Všeobecná ustanovení.
§ 1
Rozsah působnosti.
Vyhláška platí
§ 2
Stanovení pojmu salašníků.
Salašníky podle této vyhlášky jsou salašničtí mistři, salašničtí pomocníci a salašničtí učni ve smyslu vyhlášky ministra zemědělství a lesnictví ze dne 17. prosince 1942, č. 431 Sb. (Řád praktického výcviku).
§ 3
Odborné pomocné síly.
§ 4
Povinnosti salašníků.
§ 5
Pracovní doba a rozsah prací.
§ 6
Práce o nedělích a svátcích.
Z povahy zaměstnání salašníka vyplývá, že práce musí býti vykonávány i o nedělích a svátcích.
Aspoň jednou týdně se musí salašníku poskytnouti nerušený klid 18 hodin, který má připadnouti nejméně jednou za 3 týdny na neděli. Za tohoto klidu je dovoleno konati jen neodkladné salašnické práce, při čemž nutno dbáti toho, aby salašníci měli v neděli odpoledne volno. Kde je to podle počtu salašnických zaměstnanců možno, mohou se zaměstnanci při neodkladných salašnických pracích v neděli střídat (bez zvláštní náhrady), aby každý z nich měl tuto neděli celou volnou. Není-li tento postup možný, musí zaměstnavatel na žádost salašníka opatřiti za něho náhradní sílu, při čemž salašník ztrácí v tomto případě nárok na mzdu.
1. Salašničtí pomocníci a učňové jsou odbornými pomocnými silami salašnického mistra. Salašničtí pomocníci jsou ve smluvním pracovním poměru přímo k zaměstnavateli, učni jsou podle Řádu praktického výcviku v učebním poměru k salašnickému mistrovi. Salašnické pomocníky přijímá a propouští zaměstnavatel nebo jeho zástupce, může však tímto oprávněním všeobecně nebo pro jednotlivé případy pověřiti salašnického mistra. Salašnické učně přijímá a propouští salašnický mistr se souhlasem svého zaměstnavatele.
2. Zaměstnavatel se má osobně přesvědčiti, že byt a zaopatření odborných pomocných sil jest bez závad.
1. Salašníci vykonávají práce, které náležejí podle dosavadních zvyklostí k povinnostem jejich zaměstnání nebo ke kterým se smluvně zavázali. Jsou povinni svědomitě a s odbornou znalostí pečovati o zvířata jim svěřená, aby dobře prospívala a přinášela co největší hospodářský užitek.
2. K povinnosti salašníků náleží vykonávati podle pokynů zaměstnavatelových (u učňů podle pokynů salašnického mistra) zejména tyto práce:
Střežiti a ošetřovati svěřená hospodářská zvířata, udržovati je v naprosté čistotě, řezati paznehty, brániti každému úrazu a onemocnění, jakož i zavlečení nemoci z cizí stáje, pečovati o svěřená zvířata též při porodu a v nemoci, v případě potřeby samostatně poskytnouti první pomoc, prováděti nařízené desinfekce, připouštěti býka, po př. voditi krávy k býkům.
Salašníci mající odpovědnost za stáj se nesmějí bez vědomí zaměstnavatele vzdalovati z blízkosti zemědělského závodu. Aby se zabránilo zavlečení nemoci, nesmí salašník a členové jeho rodiny, po př. odborné pomocné síly choditi do cizích stájí, ani pouštěti do stáje nebo v bytě přechovávati osoby zaměstnané v cizí stáji.
Řádně a včas krmiti zvířata, napájeti, vyháněti na pastvu a tam je střežiti. Ošetřovati náležitě telata, přikrmovati a připravovati je k odstavu.
Dojiti odborně krávy ručně nebo strojem dvakrát nebo třikrát denně, před dojením čistiti vemena, prováděti masáž a řádně vydojovati, dopravovati mléko ze stáje na místo v závodě, kde se uskladňuje, prodává, zpracovává nebo odkud se odváží.
Je-li dobytek na pastvě, dopravovati nářadí a nádobí na mléko na místo dojení a zpět. Potah poskytne zaměstnavatel.
Připravovati potřebné krmivo a stelivo, je řezati a pod., chovati v zásobě, dopravovati do stáje, upravovati pro krmení (kropiti, míchati a pod.). Sváží-li se krmivo (zelená píce, chrást, krmná řepa, siláž a pod.) nebo stelivo z větší vzdálenosti (mimo budovy dvora), poskytne zaměstnavatel potah a potřebnou pracovní sílu.
Vyvážeti před každým dojením hnůj ze stáje (pokud nejde o hluboké stáje, ze kterých se hnůj vyváží po delších časových obdobích) a ošetřovati jej na hnojišti podle novodobých zásad vrstvení pěchovaného hnoje do výšky nebo přímo na vůz nakládati.
Udržovati v čistotě stáj, míchárnu (zejména podlahy, chodníky, žlaby a odpadové stružky s kalojemy, jakož i svěřené stájové nářadí a záznamní tabulky) a přilehlou část dvora, zejména se starati, aby močůvka byla rychle a beze ztrát odváděna do močůvkové jímky.
Salašníci ručí za čistotu a neporušenost nadojeného mléka a jsou povinni udržovati v čistotě dojičské nářadí a nádobí na mléko a šetrně s ním zacházeti.
3. Salašníci jsou povinni včas zaměstnavateli oznámiti všechny události a změny ve stáji a na pastvě, jako na př. onemocnění zvířete, ohrožení zdravých zvířat, běhání krav a jalovic a pod., doplňovati záznamy stájové tabulky a vésti přesné záznamy o připouštění, otelení, dojivosti a pod.
