Mezinárodní normy a doporučované předpisy.
§ 37
<var>Článek 37.</var>
Zavádění mezinárodních norem a řízení.
Každý smluvní stát se zavazuje spolupracovati k dosažení co možno nejvyššího stupně jednotnosti v úpravách, normách, řízeních a organisaci, týkajících se letadel, personálu, leteckých tratí a pomocných služeb, všude tam, kde tato jednotnost usnadní a zdokonalí létání.
K tomu cíli Mezinárodní organisace pro civilní letectví stanoví a změní čas od času podle potřeby mezinárodní normy a doporučované předpisy a řízení, týkající se:
a) soustav komunikačních a pomocných zařízení leteckých, počítajíc v to pozemní značky orientační,
b) charakteristických znaků letišť a přistávacích ploch,
c) pravidel pro létání a metod kontroly létání,
d) výdeje průkazů létajícího personálu a mechaniků,
e) způsobilosti letadel k letu,
f) zápisu letadel do rejstříku a zjišťování totožnosti letadel,
g) sbírání a výměny meteorologických zpráv,
h) palubních knih,
i) leteckých nákresů a map,
j) řízení celních a přistěhovaleckých,
k) letadel v tísni a vyšetřování nehod,
jakož i jiných věcí majících vztah k bezpečnosti, pravidelnosti a výkonnosti létání, pokud se čas od času mohou jeviti vhodnými.
§ 38
<var>Článek 38.</var>
Odchylky od mezinárodních norem a řízení.
Stát, který shledá, že mu není možno podrobiti se ve všech směrech některé mezinárodní normě nebo řízení, nebo uvésti vlastní nařízení nebo předpisy v naprostý soulad s mezinárodní normou neb řízením, když taková norma nebo řízení byly změněny, anebo který pokládá za nutné zavésti nařízení nebo předpisy, lišící se v jednotlivosti od předpisů nebo metod, stanovených mezinárodní normou, oznámí ihned Mezinárodní organisaci pro civilní letectví rozdíly mezi jeho vlastním předpisem a předpisem stanoveným mezinárodní normou. Jde-li o změny mezinárodních norem, jest stát, který ve svých vlastních nařízeních nebo předpisech neučiní příslušných změn, povinen oznámiti to Radě do šedesáti dnů ode dne přijetí změny mezinárodní normy, anebo udati, co hodlá podniknouti. Rada pak všem ostatním státům ihned oznámí, v čem se mezinárodní norma liší od příslušného předpisu tohoto státu.
a) Každé letadlo nebo část letadla, pro něž platí mezinárodní norma o způsobilosti k letu nebo o výkonu, a které v době vydání jeho osvědčení této normě v jakémkoliv směru nevyhovovalo, musí míti ve svém osvědčení o způsobilosti k letu nebo v jeho příloze úplný výpočet případů, ve kterých nevyhovělo.
b) Každá osoba, mající leteckou legitimaci, jež plně nevyhověla podmínkám stanoveným mezinárodní normou vztahující se na příslušný druh letecké legitimace nebo diplomu, kterými jest opatřena, musí míti ve své letecké legitimaci nebo v její příloze úplný výpočet jednotlivostí, ve kterých těmto podmínkám nevyhověla.
§ 40
<var>Článek 40.</var>
Platnost osvědčení a leteckých legitimací opatřených poznámkami.
Žádné letadlo a žádný člen personálu, jejichž osvědčení nebo letecké legitimace jsou takto opatřeny poznámkami, nesmějí se účastniti mezinárodního létání, leč za souhlasu státu nebo států, na jejichž území se vstupuje. Zápis do rejstříku neb užití takového letadla nebo letadlové části, opatřené osvědčením, v jiném státu, než ve kterém bylo osvědčení původně vydáno, záleží na vůli státu, na jehož území se letadlo nebo jeho část přivezou.
§ 41
<var>Článek 41.</var>
Uznání dosavadních norem o způsobilosti k letu.
Ustanovení této hlavy se nebudou vztahovati na letadla a letadlovou výstroj typů, jejichž prototyp se příslušným úřadům státu předloží k výdeji osvědčení ve lhůtě tří let po dni přijetí mezinárodní normy o způsobilosti k letu této výstroje.
§ 42
<var>Článek 42.</var>
Uznání dosavadních norem o schopnostech personálu.
Ustanovení této hlavy se nebudou vztahovati na personál, jehož letecké legitimace budou původně vydány ve lhůtě jednoho roku od počátečního přijetí mezinárodní normy o způsobilosti tohoto personálu; v každém případě se však budou vztahovati na veškerý personál, jehož průkazy zůstávají v platnosti po pět let od přijetí těchto norem.