(1) Zaměstnanci, kteří byli dne 23. června 1945 zaměstnáni na zemědělském majetku, zkonfiskovaném podle dekretu presidenta republiky ze dne 21. června 1945, č. 12 Sb., o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa, a u nichž jsou splněny další podmínky podle § 2, budou přijati, požádají-li o to, do pracovního (služebního) poměru Národním pozemkovým fondem při ministerstvu zemědělství (dále jen Národní pozemkový fond), po případě československým státem (státním podnikem), okresy, obcemi nebo družstvy, a to v počtu, který jest úměrný potřebě správy a hospodaření na půdě spravované Národním pozemkovým fondem, po případě na půdě převzaté, odevzdané nebo přidělené (§§ 6 a 7 dekretu č. 12/1945 Sb.).

(2) Tito zaměstnanci budou přijati v přednostním pořadí přede všemi jinými uchazeči na místa odpovídající jejich předběžnému vzdělání a jejich schopnostem za mzdových (platových) a jiných pracovních podmínek, stanovených předpisy platnými pro úpravu pracovního (služebního) poměru u příslušného zaměstnavatele.

(3) Zaměstnanci na zkonfiskovaném zemědělském majetku (odstavec 1), kteří sice nesplňují podmínky stanovené v § 2, odst. 1, písm. a) a b), mají však předepsanou odbornou způsobilost pro vykonávání služby, kterou dosud zastávají, mohou býti v mezích potřeby stanovené v odstavci 1, požádají-li o to, dále zaměstnáváni ve službách subjektů tam uvedených, mohou-li býti upotřebeni vedle zaměstnanců, kteří budou přijati podle odstavce 2.

(1) Zaměstnanci podle § 1, odst. 1 a 2 se rozumějí jen ti zaměstnanci, kteří

(2) Přerušení zaměstnání pro prokázanou nemoc nebo úraz nebo pro účast na boji za osvobození (§ 1 zákona ze dne 19. prosince 1946, č. 255 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození) nebo vůbec pro zatčení, věznění nebo internování z důvodů národního, politického nebo rasového útlaku anebo pro úřední přikázání do jiného zaměstnání nepřerušuje lhůtu stanovenou v odstavci 1, písm. b).

(1) Uchazeči, kteří nebudou umístěni podle § 1, budou včleněni do práce (§ 1 vládního nařízení ze dne 4. června 1945, č. 13 Sb., o zatímní výstavbě úřadů ochrany práce) příslušným zemským úřadem ochrany práce na podkladě seznamů, které mu předloží subjekty uvedené v § 1, odst. 1 prostřednictvím Národního pozemkového fondu.

(2) Osobám, které budou v řízení podle odstavce 1 včleněny do práce mimo své dosavadní bydliště, poskytne Národní pozemkový fond na žádost náhradu prokázaných nutných stěhovacích výloh, nejvýše však částkou 6.000 Kčs.

(1) Zaměstnancům uvedeným v § 2, kteří nebudou přijati podle § 1, odst. 1, ani neobdrží příděl podle § 4, a kteří nebudou moci býti úřadem ochrany práce včleněni do práce (§ 3) pro pokročilé stáří nebo z jiného důvodu snížení pracovní schopnosti, přiznají nositelé veřejnoprávního pojištění starobní nebo invalidní důchod počínajíc dnem, kterým v důsledku provádění dekretu č. 12/1945 Sb. pozbyli zaměstnání na zkonfiskovaném zemědělském majetku, jako kdyby k uvedenému dni byly splněny podmínky předepsané pro přiznání tohoto důchodu.

(2) Důchody poskytnuté podle odstavce 1 za dobu ode dne jejich přiznání až do doby, kdy by u zaměstnance byly splněny jinak platné podmínky pro vznik nároků na vyplácení starobního (invalidního) důchodu, nahradí nositeli pojištění Národní pozemkový fond.

(3) Ustanovení předchozích odstavců platí i o zaměstnancích, u nichž jsou dány podmínky uvedené v § 2, odst. 1, písm. a) a b), s nimiž však byl před účinností tohoto zákona v důsledku provádění dekretu č. 12/1945 Sb. pracovní poměr rozvázán se strany zaměstnavatelovy bez jejich viny.

a) jsou starší 18 let,

b) byli ke dni 23. června 1945 zaměstnáni na zkonfiskovaném zemědělském majetku v hlavním zaměstnání alespoň dva roky,

c) zůstali i po tomto dni na uvedeném majetku a vykonávají práce nebo služby pro některý ze subjektů uvedených v § 1, odst. 1.