CHŮZE A JÍZDA LIDÍ.
Společná ustanovení pro díl I. a II.

1. Cesty a jejich zabezpečení.

2. Spojení dolu s povrchem a záchranné východy.

3. Schody, žebříky, lešení, galerie, mosty.

4. Zajištění nebezpečných prohlubní.

5. Chůze po dopravních cestách.

6. Chůze v jamách, výtazích, šibících a pod.

7. Jízda lidí a chůze podporovaná lanem.

8. Svislé výtahy pro dopravu osob.

(1) Dozorčím orgánům budiž vydáno po jednom výtisku této vyhlášky.

(2) Pro dělnictvo budiž podle této vyhlášky vypracováno služební poučení, které musí býti prokazatelně vydáno každému na závodě pracujícímu dělníku. Toto poučení schvaluje ústřední báňský úřad.

(1) Cesty podle tohoto nařízení jsou všechny prostory na povrchu i pod zemí, včetně prostorů opatřených schody, žebříky a pod., jimiž se byť i jen občas chodí.

(2) Řádné cesty jsou ony cesty které jsou určeny dělníkům pro pravidelnou chůzi k jejich pracovišti a zpět.

(3) Záchranné cesty jsou cesty, určené k odchodu mužstva v případě nebezpečí.

(4) Chůzí podle tohoto nařízení se rozumí jak chůze ve vlastním slova smyslu (i lezení), tak i jakákoli jízda lidí.

(1) Důlní chodby, sloužící za řádné nebo záchranné cesty, musí býti dostatečně široké a vysoké.

(2) Přisekávati výdřevu chodby, aby byla volná šířka nebo výška zvětšena, není zpravidla dovoleno. Smí se tak díti jen mimořádně k přechodnému uvolnění cesty a jen do té míry, aby nebylo dřevo výstroje seslabeno pod potřebnou mez.

(3) Předměty, jimiž se průřez důlních chodeb sloužících za řádné nebo záchranné cesty (potrubí křižující trať, vyčnívající ventily a pod.), náhle zmenšuje tak, že by jimi byly ohroženy jdoucí osoby, musí býti natřeny jasně vynikající barvou. Nátěr musí býti podle potřeby obnovován.

(1) Na cestách se stoupáním větším než 30° musejí býti upraveny schody, na strmých cestách žebříky.

(2) Na cestách s úklonem nad 65° musejí býti zřízena odpočívadla (povaly), která nesmějí býti nad sebou ve větší svislé vzdálenosti než 10 m.

(1) Řádné a záchranné cesty musejí býti zabezpečeny proti pádu hornin a jiných předmětů s výše položených míst.

(2) Svahy skrývek a násypů, stěny sloje a pod., podél nichž se chodí, buďtež očišťovány a zabezpečeny, aby nebyli chodci ohrožováni padajícími hmotami, přímrazky a pod.

(3) Ústí podzemních chodeb, vedoucích do odklizu, buďtež opatřena dostatečně silnými ochrannými povaly.

(4) Choditi a prodlévati pod visutými drahami a pod jinými strojními zařízeními budiž zakázáno vhodně umístěnými, trvanlivými a dobře čitelnými vývěskami, nejsou-li učiněna opatření bezpečně chránící osoby pod těmito zařízeními před pádem hmot shora (ochranné povaly, sítě a pod.).

(1) Je-li spodek řádné nebo záchranné cesty zatopen nebo rozmočen, musí býti postaráno o řádný odtok vody a vysušení spodku, nebo se na něm musí zříditi suché, pevné lávky, případně musí býti počva posypána štěrkem, struskou nebo jinou podobnou hmotou. Lávky musí býti alespoň 20 cm široké a řádně upevněné. Odkorků (krajin) smí se užívati jako lávek jen tehdy, jsou-li dostatečně silné, podložené a řádně upevněné, a musejí se klásti vždy řeznou plochou vzhůru.

(2) Příčné stružky buďtež spolehlivě přikryty. Podélné stružky hlubší než půl metru buďtež ohraženy nebo přikryty.

(3) V řádných a záchranných cestách musí býti voda tekoucí se stropů a s boků odváděna, aby jí nebyli lidé obtěžováni.

(4) Na kluzkých místech řádných a záchranných cest je nutno učiniti opatření proti uklouznutí (zdrsnění podlahy, rohože, držadla a pod.).

(5) Sníh, náledí a přímrazky na řádných a záchranných cestách nutno odstraňovati a cesty podle potřeby posypávati pískem, popelem nebo podobnými hmotami.

(6) Hromadí-li se na řádných cestách prach, budiž podle potřeby odstraňován nebo skrápěn.

