí bezprostředně do závodu nebo závod bezprostředně opouštějí.*)
(14) Množství zařazená do výroby se zapíší ve skladní knize jako úbytek skladu do vlastního závodu. Tato množství nepočítají se tak dlouho k zásobám skladu povinným vedením skladních knih, pokud zůstávají pro další zpracování v pecích, strojích a přístrojích. Totéž platí pro odpadový materiál, jehož se ve vlastním závodě (slévárně nebo válcovně) znovu používá neprodleně, t. j. bezprostředně v pracovním oběhu následujícím po odpadu. Pokud materiál kterékoliv skupiny opouští výrobu, musí býti znovu připočten k zásobám skladu. K zásobám skladu, které se ve skladní knize znovu zapisují, patří též materiál, který jest při výrobním postupu, rozděleném na několik úseků, přechodně přijímán mezi jednotlivými úseky do meziskladů, lhostejno, zda takové přechodné uskladnění se děje ve zvláštním skladu, v dílně nebo na jiném místě.
(15) Odpadový materiál, který odpadá v prvním stupni zpracování ve vlastním závodě jako vratný materiál (na př. zbytky ve slévárně, odpady ve válcovně), zaznamenávají se na zvláštním listu skladní knihy odděleně od odpadového materiálu téže třídy kovů, který odpadá při dalším zpracování polotovarů (druhém a dalším stupni zpracování).
(16) Pro podniky vyrábějící kovy, t. j. hutě, rafinační závody a tavírny kovů, platí kromě výše uvedených předpisů pro vedení skladních knih ještě tato zvláštní ustanovení:
1. pokud se vyskytuje přípravný materiál a surovina zčásti jako vsázkový materiál zčásti jako výrobek závodu, vedou se pro každý druh materiálu oddělené listy skladní knihy v téže třídě kovů a skupině materiálu,**)
2. zpracování přípravného materiálu nebo suroviny jako mezistupeň výroby kovů v souvislém, výrobním procesu v témže závodě není třeba uváděti ve skladních knihách. Při tomto výrobním procesu zaznamená se ve skladních knihách pouze první vsázka a hotový výrobek závodu. Další zpracování výrobku závodu, i když slouží k další výrobě kovů v témže závodě, považuje se za nový samostatný pracovní proces a pohyb materiálu uvede se ve skladní knize.
(17) Všechny údaje o množství ve skladní knize uvedou se v plných kilogramech. V zápisech množství nesmí býti čárek ani teček k označení tisíců a zápisy nesmějí zníti neurčitě. Směrodatná je celková váha, nikoliv obsah kovu nebo váha součásti slitiny. Jen u přípravného materiálu udává se obsah kovu, nikoliv celková váha; u odpadového materiálu, který obsahuje kovy ve spojení s jinými hmotami, uvede se váha kovu nebo slitiny kovu, nikoliv celková váha.
(18) S hlediska vedení skladních knih není podstatné, zda závod má zásoby ve vlastní nebo cizí úschově, nebo zda závod má v úschově vlastní nebo i cizí zásoby. Za cizí zásoby se považují zásoby, jimiž není oprávněn disponovati uschovatel, nýbrž jiná osoba.
(19) Prostorově oddělené části podniku, závodu nebo pobočky podniku nebo závodu (v dalším jen „podniku") považují se za samostatné a ve vzájemném styku za cizí podniky a jsou povinny vésti samostatně skladní knihy. Zásoby v samostatných skladech lze sloučiti se zásobami podniku, jestliže v místě takového skladu podnik nic nevyrábí a také jinak materiál nespotřebovává.
(20) Skladní knihy není třeba vésti samostatně, pokud části podniku, v nichž se kovy skladují nebo zpracovávají, spolu prostorově souvisejí bez ohledu na to, zda tyto části jsou podnikem prvního nebo druhého stupně zpracování. Podnikem prvního stupně zpracováni je podnik, který zpracovává surovinu nebo odpadový materiál, podnikem druhého stupně zpracování je podnik, který zpracovává polotovar nebo jiný kovový výrobek. Podniky vyrábějící kovy, podniky kovy zpracovávající a obchody s kovy nesmějí vésti společné skladní knihy, i když jednotlivé podniky nejsou prostorově odděleny.

§ 5

Hlášení stavu zásob.
Osvobození od povinnosti hlášení stavu zásob přestává, jakmile v některé třídě kovů, byť i jen přechodně, zásoby překročí hranici hlášení bud’ pro přípravný materiál nebo pro surovinu a odpadový materiál dohromady nebo pro polotovary.

(1) Zásoby kovů a kovových výrobků, které podléhají povinnému zápisu do skladní knihy, nutno pravidelně hlásiti ministerstvu průmyslu, na Slovensku dvojmo pověřenectvu průmyslu a obchodu, podle stavu na konci každého kalendářního čtvrtletí (rozhodný den: 31. března, 30. června, 30. září, 31. prosince).
(2) Kromě pravidelných hlášení stavu zásob podle odstavce 1 mohou býti jednotlivým podnikům předepsána hlášení měsíční.
(3) Ministerstvo průmyslu, na Slovensku pověřenectvo průmyslu a obchodu, může v určitých případech naříditi podnikům zvláštní zjišťování a hlášení stavu zásob.
(4) Pro hlášení stavu zásob musí býti použito tiskopisů vydaných ministerstvem průmyslu, na Slovensku pověřenectvem průmyslu a obchodu. Údajům v hlášení stavu zásob musí odpovídati zápisy ve skladní knize. Opis hlášení zůstane v podniku.
(5) Pokud není předepsána zvláštní lhůta nebo den pro odevzdání hlášení stavu zásob, musí každé hlášení býti odevzdáno nejpozději do 5 dnů po skončení období, za které se hlášení činí.
(6) Hlášení stavu zásob předkládají:
a) podniky kovy zpracovávající (slévárny, válcovny, strojírny a pod.) pro materiál přípravný, odpadový, surovinu a polotovary, Pro hlášeni je předepsán tiskopis „Hlášení stavu zásob kovů pro podniky kovy zpracovávající", vzor KZ,
b) podniky kovy vyrábějící (hutě, závody rafinační, tavírny kovů a pod.) pro materiál přípravný, odpadový, surovinu — vsázkový materiál, surovinu — výrobky závodu. Pro hlášení je předepsán tiskopis „Hlášení stavu zásob kovů pro podniky kovy vyrábějící, vzor KV,
c) obchody s kovy a všichni ostatní pro materiál přípravný, odpadový, surovinu a polotovary. Hlášení podávají na tiskopise „Hlášení stavu zásob kovů pro podniky kovy zpracovávající" vzor KZ.
(7) Podniky uvedené v odstavci 6, písmeno a) a b), které podávají hlášení o zásobách polotovarů, vyplní podle zvláštních předpisů pro každou třídu kovů skladovaných polotovarů tiskopis pro hlášení druhů polotovarů „Hlášení stavu zásob polotovarů podle druhů", vzor KP. V tiskopise hlášení polotovarů podle druhů uvedou se číselně zásoby jednotlivých druhů polotovarů, na př.: odlitky všech způsobů odlévání, výkovky a výlisky, plechy, pásy, tyče, trubky, dráty a ostatní druhy (kotoučky, folie, kovová vlna, kovový prášek a jiné). Součet všech druhů polotovarů musí souhlasiti s množstvím polotovarů uvedených v příslušné třídě kovů hlášení stavu zásob polotovarů.
(8) Podkladem pro hlášení stavu zásob jsou stavy zásob a součty pohybů skladu uvedené ve skladní knize na konci každého období hlášení (čtvrtletně nebo měsíčně). Při vyplňování hlášení podle řádně vedené skladní knihy není třeba výpočtů.
(9) Povinnosti hlášení stavu zásob nepodléhají ti, u nichž výše vlastních a cizích zásob ve vlastní úschově trvale nepřekračuje v některé třídě kovů hranici hlášení stavu zásob podle přílohy č. 1 této vyhlášky. V každé třídě kovů platí hranice hlášení odděleně pro:
a) přípravný materiál,
b) surovinu a odpadový materiál dohromady,
c) polotovary.
(10) Kdo podle odstavce 9 nejsou povinni hlášením stavu zásob, vrátí ve lhůtě určené pro hlášení došlý je tiskopis hlášení stavu zásob s poznámkou, že hlášení odpadá a s prohlášením, které tuto poznámku vysvětluje.

Díl 3

ČÁST 1

§ 6

(1) Zakázky na dodávky kovů a kovových výrobků s výjimkou objednávek nekontingentovaných spotřebitelů (§ 29), případů stanovených v §§ 12, 15 a 30 této vyhlášky, slévárenských výrobků, exportních zakázek a některých zakázek předpisovaných hutím na základě dodávkových plánů, mohou býti udělovány, přijímány a vyřizovány jen tehdy, když je předáno oprávnění k odběru kovů a kovových výrobků. U slévárenských výrobků předává se potřebné oprávnění k odběru nejpozději při dodávce odlitků. U exportních zakázek může býti vyžadováno oprávnění k odběru kovů a kovových výrobků teprve tehdy, když je nutno objednat výrobky potřebné k vyřízení zakázky.
(2) Převáděti oprávnění k odběru bez udělení příslušné zakázky není přípustné.
(3) Předání suroviny a odpadového materiálu k zpracování nezprošťuje od povinnosti převésti oprávnění k odběru kovů a kovových výrobků na odebíraný výrobek. Výjimku činí ustanovení § 34 této vyhlášky.

§ 7

Oprávnění k odběru jsou stejná pro kovy (surovinu a odpadový materiál) a kovové výrobky (polotovary a ostatní kovové výrobky).

§ 8

Oprávnění k odběru kovů a kovových výrobků se převádějí:

b) převodkami na kovy.
a) poukazy na kovy,

§ 9

Nositelé kontingentů.

(1) Ministerstvo průmyslu stanoví po slyšení ministerstva Vnitřního obchodu a za šetření zásad, schválených v této věci usnesením vlády ze dne 20. prosince 1946, jímž se stanoví dílčí úkoly dvouletého hospodářského plánu v oboru průmyslu (list úřadu předsednictva vlády ze dne 21. prosince 1946, č. j. 2337/dův./46, bod 3), kontingenty pro kovy a kovové výrobky a přiděluje je nositelům kontingentů v příloze č. 4 této vyhlášky. Ministerstvu průmyslu přísluší dále právo zasahovati svými příkazy a pokyny do rozdělování kontingentů výrobcům jednotlivými hospodářskými organisacemi.
(2) Nositelé kontingentů, po případě jejich kontingentní úřadovny, mají účet kovů u účtárny železa a kovů ministerstva průmyslu.
(3) Nositelé kontingentů, po případě jejich kontingentní úřadovny, obdrží oprávnění k odběru kovů a kovových výrobků (kontingenty) poukazem na kovy na svůj účet kovů u účtárny železa a kovů.
(4) Kontingentními úřadovnami ve smyslu odstavce 2 jsou úřadovny, které nositelé kontingentů pověří se souhlasem ministerstva průmyslu disponovati svými účty kovů.

§ 10

Kontingenty.
Kontingenty se dělí na:

1. hlavní,
2. výrobní (plné, zvláštní a dílčí),
3. udržovací,
4. vývozní,
6. pro mimořádnou potřebu, pro přepracování, investiční a stavební.
5. pro zvláštní účely,

§ 11

Hlavní kontingenty.

(1) Nositelé hlavních kontingentů jsou uvedeni v seznamu nositelů kontingentů v příloze č. 4 této vyhlášky, bod 1 až 8.
(2) Z hlavních kontingentů se kryje veškerá potřeba kovů a kovových výrobků. Nositelé hlavních kontingentů mohou do výše kontingentů na svém účtu kovů udělovati zakázky předáním odpovídajících oprávnění k odběru kovů a kovových výrobků.
(3) Nositelé hlavních kontingentů neodevzdávají oprávnění k odběru kovů a kovových výrobků pro výrobky, které patří pod plné výrobní kontingenty, pro výrobky uvedené v § 16 a pro výrobky, jejichž potřebu je povinen krýti jiný nositel kontingentu.
(4) Z hlavních kontingentů se kryje i taková potřeba kovů a kovových výrobků, která
a) nastane zřízením nebo rozšířením podniku nositele hlavního kontingentu,
b) je nutná k opravám a udržování podniků, zařízení a přístrojů (nářadí) nositele hlavního kontingentu,
(5) U nositelů kontingentů, uvedených v seznamu nositelů kontingentů bod 4 až 8, vztahují se předchozí ustanovení na jejich členské podniky, po případě na podniky jim podřízené.

§ 12

Výrobní kontingenty.

