(1) Myslivecký hospodář jest povinen v době nouze, zejména v zimě, pečovati o přiměřené krmení zvěře a v době zimní zříditi ve volném poli vhodné úkryty pro zvěř.

(2) Nevyhoví-li myslivecký hospodář přes výzvu okresního národního výboru ustanovení předchozího odstavce, může okresní národní výbor zaříditi krmení zvěře na jeho náklad.

(3) Zjistí-li se, že následkem zavinění mysliveckého hospodáře zvěř trpí hladem, může okresní národní výbor omeziti v běžném i příštím roce odstřel zvěře, nebo jej i úplně zakázati. Ustanovení § 24, odst. 8 poslední věty platí obdobně.