147/1947 Sb. — Nařízení báňského hejtmanství pro zemi Českou v Praze o zabezpečení hnědouhelných dolů proti požárům.

I. Ustanovení všeobecná.

A. Úvodní díla, jízda, povrchová zařízení a hasicí zařízení na povrchu.

§ 1

(1) Každý hnědouhelný důl musí míti nejméně dvě schůdná úvodní díla. Tato díla musí býti oddělena celinou zajištěnou proti každému nebezpečí, a používá-li se jich jako vtažných a výtažných větrních cest, musí býti od sebe tak vzdálena nebo tak zajištěna, aby podle zkušeností nemohly větry mezi nimi pronikati.

(2) Výjimky z tohoto ustanovení povoluje revírní báňský úřad, není-li to na újmu bezpečnosti a odůvodňují-li výjimku zvláštní poměry provozní.

§ 2

Má-li důl více než dvě úvodní díla, musí býti všechny vtažné jámy zařízeny jako sjízdné. Revírní báňský úřad rozhodne v každém jednotlivém případě zvláště, zda jest také vzdálené výtažné jámy vybaviti zařízením k uniknutí z dolu v nouzi.

§ 3

(1) Provozovati důl pouze s jedním úvodním dílem smí býti povoleno přechodně jen za podmínek, které určí revírní báňský úřad, a trvale jen tehdy, mají-li veškeré provozní oddíly dobře schůdné spojení se sousedním dolem.

(2) V prvém případě musí býti úvodní dílo rozděleno větrní přehradou na dvě dokonale oddělené větrní zátyně a musí býti opatřena vtažná zátyň, a uzná-li to revírní báňský úřad vzhledem k daným poměrům za nutné, také i výtažná zátyň jízdním zařízením vyhovujícím předpisům o jízdě na laně.

§ 4

(1) Dva samostatné doly mohou společně používati jedné vtažné nebo výtažné větrní jámy, jsou-li splněny tyto podmínky:

3. každý větrní proud musí se dáti při požáru nebo po výbuchu bez nebezpečí a rychle uzavříti.

2. musí býti zajištěna bezpečnost proti přenosu výbuchu z jednoho dolu do druhého;

1. výtažné proudy obou dolů nesmí vykazovati více než 0.3% methanu;

(2) Za tím účelem musí býti na nárazištích dotčených jam isolační dveře; vyvinuje-li se v některém z dotčených dolů uhelný prach v nebezpečném množství, musí býti v nárazištích vtažných jam, po případě v místech, kde se výtažné proudy spojují, zřízeny ještě vodní nebo prachové uzávěry.

(3) Každé příští zřízení takového společného větrání budiž oznámeno revírnímu báňskému úřadu včas předem, aby byla jemu dána příležitost přezkoušeti, jsou-li tu splněny uvedené podmínky.

§ 5

Hlavních výtažných chodeb a výdušných jam smí se použiti ku pravidelné jízdě mužstva jen tehdy, má-li mužstvo dostatečnou příležitost dostati se rychle při výskytu záduch z výtažného větrního proudu do neohrožených nebo vtažných větrů a těmi pak na povrch.

§ 6

V každém dole buďtež hlavní chodby vedoucí ke schůdným úvodním dílům označeny tabulkami s nápisem a s udáním směru.

§ 7

Maji-li obě jámy dolu své ohlubně uvnitř jedné budovy nebo skupiny budov, musí býti obě části této budovy nebo budovy samy od sebe odděleny ohnivzdorně.

§ 8

(1) Budovy nad vtažnými úvodními díly musí býti ohnivzdorně isolovány nebo ohnivzdorně uzavíratelný proti všem přilehlým nebo nebezpečně blízkým budovám, které jsou požárem nebezpečné (na př. třídírny).

(2) Pro závody již postavené mohou býti povoleny výjimky, je-li taková isolace proveditelná jen s obzvláštními obtížemi a je-li vyhověno ustanovení § 10 tohoto nařízení.

(3) Nutno se postarati o to, aby se nedostal uhelný prach tvořící se ve třídičce ve větším množství do dolu s vtažným větrním proudem.

§ 9

(1) Budovy nad vtažnými jámami nebo štolami a jiné stavby v bezprostřední blízkosti takových úvodních děl musí býti nadále jen ohnivzdorně zařízeny.

(2) Výjimky může povoliti revírní báňský úřad menším dolům nebo důlním oddělením (s osádkou nejvýše do 50 mužů ve směně), je-li vyhověno ustanovením § 10 tohoto nařízení, jsou-li stavby požárem nebezpečné opatřeny ohnivzdorným nátěrem a jsou-li učiněna dostatečná opatření k hašení ohně.

(3) V budovách nad vtažnými úvodními díly nebo v jejich nebezpečné blízkostí nesmí býti ukládány hořlavé hmoty.

§ 10

(1) Vtažné jámy nebo štoly uvnitř nebo v bezprostřední blízkosti objektů, u nichž nebezpečí ohně není úplně vyloučeno, musí míti ohlubně a ústí opatřeny víky bezpečnými proti ohni, spolehlivými, jakož i snadno přístupnými a lehce obsluhovatelnými, a musí býti zároveň učiněna náležitá opatření, aby mohly větry vstupovati jinou požárním plynům nepřístupnou cestou, kdyby se ústí jámy nebo štoly uzavřelo.