(1) Ministerstvo průmyslu po dohodě s ministerstvem vnitřního obchodu přiděluje výrobní kontingenty příslušným nositelům kontingentů na jejich účet kovů u účtárny železa a kovů.
(2) Hospodářské organisace, na Slovensku pověřenectvo průmyslu a obchodu, rozdělují podnikům kovy zpracovávajícím a podnikům kovy spotřebujícím výrobní kontingenty (oprávnění k odběru kovů a kovových výrobků) za tím účelem, aby mohly určité výrobky dodávati bez převodu oprávnění k odběru kovů a kovových výrobků.
(3) Výrobní kontingenty se dělí na:
c) dílčí výrobní kontingenty, pokud výrobky z nich vyrobené mají býti dodávány pouze spotřebitelům nekontingentovaným bez předání oprávnění k odběru kovů a kovových výrobků.
b) zvláštní výrobní kontingenty, pokud výrobky z nich vyrobené mají býti dodávány všem spotřebitelům (kontingentovaným i nekontingentovaným) bez předání příslušného oprávnění k odběru kovů a kovových výrobků. Nestačí-li výrobci přidělené zvláštní výrobní kontingenty k vyřízení všech objednávek, jest oprávněn přijmouti od kontingentovaného objednavatele oprávnění k odběru kovů a kovových výrobků v té výši, v jaké se mu nedostává kontingentu kovů k vyřízení zakázky. Výrobky, na něž je výrobcům přidělován zvláštní výrobní kontingent, jsou uvedeny v příloze č. 5 bez označení hvězdičkou,
a) plné výrobní kontingenty, pokud výrobky z nich vyrobené mají býti dodávány všem spotřebitelům (kontingentovaným i nekontmgentovaným) bez předání příslušných oprávnění k odběru kovů a kovových výrobků. Výrobky, na něž je výrobcům přidělován plný výrobní kontingent, jsou v příloze č. 5 označeny hvězdičkou,
(4) Z výrobních kontingentů smějí se vyráběti jen takové výrobky, pro které výrobní kontingenty byly přiděleny.
(5) Z výrobních kontingentů se nehradí potřeba, pro kterou byl zřízen vývozní kontingent s výjimkou výrobků spadajících do plných výrobních kontingentů (odstavec 3, písm. a).
(6) Pro dodávky výrobků, které mají býti vyrobeny z plných výrobních kontingentů, nesmějí býti oprávnění k odběru ani vyžadována nebo přijímána ani nabízena nebo převáděna. Tento zákaz platí i tehdy, když příjmem nebo převodem dodatečných oprávnění k odběru mohla by se výroba zvětšiti nebo uspíšiti.
(7) K výrobě výrobků, pro které jsou udělovány dílčí výrobní kontingenty, obdrží výrobci od příslušného nositele kontingentu oprávnění k odběru pro dodávky výrobků takovým spotřebitelům, kteří nemohou, po případě nesmějí předávati oprávnění k odběru. Jsou to spotřebitelé, kteří nepřísluší k žádnému nositeli kontingentu, po případě nedostávají výrobní kontingenty.
(8) Výrobky, pro které jsou přidělovány plné a zvláštní výrobní kontingenty železa a kovů, jsou patrny z přílohy č. 5 této vyhlášky.
(9) Nositelé výrobních kontingentů, na Slovensku pověřenectvo průmyslu a obchodu, dohlížejí, aby podniky plnily pokyny ministerstva průmyslu pro dodávky výrobků, které se mají vyráběti z výrobních kontingentů.

§ 13

Udržovací kontingenty.

(1) Nositelé udržovacích kontingentů jsou uvedeni v seznamu nositelů kontingentů v příloze č. 4 této vyhlášky, bod 4, 9, 10 a 11.
(2) Udržovací potřeba členských podniků nositelů udržovacích kontingentů kryje se ze základního udržovacího kontingentu. Jeho výši stanoví příslušný nositel kontingentu podle průměrné dosavadní potřeby kovů a kovových výrobků pro udržování a opravy vlastních provozních prostředků a zařízení podniků. Podnik je oprávněn takto stanovený základní udržovací kontingent připsati si k dobru ve svém účetnictví o kovech na počátku každého čtvrtletí bez ohledu na to, byl-li tento udržovací kontingent v předchozím čtvrtletí vyčerpán či nikoliv. Nevyužitý základní udržovací kontingent z předcházejícího čtvrtletí nepropadá, nýbrž se převádí do dalšího čtvrtletí a připočítává se k novému udržovacímu kontingentu. Nestačí-li podniku základní udržovací kontingent pro krytí větší potřeby udržovací, zažádá si podnik u příslušného nositele kontingentu normálním způsobem o příděl potřebného kontingentu. Klesne-li běžná udržovací potřeba podniku trvale pod množství stanovené základním udržovacím kontingentem, je podnik povinen požádati svého nositele kontingentu o snížení základního udržovacího kontingentu. Převáděti z předchozího čtvrtletí na příští aktivní saldo udržovacího kontingentu vyšší než je výměr základního udržovacího kontingentu, aniž by žádost uvedená v předchozí větě byla prokazatelně podána, není přípustné.
(3) Ustanovení odstavce 2 se nevztahuje na podniky na Slovensku. Těmto podnikům stanoví pověřenectvo průmyslu a obchodu udržovací kontingenty na základě samostatných žádostí.
(4) Z udržovacích kontingentů se hradí veškerá potřeba kovů a kovových výrobků pro udržování, opravy a obnovování závodů.
(5) Z udržovacích kontingentů se nehradí potřeba hotových kovových výrobků, k jejichž výrobě je určen plný výrobní kontingent.
(6) Oprávnění k odběru, získaná pro udržovací potřebu, nesmějí podniky používati k jinému účelu a zapisují se na zvláštním účtu kovů. Převáděti oprávnění k odběru kovů a kovových výrobků z udržovacího účtu kovů na jiné účty kovů není dovoleno.

§ 14

Vývozní kontingenty.

(1) Nositelem vývozních kontingentů je ministerstvo zahraničního obchodu. Toto přiděluje vývozní kontingenty v zásadních případech v dohodě s ministerstvem průmyslu.
(2) Z vývozních kontingentů se hradí veškerá potřeba výroby i balení vývozních zakázek, pokud pro tuto potřebu nebyly zřízeny plné výrobní kontingenty a pokud se pro její úhradu oprávnění k odběru kovů a kovových výrobků nepředávají (§ 15).

§ 15

Kontingenty pro zvláštní účely.

(1) Ministerstvo průmyslu na Slovensku pověřenectvo průmyslu a obchodu, přidělují kontingenty pro zvláštní účely.
(2) Z kontingentů pro zvláštní účely se kryje celková potřeba kovů, na které se vztahují ustanovení § 16 včetně potřeby pro zakázky cd nositelů hlavních kontingentů. Kovy, přidělené pro zvláštní účely, smějí býti použity jen pro tyto účely.
(3) Pro převod oprávnění k odběru kovů pro zvláštní účely platí stejné předpisy jako pro plné výrobní kontingenty.

§ 16

Všeobecná ustanovení pro zvláštní účely.
Kontingenty pro mimořádnou potřebu, pro přepracování, investiční a stavební.

(1) Pro kovy, potřebné k výrobě výrobků uvedených v odstavci 2. nesmějí býti oprávnění k odběru ani vyžadována ani převáděna. V žádankách na kovy pro tyto účely nutno potřebu kovů pro jedno čtvrtletí náležitě odůvodniti.
(2) Pod zvláštní účely patří:
plechů, pásů za tepla a za studena válcovaných a pod.,
3. poolovění výrobků:
1. chemické výrobky:
sloučeniny mědi, chemicky čisté kovy pro laboratorní, rozborovou a jinou potřebu, suřík (minium), kleit (kysličník olovnatý), běloba olověná, běloba zinková, běloba grifitová (lithopon) a pod.,
drátů, lan, drátěných výrobků, drobného železného zboží, pásů válených za studena, domácího a hospodářského nářadí, zásobníků na vodu, kotlů, sudů, nádržek, trubek, svorek pro volná vedení, armatur, těžních vozíků, plechů, rour, fitingů a pod.,
2. pozinkovaní výrobků:
drátů na bandáže, rotorů, kabelových drátů, předmětů pro průmysl poživatin a pod.,
4. pocínování výrobků:
11. výrobky ze rtuti všeho druhu, rtuť pro přístroje a výrobky prvního stupně zpracování z molybdenu a wolframu.
10. kovy pro výrobu slitin drahých kovů, amalgamů a pod., vyjma slitiny kovů se stříbrem do 8%,
5. kovy jako provozní pomocný prostředek, které nepřecházejí do výrobku:
hliník k výrobě uhlíkuprostých kovů, hliník k účelům desoxydačním a pro redukci strusky, zinek k odstříbření olova, cín k výrobě cínových roztoků pro vlastní potřebu při tažení drátů a pod.,
6. anodový materiál pro galvanické zušlechťování,
7. pájky pro spájení všeho druhu,
8. pokovování výrobků nastříkáním kovu,
9. legovaný železný a ocelový materiál jakož i tvrdý kov,
(3) Nestavební investiční kontingenty přiděluje příslušným nositelům kontingentů ministerstvo průmyslu.
(4) Nositeli stavebních kontingentů jsou ministerstvo techniky a pověřenectvo průmyslu a obchodu Ze stavebních kontingentů se hradí potřeba kovů a kovových výrobků, které jest povinen do stavby opatřiti stavebník. Při tom nezáleží na tom, zda se použije kovů a kovových výrobků pro novostavby nebo pro opravy a obnovování staveb.

§ 17

ČÁST 2

§ 18

Zjištění potřeby.

(1) Při zakázkách na dodávku kovových výrobků je dodavatel povinen udati objednavateli ono množství kovů, jehož jest ve výrobcích prvního stupně zpracování celkem zapotřebí k vyřízení zakázky (kontingentní váha).
(2) Množství přes 10 kg se zaokrouhluje na plné kg, při množství pod 10 kg se zaokrouhlují zlomky na ⅟₁₀ kg.
(3) Kovy v rámci volné hranice pro surovinu a odpadový materiál a polotovary v rámci volné hranice pro polotovary podle přílohy č. 6 této vyhlášky jsou osvobozeny od vyžadování a převádění oprávnění k odběru kovů a kovových výrobků.
(4) Povinnosti převáděti oprávnění k odběru kovů a kovových výrobků nepodléhají objednávky kovových výrobků, pokud kontingentní váha pro celou objednávku nepřevyšuje 100 g kovů nebo kovových výrobků.

§ 19

Poukaz na kovy.

(1) Nositelé kontingentů uvedení v seznamů nositelů kontingentů v příloze č. 4 této vyhlášky a jejich kontingentní úřadovny disponují pohledávkou na svém účtu kovů poukazem na kovy (příloha č. 7 této vyhlášky).
(2) Při vyžadování oprávnění k odběru u některého z nositelů kontingentů je žadatel povinen sděliti údaje o kovových výrobcích na žádance na kovy, jejíž formu určí příslušný nositel kontingentu po dohodě s ministerstvem průmyslu.
(3) Nositel kontingentu přezkouší žádanku na kovy a přidělí oprávnění k odběru žadateli poukazem na kovy. Díl c poukazu na kovy ponechá si nositel kontingentu jako doklad o vydání pro účetnictví o kovech, díl a zašle žadateli, díl b zašle účtárně železa a kovů k vyúčtování. Zasílání dílů b může se díti hromadně, nejméně však jednou za týden. Ke každé zásilce musí nositel kontingentu připojiti průvodní list.
(4) Účtárna železa a kovů přezkouší, zda pohledávka na účte kovů nositele kontingentu kryje účtovaná oprávnění k odběru kovů, zaúčtuje je a zašle nositeli kontingentu výtah z jeho účtu. Zaúčtování oprávnění k odběru v jednotlivých třídách kovů provede účtárna železa a kovů podle čísla třídy kovů, nikoliv podle zkratky třídy kovů.
(5) K přijetí poukazu na kovy, vydaného nositelem kontingentu, je oprávněn pouze adresát uvedený na poukazu na kovy. Příjemce poukazu nesmí jej dále předávati, nýbrž musí jej uschovati jako doklad o příjmu pro účetnictví o kovech.
(6) Ztratí-li se poukaz na kovy cestou od nositele kontingentu k příjemci, vyhotoví nositel kontingentu na žádost příjemce duplikát ztraceného poukazu na kovy. Duplikát musí býti vyhotoven přesně podle dílu c původního ztraceného poukazu na kovy a nápadně označen červeným nápisem „Duplikát" vlevo od nápisu „Poukaz na kovy“. V rubrice „Poznámky nositele kontingentu" se vyznačí číslo původního ztraceného poukazu na kovy. Díl c duplikátu založí nositel kontingentu k dílu c původního poukazu na kovy, díl a zašle žadateli a díl b zašle účtárně železa a kovů k evidenci. Nalezne-li se původní poukaz na kovy, ztrácí duplikát platnost.
(7) Poukaz na kovy je súčtovatelným tiskopisem. Vydavatelé poukazů na kovy jsou povinni uschovávati díly a a c nepoužitelných nebo před odesláním zrušených poukazů na kovy; díl b zašlou účtárně železa a kovů.
(8) Platnost poukazů na kovy není časově omezena.