(1) Dveře z pracoven, strojoven, ze skladišť, z kotelen, schodišť a pod. buďtež zařízeny k otvírání směrem ven. Dveře vedoucí do chodeb a schodišť musejí býti tak zařízeny, aby jejich otevřením nebyly průchody na schodech nebo na chodbách zataraseny nebo značnější měrou zúženy, a mají se pokud možno zavírati samočinně.

(2) Kde toho nezbytně vyžadují zvláštní poměry, jsou dovoleny i dveře posunovací.

(3) Počet, umístění a šířka dveří buďtež tak voleny, aby osoby v místnostech zaměstnané mohly je v nebezpečí rychle a snadno opustiti.

(4) V pracovnách, ve kterých se vyskytují nebo jsou uloženy výbušné látky nebo lehce vznětlivé tekutiny, plyny nebo páry, buďtež všechny dveře i se zárubněmi provedeny ohnivzdorně.

(1) Všechny cesty, zejména však řádné a záchranné, musejí býti vždy volné a nesmějí býti zatarasovány vozy, dřívím, žlaby, stavebními hmotami, strojními součástkami a pod. do té míry, že by byl znemožněn bezpečný průchod podél nich.

(2) Příchody ke dveřím a schodům, jakož i schodiště a schody buďtež udržovány v pořádku, v čistotě a prosty všech komunikačních překážek. Jejich plochy smějí míti sklon nejvýše 1:15 (66 mm/1 m).

(3) Volný průchod na chodbách sloužících za řádné nebo záchranné cesty budiž podle možnosti udržován stále po téže straně chodby, aby nebylo nutné přecházeti mezi vozy s jedné strany na druhou.

(1) Každý důl, v němž se pracuje, musí míti alespoň 2 dobře schůdné, od sebe spolehlivě oddělené a na sobě nezávislé východy, aby osazenstvo ze všech pater a pracovišť se mohlo kdykoliv dostati na povrch alespoň jedním z nich, stane-li se druhý neschůdným.

(2) Jámy, určené za takové východy, musí býti opatřeny žebříky, i když mají těžní zařízení. Jen je-li ze všech částí dolu snadno dosažitelné jiné spojení se sousedním dolem, mohou žebříky odpadnouti v jedné z jam určených za východ z dolu.

(3) Výjimky z ustanovení předešlých dvou odstavců povoluje obvodní báňský úřad, ale jen na přechodnou dobu a je-li povolení výjimky odůvodněno zvláštními poměry provozu.

(4) Obvodní báňský úřad rozhodne v každém jednotlivém případě, musí-li býti v jámě, určené pro východ z dolu, udržováno nouzové těžní zařízení, jehož by bylo možno použiti alespoň při hrozícím nebezpečí k jízdě lidí.

(5) Hlavní cesty vedoucí k východům z dolu, buďtež označeny význačnými, dobře udržovanými tabulkami a šipkami nebo jiným dobře srozumitelným znamením, na př. pásem, vyznačeným po pravé straně směrem k východu. Kde se neužívá elektrických lamp, musí býti označení východu z dolu provedeno způsobem, umožňujícím snadnou orientaci hmatem.

(6) Výstupní dveře nouzového východu z dolu musejí býti upraveny tak, aby se daly zevnitř kdykoliv lehce a bez klíče otevříti. Pokud jsou tyto východy mimo obvod, ve kterém je postaráno o stálý dozor, musejí býti vstupní dveře uzavřeny tak, aby byl znemožněn vstup bez užití klíče.

(7) Důlní osazenstvo budiž vhodným způsobem poučováno o záchranných cestách z pracovních míst. Alespoň jednou za rok musí býti z každého samostatného větrního oddělení a z každé pracovní směny několik dělníků (podle počtu pracujících v tomto větrním oddělení a ve směně, nejméně však 3 dělníci) přivedeno záchrannými cestami až k nouzovému jámovému východu. Při výběru těchto dělníků budiž vzat zřetel hlavně na dělníky zkušené, rozvážné a s vyvinutým smyslem pro odpovědnost. Vykonání tohoto cvičení budiž zapsáno do služební knihy.

(1) V závodech, na kterých by nemohli zaměstnanci za nastalého nebezpečí opustiti místnosti a budovy pravidelnými východy snadno a bez návalu, zejména jsou-li v těchto místnostech snadno zápalné látky nebo plyny, buďtež zřízeny záchranné východy. Pro úhrnný počet východů a pro jejich rozměry má býti pravidlem, aby jeden východ byl určen pro odchod nejvýše 50 osob a měl světlou šířku alespoň 1,25 m.