(2)Totéž platí v případech, kdy ohlubeň jámy nebo ústí štoly jest v lese, v širých polích nebo jinde, pokud není spolehlivě vyloučeno nebezpečí přenesení ohně nebo nedýchatelných plynů a kouřů odstraněním všech — třebas jen za určitých podmínek — hořlavých látek v okruhu nejméně 5 m.

(3) Výjimka z tohoto ustanovení jest přípustná jen tehdy, má-li osádka za daných poměrů možnost rychle utéci po uzavření jámy do čerstvých větrů nebo na povrch.

(4) Hmoty potřebné k utěsnění víka musí býti stále připraveny na snadno přístupném místě, a to v bezprostřední blízkosti jámy nebo štoly.

(5) Pokud neslouží vtažná úvodní díla též jiným účelům (těžení a j.) a nevyžadují proto jiných zařízení a pokud nejsou svou polohou nebo dozorem zabezpečena proti přístupu nepovolaných, musí býti tato díla zabezpečena zdí nebo jinou trvalou ohnivzdornou ohradou přiměřené výšky, jejíž dveře mohou býti otvírány bez klíče jen zevnitř.

(6) Vtažné jámy nebo štoly, v nichž jest pro jejich výstroj nebezpečí ohně, musí býti opatřeny na všech patrech a při každém jejich vyústění do podzemních děl uzávěrami, které umožní rychlou isolaci od podzemních prostorů, kdyby jáma nebo štola byla ohrožena ohněm nebo požárními plyny a kouři. Tyto dveře musí býti tak zařízeny, aby je bylo lze s obou stran snadno otevříti a uzavříti.

§ 11

Ke zdolání požárů šachetních a ostatních povrchových budov musí býti po ruce vhodné hasicí prostředky. Budiž dbáno toho, aby byly tyto prostředky stále pohotově a upotřebitelné.

B. Vyřizování a příprava.

§ 12

Chodby smí býti raženy jen potud, pokud toho vyžaduje otvírka ložisek a větrání dolu, jakož i příprava pro porub ložiska.

§ 13

Razí-li se chodby pod stařinami, budiž pro nebezpečí požáru nebo závalu, pokud to není již známo, zjišťována vrty mocnost celiny. Na základě výsledku tohoto zjištění učiní pak podle okolností závodní dolu potřebná opatření. Zvláštní péči jest věnovati výdřevě takových chodeb.

§ 14

Vyřizovací chodby, na něž působí rozdílný tlak větrů a které procházejí mocnějšími nebo pro nebezpečí ohně známými mourovinami, nebo silně rozsedlými částmi uhelné sloje ve vzdálenostech, při nichž by bylo možné pronikání větrů, buďtež na dotčených místech vyzděny nebo maltou omítnuty atd., aby bylo tím podle zkušeností dosaženo vzduchotěsného uzavření trhlin. Zdivo musí přiléhati těsně ke stropům, bokům a spodkům. Ponechávati prostory za zdivem jest proto nepřípustno.

C. Rubání.

§ 15

(1) Sousedící doly, z nichž třeba jen jeden jest nebezpečný třaskavými větry, nebo požárem nebo uhelným prachem, nutno na společných hranicích vzájemně spolehlivě isolovati bezpečnostními pilíři nebo jiným vhodným způsobem.

(2) Bezpečnostní opatření, jichž musí býti dbáno při provozu na společné hranici sousedících dolů, určí v každém jednotlivém případě revírní báňský úřad. Za tím účelem musí závodní učiniti oznámení revírnímu báňskému úřadu, jakmile se jeho důlní díla přiblížila ke hranici sousedního dolu na 40 m.

§ 16

Jest obzvláště dbáti toho, aby bylo vyrubání uhelné sloje úplné a aby se při něm dosáhlo co nejtěsnějšího závalu; rubá-li se so základkou, budiž základka co nejtěsnější.

§ 17

(1) Kde je podle zkušeností uhelná zásoba náchylná k samovznícení, budiž co nejrychleji vytěžena, aby nezůstávala po delší dobu ležet, a tam, kde se tomu nepříčí povaha sloje neb ohledy bezpečnostní, budiž uhlí strháváno po částech.

(2) Drobné uhlí nahromaděné pod dopravními pásy a žlaby a pohozené dříví musí být včas odstraněno. Aby se usnadnilo udržování chodeb s pásovou nebo žlabovou dopravou v čistotě, musí býti tyto chodby raženy v takovém průřezu, aby byla v nich zajištěna nejméně 50 cm široká cesta a aby se daly položiti pásy nebo žlaby dostatečně vysoko nad spodkem.

§ 18

Mohlo-li by vzniknouti nebezpečí ohně ze závalu, musí býti přírubní chodby včas uzavřeny vzduchotěsně hrázemi, aby se zamezilo vznícení uhlí.

§ 19

(1) Tyto hráze musí býti obzvláště vzduchotěsné a spolehlivé, je-li obava, že by mohly býti větry nassávány s povrchu trhlinami nebo propadlinami, které vznikly účinky rubání.

(2) Nelze-li zabrániti těmito hrázemi samovznícení uhlí, buďtež trhliny a propadliny náležitě utěsněny.

§ 20

Pod hořlavými nebo již hořícími odvaly a lomy jest jakýkoli porub zakázán, dají-li se vzhledem k hloubce a mocnosti dobývané sloje očekávat propadliny nebo trhliny na povrchu, kterými by mohly do dolu vniknouti hořící nebo hořlavé hmoty odvalové, pokud se týče horké nebo zápalné požární plyny.

