§ 1
Usměrnění, organisace a dozor nad sběrem a obchodem surovými kůžemi a kožkami přísluší ministerstvu vnitřního obchodu.
§ 2
Kůžemi a kožkami se v této vyhlášce rozumějí zužitkovatelné kůže a kožky domácích a divokých zvířat, uvedených v příloze č. 1 k této vyhlášce, pokud byla v tuzemsku poražena, zabita neb uhynula a byla stažena.
§ 3
(1) Veškeré surové kůže a kožky (§ 2) nekonzervované i konservované jakýmkoli způsobem (solení, sušení, piklování, karbolování, vápnění) bez ohledu na to, zda jde o celé kusy nebo jejich části (krupony, vazy, krajiny a pod.) podléhají povinnému sběru.
(2) Kůže a kožky vhodné pro výrobu usní dělí se do těchto kožních skupin:
A1 teletiny (včetně kozí z žírných telat),
A2 hověziny (kůže zvířat domácího skotu, včetně odstávčat),
B divoké kůže (ze zámoří),
C kipsky,
D jiné kůže a kožky (na př. vepřovice, psiny, buvolí kůže),
E kůže a kožky z jednokopytníků,
F1 skopovice a jehněčiny,
F2 koziny, kozlečiny jakož i divočiny,
G kůže z plazů a ryb,
H králičí holice.
A1 teletiny (včetně kozí z žírných telat),
A2 hověziny (kůže zvířat domácího skotu, včetně odstávčat),
B divoké kůže (ze zámoří),
C kipsky,
D jiné kůže a kožky (na př. vepřovice, psiny, buvolí kůže),
E kůže a kožky z jednokopytníků,
F1 skopovice a jehněčiny,
F2 koziny, kozlečiny jakož i divočiny,
G kůže z plazů a ryb,
H králičí holice.
(3) Kůže a kožky vhodné pro účely kožešnické a kloboučnické nejsou děleny do zvláštních skupin.
§ 4
Obhospodařování kůže a kožek dovezených k nám a celní ciziny bude upraveno zvláště.
§ 5
(1) Vlastník stažené zvířecí kůže neb kožky, jest povinen kůži neb kožku bezodkladně zciziti sběrači kůží a kožek nebo obvodní nákupně a to, jde-li o kůži získanou na tuzemských jatkách nejpozději den po porážce, jinak nejpozději do 30 dnů.
(2) Sběrači kůží a kožek, obvodní nákupny a velkonákupny musí, jestliže převezmou nebo nabudou nedělené vepřovice nebo nedělené vepřovicové krupony od živnostenských výrobců, vystaviti jim stvrzenku podle předepsaného vzoru.
(3) Při převzetí nebo nabytí částí vepřovic nebo částí vepřovicových kruponů nebo takových, které byly získány v kafileriích nebo u drnomistrů, nesmějí býti stvrzenky podle odst. 3 vydávány.
§ 6
Chovatelé a lovci mohou si ponechati část získaných kůží a kožek pro vlastní potřebu, obdrží-li povolení k vyčinění těchto kůží a kožek od ministerstva průmyslu.
§ 7
(1) Kafilerie (ústavy k odstraňování zvířecích těl) a drnomistři jsou povinni pečlivě stáhnouti zužitkovatelné kůže ze zvířecích těl, která mají býti v jejich podniku neškodně odstraněna.
(2) Kůže nesmí býti stažena u zvířat, jejichž stažení je zakázáno ze zdravotně-policejních důvodů (po zjištění slezinné sněti, šelestivé sněti, vztekliny, ozhřivky, ovčích neštovic). Nemusí býti stahována, jestliže by kůže pro těžké změny způsobené nemocí pravděpodobně nemohla býti zpracována na useň. Kůže a kožky zvířat nakažlivě nemocných nebo z nákazy podezřelých, jejichž stažení však není zakázáno, smějí bytí odevzdány k výrobě usní teprve po předepsané dezinfekci.