§ 20

Převodka na kovy,

(1) Příjemci poukazů na kovy disponují jim přiděleným oprávněním k odběru kovů a kovových výrobků převodkami na kovy (příloha č. 8 této vyhlášky). Příjemci převodek na kovy postupují stejným způsobem ve styku se svými dodavateli i tehdy, když jde o podniky prvního stupně zpracování při odběru suroviny a odpadového materiálu.
(2) K převodu oprávnění k odběru kovů a kovových výrobků převodkou na kovy jest oprávněn pouze příjemce označený v poukazu na kovy nebo v převodce na kovy.
(3) Převod oprávnění k odběru kovů a kovových výrobků převodkou děje se tím způsobem, že vydavatel vyplní všechny tři díly převodky a provede odúčtování v účtu kovů. Díl c převodky si ponechá vydavatel jako doklad o vydání pro účetnictví o kovech. Díly a a b převodky zašle svému dodavateli, který si ponechá díl a, zapíše převedená oprávnění k odběru do svého účtu o kovech jako příjem a díl b, na kterém potvrdí příjem oprávnění k odběru, vrátí neprodleně vydavateli převodky, který jej připojí k dílu c a uschová k účelům kontrolním. Potvrzené díly b odeberou se při kontrole u vydavatele k dalším účelům kontrolním; vydavatel je povinen pečovati o jejich potvrzení a vrácení příjemcem.
(4) K přijetí dílu a převodky na kovy je oprávněn pouze adresát uvedený na převodce. Tento díl nesmí příjemce dále předávati, nýbrž musí jej uschovati jako doklad o příjmu pro účetnictví o kovech.
(5) Ztratí-li se převodka na kovy cestou od vydavatele k příjemci, vyhotoví vydavatel na žádost příjemce duplikát ztracené převodky na kovy. Duplikát musí odpovídati dílu c původní převodky na kovy a býti nápadně označen červeným nápisem „Duplikát". Duplikát musí býti opatřen tímtéž záznamem vydavatele a datem, jaké měla převodka ztracená. Jinak platí ustanovení odstavce 3 s výjimkou nového odúčtování vydavatele. Nalezne-li se původní převodka na kovy, ztrácí duplikát platnost.
(6) Převodka na kovy jest súčtovatelným tiskopisem. Vydavatelé převodek jsou povinni vésti záznam o počtu a číslech zakoupených tiskopisů převodek s uvedením prodejny převodek. Vydavatelé převodek na kovy jsou povinni uschovávati všechny díly nepoužitelných nebo před odesláním zrušených převodek na kovy. Prodejny jsou povinny vésti přesnou evidenci o tom, komu která čísla převodek na kovy byla prodána.
(7) Platnost převodek na kovy není časově omezena.

§ 21

Zpětný převod.

(1) Zmenší-li se potřeba kovů a kovových výrobků, pro kterou byla převedena oprávnění k odběru kovů a kovových výrobků nebo odpadne-li potřeba zrušením zakázky, nutno vrátiti oprávnění k. odběru v odpovídajícím rozsahu.
(2) Jsou-li kovy a kovové výrobky pro zakázku částečně předpracovány a nemůže-li podnik, povinný vrácením oprávnění k odběru použiti předpracovaného materiálu k vyřízení jiných zakázek, sníží se tím v poměru k vyřízené zakázce povinnost zpětného převodu oprávnění k odběru. Nepoužitý materiál nutno hlásiti ministerstvu průmyslu, na Slovensku pověřenectvu průmyslu a obchodu, a naložiti s ním podle jejich pokynů.
(3) Nedocílí-li se dohody o rozsahu zpětného převodu, rozhoduje ministerstvo průmyslu, na Slovensku pověřenectvo průmyslu a obchodu.
(4) Zpětný převod oprávnění k odběru kovů a kovových výrobků provádí se převodkou na kovy, kterou je třeba k tomu účelu opatřiti nápadným nápisem nebo razítkem „Zpětný převod". Pro převod platí ustanovení § 20, odstavec 3.
(5) Je-li převedeno oprávnění k odběru kovů a kovových výrobků zpětným převodem na některého z nositelů kontingentů uvedených v příloze č. 4 této vyhlášky, vyhotoví nositel kontingentu podle došlé převodky sám na sebe poukaz na kovy, opatří jej razítkem „Zpětný převod" a zašle díl b účtárně železa a kovů k provedení dobropisu na svém účtě kovů. Díly a a c si ponechá a založí s převodkou jako doklad o příjmu.

§ 22

Povinnost vedení účetních knih o kovech.

(1) Každý příjemce oprávnění k odběru kovů a kovových výrobků je povinen vésti účetní knihy o příjmu a vydání poukazů a převodek na kovy v každé třídě kovů odděleně podle zkratek uvedených v § 26 vyhlášky č. 689. Povinnost vésti účetní knihy o kovech podle tříd kovů a zkratek nastává po prvém přijetí oprávnění k odběru kovů a kovových výrobků označeného zkratkou.
(2) Ze zápisů do účetních knih o kovech musí býti zřejmo:
a) pořadové číslo,
c) číslo poukazu na kovy nebo převodky na kovy (natištěné číslo),
b) den zápisu,
d) vlastní knihovací záznam,
e) jméno vydavatele, po případě jméno příjemce poukazu nebo převodky na kovy,
f) Přijaté nebo vydané celkové množství oprávnění k odběru v kg a množství oprávnění k odběru v jednotlivých třídách kovů a zkratkách (Z, I, S, E, N, U).
(3) Dokladem pro zápis do účetních knih o kovech je poukaz na kovy nebo převodka na kovy, které nutno opatřiti na místě k tomu určeném knihovacím záznamem. Zápis o příjmu v účetnictví je doložiti poukazem nebo převodkou od vydavatele, zápis o vydání průpisem vydané převodky.
(4) Je nepřípustné převáděti více oprávnění k odběru kovů a kovových výrobků v jednotlivých třídách kovů a zkratkách než je k disposici podle řádně vedeného účtu a jakkoliv přeznačkovavati oprávnění k odběru na jinou zkratku než tu, která je podle řádně vedeného účtu k disposici.
(6) V účetních kniách o kovech nutno vlastní potřebu udržovací a potřebu pro vlastní investice vésti odděleně od ostatních účtů kovů. Odděleně na zvláštním účtu kovů je vésti též potřebu pro ztráty vzniklé propalem a jiné nenahraditelné ztráty, které vznikajú při výrobě v prvním stuplni zpracování. Převáděti oprávnění k odběru z těchto účtů kovů na ostatní účty kovů a naopak není dovoleno.
(7) Určitá forma účetnictví o kovech není předepsána. Způsob účtování musí odpovídati požadavkům odstavce 2.
(8) Pro účtování oprávnění k odběru kovů a kovových výrobků zavádí ministerstvo průmyslu, na Slovensku pověřenectvo průmyslu a obchodu, z důvodů účelnosti tiskopis podle přílohy č. 9a této vyhlášky. Účtování podle tohoto vzoru vystačí podniku, který nemá v kovech mimořádný obrat. Velké podniky účtují oprávnění k odběru pro jednotlivé třídy kovů na zvláštní list (příloha č. 9b). Aby bylo možno v tomto případě zjistiti kdykoliv celkový stav oprávnění k odběru, je nutno vésti ještě zvláštní deník o jejich příjmu a vydání (příloha č. 9c).
(9) Zápisy v účetních knihách o kovech musí býti prováděny inkoustem nebo strojem. Nesmí býti škrtány, vymazávány nebo přepisovány; veškeré změny nebo opravy záznamů musí býti provedeny účetnicky.
(10) Účetní knihy o kovech a skladní knihy je vésti odděleně a na sobě nezávisle.

§ 23

Hlášení přijatých a vydaných oprávnění k odběru kovů a kovových výrobků.
K získání číselných podkladů a přehledů pro plánování výroby může ministerstvo průmyslu zmocniti některé nositele kontingentů k vyžadování jednorázových nebo periodických hlášení přijatých a vydaných oprávnění k odběru kovů a kovových výrobků. Všichni příjemci oprávnění k odběru, jimž tato povinnost hlášení bude příslušným nositelem kontingentu uložena, jsou povinni tato hlášení přesně podle vydaných pokynů vypracovati a včas předkládati.

§ 24

Tiskopisy.

(1) Tiskopisy poukazů na kovy, převodek na kovy a tiskopisy pro účetnictví o kovech jsou úřední tiskopisy ministerstva průmyslu. Jejich patisk je zakázán.
(2) Tiskopisy převodek na kovy a tiskopisy pro účetnictví o kovech jsou k dostání u ústředních svazů průmyslu a řemesla, u obchodních a živnostenských komor, na Slovensku u obchodních a průmyslových komor, a u hospodářské skupiny průmyslu železa a kovů.

ČÁST 3

§ 25

Poměr mezi zakázkou a oprávněním k odběru.
Oprávnění k odběru kovů a kovových výrobků se uděluje při zakázkách na dodání:

1. u výrobků prvního stupně zpracování ve výši váhy dodávaných výrobků,
2. u ostatních kovových výrobků ve výši váhy kovového materiálu, potřebného k zhotovení výrobků.

§ 26

Přípustná hranice objednávek, označování zakázek, přijímání zakázek.

(1) Příjemci oprávnění k odběru kovů a kovových výrobků mohou uskutečňovati objednávky potřebné k vyřízení zakázek za předpokladu dodržování ustanovení odstavců 6 až 11 jen v tom rozsahu, ve kterém celkem obdrželi v jednotlivých třídách kovů a zkratkách oprávnění k odběru kovů a kovových výrobků.
(2) Příjemci zakázek, u nichž objednavatel předává oprávnění k odběru, jsou povinni přijímati pouze tyto objednávky:
b) Zakázky označené „I“. Sem patří zakázky pro nestavební investiční program podle §§ 6 až 8 zák. č. 192/46 Sb.
c) Zakázky označené „S“. Sem patří zakázky pro stavební investiční program podle §§ 6 až 8 zák. č. 192/46 Sb.
a) Zakázky označené „Z“. Pod označení „Z“ patří zakázky pro základní úkoly podle § 2, písm. d) zák. č. 192/46 Sb.
d) Zakázky označené „E“. Sem patří objednávky kryté vývozním kontingentem.
f) Zakázky označené „U“. Sem patří zakázky pro udržovací potřebu, pro výrobu náhradních dílů a opravy, zakázky kryté z kontingentu pro zvláštní účely, pro přepracování a nákup kovů v rámci volných hranic.
e) Zakázky označené „N“. Sem patří zakázky pro potřebu výrobků, které jsou předpisovány na základě zvláštních výrobních kontingentů a dílčích výrobních kontingentů.
(3) Zkratky uvedené v odstavci 2, písm. a) až f) jsou naprosto rovnocenné a nepředstavují při dodávkách materiálu pořadí důležitosti.
(4) Označení zakázek podle odstavce 2 určují nositelé konkingentů, nebo místa k tomu zmocněná. Zkratky se uvádějí:
b) na převodkách na kovy (příl. č. 8) do prázdného místa v právo od textu: „Z oprávnění k odběru, která máme k disposici na účtu kovů, předáváme Vám k vyřízení zakázky“. Zkratky se píší průpisem na všechny 3 díly převodky. Převodka neoznačená zkratkou je neplatná.
a) na poukazech na kovy (příl. č. 7) v rubrice „Poznámky nositele kontingentu.“ Zkratky se píší průpisem na všechny 3 díly poukazu. Poukazy neopatřené zkratkou jsou neplatné.
(5) Zkratky se předávají v celém sledu poddodavatelů.
(6) Závody, které zpracovávají a opracovávají kovy, nesmějí přijímati pro seriovou výrobu více kontingentů označených zkratkami podle odstavce 2, než jsou schopny vyříditi ve lhůtě 6 měsíců.
(7) Pokud se týče zakázek na ostatní výrobky nesériově vyráběné, jejichž konstrukční a dílenské zpracování vyžaduje při normálním průběhu výroby delší doby, smějí na ně býti vyžadovány a přejímány kontingenty kovů nejvýše na dobu, která činí dvojnásobek doby potřebné k jejich konstrukčnímu a dílenskému vyřízení. Pokud dílenské a konstrukční vyřízení zakázek vyžaduje doby delší než 6 měsíců, nesmí býti kontingenty označené zkratkami podle odstavce 2 přijímány ani vyžadovány na dobu delší než 12 měsíců.
(8) Příjemci zakázek mohou uskutečňovati objednávky materiálu potřebného k vyřízení zakázek označených podle odst. 2 u hutí, sléváren a jejich prodejních organisací a u obchodu jen v tom rozsahu, v jakém stačí ve lhůtách stanovených v odstavcích 6 a 7 tento materiál zpracovati. Pokud objednávky již učiněné přesahují tuto přípustnou hranici, nesmí objednavatel uskutečňovati u hutí, sléváren a jejich prodejních organisací a u obchodu, další objednávky až do té doby, kdy jejich výše klesne pod hranici stanovenou v tomto odstavci.
(9) Z ustanovení odstavců 6, 7 a 8 plyne, že součet nevyřízených objednávek v hutích, slévárnách a jejich prodejních organisacích, jakož i v obchodě a aktivních sald kontingentů na účtech kovů, nesmí přesahovati množství odpovídající ustanovením odstavců 6 a 7. Aktivními saldy kontingentů se rozumějí salda kontingentů označených podle odstavce 2. Nevyřízenými objednávkami u hutí atd. se rozumí součet objednávek opatřených, prohlášením podle 37, odst. 2 a objednávek krytých kontingenty označenými zkratkami podle odstavce 2. Při posuzování výrobních možností závodu podle odstavců 6 a 7 jest třeba bráti zřetel na výrobu v jednotlivých odborných skupinách, pokud závod svou výrobou je zařazen do více odborných skupin. Pokud součet nevyřízených objednávek v hutích, slévárnách a jejich prodejních organisacích, jakož i v obchodě a aktivních sald kontingentů na účtech kovů přesahuje množství odpovídající ustanovením tohoto odstavce, nesmějí závody přijímati nové kontingenty označené zkratkami podle odstavce 2 až do té doby, kdy u nich tento součet klesne na výši stanovenou v tomto odstavci.
(10) Závod pracující z plných výrobních kontingentů a ze zvláštních výrobních kontingentů nesmí požadovati tyto kontingenty od příslušného nositele kontingentu, pokud součet nevyřízených objednávek u hutí, sléváren a jejich prodejních organisací, jakož i u obchodu a aktivních sald těchto kontingentů přesahuje množství stanovené v odstavci 9.
(11) Pokud závod použil k vyřízení zakázky nebo její části materiálu ze svých vlastních přebytečných skladů, jest povinen přijaté kontingenty určené ku krytí tohoto materiálu převésti na ministerstvo průmyslu. Materiálem z přebytečných skladů se rozumí onen materiál, který závod nebude znovu objednávati k doplnění skladu v náhradu za materiál ze skladu odebraný.
(12) Ustanovení odst. 6, 7, 8, 9 a 10 neplatí u zakázek předpisovaných hutím na základě dodávkových plánů vypracovaných podle pokynů ministerstva průmyslu.

