(1) Na písek těžený v pohraničním území (t. j. území, na které byla použivatelnost cenových předpisů, vydaných podle vládního nařízení o zřízení nejvyššího úřadu cenového, rozšířena teprve vládním nařízením ze dne 8. října 1945, č. 87 Sb.). Podniky z tohoto území jsou povinny požádati do 30 dnů po uveřejnění této vyhlášky nejvyšší úřad cenový o stanovení nejvyšší spotřebitelské ceny. Lze-li však prokázati, jaké ceny byly účtovány v roce 1938, mohou se ceny utvořit podle § 1, odstavec 1, písm. a) a podle § 3 připočtením přirážky nejvýše 160% k těmto cenám.

(2) Na nové podniky otevřené po 1. lednu 1945 a na podniky, které v letech 1938 až 1944 byly v pracovním klidu. Tyto podniky jsou povinny žádati do 30 dnů po uveřejnění této vyhlášky, resp. do 30 dnů po zahájení těžby, nejvyšší úřad cenový o stanovení nejvyšší spotřebitelské ceny písku.

(3) Na případy, kdy majitel netěží písek sám nebo svými zaměstnanci, nýbrž vybírá pouze poplatek, t. zv. „pařezné“, „pachtovné“ či „výlomné“ za 1 m³ písku. Tento poplatek smí býti účtován pouze ve výši z roku 1939, pokud nebyl v pozdějších letech upraven zvláštními výměry.

(4) Na ceny písku speciálního, t. j. sklářského, slévárenského, keramického a pod.