§ 3
Určení nákupní ceny.
(1) Nákupní cenou, není-li jinak stanoveno, rozumí se cena účtovaná za zboží po srážce všech rabatů a slev (netto — cena). U zboží dováženého z ciziny smějí býti k nákupní ceně připočteny skutečné, nezbytné a prokazatelné náklady, spojené s nákupem a dovozem.
(2) Při určení nákupní ceny se neodečítají pokladní srážky až do výše 3%.
(3) Připočtení provise k nákupní ceně za zprostředkování při nákupu není přípustné.
(4) U obchodních podniků, které zboží uvedené v příloze této vyhlášky dávají zpracovávat ve mzdě, je třeba za nákupní cenu hotového výrobku považovat nákupní cenu použitých surovin a pomocných látek a prokazatelné náklady na zpracování. V žádném případě nesmějí být účtovány k nákupním cenám surovin a pomocných látek obchodní přirážky.
(5) Při prodeji vlastního zboží v maloobchodních prodejnách výrobních podniků (§ 1, odst. 5) se nákupní cenou hotového zboží a tedy i základnou pro výpočet nejvýše přípustných procentních přirážek rozumí cena utvořená podle předpisů platných pro tvoření cen při výrobě brašnářských a kožených galanterních výrobků, s přihlédnutím k ustanovením vyhlášky nejvyššího úřadu cenového ze dne 1. října 1946, o některých opatřeních k zajištění cen hospodářsky odůvodněných (Ú. l. I č. 180/1946, běž. č. 1832). Zvláštní prodejní náklady, t. j. provise, skonto a daň z obratu, nesmějí se zde započítávat.