§ 27

Omezení objednávek.
Příjemci zakázek mohou převáděti objednávky, potřebné k vyřízení zakázek, jen v tom rozsahu, ve kterém obdrželi oprávnění k odběru kovů a kovových výrobků.

§ 28

Zakázky ve mzdě.

(1) Předává-li podnik jinému podniku k opracování nebo k zpracování kovové výrobky, které získal na oprávnění k odběru, smí býti dodávka a vrácení těchto kovových výrobků provedena bez převodu oprávnění k odběru.
(2) Zúčastněné podniky jsou povinny vésti o těchto případech záznamy.
(3) Ustanovení odstavce 1 nevztahuje se na zakázky, při nichž jde o přepracování tavením, litím nebo válcováním.

ČÁST 4

§ 29

Rozsah.

(1) Předpisy této vyhlášky neplatí pro nekontingentované spotřebitele a je tudíž nepřípustné vyžadovati a přijímati při objednávkách těchto spotřebitelů oprávnění k odběru kovů a kovových výrobků.
(2) Nekontingentovaná potřeba jest každá potřeba kovů a kovových výrobků, pro jejíž úhradu není podle těchto předpisů stanovena povinnost předávání oprávnění k odběru.
(3) Při zakázkách na dodávku kovových výrobků pro nekontingentovanou potřebu, určených k doplnění skladu, je obchod povinen odevzdati dodavateli písemné prohlášení o nekontingentované potřebě podle přílohy č. 10 této vyhlášky. Při dodávkách obchodu spotřebiteli omezuje se povinnost vyžádání takového prohlášení toliko na sporné případy.
(4) Nekontingentovaná potřeba hotových kovových výrobků uhrazuje se z výrobních kontingentů (plných, zvláštních a dílčích).

§ 30

Volná hranice.

(1) Každý podnik smí odebrati bez předání oprávnění k odběru kovů a kovových výrobků pro potřebu ve vlastním závodě v jednom čtvrtletí v každé třídě kovů surovinu a odpadový materiál celkem až do množství uvedeného ve sloupci 1 přílohy č. 6 této vyhlášky jako volnou hranici. Pokud nejsou udána množství, jest odběr bez oprávnění k odběru vyloučen.
(2) Ustanovení odstavce 1 platí obdobně pro odběr polotovarů. Množství polotovarů, které jest možno odebrati v rámci volné hranice pro polotovary, je stanoveno pro podniky kovy zpracovávající ve sloupci 2, pro podniky ostatní ve sloupci 3 přílohy uvedené v odstavci 1.
(3) Při odběru kovů a polotovarů v rámci volné hranice potvrdí obchodník v odběrní knížce zpracovatele množství materiálu odebraného v rámci volné hranice. Použití volné hranice jest dovoleno v každém čtvrtletí jen jednou a odebrané množství musí býti evidenčně vedeno v odběrní knížce. Volná hranice neplatí pro dodávky obchodníkům a k nákupu pro hromadění zásob. Odběrní knížku potvrzuje příslušná hospodářská organisace, po případě příslušná obchodní a živnostenská komora, na Slovensku obchodní a průmyslová komora. Uvedená místa potvrdí v odběrní knížce jaké kovy a jaká množství může spotřebitel odebrati v jednom čtvrtletí.
(4) Přesahuje-li v odůvodněných případech potřeba kovů a kovových výrobků množství stanovené pro volnou hranici, jsou příslušné obchodní a živnostenské komory, na Slovensku pověřenectvo průmyslu a obchodu, oprávněny povoliti až do výše trojnásobného množství stanoveného pro povinnost hlášení stavu zásob podle přílohy č. 1 této vyhlášky zvýšenou volnou hranicí. Povolení může býti časově omezeno.

ČÁST 5

§ 31

Spotřeba suroviny a odpadového materiálu.

(1) Podniky prvního stupně zpracování, t. j. podniky, které zpracovávají surovinu nebo odpadový materiál pro jiné účely než jest výroba kovů, kryjí odběr a spotřebu kovů z oprávnění k odběru kovů na svém účtě kovů.
(2) Odběr suroviny a odpadového materiálu uskutečňuje se převedením oprávnění k odběru vydáním převodky na kovy.
(3) Ztráty vzniklé propalem a jiné nenahraditelné ztráty, které podle zkušeností v podniku prvního stupně zpracování vznikají při výrobě kovových výrobků, odepisuje podnik se svého účtu ztrát propalem a jiných nenahraditelných ztrát.
(4) Předpisy o vsázce kovů, směřující k úsporné vsázce suroviny a odpadového materiálu vydá ministerstvo průmyslu, na Slovensku pověřenectvo průmyslu a obchodu.
(5) O potřebu pro ztráty vzniklé propalem a jiné nenahraditelné zráty žádají podniky prvního stupně zpracování ministerstvo průmyslu, na Slovensku pověřenectvo průmyslu a obchodu. V žádosti nutno odůvodniti výši ztrát.
(6) Pro kovové výrobky ze slitin kovů předávají objednavatelé oprávnění k odběru v třídě kovů slitiny, nikoliv v třídách kovů těch složek základních kovů, z nichž slitina sestává. Podniky prvního stupně zpracování, které vyrábějí slitiny pro svoji potřebu a potřebují k výrobě slitin základní kovy, vydávají na tyto kovy převodky podle zvláštních předpisů o vsázce kovů. Součet základních kovů nesmí přesahovati celkový obsah kovů ve slitinách.

§ 32

Podniky vyrábějící kovy.

(1) Za podniky vyrábějící kovy se považují podniky (hutě, tavírny kovů a pod.), které vyrábějí surovinu pro odbyt třetím osobám.
(2) Podniky, které vyrábějí surovinu výhradně pro podnik kovy zpracovávající, prostorově a hospodářsky spolu související, nejsou ve smyslu odstavce 1 podniky vyrábějícími kovy (rafinační pece ve válcovnách, zařízení k hutnímu zpracování olověných odpadů v akumulátorkách a pod.). Pokud není stanoveno jinak, je podnik vyrábějící kovy pro prostorově připojený podnik zpracovávající kovy považovati ve vzájemném styku za cizí podnik a oba podniky jsou povinny vésti odděleně účetní knihy o kovech a samostatné skladní knihy.
(3) Podniky vyrábějící kovy smějí spotřebovati kovy pro výrobu surovin do výše kontingentu stanoveného jim v rámci jejich výrobního programu na žádost, kterou podávají ministerstvu průmyslu, na Slovensku pověřenectvu průmyslu a obchodu, čtvrtletně předem a to odděleně pro každou třídu kovů. Podnik, který v jednom čtvrtletí nevyčerpal plně svůj kontingent, může nevyčerpaný zbytek kontingentu převésti na čtvrtletí další. Je dovoleno zpracovati k tíži kontingentu následujícího čtvrtletí až 50% kontingentu schváleného. Toto přenášení resp. překročování kontingentů je dovoleno toliko ve stejné třídě kovů.
(4) Spotřebou kovů u podniků vyrábějících kovy je vsázka odpadového materiálu a suroviny. Do výše stanoveného množství, které je v účetnictví o kovech zanésti v každé třídě kovů jako příjem, možno odebrati potřebné množství odpadového materiálu. Jen v případě, že k výrobě kovů je zapotřebí nezbytně suroviny, je dovoleno odebrati surovinu.
(5) Při odběru odpadového materiálu pro výrobu kovů předávají podniky vyrábějící kovy potvrzení, které účtují jako vydání, a které opatří přetiskem „Odběr pro výrobu kovů v rámci množství stanoveného ministerstvem průmyslu", na Slovensku „Odběr pro výrobu kovů v rámci množství stanoveného pověřenectvem průmyslu a obchodu". Při odběru suroviny, jež je nezbytně nutná pro výrobu kovů, předávají podniky vyrábějící kovy místo uvedeného potvrzení převodku na kovy.
(6) Další zpracování suroviny vlastní výroby (vsázkový materiál) jako mezistupeň výroby kovů v hutnickém nebo rafinačním procesu v témže podniku nespadá pod omezení spotřeby v rámci kontingentu.
(7) Podniky vyrábějící kovy prodávají surovinu na oprávnění k odběru, která účtují jako příjem. Takto získaná oprávnění k odběru předávají na konci každého čtvrtletí ministerstvu průmyslu, na Slovensku pověřenectvu průmyslu a obchodu, vydáním převodky na kovy; zároveň předloží seznam vyřízených zakázek (jméno podniku, množství a druh materiálu).

§ 33

Přepracování materiálu.

(1) Přepracováním materiálu se označuje dodávka suroviny a odpadového materiálu za účelem vrácení suroviny nebo kovových výrobků prvního stupně zpracování. Není podmínkou, aby vrácené výrobky byly vyrobeny přepracováním dodaného materiálu.
(2) Přepracování suroviny a odpadového materiálu je dovoleno, převedou-li se zároveň oprávnění k odběru. Výjimku tvoří přepracování vlastního odpadového materiálu (vratného materiálu) u podniků prvního stupně zpracování a přepracování materiálu dovezeného z ciziny (§ 34, odstavec 2).
(3) Podniky, dodávající odpadový materiál nebo surovinu k přepracování, obdrží potřebné krytí z kontingentu pro přepracování ministerstva průmyslu, na Slovensku z kontingentu pro přepracování pevěřenectva průmyslu a obchodu, na žádost, ke které připojí potvrzení o množství a druhu materiálu odevzdaného k přepracování. V žádosti musí býti uveden původ materiálu a účel, k němuž má býti použito přepracované suroviny nebo kovových výrobků.
(4) Podniky dodávající přepracovaný materiál účtují získaná oprávnění k odběru jako příjem. Oprávnění předávají ministerstvu průmyslu, na Slovensku pověřenectvu průmyslu a obchodu, vydáním převodky na kovy, kterou opatří označením „Kontingent pro přepracování“.

ČÁST 6

§ 34

Dodávky do ciziny.