D. Větrání.

§ 21

(1) V každém dole budiž zřízeno cd nejvíce samostatných a proti výbuchům bezpečně oddělených větrních oddělení, jejichž vtažné větry buďtež brány z čerstvého větrního proudu a jejichž výtažné větry buďtež tak odváděny, aby jimi nebyla zasažena jiná pracovní místa.

(2) Výjimka z posledního ustanovení jest přípustná pouze tehdy, jde-li o přechodné práce menšího rozsahu, jako čištění, opravy a pod.

(3) Další výjimky vyžadují schválení revírního báňského úřadu.

(4) Počet dělníků a dozorců zaměstnaných v jednom větrním oddělení nesmí překročiti 80 až 100 mužů, při čemž musí býti oddělení zásobeno množstvím větrů stanoveným v nařízení o třaskavých větrech, případně v jiných předpisech. Nelze-li se při zřizování větrních oddělení vyhnouti překročení uvedeného počtu osob vzhledem ku provozním poměrům, budiž učiněno se schválením revírního báňského úřadu vhodným zařízením opatření, aby byly účinky případných výbuchů plynů a uhelného prachu, pokud je to v moci lidské, omezeny na okolí místa vzniku výbuchu (vodní a prachové uzávěry atd.).

(5) při vyřizování a přípravě dolových polí a zakládání nových pater a porubních oddělení budiž hned s počátku pečlivě dbáno toho, aby zřízení samostatných větrních oddělení nebylo znemožněno nebo zbytečně ztíženo.

§ 22

(1) Pro každé jednotlivé větrní oddělení musí býti připraveno uzavření tak, aby se dala, nastane-li toho potřeba, ta která část dolového pole od ostatního dolu rychle a spolehlivě isolovati.

(2) Tyto přípravy musí sestávati z pevných, těsně uzavírajících bezpečnostních dveří se zděnými dveřejemi a musí býti tak umístěny, aby byl jejich počet pokud možno nejmenší a aby je bylo lze uzavřití pokud možno v čerstvých větrech. U těchto dveří nebo v jejich blízkosti musí býti stále po ruce těsnící hmoty (jíl k omazání, cihly, kulatina a pod.).

§ 23

(1) Větrní dveře oddělující hlavní vtažné větrní proudy od hlavních výtažních větrních proudů musí míti ohnivzdorné dveřeje. Dveře musí býti pokud možno ze železného plechu nebo aspoň pobity na obou stranách železným plechem a nesmí se nechati otevřeny. Nelze-li zabrániti častému otvírání dveří, musí býti postaveny aspoň dvoje takové dveře a musí býti učiněno opatření, kterým se zajistí, aby aspoň jedny z nich byly vždy uzavřeny.

(2) S obou stran těchto dveří musí míti chodby ohnivzdornou výstroj v délce nejméně 5 m.

§ 24

Nejméně jednou měsíčně musí se zjistiti, zda se dveře uvedené v § 10, odst. 6 a § 22 dobře otevírají a zavírají. Výsledek každé prohlídky se musí zapsati do záznamní knihy o záparách a požárech (§ 60). Nedostatky se musí hned odstraniti.

§ 25

(1) Větrání jest povšechně tak upraviti, aby se zamezily větší, déle trvající rozdíly tlakové mezi blízko vedenými větrními proudy a aby se větry přiváděly pouze do těch důlních děl, na které lze snadno a náležitě dozírati.

(2) Proto jest větrati doly s lehce vznětlivým, rozpukaným a mourovými trhlinami prostoupeným uhlím s co nejnižším podtlakem a s co největším ekvivalentním průřezem.

§ 26

Při umisťování větrních dveří a větrních hrází budiž dbáno toho, aby nebyl tlak větrů převeden na rozsedliny a drobivé části sloje.

§ 27

(1) Kde rozpukanost uhlí nebo mourové trhliny umožňují pronikání větrů nedostatečně širokými pilíři a tím nebezpečí vznícení uhlí, musí býti větry tak vedeny (na př. účelným umístěním větrních dveří), aby nevznikl povážlivý rozdíl v tlaku větrů. Není-li to možné, musí býti uhelný pilíř oddělující větrní proudy nebo dotčená důlní díla v porušených místech včas utěsněn zdivem, torkretováním nebo pod.

(2) Hlavní větrní proudy buďtež vedeny co nejdále od sebe.

§ 28

Kde je hlavní větrní proud veden přímo poruby, musí býti zřízena a udržována podél porubna druhá chodba jako náhradní větrní cesta.

§ 29

Teplota větrního proudu, přiváděného k obsazeným pracovním místům, musí býti pokud možno nízká a nesmí — vyjma zmáhací práce — překročiti 30⁶C.

§ 30

(1) Má-li býti některý důl, spojen pro čerpání vod nebo větrání nebo z jiného důvodu se sousedním dolem, musí to býti včas předem hlášeno revírnímu báňskému úřadu, aby mohl stanoviti potřebná bezpečnostní opatření.

(2) Závodní těchto dolů jsou povinni vyrozuměti se hned o změnách větrních poměrů a vůbec o všech příhodách ve vlastním dole, které by mohly míti vliv na větrání a složení větrů druhého dolu. Je-li již předem známo, že takové změny nastanou, budiž to sděleno předem a včas.

E. Jiné předpisy.

§ 31

(1) Důlní prostory, v nichž jsou trvale stroje parou poháněné nebo parovody, musí býti zabezpečeny proti ohni vyzdívkou, přesahuje-li teplota přes 30° a nelze-li zvlhčováním větrů zameziti vysýchání uhelných boků.

