(1) V rozsudku může býti vysloveno, že platidla, drahé kovy nebo jiné hodnoty, na které se trestný čin vztahuje, které byly k spáchání trestného činu určeny, nebo které jím byly získány, nebo nemohou-li býti zachyceny, jejich hodnota, propadají ve prospěch státu. Totéž platí i pro pomocné prostředky užité ke spáchání trestného činu. Těchto předpisů jest použíti i tehdy, nejsou-li hodnoty vlastnictvím odsouzeného, bez ohledu na váznoucí na nich práva osob třetích nebo nároky osob třetích k nim, ledaže by jich vinník nabyl trestným činem spáchaným proti osobám třetím.