(1) Kovové výrobky s výjimkou výrobků vyráběných z plných výrobních kontingentů lze vyvážeti do ciziny pouze na oprávnění k odběru, která přidělí ministerstvo zahraničního obchodu v zásadních případech v dohodě s ministerstvem průmyslu, na Slovensku též s pověřenectvem průmyslu a obchodu. Výrobky vyráběné z plných výrobních kontingentů lze vyvážeti do ciziny pouze na oprávnění k odběru, která přidělí příslušný nositel kontingentu výrobce, v množství dohodnutém mezi ministerstvem průmyslu a ministerstvem zahraničního obchodu. V ostatním platí ustanovení § 14.
(2) Pokud se kovové výrobky vyrábějí z materiálu, který výrobce kovových výrobků obdržel pro vyřízení zakázky od objednavatele z ciziny, dodávají se kovové výrobky bez převodu oprávnění k odběru.
(3) Pro dodávky suroviny a odpadového materiálu, do ciziny platí vývozní povolovací řízení podle předpisů ministerstva zahraničního obchodu o kontrole vývozu zboží. Vývozní povolení pro dodávku suroviny a odpadového materiálu do ciziny může býti uděleno jen se souhlasem ministerstva průmyslu.

§ 35

Odběr z ciziny.
Kovy a kovové výrobky lze dovážeti z ciziny jen tehdy, převede-li dovozce při udělení devisového osvědčení na ministerstvo průmyslu, na Slovensku na pověřenectvo průmyslu a obchodu, oprávnění k odběru kovů a kovových výrobků ve výši váhy kovů obsažených v dováženém zboží.

Díl 4

§ 36

Kovové odpady a výrobní zůstatky.

(1) Kovovými odpady jest ve smyslu této vyhlášky odpadový materiál, který
a) odpadá jako výrobní odpady při opracování nebo zpracování kovů a kovových výrobků a
b) vyskytuje se jako staré kovy ve tvaru opotřebených, poškozených předmětů nebo předmětů, jež se staly nepotřebnými, jakož i kovové součásti získané vybouráním, šrotováním nebo rozložením strojů a přístrojů, nikoliv však stroje a přístroje v použitelném nebo opravy schopném stavu.
(2) Výrobními zůstatky jsou ve smyslu této vyhlášky zůstatky, obsahující kov, které odpadají při opracování nebo zpracování každého druhu, a jsou obvykle označovány jako přípravný materiál.
(3) Rozdělení na třídy kovů zůstává v platnosti i pro kovové odpady a výrobní zůstatky.

§ 37

Místa výskytu.

(1) Místy výskytu podle této vyhlášky jsou podniky, které po živnostensku neobchodují s kovovými odpady a výrobními zůstatky, jež se u nich vyskytují.
(2) Místa výskytu jsou povinna kovové odpady a výrobní zůstatky sbírati, uschovávati a ošetřovati odděleně podle tříd kovů; výrobní odpady a staré kovy je nutno tříditi podle druhů slitin kovů.
(3) Výrobní odpady, staré kovy a výrobní zůstatky, které nemohou býti zpracovány ve vlastním podniku, je nutno jednou měsíčně nabídnouti ke koupi obchodníku s odpadky (starými kovy).
(4) Z ustanovení odstavce 3 platí tyto výjimky:
1. výrobní odpady, získané při zpracování nebo opracování polotovarů může podnik, u něhož odpadnou, nabídnouti výrobci polotovarů (válcovně, slévárně a pod.), který pravidelně dodává podniku své výrobky (polotovary),
2. výrobní odpady všech stupňů zpracování a výrobní zůstatky může podnik, u něhož odpadnou, nabídnouti podniku vyrábějícímu kovy, který obdržel povalení tyto odpady odebírati z míst výskytu. Povolení k přímému nákupu výrobních odpadů a výrobních zůstatků uděluje ministerstvo vnitřního obchodu v dohodě s ministerstvem průmyslu, na Slovensku pověřenectvo průmyslu a obchodu,
3. výrobní odpady a výrobní zůstatky získané z vlastního podniku, může podnik (objednavatel) dáti přepracovati ve mzdě buď u podniku prvního stupně zpracování (přepracovatel), mají-li býti z nich vyrobeny polotovary pro objednavatelovu vlastní potřebu podniku, a nebo u podniku vyrábějícího kovy, má-li býti z nich vyrobena surovina pro vlastní potřebu objednavatelova podniku, pokud obdrželi povolení k přepracování. Povolení k přepracování kovových odpadů a výrobních zůstatků uděluje ministerstvo průmyslu v dohodě s ministerstvem vnitřního obchodu, na Slovensku pověřenectvo průmyslu a obchodu,
4. staré kovy získané z opotřebených nebo poškozených provozních prostředků z vlastního podniku může si podnik (objednavatel) dáti přepracovati ve mzdě u podniku prvního stupně zpracování na nové provozní prostředky téhož druhu pro vlastní potřebu,
5. rozležené staré akumulátorové baterie mohou býti odebrány z živnostenských míst, po případě zdrojů továrnami na akumulátory, pokud je mohou zpracovati přímo ve vlastním podniku.*)
6. Nehodnotné výrobní zůstatky (strusky, popely a pod.) může podnik, u něhož odpadnou, nabídnouti podniku chemického průmyslu, pokud je tento podnik potřebuje k výrobě chemických výrobků, přímo ve vlastním podniku a jestliže se přímým dodáním těchto zůstatků dosáhne podstatného hospodářského využití.
(5) Při přepracování výrobních odpadů podle odstavce 4, bod 3 a 4 zůstávají nedotčena ustanovení § 6 odstavec 3 této vyhlášky.

§ 38

Odběr kovových odpadů.

(1) Obchodníci s odpadky (starými kovy) a podniky vyrábějící kovy odebírají z míst výskytu výrobní odpady a staré kovy bez předání oprávnění k odběru kovů a kovových výrobků.
(2) Podniky prvního stupně zpracování odebírají výrobní odpady a staré kovy od velkoobchodníků se starými kovy, převedou-li oprávnění k odběru kovů a kovových výrobků. Tato oprávnění k odběru účtují se u dodavatele kovových odpadů jako příjem v účetní knize o kovech. Takto získaná oprávnění k odběru předávají na konci každého čtvrtletí ministerstvu průmyslu, na Slovensku pověřenectvu průmyslu a obchodu, vydáním převodky na kovy. Ustanovení tohoto odstavce platí též pro výjimky podle § 37, odstavec 4, bod 1, 3 a 4.
(3) Řemeslné živnosti smějí volně odebírati v malých množstvích staré kovy z jiných míst výskytu než živnostenských, provádějí-li tu řemeslné práce, při nichž staré kovy odpadají. Odběr starých kovů ve větším množství je dovolen jen obchodu s odpadky (starými kovy).

§ 39

Odběr a spotřeba odpadů z hliníku a ze slitin hliníku.

(1) Výrobní odpady a staré kovy z hliníku a ze slitin hliníku mohou podniky prvního stupně zpracování odebrati, po případě zpracovati (spotřebovati) ve vlastním podniku jen na povolení, které uděluje ministerstvo průmyslu, na Slovensku pověřenectvo průmyslu a obchodu.
(2) Žádosti o povolení podle odstavce 1 je podati ministerstvu průmyslu prostřednictvím příslušné hospodářské organisace, na Slovensku přímo pověřenectvu průmyslu a obchodu.
(3) Povolení podle ustanovení odstavce 1 nepotřebují;
1. slévárny, které ve vlastním podniku opět zpracovávají výrobní odpady vznikající ve vlastním slévárenském provozu, jakož i slévárenské zmetky vrácené odběratelem,
2. válcovny, které ve vlastním podniku opět zpracovávají výrobní odpady vznikající ve vlastním podniku a podnicích s nimi prostorově souvisejících bez ohledu na to, zda tyto výrobní odpady je považovati za odpadový materiál vlastního podniku nebo cizího podniku,
3. válcovny, které odebírají a ve vlastním podniku zpracovávají nové, čisté a kusové výrobní odpady z hliníku a ze slitin hliníku,
4. výrobci pístů a hlav válců, kteří odebírají a zpracovávají staré a zmetkové písty a staré a zmetkové hlavy válců, jakož i třísky z pístů a z hlav válců, které jsou prosty nečistoty, pokud takový materiál může býti zpracován ve vlastním podniku na výrobu pístů a hlav válců.

§ 40

Obchody se starými kovy.

(1) Obchody se starými kovy rozumějí se všechny podniky, které provozují po živnostensku obchod s výrobními odpady, starými kovy a výrobními zůstatky.
(2) Obchody se starými kovy dělí se v tyto obchodní stupně:
1. sběrači odpadů a maloobchodníci se starými kovy,
2. meziobchodníci se všemi druhy odpadů a odborní obchodníci se starými kovy,
3. velkoobchodníci se starými kovy.
(3) Působnost jednotlivých obchodních stupňů vymezena jest předpisy ministerstva vnitřního obchodu o hospodaření s odpadky.
(4) Sběrači a maloobchodníci se starými kovy odevzdávají kovové odpady a výrobní zůstatky meziobchodníkovi. Meziobchodníci je odevzdávají velkoobchodníkovi. Odprodávati tento materiál jiným odběratelům je nepřípustné.
(5) Velkoobchodníci se starými kovy musí získané výrobní odpady, staré kovy a výrobní zůstatky pečlivě tříditi a roztříděné odpady uložiti a ošetřovati. Tento materiál jsou povinni po jeho roztřídění ihned prodati podnikům prvního stupně zpracování nebo podnikům vyrábějícím kovy.
(6) Velkoobchodníci se starými kovy smějí odebírati výrobní odpady a staré kovy těž přímo z míst výskytu, je-li na místě výskytu v den uzavření koupě na skladě alespoň:
200 kg hliníku a slitin hliníku nebo
500 kg olova a slitin olova nebo
500 kg mědi nebo
500 kg slitin mědi nebo
1000 kg zinku nebo
1000 kg slitin zinku.

Díl 5

§ 41

(1) V důsledku zavedení zkratek pro označování zakázek podle § 26, odst. 2 vyřizují hutě, slévárny a jejich prodejní organisace ze starých zakázek, těmito zkratkami neoznačených pouze:
a) objednávky materiálu potřebného k výrobě předmětů spadajících do základních úkolů zákona o dvouletém plánu,
b) objednávky materiálu potřebného k výrobě investičních statků v rámci zákona o dvouletém plánu,
c) objednávky materiálu potřebného pro vývozní zakázky,
d) objednávky materiálu potřebného pro běžnou údržbu, výrobu náhradních dílů a opravy.
(2) Zakázky podle odstavce 1 je zakázáno označovati zkratkami podle § 26, odst. 2. Tyto zakázky opatří objednavatel prohlášením tohoto znění: „Prohlašuji s plným vědomím odpovědnosti za splnění dvouletého plánu, že svrchu označená objednávka materiálu (odlitků) vyhovuje platným předpisům a jest nezbytně nutná pro splnění . . . . . dvouletého plánu“. Na vytečkované místo se podle účelu napíše buď „základních úkolů“ nebo „výroby investičních statků“ nebo „vývozu“ anebo „údržby“. Toto prohlášení se předává v celém sledu poddodavatelů, a to pouze do 15. března 1947.
(3) Zakázky označené prohlášením podle odstavce 2 a zakázky označené zkratkami podle § 26, odst. 2, jsou navzájem rovnocenné.
(4) Ostatní zakázky v odstavci 3 nejmenované mohou vyříditi hutě, slévárny a jejich prodejní organisace teprve, jsou-li vyřízeny zakázky v odstavci 3 vyjmenované.
(5) Zůstatky kontingentů kovů neoznačené zkratkami podle § 26, odst. 2, které příjemci kontingentů vykazují na svých účtech kovů ke dni nabytí účinnosti této vyhlášky se ruší a nesmí jich býti dále použito. Pokud příjemci kontingentů použili zkratkami neoznačených kontingentních zůstatků po 1. lednu 1947 do dne nabytí účinnosti této vyhlášky k objednávkám, jsou povinni tato množství odečísti od příslušných nových kontingentů, označených již zkratkami podle § 26, odst. 2.
(6) Všichni, kdož jsou povinni podle § 22 vésti účetní knihy o kovech, uzavřou ke dni nabytí účinnosti této vyhlášky staré účty kovů ve smyslu ustanovení odst. 5 a dále je nevedou.
(7) Dnem nabytí účinnosti této vyhlášky založí příjemci kontingentů kovů nové účetní knihy o kovech podle ustanovení § 22. Jako první položky zanesou salda kontingentů kovů označených podle § 26, odst. 2, jež vykazují příslušné účty kovů po provedení ustanovení odstavce 5.
(8) Ustanovená odstavců 5, 6 a 7 neplatí pro účty udržovacích kontingentů a pro účty ztrát vzniklých propalem a jiných nenahraditelných ztrát, které vznikají při výrobě v prvním stupni zpracování (§ 22, odst. 6).

Díl 6

§ 42

Kontrola.