(2) Záchranné východy buďtež jako takové označeny a upraveny pokud možno na straně protilehlé obvyklým východům. Jsou-li při výrobě obyčejně uzavřeny, musí klíč ke dveřím viseti vedle nich tak, aby byl všeobecně přístupný. Smí býti zajištěn plombou, nebo může býti uzavřen v zasklené skřínce opatřené nápisem „Klíč k záchrannému východu“. Zámky dveří záchranných východů buďtež udržovány v bezvadném stavu.

(3) Dveře záchranných východů musí se otevírati na venek.
U dveří dvoukřídlových budiž užito jen zástrček, zevně připevněných na vnitřní straně dveří.

(4) Příchody k nouzovým východům nesmějí býti nijak zataraseny nebo zúženy.

(1) Kde zvláštní místní a výrobní poměry, zejména bezpečnost zaměstnanců při požáru (na příklad v závodech pracujících s lehce vznětlivými látkami) vyžadují kromě ohnivzdorných schodů ještě zřízení záchranných východů z pater, může býti této potřebě vyhověno tím, že se upraví na vnějšku budovy ohnivzdorné rovnoramenné schody nebo při menším počtu dělníků železné záchranné žebříky vedle oken sahající až k zemi nebo končící nejvýše 1,2 m nad ní. Všechny tyto pomocné východy musejí býti v pracovnách zřetelně označeny a z pracoven bezpečně a pohodlně přístupny.

(2) Užije-li se jako východů oken, musejí se dáti otevírati v dostatečně veliké ploše, aby výstup nebyl ztěžován. Výstup z okna na záchranné žebříky musí vésti na pevnou, zábradlím opatřenou plošinu, s níž možno bezpečně sestoupiti na záchranný žebřík nebo na záchranné schody. Výstupní okna nechť se otevírají jednoduchou klikou.

(3) Záchranný žebřík budiž pokud možno tak upraven, aby dělníci mohli bezpečně sestoupiti v prostoru mezi žebříkem a zdí.

(1) Neobsahují-li předpisy platné pro pozemní stavby předpisů o úpravě schodů, buďtež v každé závodní budově o více než jednom podlaží, v níž je v nejsilněji obložené směně zaměstnáno současně alespoň 8 osob, zřízeny ohnivzdorné rovnoramenné schody, po kterých možno sejíti ze všech místností budovy přímo do volného prostoru.

(2) V rozlehlých závodech budiž zřízeno několik takových schodišť, a to tak, aby ze žádného místa patra nebyla cesta ke schodišti delší než 40 m; v závodech se zvýšeným požárním nebezpečím, kde se při výrobě užívá látek snadno vznětlivých, nesmí tato vzdálenost překročiti 20 m.

(3) Jsou-li takové schody určeny nejvýše pro 30 osob, musejí býti alespoň 1,25 m široké; pro každých dalších 50 nebo méně osob budiž přidáno 50 cm šířky, nebo budiž zřízeno poměrně více schodišť.

(4) Zpravidla nebudiž schodiště připojováno přímo k pracovním místnostem; pro jejich spojení se schodištěm buďtež zřízeny chodby ohnivzdorné, osvětlené a dobře větratelné, aby se jimi při požáru nedostával kouř z pracoven do schodiště.

(5) Neleží-li podkrovní pracovny přímo u schodiště, musejí býti spojeny se schodištěm ohnivzdornou chodbou.

(6) Každé schody buďtež opatřeny alespoň jedním madlem a na volných stranách pevným, bezpečným zábradlím; hořejší konce madel nebo zábradlí buďtež zapuštěny do stěny, nebo při volně stojících zábradlích dolů uzavřeně zahnuty. Madlem musejí býti opatřeny také slepičí můstky a plocho uložené žebříky.

(7) Ustanovení odstavců 1 až 4 platí jen pro budovy, povolené po počátku účinnosti tohoto nařízení.

(1) Žebříky musejí býti zhotoveny ze zdravého nosného materiálu a náležitě udržovány; mečíky (příčky) buďtež do postranic (štěřínů, lyžin) zapuštěny pevně a ve stejných vzdálenostech, ne větších než 28 cm. Používati místo mečíků prken nebo latí, přibitých na postranice, jest dovoleno jen přechodně, než lze žebřík řádně opraviti.

(2) Dřevěné žebříky delší než 6 m musejí býti na obou koncích a mezi nimi ještě na jiných místech, ve vzdálenostech nejvýše 4 m staženy železnými svorníky, aby se nemohly rozjeti.

(3) Žebříky užívané k obsluze strojních převodů (transmisí), buďtež nahoře opatřeny háky k zavěšení.

(4) U dvojitých rozvíracích žebříků buďtež obě ramena trvale spojena řetízkem připevněným na obou koncích nýty nebo podobným spolehlivým způsobem. Spojení obou ramen žebříků háky a oky není dovoleno.

