§ 1
(1) Ustanovení této vyhlášky platí pro:
a) všechny hračky s výjimkou kovových a gumových,
b) ozdobné, předměty, upomínkové, dárkové a výzdobné zboží, zhotovené převážně ze dřeva, korku a umělých lisovacích hmot,
c) drobné dřevěné zboží pro kuchyň a domácnost,
d) kuřácké potřeby zhotovené převážně ze dřeva, umělých lisovacích hmot a soustružnických (řezbářských) surovin,
e) bižuterii ze dřeva, umělých lisovacích hmot a soustružnických (řezbářských) surovin,
f) vánoční ozdoby ze dřeva, z umělých lisovacích hmot, staniolové, z leonského zboží a lametu.
(2) Ustanovení této vyhlášky se použije obdobně při stanovení úplaty za výrobu nebo zpracování výrobků uvedených v odstavci 1 ve mzdě.
§ 2
Nejvýše přípustná cena výrobků uvedených v § 1 a vyráběných v řemeslných živnostech a v domácké, výrobě se tvoří:
a) z nákladů na výrobní materiál,
b) z výrobních mezd,
c) z režie,
d) ze zisku (včetně podnikatelského risika),
e) ze zvláštních nákladů odbytových.
§ 3
(1) Náklady na výrobní materiál jsou náklady na suroviny a pomocné látky, pokud jejich výše připadající na výrobek se dá zjistit přímo, jakož i nakoupené hotové dílce a polotovary použité přímo na výrobek. Ke skutečným a prokazatelným ztrátám na materiále smí být přihlédnuto.
(2) Tyto náklady je dovoleno započísti skutečnou, nejvýše však přípustnou pořizovací cenou. Pořizovací cena je cena účtovaná dodavatelem i s dopravným, dovozným, náklady za obal a pojištění, clem, náklady celního odbavení, po odečtení případných slev a rabatů.
§ 4
(1) Výrobními mzdami jsou mzdové náklady, jejíchž výše připadající na výrobek se dá zjistit přímo.
(2) Výrobní doba smí být počítána jen časem, který je odůvodněn při normální pracovní výkonnosti.
(3) Jako hodinové výrobní mzdy smějí být započítány jen mzdy skutečně vyplacené, nejvýše však mzdy odpovídající hodinovým sazbám podle platných mzdových předpisů.
(4) Při výkonech prováděných v úkolu smí být započtena pouze mzda nepřesahující časovou mzdu přípustnou podle mzdových předpisů o více než 30%.
(5) Výrobce smí za svoji osobní práci na výrobku počítat nejvýše přípustnou mzdu dělníka v příslušné mzdové oblasti, s přirážkou nejvýše 20%. Za práce na výrobku v tomto smyslu se nepovažuji všeobecné vedení podniku a dozor při práci.
(6) Mzdu učně pracujícího na výrobku je dovoleno započíst ve výrobních mzdách takto:
hodinové mzdy odborného dělníka v 1. roce po vyučení v příslušné mzdové oblasti.
| v 1. učebním roce nejvýše | 25%, |
| v 2. učebním roce nejvýše | 60%, |
| v 3. učebním roce nejvýše | 80%, |
| ve 4. učebním roce nejvýše | 100% |
hodinové mzdy odborného dělníka v 1. roce po vyučení v příslušné mzdové oblasti.
§ 5
(1) Režie (společné výrobní, správní a odbytové náklady) smí být započítána jako přirážka k výrobním mzdám jen ve skutečné a prokazatelné výši, nejvýše však ve výši
| a) | v řemeslných živnostech | 70% výrobních mezd, |
| b) | v domácké výrobě | 60% výrobních mezd, |
(2) U podniků, které nemohou výši režie prokázati nesmí režijní přirážka překročiti
| a) | v řemeslných živnostech | 50% výrobních mezd, |
| b) | v domácké výrobě | 45% výrobních mezd. |
(3) V režii smí být započtena odměna majitele podniku a v podniku trvale pracujících příslušníků rodiny za vedení podniku a dozor při práci, jestliže ostatní osobní náklady technické a obchodní správy (platy zaměstnanců) nepřesahují 7% ročního obratu. Odměna majitele závodu a příslušníků rodiny se stanoví rozdílem mezi částkou 7% z ročního obratu a částkou skutečně vynaloženou na platy zaměstnanců.
§ 6
Jako zisk (i s podnikatelským risikem) smí být připočítána k součtu položek podle § 2, písm. a) až c) přirážka nejvýše 7%.
§ 7
Zvláštní náklady odbytové jsou na př. daň z obratu, dopravné za odesílané zboží a jiné náklady na dodání, jakož i materiál na balení, pokud nebyly již započteny do režie. Jednotné zvláštní náklady je třeba ve výpočtu ceny vykázat odděleně.