(1) Ministerstvo průmyslu, po případě ministerstvo vnitřního obchodu, na Slovensku též pověřenectvo průmyslu a obchodu, provádějí v rámci své působnosti kontrolu předpisů této vyhlášky.
(2) Oprávnění podle odstavce 1 mohou býti přenesena na hospodářské organisace v rámci jejich působnosti.

§ 43

Výjimky.

(1) Ministerstvo průmyslu, po případě ministerstvo vnitřního obchodu v dohodě s ministerstvem průmyslu, na Slovensku pověřenectvo průmyslu a obchodu mohou v rámci své působnosti v jednotlivých zvláště odůvodněných případech povoliti nebo stanovití výjimky z předpisů této vyhlášky.
(2) Žádosti o udělení výjimky jest podávati prostřednictvím příslušné hospodářské organisace, na Slovensku přímo pověřenectvu průmyslu a obchodu.

§ 44

Úschova dokladů.

(1) Pokud jiná zákonná ustanovení nevyžadují delší úschovy dokladů, stačí pro kontrolní účely uschovati doklady o hospodaření s kovy a kovovými výrobky po dobu tří roků.
(2) Lhůta k úschově dokladů podle odstavce 1 začíná uplynutím toho kalendářního roku, ve kterém byl vystaven příslušný doklad.
(3) Toto ustanovení týká se všech dokladů o hospodaření s kovy a kovovými výrobky, vydaných od 5. května 1945.

§ 45

Trestní ustanovení.

(1) Přestupky této vyhlášky trestají se podle § 8 dekretu presidenta republiky ze dne 27. října 1945, č. 109 Sb., o řízení výroby, po případě podle § 9 vl. nař. ze dne 26. června 1943, č. 175 Sb., o oběhu zboží.
(2) Přestupků podle odstavce 1 se dopouští zejména:
1. kdo činí nesprávné údaje o druhu zakázky, o použití, o potřebném množství nebo o nutné dodací lhůtě kovů a kovových výrobků.
2. kdo předává oprávnění k odběru kovů a kovových výrobků proti předpisům této vyhlášky,
3. kdo padělá, koupí, prodá nebo půjčí oprávnění k odběru kovů a kovových výrobků.

§ 46

Platnost.