(2) Parovody musí býti chráněny isolačním obalem, aby propustily co nejméně tepla, pokud nemá býti úmyslně dosaženo zvýšení teploty větrů z jiných důvodů (na př. v jamách výtažných atd.).

§ 32

(1) Dílny a strojovny pod zemí, transformovny, skladiště výbušin, strojovny lanovek a provozovny svážných a úpadních musí býti ohnivzdorné.

(2) Ohnivzdornou výstrojí jest zdivo, beton, torkret, železná výstroj se železným pažením a pod.

(3) Obklady brzd u svážných a vrátků musí býti z takové hmoty, aby nedávaly podnět ke vzniku požárů.

§ 33

Aby se zabránilo neobyčejnému mechanickému (třením) a elektrickému vzniku tepla v dole, budiž pečlivě dohlíženo na strojní a elektrická zařízení. Ke konci těžební směny před nedělemi a svátky nebo jinými provozními přestávkami budiž zkoumáno k tomu určenou osobou (předákem), zda se neobyčejně neoteplila těžná zařízení zmechanisovaných porubů nebo zda nehrozí nebezpečí požáru.

§ 34

(1) Podzemní stálá topeniště smí se zříditi pouze po předchozím oznámení u revírního báňského úřadu a musí býti tak založena, aby se nevzňala výdřeva nebo sloj.

(2) Větrní pece buďtež tak zařízeny, aby byl vzduch potřebný k spalování přiváděn přímo s povrchu. Topiči musí být zajištěn bezpečný návrat i tehdy, kdyby se výtažné větry staly nedýchatelnými (na př. po výbuchu).

(3) Jinak jest rozdělávání a udržování otevřeného ohně v dole zakázáno a používání přenosných ohnišť (na př. polních kováren, spájecích pecí atd.) jest dovoleno jen potud, pokud to nezbytně vyžadují provozní účely.

§ 35

(1) Mazadla a cídidla smí se uschovávati pouze v ohnivzdorných nádobách.

(2) Upotřebená čisticí koudel budiž pravidelně odstraňována z dolu v uzavřených nádobách.

(3) Hořící nebo olejem nasáklé knoty nesmí býti odhazovány, nýbrž musí býti uhašeny a neškodně odstraněny.

§ 36

(1) Seno, sláma a jiné snadno vznětlivé hmoty smí se spouštěti do jámy a dopravovati v dole jen ve vozech s víkem, v bednách nebo jiných uzavřených nádobách.

(2) Takové hmoty smí se uschovávati v dole zpravidla pouze v menším množství.

§ 37

(1) Prostory, ve kterých může náhle vzniknouti a rychle se rozšířiti požár (stáje, skladiště sena a pod.), buďtež tak zřízeny, aby se daly ohnivzdorně uzavříti a mimo to buďtež vybaveny hasicím zařízením (hydranty, minimax, primus, sudy s vodou atd.), jehož se dá kdykoliv použiti.

(2) Používání otevřeného světla, kouření, jakož i každé počínání, při kterém by mohl vzniknouti oheň, jest v takových prostorách zakázáno.

(3) Tento zákaz budiž vyhlášen tabulkami umístěnými u dotčených vchodů.

II. Opatření ke zdolání důlních požárů.

§ 38

(1) Ve všech hnědouhelných dolech musí býti položeny a udržovány postřikovací vodovody.

(2) Tyto vodovody musí býti tak vedeny a zařízeny, aby se dala skropiti veškerá důlní díla sloužící k dobývání, těžení, chůzi nebo větrání a aby se dalo vodním proudem zasáhnouti a vydatně políti každé přístupné místo důlního díla.

(3) Vodovody buďtež zkoušeny měsíčně, zda jsou schopny provozu. Výsledek zkoušek budiž zaznamenán v záznamní knize o záparách a požárech (§ 60).

§ 39

V každém důlním oddělení budiž zřízena na vhodném místě hasicí komora, ve které musí býti stále pohotově: náčiní, páčidla, hadice, ocelové roury, spojky a přípojky k vodovodům, ruční hasicí přístroje, podle potřeby i větších rozměrů (pěnové hasicí zařízení na obsah 50 l), písek, větrní plátno a pod. Stav hasičské výzbroje budiž uveden na tabulce, umístěné v komoře.

§ 40

V blízkosti hasicích komor budiž stále pohotově jeden nebo více hasicích vozů nebo jiný dopravní prostředek se hmotami potřebnými pro první zásah při zmáhání ohňů.

III. Zdolávání ohňů.

§ 41

(1) Hoří-li výtažná jáma, budiž postaráno o to, aby mužstvo co nejrychleji vyjelo vtažnou jamou. Když se tak stalo, zastaví se větrníky hořící jámy a zahájí se zmáhání ohně.

(2) Hoří-li vtažná jáma a je-li při tom pro kouř a horko přístup do dolu nemožný, budiž co nejrychleji vhodnými prostředky působeno k tomu, aby se stala hořící vtažná jáma výtažnou, V tomto případě budiž učiněno opatření, aby mužstvo rychle vyjelo jinými nedotčenými vtažnými jamami nebo, kde těchto není, výtažnou jamou.

(3) Větrníky výtažných jam se zastaví na rozkaz závodního, není-li v blízkosti hořící jámy jiná jáma, která může sloužiti jako vtažná jáma.