(5) Provazových, lanových a řetězových žebříků se smí užívati jenom přechodně. Tyto žebříky musejí býti na hořejším konci upevněny a na dolejším konci kromě při sestupu prvního a výstupu posledního dělníka, upevněny nebo drženy a napínány. Jejich příčky musejí býti dřevěné nebo kovové.

(6) Užívati stoupacích klád (se zářeznými schůdky) se nedovoluje.

(7) Žebříky smějí býti postaveny toliko na pevný podklad, nikoliv však na bedny, cihly, na vozíky a podobné nejisté podložky. Kromě toho musejí býti dobře zabezpečeny, aby nemohly ani uklouznouti ani se převážiti nebo zvrátiti.

(8) Žebříky buďtež upevněny tak, aby za jejich mečíky byl volný prostor alespoň 10 cm pro chodidla.

(9) Žebříky musejí přesahovati hořejší výstupní otvor nebo plošinu nejméně 1 m, nebo musí býti nad ní upevněny do stejné výše pevné rukojeti.

(10) Žebříky nemají míti zpravidla větší úklon než 80°; žebříků strmějších smí se užívati jen v nejnaléhavějších případech. Používati převislých žebříků je zakázáno.

(11) Je-li nutno žebříky nastaviti, musí býti jejich vzájemné spojení důkladné. Žebříky se nesmějí spojovati latěmi prostě přibitými, provazy nebo jiným nespolehlivým způsobem a jejich úklon se nesmí v místě spojení měniti. V hloubení a pod., kde je nutno častěji spodní žebřík odstraňovati, aby nebyl střelbou poškozen, smí se užívati k připojení tohoto žebříku k žebříku vyššímu pevných železných háků.

(12) Není přípustno lézti po žebřících v dřevácích.

(13) Žebříků se nesmí používati v poloze vodorovné jako přechodů a pod.

(14) Na témž žebříku nesmí zpravidla stoupati současně dvě nebo více osob

(1) Lešení, pavlače, ochozy (galerie) a mosty, po nichž se chodí, buďtež na celé ploše opatřeny pevnou a dostatečně těsnou podlahou. Jsou-li výše než 1,5 m nad zemí, musejí býti opatřeny na volných stranách zábradlím.

(2) Slouží-li tato místa kromě chůze též k vozové dopravě, musí býti mezi zábradlím nebo stěnou a vozíky volné místo pro chůzi alespoň 50 cm široké. Při volné dopravě vozové (bez kolejí) budiž po straně zřízen stejně široký zvýšený chodník nebo budiž chodník chráněn pevnou obrubou alespoň 10 cm vysokou.

(3) Zábradlí musejí býti pevná a dobře zakotvená. Jejich vrchní madlo musí býti z pevné tyče upevněné ve výši 1 m—1.1 m a není-li k ohražení užito zábradlí se stěnou plnou nebo prolamovanou, musí býti asi v polovině výšky upevněna další podélná tyč a při podlaze průběžná obruba nejméně 10 cm vysoká.

(4) Pomocné lávky nebo prkna pro skládání hmot a pod. musejí býti nejméně 30 cm široké a tak silné, nebo tak podepřené, aby se při chůzi nebo při dopravě značnější měrou neprohýbaly. Skloněné lávky nechť jsou vhodně zabezpečeny proti sklouznutí.

(5) Stav mostů, pavlačí, povalů, lešení jakéhokoliv druhu a pod. musí býti častěji zjišťován prohlídkou. Vadná místa musejí býti neprodleně opravena.

(1) U otvorů násypných, lezných, osvětlovacích nebo jiným účelům sloužících, u jam, šachtic, studní, stok a vůbec u všech přístupných nebezpečných otvorů a prohlubní musí býti učiněno opatření, aby do nich nemohli spadnouti lidé ani dopravní nádoby.

(2) Poklopy a mříže, užívané k zakrytí nebezpečných otvorů a prohlubní, musí býti pevné, aby se neprolomily, a tak připevněny, aby nemohly býti — leda záměrně — odstraněny. Pouze u menších vsypných otvorů stačí, jsou-li vždy po ukončení sypání pečlivě přikryty volnými poklopy.

(3) Nezakryté nebezpečné otvory a prohlubně musejí býti s volných stran vhodným způsobem ohrazeny.

(4) Nemohou-li býti nebezpečné otvory a prohlubně bezpečně zakryty nebo ohrazeny (sýpky v rubáních strmých slojů a pod.), musí býti dělníci při práci v jejich přímé blízkosti zajištěni ochranným pásem a lanem.

(1) Poklopy a mříže, zakrývající nebezpečné otvory, smějí býti zvednuty jen na tak dlouho, pokud je toho nutně třeba.