(1) Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1946.
(2) Tímto dnem ruší se použivatelnost těchto vyhlášek ministra průmyslu, obchodu a živností a bývalého ministra hospodářství a práce:
vyhláška č. 82 (Met 12) ze dne 19. června 1940 (Úř. l. č. 142/1940), o zužitkování kovů ve formě odpadků a zůstatků,
vyhláška č. 145 (Met 20) ze dne 24. ledna 1941 (Úř. l. č. 24/1941), o zákazech používání kovů,
vyhláška č. 146 (Met 21) ze dne 24. ledna 1941 (Úř. l. č. 24/1941), o používání kovů k výrobě předmětů potřeby a výbavy,
vyhláška č. 148 (Met 23) ze dne 24. ledna 1941 (Úř. l. č. 24/1941), o používání kovů ve stavitelství,
vyhláška č. 149 (Met 24) ze dne 24. ledna 1941 (Úř. l. č. 24/1941), o používání kovů při stavbě strojů, dopravních prostředků, měřicích přístrojů, přístrojů a při výrobě a zpracování surovin a hmot,
vyhláška č. 150 (Met 25) ze dne 24. ledna 1941 (Úř. l. č. 24/1941), o používání hliníku a hořčíku,
vyhláška č. 151 (Met 25) ze dne 24. ledna 1941 (Úř. l. č. 24/1941), o výrobě a používání olověných barev,
vyhláška č. 198 (Met 29) ze dne 15. srpna 1941 (Úř. l, č. 193/1941), o platnosti zákazu používání kovů pro zahraniční zakázky (změna vyhlášky č 145 [Met 20]),
vyhláška č. 274 (Met 34) ze dne 9. května 1942 (Úř. l, č. 116/1942), o zvláštní úpravě, týkající se zužitkování odpadkového materiálu a zůstatků z hliníku a hořčíku a jejich slitin,
vyhláška č. 315 (Met I) ze dne 3. srpna 1942 (Úř. l. č. 182/1942), o nové úpravě hospodaření s kovy,
vyhláška č. 337 (Met II) ze dne 16. října 1942 (Úř. l. č. 247/1942), o vedení skladních knih hlášení stavu zásob a o povolení k oběhu kovů,
vyhláška č. 340 (Met 41) ze dne 23. října 1942 (Úř. l. č. 253/1942), kterou se doplňují ustanovení vyhlášky č. 145 (Met 20), o zákazech používáni kovů,
vyhláška č. 394 (Met 46) ze dne 5. dubna 1943 (Úř. l. č. 84/1943), o zabavení a odevzdání písmenkových kovů,
vyhláška č. 404 (Met 47) ze dne 5. dubna 1943 (Úř. l. č. 81/1943), o zajištění a hodnocení výrobků z lehkých kovů,
vyhláška č. 408 (Met 48) ze dne 21. dubna 1943 (Úř. l. č. 94/1943), kterou se doplňuje vyhláška č. 394 (Met 46), o zabavení a odevzdání písmenkových kovů,
vyhláška č. 420 (Met 51) ze dne 29. května 1943 (Úř. l. č. 127/1943), o zvýšení odevzdáním povinného množství zabavených písmenkových kovů,
vyhláška č. 414 (Met 50) ze dne 8. května 1943 (Úř. l. č. 110/1943), o zabavení a odevzdání notoryteckých desek,
vyhláška č. 594 (Met 62) ze dne 24. března 1945 (Úř. l. č. 85/1945), o používání kovů v elektrotechnice a vyhláška č. 95 ministra průmyslu ze dne 14. července 1945 (Úř. l. č. 50/1945), o zmocnění nositelů kontingentů železa a kovů k udělování výjimek z výrobního zákazu, pokud jde o kovy.
vyhláška č. 592 (Met 61) ze dne 30. ledna 1945 (Úř. l. č. 30/1945), o zabavení a odevzdání skladových zásob kovů a kovových výrobků,
vyhláška č. 584 (Met 60) ze dne 11. ledna 1945 (Úř. l. č. 42/1945), kterou se vyhlašuje nové znění seznamu tříd kovů,
vyhláška č. 511 (Met 58) ze dne 24. února 1944, kterou se mění a doplňuje příloha k vyhlášce č. 415 (Met I), o nové úpravě hospodaření s kovy,
vyhláška č. 474 (Met 56) ze dne 8. listopadu 1943 (Úř. l. č. 273/1943), o plátovaných hmotách a hmotách s povlaky,
vyhláška č. 455 (Met 55) ze dne 2. října 1943 (Úř. l. č. 239/1943), o výrobě výrobků z válcovaného zinku a polotovarů z olova a jeho slitin,
vyhláška č. 439 (Fe-B 17/Met 54) ze dne 5. srpna 1944 (Úř. l. č. 185/1945), o listinách dovoleného materiálu, a všechna oznámení podle této vyhlášky vydaná, pokud jde o kovy,
vyhláška č. 434 (Met 52) ze dne 2. srpna 1943 (Úř. l. č. 181/1943), o zabavení a odevzdání zařízení a provozních prostředků v pivovarech,
(3) Zároveň se ruší veškerá prováděcí nařízení, doplňovací nařízení a oznámení k vyhlášce č. 315 (Met I) ze dne 3. srpna 1942 (Úř. l. č. 182/1942), o nové úpravě hospodaření s kovy.
(4) Dále se ruší vyhláška předsedy Ústředny pro hospodaření surovinové a průmyslové ze dne 3. července 1941 (Úř. n. č. 252/1941) o hospodaření s kovy a vyhláška předsedy Ústředny pro hospodaření surovinové a průmyslové ze dne 14. února 1942 (Úř. n. č. 87/1942), o používání kovů v elektrotechnice.
Seznam tříd kovů.
Číslo
třídy kovů		Označení třídy kovůZkratkaHranice hlášení stavu zásob (ust. § 4, odst. 3 a § 5, odst. 11).
kg
I. Lehké kovy.
300Slitiny hutního hliníku kromě tříd kovů 310 a 320.Al-leg200
301Hliník, nikoliv ve slitinách.Al200
310Slitiny hliníku s obsahem větším než 2½% mědi.Al-Cu-leg200
320Slitiny hliníku s obsahem větším než 7% křemíku.Al-Si200
302Ostatní přetavené slitiny hliníku.UG-Al500
330Hořčík a slitiny hořčíku.Mg200
II. Pájky.
343Pájky všech druhů, nikoliv mosazný drát.Pájka100
III. Těžké kovy.
350Měď, nikoliv ve slitinách.Cu500
352Červené kovy.Cu-Sn-Zn500
355Mosazi.Ms500
360Bronzy.Sn-Bz500
362Slitiny mědi a niklu, alpaka.Cu-Ni500
364Ostatní slitiny mědi.Cu-leg200
370Olovo, nikoliv ve slitinách a slitiny olova kromě tříd kovů 343, 372, 381 a 383.Pb500
372Tvrdé olovo (antimonové olova) a ložiskové kovy s obsahem cínu až do 10%.Pb-Sb500
374Jemný zinek.JZn500
375.Ostatní zinek, nikoliv ve slitinách.Zn500
376Slitiny zinku s obsahem mědi až do 4%.Zn-Cu500
377Slitiny zinku s obsahem hliníku až do 4%.Zn-Al500
379Ostatní slitiny zinku.Zn-leg500
380Cín, nikoliv ve slitinách.Sn50
381Slitiny olovo-cín všech druhů kromě třídy kovů 343.Pb-Sn100
383Ložiskové kovy s obsahem cínu větším než 10%.Lk100
385Ostatní slitiny cínu.Sn-leg100
389Nikl a slitiny niklu.Ni50
IV. Ostatní kovy.
386Antimon, nikoliv ve slitinách.Sb25
387Kadmium a slitiny kadmia.Cd25
388Kobalt a slitiny kobaltu.Co25
390Rtuť.Hg34.5
392Chrom.Cr10
394Molybden.Mo10
396Wolfram.W10
397Mangan.Mn10
398Berylium.Be10
399Wizmut.Bi10
Vysvětlivky k zařadění kovů a slitin kovů do tříd kovů.
Číslo kovů třídyZkratkaKovy a slitiny kovů
I. Lehké kovy.
300Al-leg1. Tvářené slitiny hliníku s obsahem hořčíku a křemíku, hořčíku, hořčíku a manganu, manganu, hořčíku a zinku: Al-Mg-Si, Al-Mg-SiA (automatová slitina), Al-Mg, Al-MgA (automatová slitina), Al-Mg-Mn, Al-Mn, Al-Mg-Zn,
2. slitiny hliníku na odlitky s obsahem hořčíku: GAl-Mg, hořčíku a křemíku: GAl-Mg-Si,
3. přísadové slitiny s obsahem hořčíku: UVAl-Mg, přísadové slitiny s obsahem hořčíku a křemíku: UVAl-Mg-Si, á jiné.
301AlNelegované druhy hliníku:
1. čistý hliník (hutní) AlH,
2. hliník k účelům elektrovodným EAl,
3. čistý hliník přetavený AlU.
310Al-Cu-leg1. Tvářené slitiny hliníku s obsahem mědi a hořčíku: Al-Cu-Mg, Al-Cu-MgA (automatová slitina),
2. slitiny hliníku s obsahem mědi a niklu: Al-Cu-Ni, mědi, hořčíku a olova: Al-Cu-Mg-Pb
3. slitiny hliníku s obsahem mědi a jiných přísad, které ani složením ani čistotou nevyhovují žádné pod 1. a 2. uvedených slitin: Al-Cu-leg,
4. přísadové slitiny hliníku: UVAl-Cu-Mg, UVAl-Cu-Mg-Pb, a jiné.
320Al-Si1. Slitiny hliníku na odlitky s obsahem křemíku, křemíku a hořčíku, křemíku a mědi, mědi a niklu: GAl-Si, GAl-Si-Mg, GAl-Si-Cu, GAl-Cu-Ni,
2. přísadové slitiny hliníku s obsahem křemíku: UVAl-Si, a jiné.
302UG-Al1. Přetavené slitiny hliníku výhradně na odlitky: UGAl-Zn-Cu, UGAl-Cu-Zn, UGAl-Cu-Si, UGAl- Si,
2. slitiny hliníku pro zvláštní účely jako redukční prostředek k desoxydaci oceli, pro výrobu bezuhlíkatých kovů, jako přísada do zinkové lázně, jako pigment pro laky a pod.: URAl, a jiné.
330Mg1. Nelegované druhy hořčíku,
2. tvářené nebo lité slitiny hořčíku s hliníkem, zinkem, manganem, lité slitiny hořčíku s hliníkem a slitiny hořčíku s křemíkem: Mg-Al, Mg-Zn, Mg-Mn, GMg-Mn, GMg-Al, GMg-Al-Zn, GMg-Si, a jiné.
II. Pájky.
343Pájka1.Měkké pájky (cínové), t. j. slitiny olova a cínu: pájka Pb-Sn. (Slitiny podobné pájkám, pokud slouží k pocínování, patří podle svého složení do třídy kovů 381 Pb-Sn nebo do třídy 385 Sn-leg),
2. tvrdé pájky (mosazné) v zrnech, t. j. slitiny mědi a zinku: pájka Cu-Zn,
3. pájky pro lehké kovy (hliníkové), t. j. slitiny hliníku s obsahem křemíku, zinku: pájka Al-Si, pájka Al-Zn, a jiné,
4. ostatní pájky, t. j. slitiny olova a cínu s obsahem kadmia, vizmutu a jiných kovů, pájka zinková, kadmiová: pájka Pb-Sn-Cd, pájka Pb-Sn-Bi, pájka Zn, a jiné.
III. Těžké kovy.
350Cu1. Nelegované druhy mědi (hutní): Cu 99.90, Cu 99.75, Cu 99.5, Cu 99,
2. měď elektrolytická: ECu,
3. měď s přísadami až do 1% hliníku, arsenu, manganu, fosforu, křemíku, stříbra, kadmia, hořčíku, niklu, zinku, cínu, olova: L+Bz, a jiné, pokud tyto druhy mědi nejsou určeny k použití jako přísadová slitina, nýbrž hodí se jako měď k přímému zpracování.
352Cu-Sn-ZnSlitiny mědi, cínu a zinku s převážným obsahem mědi, po případě s přísadou olova; červené kovy: Rg 10, Rg 9, Rg 8, Rg 5, Rg 4.
(Slitiny mědi a zinku, obsahující méně než 4% cínu, patří mezi mosazi třídy kovů 355 Ms).
355MsSlitiny mědi a zinku s převážným obsahem mědí, po případě s přísadou olova. (Tvářená slitina s obsahem mědi 67% a větším je tombak):
1. tvářené slitiny: mosaz tvrdá Ms 58, mosaz kujná Ms 60, mosaz k tlačení Ms 63, mosaz tažná (polotombak) Ms 67, tombak žlutý Ms 72, tombak světlý Ms 80, tombak zlatý Ms 85, tombak červený Ms 90, speciální mosaz válená So-Ms, a jiné,
2.lité mosazi: mosaz na odlitky GMs 63, GMs 67, a jiné.
(Slitiny mědi a zinku s obsahem větším než 4% niklu patři do třídy kovů Cu-Ni, s větším než 4% cínu do třídy kovů 352 Cu-Sn-Zn).
360Sn-BzSlitiny mědi a cínu s převážným obsahem mědi (bronzy cínové).
1. Bronzy lité: GBz 20, GBz 14, GBz 10,
2. bronzy tvářené Bz 6.
(Slitiny, obsahující více než 4% jiných přísad, na př. niklu, olova, zinku, patří do třídy kovů 364 Cu-leg).
362Cu-NlSlitiny mědi a niklu s doplňkem zinku s převyšujícím obsahem mědi: Cu-Ni.
(Slitiny s menším obsahem niklu než 4% patří do třídy kovů 355 Ms).
364Cu-legSlitiny, které nepatří do tříd kovů 350, 352, 355, 360, a 362:
1. bronzy olověné: Pb-Bz, olověné bronzy cínové: Pb-Sn-Bz, olověné bronzy speciální: Pb-So-Bz, bronzy hliníkové: GAl-Bz a Al- Bz, bronzy manganové, beryliové, křemíkové, stříbrné, a jiné,
2. přísadové slitiny mědi s hliníkem, arsenem, železem, manganem, fosforem, křemíkem a pod., nazývané podle přísady měď hliníková, arsenová, ferroměď, měď manganová, fosforová, křemíková a pod.
370Pb1. Nelegované druhy olova: olovo jemné (rafinované) Pb 99.99, Pb 99.985, speciální olovo Pb-Cu 99.9, hutní olovo Pb 99.94, Pb 99.9, Pb 99.75, Pb 98.5,
2. slitiny olova, které nepatří do třídy kovů 343, 372, 381 a 383, olovo legované vápníkem a sodíkem, olovo s obsahem antimonu menším než 1%, LkPb a jiné.
372Pb-Sb1. Slitiny olova s antimonem (tvrdé olovo) jako jediným nebo nejvíce legujícím kovem a slitiny olova s arsenem: Pb-Sb, Pb-Sb-As,
2. písmenkové kovy, kovy pro sázecí stroje, kovy pro stereotypii, i když obsahují kromě olova a antimonu též menší přísady jiných kovů,
3. přísadové slitiny pro tiskařské kovy,
4. ložiskové kovy na basi olověné bez obsahu cínu a s obsahem cínu až do 10%: LkPb-Sb, LkPb-Sb- Sn, a jiné.
374JZnJemný zinek vyrobený elektrolysou nebo rafinací: Zn 99.995, Zn 99.99, Zn 99.975.
375ZnHutní zinek, zinek k válcování, přetavený zinek, tvrdý zinek, zinkový prach, zinek směsový (tavenina jemného a hutního zinku) Zn 99.5, Zn 98.5. Zn 97.5, UZn 96.
376Zn-CuSlitiny zinku s obsahem mědi, po případě s přísadou olova: Zn-Cu 1, Zn-Cu 4, Zn-Cu 4-Pb 1, Zn- Cu 4A.
377Zn-AlSlitiny zinku s obsahem hliníku: Zn-Al 1, Zn-Al 4, Zn-Al 4-Cu 1, Zn-Al 1-Fe, Zn-Al 2-Cu 1.
379Zn-legSlitiny zinku s obsahem mědi, hliníku, po případě olova nebo manganu, které nepatří do třídy kovů 376 a 377: Zn-Cu 6-Al 1, Zn-Cu 5-Pb 2, Zn-Al 4-Cu 3, Zn- Al 6-Cu 1, Zn-Al 10-Cu 1, Zn-Al 7-Cu 4, Zn-Al 15, ferrozinek Zn- Fe, Zn-Mn 1-Pb, přísadová slitina zinku s hliníkem, Lk-Zn a jiné.
380SnČistý cín Sn 99.90, Sn 99.75, Sn 99, Sn 98 a všechny druhy cizozemských cínů s určitou obchodní značkou a s obsahem cínu větším než 97.8%.
381Pb-SnSlitiny olova a cínu všech druhů s obsahem olova přes 50%, pokud takové slitiny nejsou zařazeny do jiné třídy kovů.
(Slitina olova s obsahem cínu méně než 10% patří do třídy kovů 370).
383LkBílé ložiskové kovy s obsahem cínu přes 10% Sn, nikoliv červené kovy, bronzy jako komposice.
385Sn-leg1. Slitiny s obsahem cínu 50% a více, Dokud takové slitiny nejsou zařazeny do jiné třídy kovů,
2. nelegované druhy cínu s obsahem cínu pod 97.8%,
3. směsový cín,
4. přísadová slitina fosforový cín, a jiné.
389N1. Čistý nikl: elektrolytický nikl NiE,
2. hutní nikl Ni 99.5, Ni 98.5,
3. nikl přetavený Ni 96.75,
4. slitiny s obsahem niklu 50% a více,
5. slitiny, které obsahují méně než 50% železa a zbytek nikl s přísadou chromu nebo jiného kovu.
IV. Ostatní kovy.
386SbKovový antimon.
387CdKovové kadmium
(Kadmiové pájky patří do třídy kovů 343).
388CoKovový kobalt, přísadová slitina Co 67 Cr.
392CrKovový chrom a slitiny chromu, nikoliv ferrochrom.
394MoKovový molybden, nikoliv ferromolybden.
396WKovový wolfram, nikoliv ferrowolfram.
397MnKovový mangan, nikoliv ferromangan.
398BeKovové berylium.
399BiKovový vizmut.
List skladní knihy.
ul1c1946c034z0689_o_1.tif
Seznam nositelů kontingentů.
1. Ministerstvo národní obrany.
2. Ministerstvo dopravy.
3. Ministerstvo pošt.
4. Pověřenectvo průmyslu a obchodu.
5. Hospodářská skupina báňského průmyslu.
6. Hospodářská skupina průmyslu vyrábějícího železo.
7. Hospodářská skupina elektráren.
8. Hospodářská skupina plynáren a vodáren.
9. Ústřední svaz československého průmyslu.
10. Ústřední svaz československého řemesla.
11. Hospodářská skupina průmyslu železa a kovů.
12. Ministerstvo zahraničního obchodu.
13. Ministerstvo průmyslu.
14. Ministerstvo techniky.
