E. Zásady pro velikost bytu i jednotlivých místností a provozní souvislosti.

15. Při lokálním topení (pro ústřední vytápění srv. č. 27) nesmí výměra jednotlivých místností klesnouti pod tyto nejmenší velikosti:

a) obytný pokoj — 22 m², ložnice — 13 m²,

b) pracovní kuchyň nebo kuchyňský kout — 7 m², lázeň — 2.50 m², kloset — asi 1 m², špíž — 1 m², ostatní příslušenství (předsíň, komora, po případě šatna) celkem — 5 m², tedy celé příslušenství — 16.50 m².

16. Podle toho tedy činí nejmenší podlahová plocha (bez zdivá) na př.:

a) u bytu o obytné místnosti a jedné ložnici 51.50 m², z toho vlastní obytná plocha 35 m², t. j. 68%;

b) u bytu o obytné místnosti a dvou ložnicích (v jednom podlaží) 64.50 m², z toho vlastní obytná plocha 48 m², t. j. 74.50%; je-li tento byt ve dvou podlažích, zvětší se plocha příslušenství o schodiště a podesty.

17. Dosti značný rozdíl mezi nejmenší výměrou podle č. 15 a 16 a mezi největší výměrou, uvedenou v č. 2, písm. c), umožňuje pružnost disposičního řešení. Nutno též pamatovati na to, že zesilování obvodních, po případě středních zdí již samo o sobě vede k určitému rozdílu v plochách bytových jednotek téhož disposičního řešení, a že v přízemí bude jedno průčelí užší o šířku vestibulu.

18. Vzájemný poměr velikostí obytných místností i příslušenství, který vyplývá z nejmenších výměr podle č. 15 a 16, znamená zároveň nejúčelnější a nejhospodárnější řešení a proto se doporučuje, aby byl pokud možno zachován také tehdy, budou-li voleny rozměry větší; nebylo by totiž hospodárné ani účelné, aby k nejmenší vlastní obytné ploše bylo přidáno příslušenství o veliké výměře nebo naopak.

19. Při návrhu vnitřní disposice bytové jednotky nutno velmi bedlivě dbáti provozních souvislosti a tím úspory práce ženy v domácnosti, snadného udržování bytu a vůbec toho, aby bytu bylo možno užívati nezávadně po všech stránkách.

20. Aby bylo lze přezkoušeti vhodnost návrhu s hledisek uvedaných v bodech 18 a 19, třeba zpravidla zakresliti veškerý nábytek a vybavení pro normální podlaží do zvláštního disposičního plánu půdorysu v měřítku 1:50, v němž budou vyznačeny světové strany a uvedeny hlavní rozměry a plošné výměry všech částí bytu s percentuelním poměrem vlastní obytné části k příslušenství. Tento plán se připojí jako příloha k žádosti o stavební povolení. Ve zvláštních případech se doporučuje, aby byl předložen a projednán předběžně před vypracováním definitivních stavebních plánů a po případě doložen situačním řešením, výpočtem obestavěného prostoru a zastavené plochy vlastní obytné jednotky i domu, s popisem zamýšlené bytové akce a s údajem o počtu bytových jednotek.

