(1) Při zřízení národního podniku jest jeho kmenovým jměním čistá hodnota majetkové podstaty, kterou stát na národní podnik převede.

(2) Nedostačuje-li kmenové jmění k plnění úkolů národního podniku, může být zvýšeno buď vkladem v hotovosti nebo přínosem jiných hodnot.

(3) Kmenové jmění může býti sníženo buď použitím k odepsání bilančních ztrát nebo, přesahuje-li výše kmenového jmění natrvalo míru potřebnou k plnění úkolů národního podniku, odvodem jeho částí způsobem uvedeným v § 41, č. 1, písm. b).

(4) Návrhy na zvýšení nebo snížení kmenového jmění podává ústřední orgán; o návrzích rozhodne ministr výživy, na Slovensku v dohodě s pověřencem pro výživu a zásobování.

(5) Kmenové jmění může býti mimo to souvztažně sníženo a zvýšeno při majetkových převodech mezi jednotlivými národními podniky. Jde-li o národní podniky podřízené témuž ústřednímu (oblastnímu) orgánu, schvaluje takovéto změny ústřední (oblastní) orgán, jinak ministr výživy, na Slovensku v dohodě s pověřencem pro výživu a zásobování.