(1) Ministerstvo financí nebo jím pověřené finanční orgány jsou oprávněny prováděti za účelem dohledu nad zachováváním tohoto zákona a předpisů podle něho vydaných prohlídky osob, zásilek, zavazadel, dopravních prostředků, dále účetních knih a jiných zápisů peněžních ústavů, peněžních podniků, závodů a jednotlivců, požadovati od majitele podniku nebo jeho zástupce vysvětlení, vyžádati si účetní knihy, účetní a jiné doklady a písemnosti a při nebezpečí ztráty nebo zavlečení vzíti je do úschovy nebo jiným vhodným způsobem zabezpečiti, pokud by mohly býti důkazním prostředkem, a podle volného uvážení přibrati k těmto úředním úkonům i znalce. Osoba nebo závod, jehož se znalecké zkoumání týká, jsou oprávněny žádati, aby ke znalcům ustanoveným úřadem nebo Národní bankou byl přibrán na jejich náklad znalecký důvěrník jimi navržený.

(2) Při prohlídkách musí úřady šetřiti zákonných předpisů o ochraně svobody osobní, domovní a tajemství listovního, jakož i dbáti toho, aby prohlídkami byla železniční a poštovní přeprava rušena pokud možno nejméně.

(3) Náklady přibrání znalce jsou částí nákladů trestního řízení.

(4) Jakékoliv úmyslné jednání nebo úmyslné opominutí, kterým by provádění prohlídky podle odstavce 1 bylo mařeno nebo ztěžováno, se trestá, pokud nezakládá skutkovou povahu trestného činu stihatelného podle všeobecného trestního zákona, jako prostý důchodkový přestupek podle § 33, odst. 6.

(5) V dohodě s příslušnými ministerstvy mohou býti také jiné než v odstavci 1 zmíněné orgány pověřeny úkony dohledu ve věcech devisových.