Seznam výrobků,
pro které jsou přidělovány plné výrobní kontingenty a zvláštní výrobní kontingenty železa a kovů.
(Výrobky spadající do plných výrobních kontingentů jsou označeny hvězdičkou.)
A.
1. Ocelohliníková lana.
2. Hliníkové folie.
3. Hliníkový prášek.
4. Odporové dráty pokud se týče kovů.
B.
1. Náhradní součástky poloautomatických litinových vytápěcích článkových kotlů.
2. Radiátorové sděře.
3. Spojky z temperované litiny.
4. Kovy na vyvažování litinových závaží a vyrážení cejchovních značek.
5. Železná ouška k litinovým závažím.
C.
1. Železniční vozy, nákladní, osobní a motorové.*)
2. Tramvayové vozy, motorové a vlečné.*)
3. Čluny remorkery.
D.
napájecí zařízení a moč. zařízení,
1. Hospodářské stroje*), zejména:
stroje na obdělávání a přípravu půdy,
secí a sázecí stroje,
rozmetadla, umělých hnojiv,
sklizňové stroje,
stroje na zpracování sklizně,
stroje na přípravu krmiv,
stroje na přípravu osiv a sádí,
pomocné stroje a přístroje,
drobné stroje.
2. Opravy, náhradní díly a součástky všech hospodářských strojů.
E.
1. Lokomotivy.*)
udržovací přístroje na plsť,
malé průmyslové pece a laboratorní pícky,
slévárenské stroje:
všechny stroje až do 300 kg kontingentní kusové váhy,
svářecí nářadí a příslušenství,
acetylenové vyvíječe,
dlabací a otáčecí pneumatické nástroje,
zdvihadla, dopravní zařízení, výtahy:
pístové kompresory a rotační kompresory a vakuová čerpadla vesměs o příkonu pod 7 ks,
přístroje na stlačený vzduch:
spalovací motory bez agregátů až do vsádkové váhy 300 kg,
ručně poháněná zdvihadla, kozlíky na překládání rour,
spalovací motory pro modely letadel,
zdvižové vozíky, zavážecí vozíky a plošiny k nim,
líhy,
elektrické kladkostroje,
stroje na výrobu papíru:
hnací stroje:
stroje na výrobu a opravu obuvi a koželužské stroje až do 300 kg kontingentní kusové váhy,
napínače plstě, ssací stroje,
měřicí přístroje válců,
přístroje na vod otisk,
přístroje na zpracování papíru:
stroje na zpracování papíru o kusové kontingentní váze až do 300 kg,
stroje pro průmysl poživatin a potravin:
stroje až do 300 kg kontingetní kusové váhy,
přístroje:
železniční vagonová parní topení,
obuvnické stroje a stroje pro průmysl kožedělný:
filtry až do 300 kg kontingentní kusové váhy,
ruční čisticí stroje na sukna,
textilní stroje:
2. Malé nástroje:
smaltované přístroje a nádrže až do 300 kg kontingentní kusové váhy,
pokusné, laboratorní a vyšetřovací přístroje až do 300 kg kontingentní kusové váhy,
ventilátory až do vsádkové váhy 150 kg,
strojní a přesné nástroje,
šicí stroje,*)
prací stroje,
čerpadla do průměru hrdla 65 mm včetně, kancelářské stroje,
rychlé a velké váhy s výjimkou, vah kolejových,
zkušební stroje,
armatury do 100 kg kontingentní kusové váhy železa a 30 kg kontingentní kusové váhy kovů,
hnací ústrojí a valivá ložiska,
Seegerovy pojistky pro kuličková ložiska normy ČSN 1204—1944, tab. V. a VI.
chladící stroje a zařízení do 20.000 Cal/hod., vyjma elektrických ledniček pro domácnost do 250 l obsahu,
stroje na kácení stromů,
zařízení pro doly:
lutnové ventilátory až do vsádkové váhy 80 kg,
vratné válce až do vsádkové váhy 100 kg,
vratky až do vsádkové váhy 150 kg,
turbomotory až do vsádkové váhy 100 kg,
podstavce pro přenosné hráně až do vsádkové váhy 25 kg,
domácí vodárny do váhy 300 kg a nádrže na vodu do obsahu 500 l a do váhy 120 kg.
Hasičské nářadí:
požární stříkačky s příslušenstvím,
armatury,
hasičské káry,
závěsné vozy,
drobné hasičské nářadí,
hasičské žebříky.
průmyslové pece:
3. Ostatní malé stroje a přístroje až do kontingentní kusové váhy 100 kg s výjimkou strojů na obrábění kovů a dřeva.
5. Stroje na obrábění kovů a dřeva do kontingentní váhy 350 kg.
4. Stroje pro obrábění kovů v ceně 25.000 Kčs a výše.*)
7. Všechny ostatní strojírenské výrobky pokud se týče kovů
(kromě armatur nad 30 kg kontingentní kusové váhy).
6. Opravy, náhradní díly a součásti všech strojírenských výrobků do 300 kg kusové váhy železa včetně, 1000 kg celkové váhy železa včetně a 100 kg celkové kontingentní váhy kovů včetně.
F.
1. Nákladní a osobní automobily a autobusy.*)
2. Autobusové karoserie.
3. Motocykly.*)
4. Traktory.*)
5. Přívěsné vozy za motorová vozidla a vozy potahové.
6. Jízdní kola.*)
G.
držáky elektrod,
brousicí a lešticí stroje,
ruční vrtačky,
příslušenství pro pracovní místa svářecí,
elektrické svářečky a příslušenství ke svařování:
kleště ke svařování,
transformátory do výkonu 3 kw včetně.
1. Stroje, transformátory:
elektrické nůžky,
motorky s ohebným hřídelem,
elektrická kladiva,
elektrické šroubováky a závitníky,
frézky, pily a řezací stroje,
elektrické nářadí:
elektromotory do výkonu 25 kw včetně.*)
usměrňovače a usměrňovači lampy,
zařízení uzemňovací,
ochranná zařízení proti přepětí:
součásti pro venkovní vedení:
svorky a spojky všeho druhu pro venkovní vedení,
isolátory pro venkovní vedení.
magnety,
zásuvky do podlahy,
zásuvky na měření napětí,
hromosvody s příslušenstvím,
zásuvky blokované,
zásuvky:
růžkové bleskojistky,
odpory,
pojistky proti přepětí,
spínače všeho druhu nad 25 A,
spouštěče a regulátory,
pojistky všeho druhu,
spínací tyče, spínací kleště,
armované isolátory,
řízení pro výtahy, stroje, jeřáby, čerpadla, nářadí a pracovní stroje všeho druhu,
2. Přístroje a součástky pro venkovní vedení:
elektroměrové a rozvodové desky,
zásuvky všeho druhu do 60 A,
spínače do 25 A,
vývodky všeho druhu,
průchodky všeho druhu,
odbočnice porculánové,
kladky (porculánové, skleněné),
spojky,
káblová oka,
svorky všeho druhu,
pouzdra pro kapesní bateriové lampy,
svorkovnice všeho druhu,
spojníky,
zkoušečky napětí.
držáky a závěsníky,
objímky všeho druhu,
4. Instalační materiál:
pojistky všeho druhu a příslušenství,
koncovky všeho druhu,
příslušenství pro pouliční osvětlení (navijáky),
přijímače,*)
vysokofrekvenční železná jádra,
drobné součástky, zástrčky všeho druhu, zdířky, svorky,
vysilače,
3. Rozhlas:
stupnice s náhonem i bez náhonu,
otočné knoflíky,
objímky elektronových lamp,
zesilovací zařízení,
zařízení k nahrávání gramofonových desek,
televise,
elektronky,
zvukové přenosky, reprodukční zařízení,
rozhlasová příslušenství, součástky:
kondensátory všeho druhu pro rozhlas.
anteny všeho druhu a příslušenství; bleskojistky, uzemňovací přepinače, vlnové přepinače, dálkové a časové spínače,
mikrofony,
tónové clony, směšovače tónů,
odpory,
sluchátka,
detektory a krystaly,
transformátory (nízkofrekvenční a síťové),
tlumivky (vysoko i nízkofrekvenční),
cívky všeho druhu, sady cívek,
reproduktory všeho druhu,
6. Isolované dráty, kabely, isolační trubky, kondensátory:
isolační trubky všeho druhu a příslušenství,
kondensátory.
kabely všeho druhu,
isolované dráty všeho druhu,
5. Svítidla:
součástky svítidel.
návěstní lampy,
důlní lampy,
úsporná svítidla (s vestavěným transformátorem),
rtuťové a sodíkové lampy,
obloukové lampy a filmovací osvětlování,
svítidla pro zvláštní účely (účelová),
bytová svítidla,
primérní články,
alkalické akumulátory všeho druhu,
olověné akumulátory všeho druhu,
10. Akumulátory a baterie:
primérní balerie,
příslušenství.
zkušební zařízení, dálkové měřicí přístroje,
rozvaděčové měřicí přístroje,
spínací hodiny,
přenosné měřicí přístroje,
elektroměry a počitadla všeho druhu,
měřicí přístroje pro tepelnou techniku,
laboratorní měřicí přístroje,
přístroje pro měření velmi krátkých časů (oscilografy a pod.),
8. Měřicí přístroje a elektroměry:
měřicí přístroje pro sdělování a vysokofrekvenční techniku,
specielní měřicí přístroje,
relé,
fotoelektrické měřicí přístroje,
měřicí transformátory,
fotografické přístroje pro zaznamenávání stavu elektroměrů.
domácí telefony, telegrafy a zvonková zařízení,
7. Telefony, telegrafy:
telefonní přístroje,*)
telefonie drátová,
telegrafie drátová a potrubní pošta,
bezdrátové přenosy:
vysílací a přijímací zařízení pro obchodní a zvláštní účely,
přístroje navigační,
zařízení televise,
letecké zpravodajství,
elektrická návěštní zařízení včetně elektrických hodin, požárních a policejních zařízení, oznamovačů nehod, výstražných zařízení protiletadlových.
výbojky,
9. žárovky a svíticí trubice:
svíticí trubice a zařízení se svíticími trubicemi.
doutnavé lampy,
žárovky všeho druhu,*)
11. Universální kuchyňské strojky.
fysikálně chemická reakční zařízení.
galvanotechnická zařízení a příslušenství,
elektrické zubolékařské přístroje,
roentgenové příslušenství,
roentgenové lampy a ventily,
12. Elektroléčebné a elektrochemické zařízení a přístroje:
roentgenová zařízení,
elektrolytická zařízení,
elektroléčebné přístroje a příslušenství,
13. Opravy, náhradní díly a součástky všech výrobků elektrotechnického průmyslu, pokud spadají do plných výrobních kontingentů.
H.
optické osvětlovací přístroje, zrcadla pro operační lampy,
ochranné brýle,
brýlové obruby,
geodetické přístroje všeho druhu včetně příslušenství,
fotogrametrické a kinematogrametrické mapovací a vyhodnocovací zařízení a příslušenství,
lékařské přístroje pro vnitřní pozorování,
signalisační zařízení a pod. optických jemných přístrojů.
ofthalmologické přístroje všeho druhu,
lupy a čtenářská skla,
1. Optika:
mikroskopy, včetně trichinoskopů a příslušenství,
Fresnelovy čočky,
jiné optické přístroje včetně světlometů, heliografů,
dalekohledy všeho druhu,
dílenské přístroje, pro optiky,
optické měřicí přístroje pro účely chemické, fysikální a biologické,
pouzdra na brýle,
lorňony — převěsy — obruby,
specielní kamery pro technickovědecké účely,
2. Fototechnika, kinotechnika a projekční technika:
uzávěrky objektivů, clonky,
přístroje pro úzký film přijímací a projekční (pod 35 mm šíře filmu) včetně příslušenství, ale bez tlampače a zesilovače.
fotopřístroje všeho druhu s příslušenstvím,
zvětšovací přístroje, promítací přístroje (dia a epi), reprodukční přístroje a příslušenství,
pracovní přístroje pro amatéry,
kinopřijímací přístroje a kinoprojekční přístroje 35 mm šíře filmu s příslušenstvím, ale bez tlampače a zesilovače,
kopírovací stroje a jiné přístroje pro temnou komoru pro živnostenské účely,
rysovadla a jednotlivé části rysovadel,
neoptické orientační přístroje,
nautické přístroje, letecké palubní přístroje,
geofysikální přístroje,
měřicí přístroje tlaku a množství všeho druhu (ukazovací a registrační),
kmitoměry,
kreslicí stroje,
matematické přístroje,
logaritmická pravítka a precisní měřítka,
tachometry, tachografy,
ochranné přístroje dýchací a oživovací.
vývěvy (pro laboratoře),
3. Jemná mechanika:
modelové stavby jemné mechaniky,
biologické modely,
fysikální a chemické učebné pomůcky všeho druhu,
hydrologické přístroje,
regulační přístroje a zařízení,
meteorologické precisní přístroje, dále jednoduché barometry, hydrografy, bimetal-teploměry,
indikátory a zkoušeče kouřových plynů,
analytické přesné váhy a závaží,
měřiče teploty, vlhkosti a jiné fysikální a chemické měřicí přístroje,
vodoměry, paroměry,
5. Hodiny.
lékařské a zvěrolékařské nástroje,
inhalační přístroje a zařízení,
operační stoly pístové, sterilisátory a autoklávy,
injekční jehly (kanýly) a chirurgické jehly na rány,
umělé údy.
lékařské stříkačky,
zubolékařské nástroje všeho druhu, vrtáky a jehly na nervy, brousicí materiál, ssací komory,
furnitury, umělé zuby z kovů,
diagnostické, fysiologické a pod. nástroje a přístroje bez optiky,
zubolékařská a operační křesla a jiné neelektrické zubolékařské zařízení,
orthopedické přístroje, obvazové dlahy a jiné orthopedické výrobky,
4. Léčebná mechanika:
CH.
1. Staufferovy maznice.
2. Drobné kancelářské potřeby (na př. psací pera, napínáčky, sponky na dopisy, sešívací dráty a pod.).
3. Kování na boty s příslušenstvím.
4. Jehly všech druhů (jako trhací, kožedělné, pletařské, pro šicí stroje a pod.).
5. Jehlařské zboží.
7. Šrouby do dřeva.
6. Drátěné tkaniny kromě tkanin do skla.
9. Drobné slévárenské potřeby mimo pískováky.
8. Drátěná šroubovina.
I.
1. Smaltované nádobí.*)
2. Řemeslné a komerční nástroje kromě pilníků.
3. Stavební a nábytkové kování z hliníku a hliníkových slitin.
4. Ruční hasicí přístroje pokud se týče kovů.
J.
1. Nádobí z lehkých kovů pro kuchyně a domácnost.
2. Hliníkové odtrhávací uzávěrky.
3. Hliníkové lahvové záklopky.
5. Kovové leptané štítky.
4. Diamantové nástroje.
7. Kancelářské potřeby, razítkovací přístroje a pod. výrobky.
6. Kancelářské psací a kreslicí nářadí.
9. Lístkové kovy.
10. Fosfor-bronzová a tombaková síta.
11. Zinkografické desky.
8. Slévárny písem.
Volná hranice
(§ 30 této vyhlášky).
Množství v kg jako volná hranice pro
Číslo
třídy kovů		Zkratkasurovinu a odpadový materiálpolotovar:
pro podniky kovy zpracovávajícípro podniky ostatní
Sloupec123
kgkgkg
300Al-leg—5—
301Al—31
310Al-Cu-leg—51
320Al-Si———
302UG-AI6015—
330Mg———
343Pájka: do 30% Sn15——
nad 30% Sn5——
ostatní druhy3——
350Cu1581
352Cu-Sn-Zn———
355Ms30122
360Sn-Bz1531
362Cu-Ni———
364Cu-leg15——
370Pb303—
372Pb-Sb30——
374JZn60——
375Zn60158
376Zn-Al60158
377Zn-Cu60158
379Zn-Ieg60158
380Sn———
381Pb-Sn———
383Lk———
385Sn-leg———
389Ni1*)1*)—
386Sb———
387cd1*)1*)—
388Co———
390Hg6——
392Cr———
394Mo———
396W———
397Mn———
398Be———
399Bi———
Poukaz na kovy.
(Úřední tiskopis.)
ul1c1946c034z0689_o_2.tif
Převodka na kovy.
(Úřední tiskopis.)
Díl a převodky na kovy.
ul1c1946c034z0689_o_3.tif
Díl c převodky na kovy.
ul1c1946c034z0689_o_3_1.tif
Převodka na kovy.
(Úřední tiskopis.)
Zadní strana dílu b převodky na kovy.
ul1c1946c034z0689_o_4_1.tif
Díl b převodky na kovy.
ul1c1946c034z0689_o_4.tif
List účetní knihy o kovech.
(Vzor pro více tříd kovů.)
Účetní kniha o kovech
ul1c1946c034z0689_o_5.tif
Prohlášení o nekontingentované potřebě.
ul1c1946c034z0689_o_8.tif