4. U salašnických učňů platí tato ustanovení, pokud neodporují povaze učebního poměru.
1. Konání salašnických prací není omezeno na určité denní hodiny, nýbrž je určeno zvláštní povahou tohoto zaměstnání závislého na přírodních podmínkách. Předpokládá se za všech okolností řádné a včasné vykonání prací blíže uvedených v § 4 tak, jak zájem dobrého hospodaření toho žádá, a to podle zásadních pokynů daných zaměstnavatelem. To platí pro všední dny stejně jako pro neděle a svátky s přihlédnutím k ustanovení § 6.
2. Za obvyklou míru prací salašníků se považuje výkon označený v § 4 pro tento počet kusů velkého dobytka
| ve výdojné stáji | ve smíšené stáji | v chovné stáji | ||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| a) | pro salašnického mistra, samostatného salašnického pomocníka nebo salašnického pomocníka | 18 | 20 | 22 | ||||||
| b) | vypomáhá-li manželka salašnického mistra nebo samostatného salašnického pomocníka, zvyšuje se tento počet o | 12 | 13 | 14 | ||||||
| c) | pro učně | |||||||||
| v prvním pololetí prvního učebního roku | 1/3, | |||||||||
| ve druhém pololetí prvního učebního roku | 1/2, | |||||||||
| ve druhém učebním roce | 3/4, | |||||||||
| ve třetím učebním roce | 4/4 | míry prací stanovené pod písm. a). | ||||||||
3. Zvýšení počtu velkého dobytka nad uvedený obvyklý počet je v menší míře zásadně přípustné. Přesahuje-li počet velkého dobytka, o nějž má pečovati jednotlivý salašník, obvyklou míru uvedenou v odst. 2 na dobu delší než jeden měsíc, zvyšuje se za každý další kus velkého dobytka peněžitá mzda stanovená v § 13 za kus velkého dobytka o 10 %.
4. Poklesne-li počet velkého dobytka, o nějž má pečovati jednotlivý salašník pod obvyklou míru uvedenou v odst. 2 o více než ¼, je salašník povinen přiměřeně vyrovnati svůj pracovní výkon provedením jiných prací v rámci zemědělského závodu, než jaké předpokládá § 4. Zmenšení počtu velkého dobytka o každé 2 kusy pod obvyklou míru prací se počítá při tom za snížení výkonu o jednu hodinu práce. Za každou hodinu této náhradní práce dostane salašník peněžitou mzdu Kčs 6.—.
5. Pokud jde o rozdělení stájí, považují se
6. Pro posuzování obvyklé míry prací a pro placení peněžité mzdy se počítají za jeden kus velkého dobytka:
2 kusy mladého dobytka uvázaného,
2 kusy mladého dobytka ve stáji, kde dobytek volně běhá a jestliže salašník sám kydá hnůj,
3 kusy mladého dobytka ve stáji, kde dobytek volně běhá a jestliže salašník sám nekydá hnůj, nebo kde dobytek je na trvalé pastvě,
1 vůl nebo 1 kus dobytka chovaného na žír přes 2 roky,
3—4 kusy vepřů chovaných na žír nebo
2—3 chovné svině, podle polohy stáje a doby, jíž je zapotřebí k ošetření,
12 odstavených selat nad 8 týdnů,
6 běhounů přes 14 týdnů, avšak pod 50 kg živé váhy,
7 ovcí,
5 koz.
Za mladý dobytek se považují jalovice od 8 týdnů až do otelení, nejdéle však do stáří 3 let, býci od 8 týdnů do 2 let.
§ 7
Pracovní nářadí.
Zaměstnavatel poskytne pracovní nářadí (s výjimkou salašnické stoličky), jehož je třeba k ošetřování dobytka a k bezvadné vlastní práci dojičské. Zaměstnavatel dodá také ručníky do stáje a cedníky, po př. plachetky k cezení mléka. O jejich pravidelné čištění se postará salašník.
§ 8
Výpomoc manželky.
Vypomáhá-li manželka salašnického mistra nebo samostatného salašnického pomocníka v závodě, budiž to uvedeno v pracovní smlouvě jejího manžela.
§ 9
Dovolená.
O dovolené platí zákonné předpisy.
§ 10
Zrušení pracovního poměru.
1. Pracovní poměr salašnických mistrů a samostatných salašnických pomocníků může býti vypověděn ve lhůtě tří měsíců ke konci kalendářního roku. Je-li pro to důležitý důvod (osobní, rodinný, nemoc a pod.), může býti pracovní poměr předčasně zrušen každou ze smluvních stran po předchozí jednoměsíční výpovědi.
2. Pracovní poměr ostatních salašníků lze zrušiti po předchozí měsíční výpovědi ke konci kalendářního měsíce.
3. K vyhledání nového místa poskytne zaměstnavatel salašníkům volno v rozsahu do tří všedních dnů ponechávaje jim plnou mzdu.
4. Každý pracovní poměr v prvních 4 týdnech je považovati za pracovní poměr sjednaný na zkoušku, byť to i nebylo výslovně smluveno. Pracovní poměr smluvený na zkoušku může býti každou stranou rozvázán po předchozí třídenní výpovědi.
1. místně pro zemi Českou a Moravskoslezskou,
2. věcně pro všechny zemědělské závody,
3. osobně pro salašnické zaměstnance (dojiče) uvedené v § 2 a pro manželky salašnických mistrů nebo samostatných salašnických pomocníků, které v závodě vypomáhají.
a) za stáje výdojné, stáje, v nichž není mladého dobytka,
b) za stáje smíšené, stáje, v nichž některé krávy se připouštějí a celkový počet mladého dobytka ošetřovaného salašníkem nedosahuje 1/3 celkového stavu dobytka,
c) za stáje chovné, stáje, v nichž aspoň 1/3 celkového stavu dobytka činí mladý dobytek.