(3) Kůže a kožky odevzdané kafileriemi a drnomistry nesmějí býti uskladněny ve skladištích obvodních nákupen neb velkonákupen, nalézajících se v jatkách.
§ 8
Sběrači oprávnění k sběru koží a kožek musí míti kromě licence neb živnostenského oprávnění ještě sběračský průkaz vydaný zájmovou hospodářskou organisací. (Odborná skupina koží, usní a textilních surovin Hospodářské skupiny velkoobchodu a zahraničního obchodu v Ústředním svazu obchodu.)
§ 9
Sběrači jsou povinni získané surové kůže a kožky odborně konservovati (soliti neb sušiti) a nejdéle do 30 dnů od převzetí zciziti odvodním nákupnám.
§ 10
(1) Každý sběrač si určí do 30 dnů po uveřejnění této vyhlášky, resp. u nových sběračů ode dne vydání sběračského průkazu obvodní nákupnu, jíž výhradně bude povinen získané surové kůže a kožky zciziti. Zvolenou obvodní nákupnu oznámí zájmové hospodářské organisace. Nikomu jinému nesmí sběrač surové kůže a kožky zciziti.
(2) Po této lhůtě 30 dnů může sběrač změnit volbu obvodní nákupny pouze se souhlasem zájmové hospodářské organisace.
§ 11
(1) Obvodními nákupnami surových kůží a kožek ve smyslu této vyhlášky jsou dosavadní obchodníci, kteří podle živnostenského listu jsou oprávněni vlastním jménem a na vlastní účet nakupovati a prodávati tuzemské surové kůže a kožky, a družstva, pokud k této obchodní činnosti obdrží od ministerstva vnitřního obchodu zvláštní povolení a uznání jako „obvodní nákupna“.
(2) Ministerstvo vnitřního obchodu udělí povolení podle odst. 1 po slyšení zájmové hospodářské organisace a příslušné obchodní a živnostenské komory.
(3) Každá obvodní nákupna je povinna přihlásiti se za člena zájmové hospodářské organisace.
§ 12
Majitelé, případně vedoucí obvodních nákupen jsou povinni poukázati ministerstvu vnitřního obchodu odborné a obchodní znalosti a schopnosti.
§ 13
Obvodní nákupny jsou povinny tříditi nakoupené surové kůže a kožky a zciziti je výhradně velkonákupně a to nejpozději do 30 dnů ode dne nabytí. Nikomu jinému nesmí obvodní nákupny kůže a kožky zciziti.
§ 14
(1) Velkonákupnami surových kůží a kožek ve smyslu této vyhlášky jsou dosavadní velkoobchodníci, kteří na základě živnostenského listu jsou oprávněni vlastním jménem a na vlastní účet nakupovati a prodávati tuzemské surové kůže a kožky, a družstva, pokud k této obchodní činnosti obdrží od ministerstva vnitřního obchodu povolení a uznání jako „velkonákupna“.
(2) Majitelé, případně vedoucí velkonákupen jsou povinni prokázati ministerstvu vnitřního obchodu odborné a obchodní znalosti a schopnosti.
§ 15
(1) Velkonákupny smějí nakupovati a přejímati surové kůže a kožky jen od obvodních nákupen, od jiných osob a míst nesmějí kůže a kožky získávati.
(2) Velkonákupny jsou povinny tříditi nakoupené kůže a kožky podle směrnic ministerstva průmyslu a zciziti je pouze zpracovateli a to na základě přídělového výměru. Volný prodej jest jim zakázán.
k vyhlášce čís. 729/46 ministra vnitřního obchodit
ze dne 27. února 1946
o organisaci sběru a obchodu surovými kůžemi a kožkami.
Povinnému sběru podléhají následující kůže a kožky:
ze dne 27. února 1946
o organisaci sběru a obchodu surovými kůžemi a kožkami.