(2) Kdo poklop otevřel je zásadně povinen postarati se též o jeho včasné uzavření. Prochází-li otvorem skupina lidí, je povinností posledního z nich uzavříti za sebou poklop.

(3) Byl-li poklop uzavírající nebezpečný otvor odstraněn na delší dobu, musí býti přístup k otvoru zahrazen alespoň přenosným zábradlím.

(4) U nebezpečných otvorů, kde pro přechodnost prací se neučiní opatření podle předcházejícího odstavce, musí býti za tmy postaráno o výstražné osvětlení.

(1) V jednokolejných chodbách s vozíkovou dopravou ruční nebo dopravou koněm, jimiž vedou řádné nebo záchranné cesty, musí býti mezi hořejší hranou vozu a alespoň jedním bokem (u chodeb vybudovaných mezi vozem a výstrojí) nejméně 40 cm široký, volný, dobře schůdný prostor.

(2) V takových chodbách dvou nebo vícekolejných nemají býti zaplňovány všechny koleje vedle sebe vozy. Kde se tomu nelze vyhnouti jako na seřadištích, musí býti mezi dvěma řadami vozů nebo mezi vozy a alespoň jedním bokem (výstrojí) volný. dobře schůdný prostor nejméně 40 cm široký.

(3) Kde by činilo udržování volné šířky podle předcházejících dvou odstavců vzhledem k nepříznivým tlakovým poměrům pod zemí mimořádně velké technické potíže, smí býti přechodně volná šířka i menší, vždy však taková, aby bylo lze projíti podél vozu. V době řádné chůze mužstva (t. j. při střídání směn) musí býti ze zúžených míst vozy odstraněny a ani mimo tuto dobu tam nesmějí býti vozy odstavovány.

(1) Cesty v důlních dílech s dopravou lanovými nebo řetězovými drahami — s výjimkou úklonných drah — v nichž se po čas řádné nebo jinaké chůze současně těží, musí míti zvláštní prostor (chodník) alespoň 50 cm široký.

(2) Na všech jednokolejných podzemních tratích lokomotivových musí býti podél koleje zvláštní prostor pro chůzi alespoň 50 cm široký.

(3) Chodník podle předcházejících dvou odstavců budiž veden zásadně stále po témže boku chodby. Výjimka je dovolena jen tam, kde je to z provozních důvodů (křižovatky, odbočky a pod.) nutno; v těchto případech musí býti přechod s jedné strany na druhou nápadně označen. Šířkou chodníku se rozumí volná vzdálenost mezi hořejší hranou vozu (lokomotivy) a bokem chodby (výstrojí).

(4) V důlních dílech s vozíkovou strojní dopravou (doprava lanem, řetězem, lokomotivou) smějí dělníci v době těžby choditi a prodlévati pouze v prostoru pro chůzi. Choditi a prodlévati v těžních odděleních těchto děl smějí jen provozní úředníci a dozorci, jakož i osoby, které k tomu dostaly od představeného dovolení nebo rozkaz.

(5) Při řádné chůzi smí mužstvo přecházeti trati s vozíkovou strojní dopravou až po jejím zastavení. Jinak smějí jednotlivci přecházeti tyto trati v případě nutnosti i bez zastavení dopravy, musejí však při tom dbáti, největší opatrnosti a nesměji se na trati zdržovati déle, než je k přechodu nezbytně nutno.

(6) Na všech příchodech k prostorům s vozíkovou strojní dopravou buďtež umístěny výrazné, dobře udržované vývěsky se zákazem chůze v době těžby.

(1) V úklonných drahách, kde se v době dopravy chodí, budiž zřízeno oddělení pro chůzi alespoň 50 cm široké, které musí býti proti oddělení těžnímu ohrazeno pilířem (celinou), pevnou zdí, základkou nebo hustou řadou stojek; ohrazení pevným, dobře zakotveným zábradlím stačí pouze tam, kde v době dopravy chodí jen občas jednotlivé osoby.

(2) Od zřízení zvláštního ohrazeného lezního oddělení lze na úklonných drahách, jichž se užívá jako cest, upustiti tehdy,
V případě a) se smí s vozy manipulovati na vrchních nárazištích a započíti s těžbou teprve po obdržení a zodpovědění příslušného návěští, v případě b) teprve tehdy, když se obsluhovač stroje přesvědčil, že nikdo na úklonné trati není.

a) jsou-li na úklonné dráze zaměstnány osoby, jež pečují o to, aby se netěžilo, pokud kdo po ní jde. Výjimka je přípustna na úklonných drahách s občasným těžením, je-li tam zřízeno spolehlivé návěštní zařízení, kterým je postaráno o to, aby se v době chůze na této dráze netěžilo;

b) těží-li se na úklonné dráze jen s několika málo míst a jest možno s hlavy i paty dráhy jasně viděti osoby, které po dráze jdou nebo jejich světla, a je-li kromě toho možno dorozuměti se voláním s těchto míst s osobami na dopravní dráze.