(4) Zdolání ohně vpouštěním vody smí se podniknout teprve tehdy, když mužstvo opustilo důl, případně ohrožené větrní proudy.

§ 42

(1) Objeví-li se v některé mourové trhlině nebo na rozpukaných částech sloje, které nejsou zabezpečeny způsobem uvedeným v § 14, známky zapařeniny, za které se obyčejně považuje výskyt vodních kapek, vznik vlhkých a teplých míst, zvýšení teploty, příznačný zápach atd., budiž větrání tak upraveno, aby na mourovinu nebo na rozpukanou část uhlí působil pokud možno se všech stran stejný tlak větrů. Mimo to se musí hleděti, aby se, je-li toho třeba, chlazením vodou, odstraněním zapařených částí, atd. zamezilo místní nebezpečí vznícení.

(2) Nemají-li tato opatření kýženého výsledku nebo nelze-li již předem od nich očekávati úspěchu, budiž trhlina nebo rozpukaná část sloje, případně po opětovném chlazení vodou utěsněna proti přístupu vzduchu (vyzdívkou přiléhající k uhlí nebo řádnou maltovou omítkou a častějším obílením chodeb, kde procházejí takovými místy, a prostorů vzniklých vytěžením zapařeného nebo hořícího uhlí, vtlačením vody, vápenného mléka nebo řídké malty, zaplavením nehořlavou těsnící hmotou, vypěchováním vlhkým popelem atd.).

§ 43

(1) Vznikne-li za hotovou vyzdívkou chodeb nebo jam zapařenina nebo oheň, budiž nejdříve odstraněna netěsnost v uzavření oheň umožňující, a to prodloužením zdiva nebo prostředky uvedenými v předcházejícím paragrafů, případně jinými prostředky. Teprve selžou-li tyto prostředky, budiž po případném předchozím ochlazení požářiště vtlačením tlakové vody přikročeno s náležitou opatrností k otevření zdivá a k zdolání ohně tím, že se odstraní zapařená nebo hořící část sloje.

(2) Jsou-li však za vyzdívkou již větší zapařené nebo hořící volné prostory, smí se zdivo otevříti jen podle ustanovení §§ 57 a 58.

(3) Otevřený, případně odstraněním hořící části vzniklý volný prostor nesmí se opět uzavříti prostě znovuzřízením vyzdívky chodby nebo jámy, nýbrž musí býti vzduchotěsně vyplněn zdivem k uhlí těsně přiléhajícím nebo případně vzduchotěsně omítnut maltou nebo úplně zaplaven nehořlavými těsnícími hmotami. Obezdívka nebo rozpukaná část uhlí budiž, je-li třeba, ještě dotěsňována některým způsobem uvedeným v § 42.

(4) Zakládati takové volné prostory suchým popelem se smí zpravidla jen přechodně k utěsnění zapařených částí uhlí.

§ 44

Mimo výše projednané případy buďtež částí sloje nebo uhelné zásoby, v nichž vznikly zapařeniny, žár nebo oheň, co nejrychleji vodou utlumeny a vytěženy, není-li vzhledem k dostatečnému větrání (otevřený oheň) obavy, že by tam mohly vniknouti nebo se tam nahromaditi výbušné plyny.

§ 45

(1) Ukáže-li se, že opatření uvedená v §§ 42 až 44 jsou nedostatečná, nebo nabyl-li oheň již takového rozsahu, že jeho přímé zdolávání uvedeným způsobem se jeví již předem jako nedostatečné nebo nemožné, nebo je-li obava z výskytu výbušných plynů, buďtež dotčené poruby a důlní prostory ihned uzavřeny, a to napřed prostředky, které zaručují pokud možno nejrychlejší zamezení přístupu vzduchu (pažení, dveře, příklopy jílem omazané, nához malty atd.).

(2) Pro trvalé uzávěry nestačí dřevěné pažení a musí následovati po těchto prozatímních uzávěrách bez průtahu uzávěry trvalé (hráze zděné, popelové nebo jílové), jakmile nehrozí žádné nebezpečí výbuchu.

§ 46

Je-li vzhledem ku přibývající mohutností a rozsahu požáru nebo pro nebezpečí výbuchu pochybno, že se podaří požářiště uzavříti v úzkém okruhu, budiž připraveno a, musí-li se zanechati uzavíracích prací v okruhu užším, co nejrychleji provedené uzavírání v okruhu širším.

§ 47

(1) Uzavření se provede na straně vtažné a výtažné pokud možno současně. Nelze-li to provésti dosti rychle z jakýchkoliv důvodů (pro horko, kouř nebo požárové plyny na výtažné straně), budiž, nevyžadují-li poměry jiného postupu, napřed uzavřena po náležitém seslabení vtažného větrního proudu (je-li třeba u vtažné jámy) vtažná strana, kdežto výtažná strana teprve tehdy, nepozorují-li se tam již nebezpečné plyny.

(2) V nedýchatelných nevýbušných plynech může se uzavření provésti v záchranných dýchacích přístrojích.

(3) Nelze-li oheň isolovati v dole, buďtež vzduchotěsně uzavřeny ohlubně vtažných a výtažných jam.

(4) Příliš silné ovětrávání požářiště budiž však v každém případě omezeno.

(5) Jinak však jest dbáti toho, aby byl uzavíraný prostor nebo důlní oddíl větrán při uzavírání na tolik, na kolik jest nutno, aby se zamezilo nahromadění výbušných směsí důlního plynu.

