B. Jiné obytné místnosti.

8. Obytné místnosti pro svobodné jednotlivce, kteří jsou zaměstnáni trvale a stravují se ve společné domácnosti (kočí, služebné a pod.), pokud se zřizují, musí být odděleny pro muže a ženy. Musí být dána možnost přímého osvětlení, větrání a vytápění. Místnost pro jednu osobu smí mít nejmenší výměru 7 m²; má-li být ubytováno v jedné místnosti několik osob, musí se pamatovat na jednu osobu plochou nejméně 5 m². Nejsou-li přístupny přímo z hospodářova bytu, mají mít pokud možno tyto místnosti samostatnou větranou předsíňku, která může sloužit i jiným účelům (u konírny jako postrojovna, obročník a pod.). Obytné místnosti přístupné přímo ze stájí nebudou povolovány. Pro služebné je vhodně zřídit komoru v podkroví obytné části. Umyvárna a záchod mají být podle možnosti umístěny tak, aby zaměstnanec měl do nich přístup, aniž by rušil provoz domácnosti.

9. Obytné místnosti sezónních pracovníků se zřizují odděleně pro muže a ženy a musí být dána možnost přímého osvětlení, větrání a vytápění. Pro jednu osobu se počítá nejméně se 4 m² půdorysné plochy. Jinak platí směrnice uvedené v č. 8.

10. Byty deputátníků, zřizují-li se samostatné, se doporučuje navrhovat pro několik deputátních rodin ve skupinách dvojdomků nebo řadových domků. Každý byt podle možnosti má:
Všechny tyto tři místnosti tvoří zpravidla souvislý celek, nedělený předsíní;

a) obytný prostor s kuchyňským a umyvacím koutem,

b) ložnici,

c) spací komoru pro dvě lůžka s přímým osvětlením.

d) jako příslušenství: předsíň, záchod, špižní komoru, prádelnu (po případě společnou pro více rodin), sklep na brambory, podle možnosti chlévek pro vepře nebo kozu, králíkárny, dřevník. Pro každou rodinu se doporučuje počítat s dvorkem výměry aspoň 20 m² a zahrádkou aspoň 100 m².