Příloha
k části II., č. 6 vyhlášky.
Výnos
ministerstva techniky
z 27. července 1946, č. j. 7607-III B/1-1946,
o užívání zvláštních výztuží při pozemních stavbách ze železového betonu.
Ministr techniky:
Dr. Alois Vošahlík v. r.
I. Všeobecná ustanovení.
1. Účelné omezení spotřeby stavebních hmot, zejména nedostatek stavební oceli vyžaduje, aby bylo přednostně užíváno betonářských výztuží (Roxor, Toros, Isteg) za náležitého využiti jejich vlastností.
2. Užití těchto výztuží se nedoporučuje však při stavbách vystavených škodlivým účinkům vody, vlhka a agresivních par.
3. Při užití výztuže Roxor, Toros nebo Isteg musí býti věnována zvláštní péče návrhu, zejména statickému výpočtu a podrobnému propracování plánů, pokud jde o požadavky co do přesnosti a zevrubnosti, dále vlastnímu provádění stavby odbornou firmou.
II. Popis:
Dovolené odchylky od těchto rozměrů žebírek jsou + 10%,
Za průřezovou plochu prutu třeba do výpočtu zavésti průřezovou plochu kruhové tyče téhož jmenovitého průměru.
Stejnoměrné zkroucení, jež je zároveň zkouškou jakosti původního materiálu, způsobuje zvýšení meze průtažnosti a stlačitelnosti, jakož i pevnosti v tahu a v tlaku, zatím co šroubovitě probíhající žebírka zvyšují dostatečně soudržnost.
Tento výrobní postup zaručuje stejnoměrnou pevnost a stejnorodost materiálu, neboť právě při výrobě popsaného materiálu vyjdou veškeré slabiny a chyby materiálu najevo, jinými slovy: splétáním jest materiál současně co do jakosti zkoušen.
Výška závitu musí býti přibližně rovna 12,5násobnému průměru jednotlivého železa, ježto mez průtažnosti a pevnost v tahu rostoucí s mírou stočení dostoupí při této výšce závitu největších hodnot.
4. Hutnicky přirozenou cestou vyrobená výztuž Roxor je z oceli o vysoké mezi průtažnosti. K dosažení větší pevnosti v soudržnosti mají pruty Roxor křížový průřez a jejich povrch je opatřen ve vzdálenostech rovných asi 1½ násobku největšího průměru prutu příčnými žebírky.
Průřezová plocha prutů Roxor
| a jejich obvod | F = 0,4816 D2 |
| O = 3,11 D, |
kde D značí průměr kruhu opsaného průřezu prutu Roxor.
5. Výztuž Toros se vyrábí zkroucením jedné ocelové tyče za studena kolem její podélné osy, při čemž se vzájemná vzdálenost upínacích hlav stroje nemění. Původní tyč je kruhového průřezu se dvěma diametrálně lichoběžníkovými výstupky. Tyto výstupky tvoří na povrchu zkroucené tyče strmě stoupající šroubovici o střední výšce závitu rovné desetinásobnému průměru tyče a jsou při tyči průměru d od
5,5 do 10 mm nejméně 0,6 mm vysoké a o 1.0 mm široké,
12 do 16 mm nejméně 1,0 mm vysoké a o 1,4 mm široké,
18 do 22 mm nejméně 1,5 mm vysoké a o 1,8 mm široké,
24 do 28 mm nejméně 2,0 mm vysoké a o 2,2 mm široké.
6. Výztuž Isteg je vyráběna tím způsobem, že dvě ocelové tyče kruhového průřezu, jejichž konce jsou pevně upnuty, jsou za studena splétány, čímž nastává jejich stejnoměrné protažení. Stočením změní se průřez kulatých tyčí hruškovitě, celková plocha průřezu zůstane však nezměněna.
Průřezová plocha výztuže Isteg Fai je tedy
kde di značí průměr nestočeného železy.
7. V plánech a výpočtech vyznačují se pruty výztuže
Roxor X nebo 4 Ø R 20 mm
Toros T nebo 4 Ø T 16 mm
Isteg J nebo 4 Ø I 12 mm.
III. Jakost hmot.
8. Pruty výztuže Roxor, Toros a Isteg musí mít vlastnosti:
| Vlastnost výztuže | Roxor | Toros | Isteg |
| Zaručená průtažnost (při celkovém protažení 0,4%) | 4000 kg/cm2 | 4000 kg/cm2 | 3600 kg/cm2 |
| Pevnost v tahu nejméně | 5000 kg/cm2 | 4400 kg/cm2 | 4000 kg/cm2 |
| Tažnost nejméně | |||
| 20% | 10% | 10% |
IV. Dovolená namáhání.
9. Prokáže-li ocel výztuže vlastnosti uvedené v čl. 8, mohou největší napětí výztuže Roxor, Toros a Isteg dostoupili těchto hodnot:
| Způsob namáhání výztuže | Roxor a Toros | Isteg |
| v tahu: zatížení hlavní | 1900 kg/cm2 | 1700 kg/cm2 |
| zatížení hlavní i vedlejší | 2200 kg/cm2 | 1900 kg/cm2 |
| v tlaku: zatížení hlavní | 1900 kg/cm2 | — |
| zatížení hlavní i vedlejší | 2200 kg/cm2 | — |
10. Při užití výztuží Roxor, Toros a Isteg se stanoví do volená namáhání betonu v tlaku za ohybu a mimostředního tlaku takto:
| Beton druhu | e | f |
| zatížení hlavní | 55 kg/cm2 | 70 kg/cm2 |
| zatížení hlavní i vedlejší | 65 kg/cm2 | 80 kg/cm2 |
V. Statický výpočet.
11. Při stanovení rozměrů je nutno počítati u obou druhů výztuží s poměrem modulů pružnosti oceli a betonu n = 15, kdežto při výpočtu pružných přetvoření a při výpočtu staticky neurčitých veličin je nutno počítati při výztuži
Roxor nebo Toros s n = 10,
Isteg s n = 8.