Povinnému sběru podléhají následující kůže a kožky:
teletiny všech druhů a vah,
a) kůže a kožky pro výrobu usní:
hověziny (včetně odstavčat) všech druhů a vah,
vepřovice a vepřovicové krupony,
jelenice, srnčiny a dančiny, kůže z mufloní, kůže z jezevců,
psiny,
jehnětiny,
koniny, hříbětiny, kůže z oslů a mul,
kozlečiny a ročci,
koziny,
skopovice,
a) kůže a kožky pro výrobu usní:
hověziny (včetně odstavčat) všech druhů a vah,
vepřovice a vepřovicové krupony,
jelenice, srnčiny a dančiny, kůže z mufloní, kůže z jezevců,
psiny,
jehnětiny,
koniny, hříbětiny, kůže z oslů a mul,
kozlečiny a ročci,
koziny,
skopovice,
králičiny všech druhů,
zaječiny,
kožky z divokých králíků,
b) kůže a kožky pro účely kožešnické a kloboučnické:
hříbětiny kožešnické.
kozlečiny kožešnické,
jehnětiny kožešnické,
skopovice kožešnické,
zaječiny,
kožky z divokých králíků,
b) kůže a kožky pro účely kožešnické a kloboučnické:
hříbětiny kožešnické.
kozlečiny kožešnické,
jehnětiny kožešnické,
skopovice kožešnické,
k vyhlášce čís. 729/46 ministra vnitřního obchodu
ze dne 27. února 1946
o organisaci sběru a obchodu surovými, kůžemi a kožkami.
Družstva zastávající současně funkce jak obvodních nákupen, tak i velkonákupen v oboru solených kůží:
ze dne 27. února 1946
o organisaci sběru a obchodu surovými, kůžemi a kožkami.
Družstva zastávající současně funkce jak obvodních nákupen, tak i velkonákupen v oboru solených kůží:
| 1. | Pražská jednota řezníků a uzenářů, Praha VII., Na Maninách 876. |
| 2. | Prodejní družstvo jihočeských řezníků a uzenářů, České Budějovice. |
| 3. | Jednota, prodejní družstvo řezníků a uzenářů, Hradec Králové II. |
| 4. | Východočeské prodejní družstvo řezníků, uzenářů a obchod dobytkem, Chrudim. |
| 5. | Prodejní družstvo řezníků, uzenářů a obchod dobytkem, Kladno-Jatky. |
| 6. | Kožní družstvo řezníků a uzenářů, Kolín. |
| 7. | Severočeské svépomocné kožní družstvo řezníků, uzenářů a obchod dobytkem a masem, z. s. s r. o., Mladá Boleslav. |
| 8. | Prodejní družstvo řezníků a uzenářů, Plzeň, Stalinova 9. |
| 9. | Táborské prodejní družstvo řezníků a uzenářů, Tábor, Veleslavínova 962. |
| 10. | Moravské kožní družstvo řezníků a uzenářů, Brno-Židenice, ul. U Lázní č. 28. |
| 11. | Brněnské družstvo řezníků á uzenářů pro zcenění vedlejších produktů Brno-Masná bursa. |
| 12. | Kožní družstvo moravsko-slezské, Mor. Ostrava, ústřední jatky. |
| 13. | Sdružení řezníků z Aše a okolí pro lepší zpeněžení vedlejších produktů, Aš. |
| 14. | Severočeské kožní družstvo, Čes. Lípa. |
| 15. | Severočeské podniky pro škvaření sádla a výrobu jedlých tuků, Děčín. |
| 16. | Frýdlantské družstvo řezníků pro zpeněžení vedlejších produktů, Frýdlant (Jizerské Hory). |
| 17. | Chebské sdružení řezníků a továren na margarin, Cheb. |
| 18. | Sdružení řezníků a uzenářů z Chomutova a okolí pro zpeněžení vedlejších produktů, Chomutov. |
| 19. | Sdružení řezníků z Jablonce a okolí pro lepší zpeněžení vedlejších produktů získaných při porážce zvířat, Jablonec n. Nisou. |