21. Pro navrhování jednotlivých obytných místností i příslušenství se uvádějí tyto podrobnější zásady:
Doporučuje se navrhnouti obytný pokoj zpravidla buď ve spojení dveřmi s menší pracovní kuchyní, přímo osvětlenou a větranou, nebo v přímém spojení s přímo osvětleným a větraným kuchyňským koutem, který je oddělen od obytné plochy stěnou svěšenou od stropu do výše dveřního otvoru. Obytný pokoj lze navrhnouti jako ucelený prostor (čtyřúhelník) nebo, vychází-li to z disposičního řešení, členiti jej na jídelní kout (v těsném spojení s pracovní kuchyní nebo s kuchyňským koutem) a na vlastní obytnou plochu. Je vhodné, aby obytný pokoj byl přístupný z předsíně.
Ložnice dětí se nemá příliš lišiti velikostí od ložnice rodičů. Vybavení nábytkem bude obdobné, na př.:
2 lůžka po 95/195 cm,
2 noční stolky po 40/40 cm,
2 dvoudílné skříně po 120/60 cm,
alespoň 1 pracovní stůl 70/100 cm (podle možnosti větší) a 2 židle,
skříňka na knihy 35/120 cm (po případě nástěnná) a kamna 40/40 cm.
Je nevhodné, aby některá ložnice byla přístupna jen přes druhou; mohou býti přístupné z předsíně nebo z obytné místnosti.
Kuchyně i kuchyňský kout musí býti vždy (s výjimkou u garsoniér) přímo osvětleny a větrány; u kuchyňského koutu je předností, je-li přístupný z předsíně. Třeba pamatovati na možnost vybavení vším potřebným zařízením a disposičním řešením co nejvíce usnadniti jak vaření, tak i podávání jídla, mytí nádobí a pod. Důležitým je vhodné umístění komínového tělesa pro uhelný sporák.
Má-li se u rodinných domků, u nichž je kloset v přízemí a lázeň u ložnic v patře, pamatovati na možnost umístění druhého klosetu v lázni, je třeba zvětšiti nejmenší plochu lázně o 1 m². Je žádoucí, aby lázeň byla vytápěna.
Výhodné je, není-li lázeň příliš vzdálena od ložnic nebo je-li dokonce v přímém sousedství, což může věsti k utvoření druhé menší předsíňky nebo i šatny jako vstupu k ložnicím za obytným pokojem. Lázeň nemá býti přístupna jen z ložnice.

a) Obytný pokoj má míti zpravidla plochu 22 až 25 m² při šířce aspoň 4 m. Tato plocha postačí pro vybavení tímto nábytkem;
jídelní stůl 100/70 cm s možností rozložení na 140/70 cm a 6 židlí 45/45 cm,
pohovka (kauč jako reservní lůžko) 95/195 cm,
menší stolek 60/60 cm se dvěma křesly 60/60 cm,
knihovna, sekretář, radio celkem na délku 2 m o hloubce 60 cm, po případě pracovní stolek 70/100 cm se židlí a dětská židlička a stolek, kamna 40/40 cm.

b) Pro ložnici rodičů je nejvýhodnější plocha 13 až 16 m² při šířce nejméně 2.75, spíše však 3 m. Nutno počítati zpravidla s umístěním tohoto nábytku:
2 lůžka rodičů po 95/195 cm,
2 noční stolky po 40/40 cm,
dětskou postýlku 70/130 cm,
2 dvoudílné skříně (pokud nejsou v šatně nebo ve zdi) po 120/60 cm,
po případě pracovní stolek 70/100 cm a 2 židle, kamna 40/40 cm.

c) Kuchyňský kout nebo malou pracovní kuchyň se doporučuje navrhnouti o velikosti 7 až 8.5 m² při šířce aspoň 2 m, aby v nich bylo možno umístiti:
uhelný sporák 105/75 cm, prodloužený o 25 cm pro dva elektrické nebo plynové vařiče, tedy celkem 130/75 cm,
dřez dvoudílný 80/40 cm s odkladní plochou 60 cm, celkem 140/40 cm (výjimečně odkladní plocha za dřezem a tedy rozměr 80/70 cm),
pracovní stůl 120/70 cm a nad plochou pracovního stolu skříňky 120/35 cm,
příborník 120/60 cm a
lednička 65/45 cm.

ch) Šatnu (o velikosti zpravidla nejvýše 6 m²) lze navrhnouti tam, kde je to účelné. Jejím úkolem jest aspoň částečně uvolniti prostor ložnic od skříní a proto nutno ji navrhnouti tak, aby bylo lze umístiti v ní skříně a aby zůstal ještě volný manipulační nebo průchodní prostor.

d) Předsíň má míti rozsah přiměřený velikosti bytu (avšak pokud možno aspoň 3 až 4 m²) a takové řešení, aby v ní bylo možno umístiti věšák, po případě skříň a v rodinných domcích dětský kočárek, a aby z ní byl přístup zpravidla do obytného pokoje a ke klosetu, po případě i k lázni, ložnicím a pracovní kuchyni nebo kuchyňskému koutu.