12. V částech konstrukcí namáhaných dostředným nebo mimostředným tlakem nebo ohybem lze tlačenou výztuž Roxor nebo Toros klásti rovnocennou výstuži z oceli C 37, při čemž se však do výpočtu zavede průřezová plocha výztuže zvětšená o 50%; při tom nesmí býti vzdálenost třmínků větší než 20 cm. Doporučuje se, aby nebylo pokud možno užíváno v průřezech namáhaných ohybem tlačené výztuže. S výztuží Isteg v tlaku nesmí býti počítáno.
13. Mezery mezi vložkami nesmějí býti menší než 2 cm nebo průměr jednotlivého nestočeného železa, od průměru d = 32 mm, alespoň 3 cm. U prutů Roxor průměru D = 26 až 36 mm, nejméně 0.8 D.
VI. Kotevní délky a délky přesahů.
U ohnutých vložek kotvených v tlačeném betonu měří se kotevní délka od průsečíků šikmého ohybu s neutrální osou betonového průřezu.
| Kotevní délka nebo délka přesahů prutů | Roxor | Toros | Isteg |
| Bez koncových háků | |||
| do průměru 28 mm | 25d | 50d | 50d |
| od průměru 30 mm | 30d | — | — |
| při polokruhových hácích | |||
| rovná část kotevní délky nebo délka přesahu | 20d | 30d | 30d |
15. Výše uvedené kotevní délky měří se u podélných vložek od místa plného využití vložky. Jinak se kotevní délka podle skutečného napětí vložky přiměřeně zkrátí.
16. Vzdálenost třmínků v délce kotevní nebo délce přesahu nesmí býti bez podrobného odůvodnění větší než 20 cm.
VII. Úprava výztuže.
Je v zájmu úsporného hospodaření oceli, aby všechna úřední místa, do jejichž oboru působnosti spadají stavební záležitosti, předchozí ustanovení uvedla ve známost všem stavebníkům a stavebním podnikatelům a dbala na jejich dodržování. K tomu účelu bude tento výnos uveřejněn v úředním časopise „Zprávy veřejné služby technické“, kde jsou též uveřejněny všechny dřívější výnosy, týkající se výztuží Roxor, Toros a Isteg a výsledky všech u nás s těmito výztuhami provedených zkoušek. Viz „Zprávy veřejné služby technické“.
Výztuž Roxor:
Výnos č. j. 12a-1566/3-20.320-1933, ročník 1933/II, str. 41. — Výnos č. j. 2117/3 pres. 1934, ročník 1934, str. 98—99 — Výnos č. j. 15.678-V/7-1938, ročník 1938, str. 182—183. — Výnos č. j. 56/5-III/6-1940, ročník 1940, str. 257.
Vysvětlující pojednání: ročník 1934, str. 50—54, ročník 1938, str. 363—368, ročník 1940, str. 338—344.
Výstuž Toros:
Výnos č. j. 311-III/6-1939, ročník 1939, str. 141—142.
Vysvětlující pojednání: ročník 1939/11, str. 146—152 a str. 166—171.
Výztuž Isteg:
Výnos č. j. 12a-2921-44.750-1930, ročník 1930, str. 526. — Výnos č. j. 12a-698-15.293-1932, roč. 1932, příl. Beton, str. 49. — Výnos č. j. 8406-V/7-1938, ročník 1938, str. 197.
Vysvětlující pojednání: ročník 1930, str. 540—543, ročník 1932, příl. Beton, str. 50—54, ročník 1938, str. 230—236 a 246—249.
17. Pruty z oceli Roxor je dovoleno ohýbati za studena až do průměru 28 mm. U prutů průměru 30 mm a více je nutno prováděti veškeré ohýbání za tepla, při čemž nutno ohřáti dostatečně dlouhý kus výztuže (rovný asi dvojnásobné délce oblouku) na stejnoměrnou teplotu 800—900° C, t. j. na červený žár (ve stínu), ježto při teplotě 250—400° C nastává nebezpečí lámavosti za modra. Za tepla ohnutá výztuž musí se pak nechat na vzduchu pozvolna vychladnouti. V teplém stavu nesmí býti kladena na mokrou půdu, do vody nebo do sněhu a musí býti chráněna před deštěm nebo sněhem.
18. Pruty Toros nebo Isteg je dovoleno ohýbati jen za studena.
19. Je-li více tažených vložek Isteg, má býti vždy střídáno železo s levým a pravým závitem.
20. Svařování prutů Toros a Isteg není přípustné.
21. V ostatním je postupovati podle platných předpisů pro navrhování betonových staveb.
22. Tím pozbývají platnosti dřívější výnosy o užívání výztuží Roxor, Toros a Isteg v pozemním stavitelství.