| 20. | Kožní družstvo pro Jihlavu a okolí, z. s. s r. o., Jihlava. |
| 21. | Severozápadočeské kožní družstvo z. s. s r. o., Karlovy Vary-Otovice. |
| 22. | Kožní družstvo pro Kraslice a okolí, z. s. s r. o., Kraslice. |
| 23. | Liberecké sdružení řezníků pro zpeněžení vedlejších produktů získaných při porážce zvířat, Liberec. |
| 24. | Sdružení řezníků a uzenářů z Mostu a okolí pro lepší zužitkování vedlejších produktů, Most. |
| 25. | Sdružení řezníků pro zpeněžení vedlejších produktů. Mor. Šumperk. |
| 26. | Sdružení řezníků pro Teplice a okolí k lepšímu zužitkování vedlejších produktů, Teplice-Šanov. |
| 27. | Sdružení řezníků pro Trutnov a okolí, z. s. s r. o., Trutnov. |
| 28. | Labsko-údolí kožní družstvo řezníků a uzenářů pro Ústí a okolí, z. s. s r. o., Ústí n. Lab. |
| 29. | Jihomoravské kožní družstvo, z. s. s r. o., Znojmo. |
§ 16
Jiným osobám fysickým a právnickým, kromě oprávněných sběračů, obvodních nákupen a velkonákupen, jest zakázáno nakupovati a zcizovati surové kůže a kožky.
§ 17
§ 18
Každý vlastník kůže nebo kožky, sběrači, obvodní nákupny i velkonákupny jsou povinni říditi se předpisy této vyhlášky o stahování a ošetření surových kůží a kožek.
§ 19
Těžké kůže (hověziny), kůže a kožky jednokopytníků (koniny, kůže mulů, oslů a hříbětiny) teletiny, skopovice a jehnětiny, budou-li prodávány velkonákupnami v pravidelných losech, musí býti stahovány a musí s nimi býti nakládáno podle ustanovení §§ 20 až 28 této vyhlášky.
§ 20
(1) Těžké kůže, včetně kůží odstavčat musí býti stahovány bezmasé, bezrohé, bezhubé, bez patra, bez ocasní kosti, s ocasem, bez žíní, s ušima nebo bez uší, bez šlach a přímočaře odříznuty nejméně na šíři ruky nad kopytem (paznehtem). Řez musí býti veden zdola nahoru přes čéšku.
(2) Porážeči musí stahovati těžké kůže (hověziny) krátkonohé, má-li býti použito zbylých částí koží na končetině jako pojidla.
(3) Porážeči, kteří v prvním pololetí 1942 odváděli obvykle těžké kůže s hlavou, musí je i nadále odváděti s hlavou; jestliže v prvém pololetí odváděli zčásti těžké kůže s hlavou a zčásti bezhlavé, musí býti stažené kůže s hlavou nejméně v témže poměru k bezhlavým, jako tomu bylo v prvém pololetí 1942.
(4) Stahují-li se těžké kůže bez hlavy, musí býti řez veden těsně za ušima, t. j. mezi hlavou a prvým krčním obratlem.
(5) Sběrači, zvláště pak obvodní nákupny jsou povinni dozírati na dodržování ustanovení odst. 3. a 4. tohoto §. K tomu účelu musí odděleně uschovati průpisy vyúčtování vystavených porážečům v prvním pololetí 1942 podle vyhlášky NÚC ze dne 8. února 1941 (Ú. l. č. 37/1941), o nejvyšších cenách tuzemských surových kůží ve znění vyhlášky NÚC ze dne 11. května 1942, běž. č 448 (Ú. l. č. 115/1942) a ze dne 30. listopadu 1945, běž. č. 539 (Ú. l. č. 150/1945).
(7) Kůže a kožky jednokopytníků musí býti stahovány bezmasé, s kulatou hlavou, bez proříznutí krku a musí býti odříznuty dlouhonohé, t. j. v kotníku (ve spínce).
