(1) Nelze-li podle chemického rozboru uzavřených větrů provésti opětné otevření v čerstvých větrech bez nebezpečí, smí se zmáhati pouze bez přístupu čerstvých větrů (pomocí vzduchových komor) a jen tehdy, nemohou-li se nahromaděné hořlavé plyny vznítiti ohněm ještě neudušeným, t. j. jsou-li zde, pokud jde o složení uzavřených větrů, splněny podmínky uvedené v § 53.

(2) Zmáhání v mrtvých větrech jest dovoleno pouze se schválením revírního báňského úřadu.

(3) Při zmáhání v mrtvých větrech budiž dbáno hlavně tohoto:

a) Hráze vzduchových komor buďtež zpravidla zhotoveny z řádného cihlového zdiva na maltu s hladkou omítkou. Prostor mezi uzavírací hrází a vzduchovou komorou (pracovní prostor), jakož i vzduchová komora buďtež co možná malé.

b) Vedle nouzového návěstního zařízení a telefonu musí býti v hrázích vzduchové komory okénka, aby bylo lze pozorovati osoby v komoře.

c) Před otevřením uzavírací hráze buďtež dopraveny do komory hmoty potřebné k případnému opětnému uzavření.

d) Při zmáhání smí se používati pouze úředně připuštěných záchranných dýchacích přístrojů.

e) Před vzduchovou komorou budiž v pohotovosti četa záchranného sboru vyzbrojená záchrannými dýchacími přístroji.

f) Nebudiž dovoleno, aby někdo vstoupil do vzduchové komory bez záchranného dýchacího přístroje — i kdyby byly vnitřní dveře uzavřeny — dokud není komora úplně vyvětrána.

g) Složení plynů v prostoru, který se má zdolati, budiž za práce přiměřeně často přezkoušeno. Práce budiž ihned zastavena a mužstvo odvoláno, ukáží-li zkoušky obsah kyslíku v množství nad 8% (zpravidla patrný již podle vyvinujícího se kouře) a zároveň přítomnost zápalných plynů — mezi nimi též kysličníku uhelnatého — v množství nad 2%.

h) Při pracích ve vzduchových komorách smí se používati jen náležitě zapracovaných, spolehlivých a o všem dohře poučených dělníků.

i) V ostatním ohledu budiž při zmáhání důlních prostorů bez přístupu větrá a při konečném jejich provětráni přiměřeně použito ustanovení § 57.