§ 48

Při silném vývinu požárových plynů a kouře budiž až na mužstvo k zdolání potřebné odvolána osádka z větrního proudu za požářištěm a v dolech, případně v důlních odděleních nebezpečných třaskavými větry nebo uhelným prachem také z větrního proudu před požářištěm, jakož i z přiměřeného okruhu okolo požářiště.

§ 49

Po dobu uzavíracích prací buďtež zkoumány větry uzavíraných důlních prostor bezpečnostní lampou na obsah výbušných plynů. Prokáže-li tato zkouška nebo jiná pozorování nebezpečné zvětšení tohoto obsahu nebo lze-li toto zvětšení předem očekávati, a nelze-li uzavření dosti rychle ukončiti, budiž veškeré mužstvo odvoláno z ohrožených dolových polí, případně z celého dolu.

§ 50

Na počátku a po dobu rozsáhlejších zmáhacích prací musí býti důlní prostory v přiměřené vzdáleností okolo požářiště vydatně skropeny a mokrými udržovány ve stropě, na bocích a spodku.

§ 51

(1) Při hašení ohně smí se používati pouze bezpečnostního svítidla. Není-li však bezpečnostní svítidlo hned po ruce a hrozí-li nebezpečí rychlého rozšíření ohně, může býti prozatím (tedy již dříve než se přinese bezpečnostní svítidlo, pro které se má hned jití) započato s hašením, když se použije tohoto otevřeného světla pouze mimo dosah požárních plynů nebo když není vzhledem ku povaze a větrání požářiště obav před vývinem výbušných plynů.

(2) Použije-li se ve větraných prostorech elektrických akumulátorových lamp, jakož i použije-li se acetylenových lamp, musí se vždy nositi s sebou aspoň jedna benzinová nebo olejová lampa ke spolehlivé indikaci nedýchatelných plynů.

§ 52

Od dolových prostorů uzavřených pro oheň budiž co možná odvrácen jednostranný tlak větrů.

§ 53

(1) Plyny v uzavřených důlních prostorech (§§ 45—47) buďtež zkoumány v přiměřených obdobích až k úplnému uhašení ohně na obsah kyslíku, kysličníku uhelnatého, kysličníku uhličitého, uhlovodíků a vodíku.

(2) Jest učiniti opatření, aby braní a rozbory vzorků větrů byly provedeny odborně, spolehlivě a rychle.

(3) Zejména budiž dbáno toho, aby se vzorky větrů braly na výtažné straně, pokud možno za přetlaku a na místě, které přímo souvisí s požářištěm. Je-li více takových míst, budiž dána přednost místu nejvýše položenému.

§ 54

(1) Je-li hořící prostor uzavřen, budiž osádka odvolána z výtažného větrního proudu a z přiměřeného okruhu okolo požářiště a v dolech a důlních polích nebezpečných třaskavými větry nebo uhelným prachem také z větrního proudu vedeného k požářišti. Okruh okolo požářiště smí býti opět obsazen teprve tehdy, až jest požár úplně udušen (což se projeví vymizením kysličníku uhelnatého) anebo když a pokud složení uzavřených větrů může býti i při výskytu kysličníku uhelnatého považováno za bezpečné.

(2) Složení větrů obsahujících i kysličník uhelnatý smí býti považováno za bezpečné:

a) obsahují-li větry 2% nebo více hořlavých plynů (kysličník uhelnatý, uhlovodíky, případně vodík), musí obsah kyslíku v nich býti nižší než 8%, nebo

b) obsahují-li větry 8% kyslíku nebo více, musí obsah hořlavých plynů dohromady být ve větrech menší než 2%.

(3) Nejsou-li uzavřené větry prosty kysličníku uhelnatého, mohou se důlní prostory znovu obsaditi jen tehdy, Ize-li podle způsobu a provedení uzávěru souditi, že se oheň nemůže náhle provaliti (na př. zřícením klenby atd.).

(4) Po opětném obsazení buďtež rozbory uzavřených větrů tak často opakovány až do úplného udušení požáru, aby mohla býti včas poznána případná nebezpečná změna ve složení větrů. Zjistí-li se taková změna, budiž osádka ihned opět odvolána.

(5) Obsazení pracovišť ve větrním proudu, který postupuje podél uzávěr ještě neudušeného požáru, budiž neprodleně oznámeno revírnímu báňskému úřadu.

IV. Zmáhání důlních prostorů uzavřených pro oheň.

§ 55

Důlní prostory uzavřené pro požár (§§ 45—47) smí se otevříti a zmáhati vždy jen na rozkaz závodního dolu a jen za jeho dozoru nebo za dozoru k tomu určených orgánů.

§ 56

(1) Jde-li o otevření větších důlních prostorů, budiž o tom předem vyrozuměn revírní báňský úřad. K oznámení budiž připojen výsledek rozborů požárních plynů a budiž vyznačen zamýšlený postup.

(2) Báňskému revírnímu úřadu přísluší naříditi další případně nutná opatření.

A. Zmáhání v čerstvých větrech.

§ 57

(1) Otevření důlních prostorů uzavřených pro požár (§§ 45 až 47) v čerstvých větrech jest přípustné jen tehdy, když bylo chemickým rozborem prokázáno, že otevření není nebezpečné, t. j. je-li oheň udušen, což se pozná podle toho, že nebyl zjištěn kysličník uhelnatý.