(8) Teletiny musí býti stahovány bezmasé, bez ocasní kosti a buď krátkonohé nebo dlouhonohé. Krátkonohé teletiny musí býti odříznuty těsně pod kolením kloubem, dlouhonohé přímočaře nad paznechtem.
(9) Stahují-li se těžké kůže, kůže odstávčat a teletiny bez hlavy, musí býti celá kůže na hlavě odříznuta přímočaře těsně za ušima. Při stahování s hlavou musí býti u kůže neb kožky ponechána celá kůže z hlavy. Krční řez nesmí býti u těžkých kůží a koží odstávčat veden příčně hrdlem, nýbrž po délce krku. Kůže a kožky s líčky platí za hlavaté (jako s hlavou).
(10) Skopovice a jehnětiny musí býti stahovány bezmasé, s hlavou, bezrohé, bez kostí, bez nohou, s ocasem.
(11) Teletiny, skopovice a jehnětiny nesmí býti stahovány špičatými nebo ostrými předměty.
(12) Vyřezávání vrubů a násilné odstraňováni hnoje je zakázáno.
§ 21
Kůže a kožky nesmí přijití do stytku s horkou vodou nad 45° C nebo s párou. Rozhřívání zmrzlých koží a kožek musí býti provedeno s největší opatrností.
§ 22
Stříhání skopovic je zakázáno. Stříhání je každé odřezávání nebo jiné mechanické oddělování vlny od kožky.
§ 23
Prví přejímači musí býti k řádnému stanovení váhy vzati do slibu, a to, je-li obvodní nákupnou družstvo, vážný družstva předsedou družstva, jinak sběrač a obchodník zájmovou hospodářskou organisací.
(1) Před solením jest třeba zjistiti váhu koží a kožek, u koží a kožek jednokopytníků jejich délku. Zjištění váhy provádí:
a) u kůží a kožek, které před solením budou převzaty sběračem neb obvodní nákupnou, prvý přejimatel;
b) u kůží a kožek, které budou převzaty po solení, výrobce (porážeč).
(2) Kůže a kožky — s výjimkou koží jednokopytníků — musí býti jednotlivě zváženy po vychladnutí se suchou srstí a po odstranění ještě snad lpících zbytků tuku a masa, huby, patra, rohů, ocasní kosti, kopyt, žíní a šlach. Takto zjištěná váha jest čerstvou (zelenou) váhou. Je ji třeba stanoviti v kilogramech, u těžkých koží zaokrouhleně na celé kilogramy nebo jejich poloviny.
(3) Po stanovení váhy je nutno pečlivě odhadnouti váhu hnoje, který snad na kůži nebo kožce lpí. Nemá-li kůže neb kožka při stanovení váhy suchou srst, musí býti provedena svědomitě odhadnutá srážka na vlhkost.
(4) Kůže jednokopytníků musí býti měřeny ve stavu ne zvláště napnutém od kořene ucha ke kořeni ocasu.
§ 24
(1) Kůže a kožky se musí nasoliti nejdříve po vychladnutí a odkapání a nejpozději následující den po porážce. Jsou-li kůže a kožky přejímány nenasolené, musí býti nasoleny ihned po převzetí. Předběžné solení (t. zv. nasolování) jest zakázáno.
(2) Kůže a kožky musí býti nasoleny dostatečně. K solení smí býti použito jen bílé, neupotřebené soli, která neobsahuje žádné škodlivé součásti. Lehké kůže do 14.5 kg, jakož i teletiny a kůže odstavčat, mají býti soleny sodnou solí.
(3) Kůže a kožky mají býti nasolovány na plocho; při tom strana s vlasem má ležeti vespod.
(4) Nasolené kůže a kožky musí býti narovnány rozprostřeně až do prosolení. Vrstvy musí býti založeny tak, aby mohl odtékati solný lak. Sbalování koží a kožek ihned po solení nebo v dosud neprosoleném stavu je zakázáno.
