Uchazeči.

(1) Přednostní uchazeči (odstavec 2) mají přednostní právo na příděl podniků, uvolněných podle § 13 zákona v pohraničním území, a na příděl všech podniků v ostatním území.

(2) Přednostními uchazeči jsou osoby uvedené v §§ 1 a 6 zák. č. 255/1946 Sb., které nejsou umístěny, a v § 84, odst. 1 zák. č. 164/1946 Sb., které nejsou existenčně zabezpečeny (§ 6, odst. 1 zákona).

(3) Za umístěné uchazeče (odstavec 2) jest považovati ty přednostní uchazeče, kteří byli již umístěni na služebním místě vyhrazeném podle § 3, odst. 1 zák. č. 255/1946 Sb., ať již se umístění stalo uplatněním přednostního práva podle tohoto zákona či nikoliv, nebo kteří již jednou úspěšně uplatnili přednostní právo podle § 4, písm. a) až e) uvedeného zákona. Toto ustanovení se nevztahuje na přednostní uchazeče, propuštěné z veřejných služeb nebo ze služeb národních podniků z důvodu snížení počtu zaměstnanců, dále na ty přednostní uchazeče, kteří odejdou dobrovolně z těchto služeb a věnují se svému původnímu povolání, pokud v něm nebudou trvale umístěni. Nemůže-li býti přidělený podnik bez viny uchazečovy provozován, nelze uchazeče považovati za umístěného. Výrok o tom, že se uchazeč nepovažuje za umístěného, vydá ministerstvo národní obrany v dohodě s osidlovacím úřadem.

(4) Za existenčně zabezpečené uchazeče (odstavec 2), spadající pod ustanovení § 84, odst. 1 zák. č. 164/1946 Sb., jest pokládati uchazeče, jejichž přednostní právo bylo uspokojeno některým ze způsobů tam určených pod písm. a) až d), pokud nárok nezanikl nebo uchazeči nejsou vyloučeni z nároku podle uvedeného zákona. Ustanovení odstavce 3, věty druhé a třetí platí tu obdobně. Výrok o tom, že se uchazeč nepovažuje za existenčně zabezpečeného, vydá ministerstvo sociální péče v dohodě s osidlovacím úřadem.

(1) O příděl lze se ucházeti (§ 40, odst. 1):

1. přihláškou:

a) V pohraničním území, jde-li o národního správce ustanoveného před 1. květnem 1946 nebo o přednostního uchazeče, který v den podání přihlášky je národním správcem aspoň tři měsíce;

b) v ostatním území, jde-li o národního správce, který je přednostním uchazečem a v den podání přihlášky aspoň tři měsíce národním správcem,

2. žádostí:
jde-li o národního správce, který není přednostním uchazečem. Žádost lze podati až po uplynutí tří měsíců od ustanovení národním správcem podniku. Lhůtu k podání žádosti stanoví osidlovací úřad.

(2) Právnická osoba, u níž jsou splněny náležitosti § 24, odst. 1 a 2, uchází se o příděl přihláškou (odstavec 1, č. 1), jinak žádostí (odstavec 1, č. 2).

(1) Přednostní uchazeči, kteří nejsou dosud národními správci, podají žádost o ustanovení národními správci u osidlovacího úřadu ve lhůtě stanovené vyhláškou tohoto úřadu, jež bude vydána v dohodě s ministerstvem národní obrany a ministerstvem sociální péče a uveřejněna v Úředním listě (§ 6, odst. 1 zákona).

(2) Přednostní uchazeči, kteří v den vyhlášení příslušného rámcového plánu nejsou ještě tři měsíce národními správci podniku, ohlásí osidlovacímu úřadu na předepsaném tiskopise, že se hodlají ucházeti o příděl jimi spravovaného podniku.

(3) Národní správci, kteří nejsou přednostními uchazeči, vyhovují však jinak podmínkám zákona a tohoto nařízení, ohlásí osidlovacímu úřadu na předepsaném tiskopise, že se hodlají ucházeti o příděl.

(4) Ostatní zájemci podají žádost o ustanovení národním správcem ve lhůtě, kterou stanoví osidlovací úřad.

(1) Uchazeč musí prokázati, že je

a) československým státním občanem, nebo že je za něho považován podle §§ 1 nebo 2 ústavního zákona ze dne 12. dubna 1946, č. 74 Sb., o udělení státního občanství krajanům vracejícím se do vlasti,

b) české, slovenské nebo jiné slovanské národnosti,

c) národně a státně spolehlivý,

d) soudně bezúhonný,

e) způsobilý podle živnostensko-právních předpisů k provozování podniku, o který se uchází, a že

f) tento podnik jako národní správce řádně spravuje po dobu nejméně tří měsíců.