e) Lázeň má míti nejmenší plochu 2.50 m², počítá-li se s umístěním:
vany rozmění aspoň 78/165 cm (i když pro úsporu prostoru se bude instalovati vana kratší),
umyvadla 65/40 cm (nemá býti umístěno úplně v rohu), plynového nebo elektrického boileru nebo lázeňských kamen, stoličky a věšáku.

f) Kloset (o velikosti nejméně asi 1 m²) má býti samostatně přístupný zpravidla z předsíně. Může býti umístěn v lázni jen tehdy, je-li lázeň přímo osvětlena a větrána a je-li zřízen v bytě ještě jiný samostatný splachovací kloset. Naprosto se nedoporučuje zřizovati kloset přístupný jen z lázně. Další podrobnosti jsou uvedeny v oddílu o osvětlení a větrání příslušenství a o soustředění instalací (č. 28, 29, 33 a násl.).

g) Špíž (o velikosti 1 m²) je přístupná z kuchyně nebo z předsíně. Zřizuje se zděná v chladné poloze (nikoli v sousedství komínových těles).

h) Komora má míti velikost zpravidla 1.5 až 2 m² a její rozměry nemají v obou směrech přesáhnouti 1.5 m, aby se zabránilo jejímu zneužívání pro účely noclehu. Má býti umístěna pokud možno u kuchyňské části bytu nebo u předsíně. Výjimečně může býti nahrazena vestavěnou skříní nebo využitím prostoru získaného snížením světlé výšky části příslušenství.

i) U všech bytů (i u garsoniér) se doporučuje pamatovati na přiměřenou výměru vestavěných skříní. Kromě předních stěn buďtež vestavěné skříně prováděny co nejméně ze dřeva, spíše buďtež vyzděny a opatřeny uvnitř nátěrem, aby se zabránilo jejich zahmyzování.

j) Balkon o dostatečné velikosti se doporučuje zříditi pro každý byt u obytných staveb ve vhodném prostředí. Pokud bytová jednotka nemá balkon pro čištění šatstva a obuvi, doporučuje se zříditi aspoň balkon (loggii) u schodišťové mezipodesty.

22. Garsoniéry mohou obsahovati jen jednu obytnou místnost a příslušenství (kuchyňský kout, předsíň, lázeň a kloset, který může býti v lázni), jež nemusí býti přímo osvětleno. Obytná místnost má míti rozměry průměrně 22 m², kuchyňský kout má míti nejvýše 3 až 4 m². Garsoniéra není určena pro rodinné bydlení.

23. Pokud jde o světlou výšku místností, doporučuje se zachovávati tyto rozměry:

a) u činžovních domů v městech s více než 100.000 obyvateli pro obytnou místnost nejméně 270 cm, pro podkrovní místnost nejméně 255 cm a pro sklep 210 cm;

b) jinak pro obytnou místnost zpravidla 270 cm (nejméně 255 cm), pro podkrovní místnost 240 cm a pro sklep 210 cm.

24. Schodiště u činžovních domů o nejvýše 4 podlažích nad zemí (přízemí a tři patra) má míti světlou šířku nejméně 110 cm, u vyšších domů nejméně 120 cm (pokud platné stavební předpisy nepřipouštějí menší šířku).

25. U rodinných domků se doporučuje zříditi schodiště pokud možno přímočaré, jednoramenné nebo dvouramenné, bez zkosených stupňů a o světlé šířce 85 až 95 cm, stupně profilu nejvýše 18/26 cm a jen ve zcela výjimečných případech až 20/25 cm. Plocha předsíní v obou podlažích nemá přesáhnouti 12 m², plocha vlastního schodiště v obou podlažích pak 11 m². Pro úsporu může býti schodiště přístupné také z obytného pokoje.

26. U rodinných domků je výhodné, je-li vstup z bytu do volného prostoru opatřen zádveřím. Na toto zádveří má býti pamatováno vždy aspoň na severní a západní straně a vůbec tam, kde jde o vyšší polohu (nad 400 m) nebo o polohu nechráněnou nebo vůbec vystavenou vlivu povětrnosti.

27. Při ústředním nebo etážovém vytápění platí ustanovení č. 15 až 26 s tou odchylkou, že nejmenší plochu ložnice možno zmenšiti o plochu potřebnou pro lokální vytápění, t. j. až na 12 m².