§ 8
(1) Přesahuje-li částka účtu Kčs 1000, musí být při placení do 14 dnů po vystavení účtu povoleno skonto nejméně ve výši 1%.
(2) Ostatní dosavadní prodejní, platební a dodací podmínky nesmějí být měněny v neprospěch odběratelů.
§ 9
(2) Ustanovení § 1, odst. 3 vyhlášky citované v odstavci 1 se pozměňuje a zní takto:
„Tato vyhláška se nevztahuje na dříví surové, palivové, řezivo, dřevěné pražce a telegrafní tyče.“
„Tato vyhláška se nevztahuje na dříví surové, palivové, řezivo, dřevěné pražce a telegrafní tyče.“
(3) Lhůty do 15. ledna 1946 a 28. února 1946 uvedené v § 6, odst. 2 cit. vyhlášky se prodlužují, pokud jde o hračky a zboží různého druhu uvedené shora v § 1, do 15. dubna 1946, a do 31. května 1946.
§ 10
Prodává-li výrobce velkoobchodu i maloobchodu, může odstupňovat svoje prodejní ceny s ohledem na obchodní rozpětí stanovená pro velkoobchod tak, aby nákupní cena maloobchodu byla přibližně stejná jak při nákupu od velkoobchodu tak i od výrobce a aby úhrnná tržba výrobcova odpovídala tržbě, které by dosáhl, kdyby prodával výlučně za ceny vypočtené podle § 2, po případě podle § 9, odst. 1.
§ 11
(1) Za stanovení cen výrobků uvedených v § 1 této vyhlášky není třeba žádati ani u nejvyššího úřadu cenového, ani u registračních úřadoven, které se zrušují (§ 17, odst. 2, písm. b) a c).
§ 12
Výrobci jsou povinni vyhotoviti kalkulace podle teto vyhlášky písemně před prvním prodejem výrobků a uschovati je pro kontrolní účely po dobu 3 let, pokud jiné předpisy nenařizují delší dobu uschování.
§ 13
Pokud byly výrobky uvedené v § 1 zhotoveny prokazatelně nejvýše ve 3 kusech, nepodléhají ustanovením této vyhlášky a jejich cena může být utvořena volně.
§ 14
(1) Výrobky uvedené v § 1, jejichž ceny byly stanoveny před účinností této vyhlášky nejvyšším úřadem cenovým, registrační úřadovnou pro hračky, nebo registrační úřadovnou pro zboží různého druhu, smějí výrobci prodávati za tyto ceny ještě do 15. května 1946.
(2) Zvýšili-li výrobci ceny uvedených výrobků před účinností této vyhlášky bez schválení nejvyššího úřadu cenového, jsou povinni ohlásiti do 31. března 1946 nejvyššímu úřadu cenovému, pro které výrobky bylo zvýšení provedeno (s uvedením registračního čísla, po případě dat výměru nejvyššího úřadu cenového, jímž byly stanoveny původní ceny), a v jaké výši bylo provedeno.
§ 15
Nejvyšší úřad cenový nebo místa jím pověřená mohou povolit nebo nařídit výjimky z ustanovení této vyhlášky nebo z předpisů vydaných k jejímu provedení.
§ 16
Přestupky této vyhlášky se trestají podle čtvrté části vládního nařízení o zřízení nejvyššího úřadu cenového a podle předpisů toto nařízení měnících nebo doplňujících.
§ 17
(1) Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. března 1946.
(2) Týmž dnem se zrušují:
a) použivatelnost nařízení předsedy vlády ze dne 29. dubna 1940, č. 145 Sb., o tvoření cen výrobků dřevozpracujícího průmyslu a dřevozpracujících řemesel a to pro zboží, na které se vztahují ustanovení této vyhlášky, a použivatelnost všech výjimek, vydaných na základě citovaného nařízení předsedy vlády. Tohoto nařízení i výjimek podle něho povolených lze však v případech uvedených v § 14, odst. 1 této vyhlášky používati ještě do 15. května 1946,
b) vyhláška nejvyššího úřadu cenového ze dne 19. srpna 1942, běž. č. 777, o zřízení registrační úřadovny pro hračky (Ú. l. č. 197/1942),
c) vyhláška nejvyššího úřadu cenového ze dne 29. března 1943, běž. č. 239, o zřízení registrační úřadovny pro zboží různého druhu (Ú. l. č. 79/1943), ve znění vyhlášek ze dne 18. října 1943, běž. č. 750 (Ú. l. č. 245/1943) a ze dne 28. ledna 1944, běž. č. 70 (Ú. l. č. 25/1944),
d) článek II., odst. 1 a článek III. vyhlášky nejvyššího úřadu cenového ze dne 11. září 1944, běž. č. 552, o omezení, po případě zastavení činnosti registračních úřadoven (Ú. l. č. 216/1944).