§ 25
(1) Ve vyúčtování vydávaném podle předpisů nejvyššího úřadu cenového musí býti uvedena váha kůže a váha hnoje (§ 24) tak, jak mají býti zjištěny podle této vyhlášky.
(2) Při prodeji těžkých kůží zpracovateli musí prodávající předati kupci mimo uzávěrkového listu, vydaného podle předpisu nejvyššího úřadu cenového, též vážní lístek. Vážní lístek musí obsahovati tytéž údaje jako odpočty podle odstavce 1.
§ 26
Velkonákupny kůží a kožek musí prodávati kůže a kožky, stažené a opracované podle těchto předpisů, v losech, ve kterých nesmí býti přimíseny žádné kůže a kožky, které by těmto předpisům neodpovídaly, ledaže odchylky jsou zřejmé z vážního lístku nebo z účtu a budou v míře tomu odpovídající nahraženy.
§ 27
Pro dodávky koží a kožek velkonákupnami zpracovatelům platí dodací a reklamační podmínky, sjednané mezí příslušnými organisacemi.
§ 28
(1) Kožka budiž stažena opatrně. aby se zamezilo pořezání a proděravění.
(2) Stahování se děje u králíků, zajíců a pod. v celku, t. j. bez rozříznutí břicha. Ostatní kožky se při stahování na břiše rozříznou.
(3) Kožky vcelku stažené jest nutno napnouti na drátěnou rozsošku (pérující drát asi 5 mm silný, který se ohne do ostrého úhlu podle velikosti kožky) neb dřevěnou rozsoškou (prkénko přiříznuté do špičky a upravené rovněž podle velikosti kožky). Na rozsošku se navlékne čerstvě stažená kožka chlupem dovnitř, masitá strana se hladce uhladí tak, aby netvořila žádné záhyby a aby kožka byla ve všech částech úplně vypjatá. Takto k sušení připravené kožky se pověsí za rozsošku nebo se postaví s prkénkem do stinného místa v průvanu, kde se nechají dokonale vysušiti tak, aby i ouška, v nichž se vlhkost nejdéle udržuje, byla dokonale suchá. Sušení surových kožek se děje vždy v chládku na vzdušném místě, nikoli na přímém slunci neb kamnech a pod.
(4) Dokonale vysušené kožky prosypávají se jednotlivě naftalinem (práškují se), kladou se pak na vrstvy a ukládají se do suchých a chladných místností.
(5) Sběrači a obvodní nákupny jsou povinni kůzlečiny špejlovat.
§ 29
Každý sběrač, majitel obvodní nákupny neb velkonákupny (dosavadní sběrač, obchodník, velkoobchodník a družstvo), který nabyl oprávnění k nákupu a prodeji kůží a kožek, před účinností této vyhlášky jest povinen předložiti potvrzení o státní a politické spolehlivosti od příslušného národního výboru do 30 dnů po účinnosti této vyhlášky, a to sběrači zájmové hospodářské organisace, majitelé obvodních nákupen a velkonákupen ministerstvu vnitřního obchodu.
§ 30
(1) Sběrači a zejména obvodní nákupny a velkonákupny jsou povinni věsti podrobné, ale při tom přehledné (časové určení, jména prodávajících a kupujících, množství a druh zboží) záznamy o nákupech a prodejích kůží a kožek tak, aby u těchto kontrolní orgán mohl získati úplný přehled a jsou povinni dáti kontrolnímu orgánu nahlédnouti do záznamů a uschovati je po dobu 3 roků k případné kontrole.
(2) Obvodní nákupny a velkonákupny jsou povinny vésti řádné účetnictví a míti přiměřené skladiště vyhovující všem předpisům o uskladnění surových kůží a kožek.
§ 31
(1) Obvodní nákupny a velkonákupny jsou povinny podle pokynů ministerstva vnitřního obchodu podávati periodická hlášení o nákupech a prodejích a o zásobách surových kůží a kožek.
(2) Speciální hlášení ministerstvu průmyslu, potřebná pro distribuci kůží a kožek, zůstávají nadále v platnosti.