(3) Za těžby je zakázáno vstupovati do nárazišť úklonných drah a jejich těžních oddělení, choditi jimi, přecházeti je a prodlévati v nich v době těžby. Na všech příchodech k úklonným drahám buďtež na vhodných místech umístěny trvanlivé a dobře čitelné tabulky s tímto zákazem.

(1) Mezi pohyblivými žlaby (pásy) a bokem nebo výstrojí budiž zpravidla zachován dostatečně široký prostor pro bezpečný průchod. Pouze v rubáních a v dosahu porubního tlaku jest dovolena výjimka.

(2) Po dobu řádné chůze mužstva musí býti pohyblivé žlaby (pásy) zastaveny, leč by bylo podél nich zřízeno zvláštní oddělení lezní, bezpečně ohrazené proti těmto těžním zařízením.

(3) Kde se přes žlaby (pásy) obvykle přechází (kromě porubů), jest zříditi přechodové můstky. Překračovati nebo přelézati pohybující se pásy mimo tyto můstky je zakázáno.

(4) Jezditi ve žlabech (pohyblivých i pevných) je dovoleno jen dozorčím orgánům, pokud to nezbytně vyžaduje výkon jejich služby. Jezditi na pásech je vůbec zakázáno.

(1) V sýpkách, komínech, zásobnících a všude jinde, kde dopravované hmoty vlastní vahou prudce padají, musí býti zřízeno mezi oddělením lezním a těžním ohrazení tak husté a vysoké, aby jím nebo přes ně nemohlo nic propadnouti. Ohrazení musí býti dále tak pevné, aby nemohlo býti proraženo při silném nárazu, na příklad když ucpané hmoty náhle ujedou. Je-li ohrazení v některém místě poškozeno, musí býti neprodleně opraveno.

(2) Do komínů, výlomů, strmých přerážek, porubů a pod., v nichž se pracuje, smí se vystupovati teprve tehdy, když lidé nahoře pracující byli na to upozorněni a dali srozumitelnou odpověď, že je vstup do díla bez nebezpečí možný.

(1) Ve výtazích, v jamách, v šibících a pod. musí býti oddělení lezní ohrazeno od oddělení těžního tak, aby šířka volných mezer v ohražení nebyla větší než 10 cm.

(2) Přístup k leznímu oddělení nesmí vésti oddělením těžním.

(3) V jamách a v šibících, které nejsou hlubší než 18 m a nejsou dosud spojeny chodbami nebo porážkami s jinými důlními díly určenými pro chůzi, je dovoleno lézti po žebřících i v odděleních těžních nebo vedle nich bez zvláštního ohrazení, avšak jen v době, kdy se v jámě nebo v šibíku netěží. V těchto důlních dílech nemusejí býti také odpočivadla (povaly) předepsaná v § 222, odst. 2.

(1) Žebříky v jamách a v šibících hlubších než 18 m musejí býti postaveny šikmo s úklonem menším než 80°. V jamách a v šibících nedosahujících této hloubky smí býti užito i žebříků příkřejších nebo i svislých, které však musejí býti tak upevněny, aby za jejich mečíky (příčkami) byl volný prostor alespoň 10 cm pro chodidla.

(2) Jinak smí býti použito žebříků příkřejších než 80° jen přechodně v nutných případech, na příklad při opravách.

(3) Žebříky musejí býti postaveny tak, aby kryly průlezné otvory v odpočivadlech pod nimi. Kde to místní poměry nedovolují, musejí býti otvory jinak spolehlivě zabezpečeny, na příklad poklopem, mříží a pod.

(1) Odpočivadla musejí býti bezpečně upevněna. Pouhé vzepření nebo zatažení klíny bez zapuštění do pevného boku není dovoleno.

(2) Průlezné otvory v odpočivadlech nemají býti zpravidla větší než je třeba pro pohodlný průchod se záchrannými přístroji. Otvory větší musejí býti přiměřeně zajištěny.

(3) Odpočivadla musejí býti udržována v dobrém stavu a musí býti prohlídkou častěji zjišťována jejich bezpečnost, zejména tehdy, sype-li se na ně rubanina.

(1) Lezní oddělení jam a šibíků musejí býti prohlížena pravidelně v obdobích nejvýše čtvrtletních spolehlivými zřízenci, které tím vedoucí závodu výslovně pověří. Při tom buďtež vyčištěna odpočivadla a žebříky, odstraněno nebo zajištěno uvolněné zdivo nebo jiné předměty. Rovněž musí býti čeleno nebezpečnému namrzání ledu.

