1. Ustanovení § 1 zní:
„(1) Obecní dávce z nápojů podléhá s výhradou ustanovení odstavců 2 až 4 úplatné podávání (prodej)
1. alkoholu prostých nápojů, zejména minerálních vod, sodovek, limonád, čaje a jiných výtažků z rostlinných látek, kakaa, čokolády, kávy (i mražené čokolády nebo kávy), vyjímajíc však mléko jakéhokoli druhu a v jakémkoli stavu, a to k požití na místě, zvláště v hostinských a výčepních místnostech a v jiných místnostech, kde se takové nápoje podávají za úplatu (prodávají);
2. nápojů obsahujících alkohol, zejména vína jakéhokoli druhu, nápojů vínu podobných nebo víno obsahujících, kořalek (likérů) jakéhokoli druhu, rumu, dále araku a jiných destilátů, vyjímajíc však pivo a líh, a to bez ohledu, zda nápoj je spotřebiteli úplatně podáván (prodáván) v nádobách otevřených nebo uzavřených k požití na místě (ustanovení č. 1), či ke spotřebě mimo podnik nebo místo, kde byl úplatně podán (prodán).
(2) Ustanovení odstavce 1, č. 1 se nevztahuje na podávání nápojů za úplatu (prodej) v úředně uznaných táborových a závodních kuchyních (stravovnách), jsou-li dotčené nápoje podávány (prodávány) v pracovní době nebo v pracovní přestávce a nejvýše za režijní cenu.
(3) Za nápoje, uvedené v odstavci 1, č. 2, které byly z obce vyvezeny, je obec povinna vrátiti zaplacenou dávku jen tehdy, nebyla-li dávka paušalována (§ 8) a bylo-li jich vyvezeno do 24 hodin po prodeji najednou nejméně 10 litrů. Nárok na vrácení dávky náleží prokázati nositeli dávky, který jej může uplatniti u obce jen ve lhůtě 3 dnů po vývozu.
(4) Z nápojů, za něž byla dávka podle předchozího odstavce vrácena, vybere dávku obec, do které je spotřebitel vyvezl, vybírá-li dávku z nápojů podle pravidel shodujících se s ustanovením odstavce 1, č. 2. Spotřebitel je povinen do 24 hodin po dovozu oznámiti této obci dovezené množství nápojů a zaplatiti dávku nejpozději třetího dne po vrácení dávky.“