(2) Ustanovení o národnosti [odstavec 1, písm. b)] neplatí pro uchazeče uvedené v §§ 1 a 6 zák. č. 255/1946 Sb. Uchazeči uvedení v § 84, odst. 1 zák. č. 164/1946 Sb. musí však prokázati, že nejsou národnosti německé nebo maďarské.

(3) Výjimky a úlevy od povinnosti předložiti plný průkaz způsobilosti lze povoliti jen podle platných živnostensko-právních předpisů.

(1) Pro uchazeče o podnik v pohraničním území platí tyto další podmínky:

a) že nemá jinde vlastního bytu nebo že se ho vzdá pro případ přidělení podniku,

b) že jeho rodinní příslušníci, žijící s ním ve společné domácnosti, nejsou národnosti německé nebo maďarské a že jsou soudně bezúhonní a státně spolehliví. Výjimku, pokud jde o národnost rodinných příslušníků, lze povoliti jen tehdy, nejde-li o manželství uzavřená po 21. květnu 1938.

(2) Uchazeč, který je národním správcem v pohraničním území (§ 5, odst. 1, č. 3 zákona), musí mimo všeobecné podmínky (§ 22, odst. 1) prokázati, že jsou u něho splněny ještě tyto další podmínky:

a) že nejpozději ode dne nabytí účinnosti zákona má bydliště v místě, kde je podnik jím spravovaný, nebo v jeho nejbližším okolí,

b) že podnik osobně spravuje, a to nejpozději od 1. května 1946; tato podmínka však neplatí pro přednostní uchazeče.

(3) Za rodinného příslušníka podle odstavce 1, písm. b) se považuje manželka nebo manžel, děti manželské, nemanželské a osvojené, rodiče a prarodiče a družka nebo druh za předpokladu, že žijí s uchazečem ve společné domácnosti. U dětí do 18 let se předpokládá, že splňují podmínky § 22, odst. 1, písm. a) až c) stejně jako uchazeč. Soudní bezúhonnost nutno však prokazovati vždy po dovršení 14 roků.

(4) Děti, které nežijí s uchazečem ve společné domácnosti, se považují za rodinné příslušníky, pokud uchazeč na ně pobírá výchovné podle platných předpisů.

(1) Právnické osobě lze přiděliti podnik přede všemi uchazeči, jsou-li pro to dány závažné důvody (odstavec 2) a prokáže-li, že jsou splněny tyto podmínky:

a) národní správce byl v tomto podniku ustanoven před účinností zákona za šetření zákonných předpisů, zejména zákona č. 255/1946 Sb.,

b) národní správce byl ustanoven z pověření právnické osoby,

c) právnická osoba je oprávněna k provozu spravovaného podniku.

(2) Za závažné důvody podle § 10, odst. 2 zákona, pro které může býti právnické osobě dána přednost přede všemi uchazeči, považují se zejména významné důvody hospodářské, zvláště podpora výrobnosti a zlevňování cen, důvody sociální a kulturní, úkoly budovatelského plánu a skutečnost, že podnikání právnické osoby je v zájmu veřejném důležitější než podnikání jednotlivce; při tom musí býti zkoumáno, zda takové podniky bývají obvykle provozovány také právnickými osobami. O tom, zda jde o závažné důvody a zda takové podniky bývají obvykle provozovány také právnickými osobami, rozhodne osidlovací úřad po slyšení příslušných hospodářských svazů.

(3) Jinak se mohou právnické osoby ucházeti o příděl po uspokojení osob uvedených v § 7, odst. 3 konfiskačního dekretu, jsou-li ustaveny podle § 25, odst. 2, nebo prokáží-li, že podnik, o jehož příděl se ucházejí, je řádně spravován národním správcem, ustanoveným z jejich pověření po dobu nejméně tří měsíců.

(1) Uchází-li se o přidělení podniku více jeho národních správců, kteří vyhovují stanoveným podmínkám, jest při přídělu přihlížeti k osobám uvedeným v § 7, odst. 3 konfiskačního dekretu. Mezi stejně oprávněnými uchazeči rozhodne osidlovací úřad podle volné úvahy, při čemž přihlédne zejména k sociálním a rodinným poměrům a k lepší odborné kvalifikaci uchazečů (§ 11, odst. 2 zákona). Za lepší odbornou kvalifikaci se pokládá také delší odborná průprava. Osidlovací úřad může žádati, aby uchazeč mimo předepsané doklady předložil seznání jmění, potvrzené berní správou a místním národním výborem.

(2) Je-li podnik pod národní správou více národních správců, kteří vyhovují stanoveným podmínkám, a ucházejí-li se všichni společně o příděl tohoto podniku, může osidlovací úřad přiděliti tento podnik do vlastnictví právnické osobě, ustaví-li se z těchto národních správců v přiměřené lhůtě stanovené osidlovacím úřadem.