(2) Při takovém zmáhání musí se dbáti hlavně tohoto:

c) Budiž odvoláno veškeré mužstvo z větrního proudu vystupujícího z větších zmáhaných prostorů.

a) Je-li uvnitř uzavřených prostorů přetlak plynů, budiž tento přetlak předem pozvolna vyrovnán vhodným způsobem (navrtáním uzávěr, otevřením zabudovaných rour atd.).

b) Budiž dbáno toho, aby byly dostatečně větrány jak prostory před uzávěrami po dobu otevírání, tak i zdolané prostory. Za účelem lepšího provětrání otevřeného prostoru budiž, dovolí-li to poměry, nejdříve otevřena výtažná strana a potom teprve strana vtažná. Jest dbáti toho, aby byly takové prostory větrány včas a vydatně.

g) Budiž učiněno opatření, aby bylo požářiště ihned hojně vodou smočeno, jakmile se k němu pronikne (prodloužení vodovodu).

k) Podle rozsahu zmáhání budiž v pohotovosti poblíže dotčených prostorů jedna nebo několik čet záchranného sboru se záchrannými dýchacími přístroji.

i) Před započetím zmáhání buďtež učiněna potřebná opatření, aby mohlo býti požářiště opět uzavřeno, kdyby vznikl nový oheň.

h) Po zdolání požáru buďtež dotčené důlní prostory, pokud toho jest třeba, vydatně skropeny vodou.

j) Lze-li vzhledem k místním poměrům předvídati, že udušený požár vznikne znovu dříve, než zmáhání pokročí až ku požářišti, budiž zmáhání rozsáhlých důlních oddělení v čerstvých větrech prováděno po částech a buďtež při tom uzavřeny části, které zůstanou nezdolány.

f) Teplá a k samovznícení náchylná uhelná zásoba budiž ze zmáhaných prostorů odstraněna co nejdříve.

e) Obsahuje-li výtažný větrní proud zápalnou nebo výbušnou směs plynů, budiž z něho odstraněno vše, co by mohlo způsobiti vznícení plynů. Dokud obsahuje výtažný větrní proud takovou směs, smí se používati jako svítidla pouze elektrických bezpečnostních lamp.

d) Pří otevíráni důlních prostorů, uzavřených pro požár, smí se používati jen bezpečnostního svítidla.

B. Zmáhání bez přístupu vzduchu (v mrtvých větrech).

§ 58

(1) Nelze-li podle chemického rozboru uzavřených větrů provésti opětné otevření v čerstvých větrech bez nebezpečí, smí se zmáhati pouze bez přístupu čerstvých větrů (pomocí vzduchových komor) a jen tehdy, nemohou-li se nahromaděné hořlavé plyny vznítiti ohněm ještě neudušeným, t. j. jsou-li zde, pokud jde o složení uzavřených větrů, splněny podmínky uvedené v § 53.

(2) Zmáhání v mrtvých větrech jest dovoleno pouze se schválením revírního báňského úřadu.

(3) Při zmáhání v mrtvých větrech budiž dbáno hlavně tohoto:

a) Hráze vzduchových komor buďtež zpravidla zhotoveny z řádného cihlového zdiva na maltu s hladkou omítkou. Prostor mezi uzavírací hrází a vzduchovou komorou (pracovní prostor), jakož i vzduchová komora buďtež co možná malé.

b) Vedle nouzového návěstního zařízení a telefonu musí býti v hrázích vzduchové komory okénka, aby bylo lze pozorovati osoby v komoře.

c) Před otevřením uzavírací hráze buďtež dopraveny do komory hmoty potřebné k případnému opětnému uzavření.

i) V ostatním ohledu budiž při zmáhání důlních prostorů bez přístupu větrá a při konečném jejich provětráni přiměřeně použito ustanovení § 57.

g) Složení plynů v prostoru, který se má zdolati, budiž za práce přiměřeně často přezkoušeno. Práce budiž ihned zastavena a mužstvo odvoláno, ukáží-li zkoušky obsah kyslíku v množství nad 8% (zpravidla patrný již podle vyvinujícího se kouře) a zároveň přítomnost zápalných plynů — mezi nimi též kysličníku uhelnatého — v množství nad 2%.

f) Nebudiž dovoleno, aby někdo vstoupil do vzduchové komory bez záchranného dýchacího přístroje — i kdyby byly vnitřní dveře uzavřeny — dokud není komora úplně vyvětrána.

d) Při zmáhání smí se používati pouze úředně připuštěných záchranných dýchacích přístrojů.

e) Před vzduchovou komorou budiž v pohotovosti četa záchranného sboru vyzbrojená záchrannými dýchacími přístroji.

h) Při pracích ve vzduchových komorách smí se používati jen náležitě zapracovaných, spolehlivých a o všem dohře poučených dělníků.

V. Zvláštní ustanoveni

A. Požární mapy, záznamy o důlních požárech a oznamování požárů báňským úřadům.

§ 59

(1) Na každém dole musí býti požární mapa, do které se zakreslují:

a) Větší mourové trhliny jakož i takové trhliny, které se projevily jako ohněm nebezpečné; zakreslí se také jejich směr a úklon.

c) Místa, na kterých jsou připraveny hasicí vozíky, prostředky k uzavírání atd.

b) Vodovodní síť s udáním průměrů rour, vodního tlaku, uzávěr a přípojek.

f) Připravené bezpečnostní dveře (§ 22).

d) Hasicí komory s udáním nářadí.

e) Větrní cesty a bezpečnostní dveře; větrní dveře se zděnými dveřejemi jest zvláště označiti.

g) Všechny telefonní stanice pod zemí.