(2) Výsledky těchto prohlídek buďtež zapisovány do dolového deníku.

(1) Pro jízdu lidí na laně v jamách, v slepých jamách, v hloubeních a pod. platí „Nařízení o jízdě na laně“ (N. o j.) a ustanovení dílu I., hlavy 14 této vyhlášky.

(2) Pokud v nařízení o jízdě na laně není ustanoveno nic jiného, smí se díti jakákoliv jízda mužstva zpravidla jen na povolení nadřízeného hospodářského orgánu a podle pravidel jím schválených.

(3) Bez povolení nadřízeného hospodářského orgánu jest dovolena jízda jen provozním úředníkům, dozorčím orgánům a zástupcům báňských úřadů, jinak však jen k dopravě vážně poraněných nebo nemocných a jejich nezbytných průvodců a v případě naléhavého nebezpečí.

c) Vlakem smí býti najednou dopravován nejvýše počet vozů a osob, který byl povolen nadřízeným hospodářským orgánem. Tento počet musí býti vyznačen na počáteční a konečné stanici, jakož i ve vozovně.

a) Řádná doprava mužstva smí se díti jen těmi důlními prostorami, v nichž byla nadřízeným hospodářským orgánem výslovně povolena.

b) Dělníci smějí býti dopravováni vlaky jen na počátku a na konci směny (řádná doprava).

s) Všechny mimořádné události při řádné dopravě mužstva musejí býti hlášeny dozorci na trati, který je zapíše do služební knihy o lokomotivě. Události ohrožující bezpečnost hlásí dozorce na trati bezodkladně vedoucímu závodu nebo jeho zástupci.

d) Rychlost jízdy nesmí překročiti mez dovolenou nadřízeným hospodářským orgánem pro řádnou dopravu mužstva. Při jízdě přes výhybky, v zatáčkách, kde nemá řidič dobrý výhled, a při vjezdu do stanice nutno rychlost zmírniti.

e) Do vlaku, jímž jede mužstvo, nesmí býti zapojovány vozy s nákladem.

f) Vozy s lidmi nesmějí býti nikdy lokomotivou tlačeny.

g) K řádné dopravě mužstva nesmí býti užíváno vadných vozů a lokomotiv.

h) Doby řádné dopravy mužstva musí býti vyznačeny na počáteční i konečné stanici, jakož i ve vozovně, a musí býti zachovávány.

i) V čase stanoveném pro řádnou dopravu mužstva musí býti trať úplně volná a nesmí se na ní jinak dopravovati, ani seřaďovati vozy.

j) Za bezpečnost řádné dopravy mužstva odpovídá dozorce určený vedoucím závodu k dozoru na příslušné trati (dozorce na trati).

k) Trať musí býti důkladně prohlédnuta alespoň jednou v každém pracovním dnu. Prohlídku koná osoba, ustanovená k tomu vedoucím závodu. Výsledek prohlídky zapíše do služební knihy o lokomotivě.

l) Dozorce na trati smí dovoliti zahájení řádné dopravy mužstva, až se přesvědčil ze zápisu podle bodu k), že jsou chodby a koleje v pořádku. Svým podpisem potvrdí, že zápis četl.

m) Mužstvo smí nastupovati do vlaku, až je vlak seřazen, spojen, opatřen předepsanými světly a připraven k jízdě. U elektrických lokomotiv s trolejovým vedením smí mužstvo nastupovati do vlaku a sestupovati z něho jen tehdy, je-li trolej bez proudu.

n) Vlak smí vyjeti, až všichni lidé zaujali ve vozech svá místa. Nastupovati a vystupovati z vlaku je dovoleno jen na stanicích k tomu určených.

o) Naskakovati na jedoucí vlak nebo seskakovati s něho je zakázáno a trestá se podle služebního řádu.

p) O pořádek při nastupování za jízdy a při vystupování se stará osoba k tomu vedoucím závodu pověřená.

q) Při nastupování za jízdy a při vystupování, jakož i na stanicích a zastávkách musí se mužstvo chovati tiše, zachovávati úplný klid a pořádek a uposlechnouti všech rozkazů a pokynů osoby, označené v písm. p). Za jízdy musí ve vozech klidně seděti, nesmí se vzpřimovati, nahýbati se ven nebo vystrkovati z vozu ruce a nohy, ani jakékoliv předměty.

r) Mužstvo nesmí bráti s sebou do vozů těžké náčiní nebo jiná těžké předměty. Drobné náčiní musí býti bezpečně uloženo na dno vozů tak, aby bylo vyloučeno poranění jedoucích při otřesech, při nárazech nebo dotykem troleje.