§ 32
(1) Každý sběrač jest povinen prováděti sběr (nákup) kůží a kožek způsobem nejsvědomitějším a nejpečlivějším a snažiti se, aby sběr (nákup) byl co nejúspěšnější a jest odpovědný za to, že v oblasti, v níž provádí sběr, žádné surové kůže neb kožky nepřijdou nazmar. Obdobná povinnost a odpovědnost stihá i vlastníka kůže a kožky, obvodní nákupny a velkonákupny při jejich činnosti.
(2) Každý vlastník kůže neb kožky, sběrači, obvodní nákupny a velkonákupny jsou odpovědny za to, že nákup a prodej kůží a kožek bude proveden včas, aby tyto. neutrpěly na své jakosti.
§ 33
(1) Osoby právnické (družstva, spolky, společnosti, sdružení, jednoty a. j.) jsou zcela postaveny na roveň osobám fysickým (jednotlivcům) a mohou získati oprávnění a postavení sběrače, obvodní nákupny nebo velkonákupny.
(2) Družstvům, spolkům a jiným svépomocným společenstvům mohou zcizovati surové kůže a kožky pouze jejich členové.
(3) Družstva uvedená v příloze čís. 2 k této vyhlášce zastávají v oboru solených kůží funkci jak obvodních nákupen, tak i velkonákupen.
§ 34
Ministerstvo vnitřního obchodu může v odůvodněných případech povoliti výjimky z ustanovení této vyhlášky.
§ 35
Veškeré jednání neb opomenutí příčící se předpisům této vyhlášky neb nařízením na základě této vyhlášky vydaným se trestají podle ustanovení § 9 vl. nař č. 175/1943 Sb.
§ 36
(1) Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
(2) Současně pozbývají účinnosti:
1. ustanovení §§ 1 až 15 vyhlášky č. 380 (R5) ministra hospodářství a práce ze dne 26. února 1943 o hospodaření s kožkami a kožišinami (Ú. l. č. 49 ze dne 1. března 1943),
2. ustanovení §§ 1 až 5 vyhlášky č. 485 (R8) ministra hospodářství a práce ze dne 9. listopadu 1943, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 380 (R5) o hospodaření s kožkami a kožišinami (Ú. l. č. 271 ze dne 18. listopadu 1943),
3. vyhláška č. 507 (R9) ministra hospodářství a práce ze dne 7 února 1944, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 380 (R5) o hospodaření s kožkami a kožišinami, ve znění vyhlášky č. 485 (R8) (Ú. l. č. 34 ze dne 10. února 1944),
4. ustanovení §§ 1 až 14, 16 až 18 vyhlášky č. 462 (L 23) ministra hospodářství a práce ze dne 9. listopadu 1943 o oběhu koží a kožek až k zpracovateli (Ú. l. č. 271 ze dne 18. listopadu 1943),
5. první oznámení k vyhlášce č. 462 (L 28) ministra hospodářství a práce ze dne 9. listopadu 1943 o uznání kožních družstev a velkoobchodníků s kožemi a kožkami (Ú. l. č. 271 ze dne 18. listopadu 1943),
6. ustanovení §§ 1 až 13 vyhlášky č. 492 (L 29) ministra hospodářství a práce ze dne 11. prosince 1943, kterou se vydávají předpisy o stahování kůží a kožek a o nakládání s nimi (Ú. l. č. 298 ze dne 11. prosince 1943).
7. vyhláška č. 534 (L 32) ministra hospodářství a práce ze dne 28. června 1944, kterou se mění vyhláška č. 492 (L 29), kterou se vydávají předpisy o stahování kůží a kožek a o nakládání s nimi (Ú. l. č. 156 že dne 5. července 1944),
8. vyhláška č. 535 (L 33) ministra hospodářství a práce ze dne 30. června 1944 o stahování těžkých koží (Ú. l. č. 156 ze dne 5. července 1944).