(2) Jako požární mapy lze použíti také větrní mapy.

(3) Dále musí míti každý důl požární řád, určující podrobně služební povinnosti hasičů při vzniku požárů.

§ 60

(1) O veškerých požárech a záparách, které trvají déle nebo se opakují, buďtež vedeny závodním dolu záznamy (požární kniha), udávající přesně místo zápary nebo požáru, dobu a příčinu jejich vzniku, vývin a průběh požáru a způsob jeho zdolávání.

(2) Větší požáry jakož i takové požáry, které jest z jakékoliv příčiny považovati za nebezpečné, buďtež ihned ohlášeny revírnímu báňskému úřadu ve smyslu § 223 o. h. z., a to i tehdy, když neměly v zápětí žádných úrazů.

B. Požární hlídači. Dozor.

§ 61

(1) Na každém dole buďtež ustanoveni zvláštní hlídači ohňů v potřebném počtu, pokud požární hlídkovou službu nemohou konati dozorci sami. Tato služba budiž tak upravena, aby nebyla přerušena (střídání hlídek v dole).

(2) Výjimku z povinnosti nepřerušené požární hlídkové služby lze povoliti pouze menším dolům, které se neukázaly jako ohněm nebezpečné a nepatří k dolům nebezpečným třaskavými větry.

(3) Jako požárních hlídačů smí se používati jen spolehlivých a zkušených osob.

(4) Závodní dolu vydá každému požárnímu hlídači služební pokyny, v nichž musí býti zejména přesně vymezeny úseky přidělené jednotlivým hlídkám. V důlních dílech, která mají prohlížeti požární hlídači, buďtež umístěny, na př. u požárních hrází a na místech zvláště nebezpečných tabulky, na kterých musí požární hlídači zaznamenávati a svým podpisem potvrditi zjištěný nález a dobu prohlídky.

(5) Zvláštní péči jest věnovati organisaci a výkonu požární hlídkové služby v dolech s třaskavými větry, případně v důlních odděleních nebezpečných třaskavými větry, aby mohly býti zápary a požáry zjištěny a zdolány včas, t. j. dříve než vznikne viditelný žár nebo plamen.

(6) Rovněž jest věnovati zvláštní pozornost důlním prostorům, které jsou uzavřeny pro oheň.

§ 62

(1) Shora uvedené orgány, pokud se týče dozorci, musí vhodným způsobem oznámiti nepořádky, závady na hasicím zařízení, zápary a právě vzniklé požáry závodnímu dolu, který učiní ještě další případně nutná opatření. Tím není dotčena povinnost uvedených orgánů odstraniti co nejrychleji zjištěné závady.

(2) Mimo to jest však každý dělník povinen neprodleně vyrozuměti nejbližšího dosažitelného představeného o všech pozorováních shora uvedeného druhu.

§ 63

Pro dozor nad zařízením potřebným k zdolávání ohně, k výcviku v úvahu přicházejících družstev a k zajištění bezvadné spolupráce se závodním záchranným sborem musí býti ustanoven a revírním báňským úřadem potvrzen dozorčí orgán jako požární důlní.

§ 64

Na každém závodě budiž spojeno telefonicky několik míst v dole s vhodným místem závodu na povrchu, odkud by bylo možno ihned učiniti potřebné opatření. Takové spojení budiž také zřízeno mezi tímto místem na povrchu a větrníkem, případně se strojovnami a se záchrannými stanicemi dolu, nejsou-li v bezprostřední blízkosti, a pak u dolů majících několik samostatných spolu sousedících provozních oddělení, i když nejsou spolu spojena, také mezi povrchovými telefonními stanicemi těchto oddělení, aby bylo lze učiniti neprodleně při zvláštních událostech nutná opatření za součinnosti ostatních provozních oddělení.

§ 65

(1) Na základě shora uvedených ustanovení a s ohledem na místní poměry budiž vypracováno pro dozorce poučení o povinnostech, které jim přináleží, dále které přináleží požárním hlídačům, a vznikne-li požár, také dělnictvu, a to zejména o stálém pozorování mourových trhlin a jiných ohněm nebezpečných míst v dole, uzavíracích zdí a požárních hrází, o zabezpečení, pokud se týče utěsnění mourových trhlin, o větrání, o udržování a obsluze vodovodu, hydrantů, a o všech opatřeních a zařízeních vůbec, která jsou učiněna k zamezení a zdolání důlních požárů, o postupu při vzniku ohně v povrchových budovách a v dole, o používání záchranných cest, o záchranných pokusech, o používání šachetních vík, nárazišť atd.

(2) Toto poučení se předloží revírnímu báňskému úřadu ke schválení. Budiž dbáno toho, aby bylo poučení co možná jednotné, pokud to připouštějí zvláštní poměry jednotlivých závodů.

(3) Toto poučeni budiž dáno také osádce na vědomí předčítáním (nejméně jednou půlletně) nebo vyhláškou.

§ 66

Na každém dole budiž postaráno o to, aby byli důlní úředníci a dozorci nejméně jednou za rok poučováni o první pomocí při neštěstích způsobených požáry, výbuchy a nedýchatelnými plyny a vzhledem k této poslední příčině zejména o zavedení oživovacích pokusů s použitím a bez použití kyslíku atd.

VI. Závěrečná ustanovení