(1) Používati lana a strojního zařízení k chůzi podporované tahem lana je přípustno jen se svolením nadřízeného hospodářského orgánu.

(2) Používati tlaku nebo tahu jedoucích vozů k podporování lidí při chůzi není dovoleno.

(1) Ustanovení této hlavy platí pro všechny svislé výtahy na povrchu, jichž se užívá buď výhradně nebo částečně k dopravě osob.

a) Klecové výtahy bubnové.

(2) Pokud se v následujících předpisech nenařizuje nic jiného, platí pro výtahy k dopravě osob kromě těchto předpisů ustanovení dílu I. hlavy 13, této vyhlášky.

(1) Šachta výtahu musí býti tak hluboká, aby pod nejnižším spodkem klece v její nejnižší pracovní poloze byl volný prostor alespoň 50 cm.

(2) Části záchytu nesmějí při přejetí krajních poloh klece nikde naraziti.

(3) Přejede-li klec koncový vypínač, musí vyvažovací závaží pevně dosednouti.

(4) Nad nejvyšší polohou vyvažovacího závaží (závěs v to počítajíc) musí býti nejméně týž volný prostor pro přejetí, jaký jest pod klecí v její nejnižší pracovní poloze.

(1) Umožňují-li stavební poměry přístup nad jízdní šachtu (do strojovny nebo na nosnou konstrukci), musí býti tato šachta opatřena pevným stropem. Při výpočtu pevnosti stropu budiž počítáno alespoň s pětinásobnou bezpečností a budiž uvažováno mimo zatíženi částmi vytahovadla, tahů lan a pod. ještě se zatížením dvěma muži (po 75 kg) na 1 m² plochy.

(2) Stropy ze skla musí býti podchyceny drátěnou sítí s velikostí ok nejvýše 10 X 10 mm.

(3) Stropní otvory pro lana, pásy nebo řetězy smějí býti jen tak veliké, jak je nezbytně nutno.

(1) Vodítka musí zamezovati kývání klece a vyvažovacího závaží a musí býti tak dlouhá, aby je ani klec ani vyvažovací závaží nemohly opustiti. Vyvažovací závaží musí býti tak vedeno, aby nezkrucovalo lano.

v — 0.1 m/s	5násobek
0.2 m/s	6násobek
0.3 m/s	6½násobek
0.4 m/s	7násobek
0.5 m/s	8násobek
0.75 m/s	10násobek
1.0 m/s	12½násobek
1.25 m/s	15násobek
1.5 m/s	18násobek

Pro rychlosti ležící mezi dvěma sousedními hodnotami v tabulce uvedenými, počítá se s brzdící silou, patřící k vyšší hodnotě. Namáhání ocelových vodítek na tah nesmí býti při tom větší než 18 kg/mm²; podle okolnosti musí býti bezpečnost na vzpěr aspoň dvojnásobná. Jsou-li nosné části vodítek z tvrdého dřeva, nesmí býti jejich namáhání na tlak větší než 3.2 kg/mm² a na tah 5 kg/mm²; u měkkého dřeva budiž počítáno s namáháním přiměřeně menším.
(2) Při výpočtu vodítek klece počítá se při všech druzích záchytů se střední brzdící silou, působící po celé délce brzdné dráhy a rovnou násobku součtu největšího zatížení a vlastní váhy klece, a to podle rychlosti:

(3) Je-li výtažný stroj přímo pod šachtou, musí spočívati vodítka namáhaná na tlak na pevných podložkách, které se umístí buď na podlahu strojovny nebo na její strop. V prvém případě jest zakázáno zdržovati se ve strojovně při zkoušce záchytu, v druhém nutno pamatovati na náležitě silný strop.

(4) Konsoly, ve kterých jsou uložena vodítka namáhaná na tlak, počítají se aspoň se čtyřnásobnou bezpečností z namáhání, které vznikne silou rovnající se ¹/₁₀ největšího zatížení vodítka a působící v horizontální rovině v nejnepříznivějším směru.

(1) Všechny přístupy k šachtě musí míti silné dveře nebo jiné uzávěry, které se nesmějí otvírati dovnitř šachty (šachetní dveře). Tyto uzávěry nesmějí býti vzdáleny více než 30 mm od okraje podlahy nástupiště.

(2) Dveře musí úplně uzavírati vstupní otvor šachty. Nemají-li plných stěn, musí býti výplně z drátěné sítě s oky nejvýše 20 X 20 mm a z drátu alespoň 1.8 mm tlustého.

(3) Volné prostory mezi předními hranami bočních stěn klece a rámem šachetních dveří nesmí býti větší než 100 mm na každé straně. Prostory větší musí býti náležitě uzavřeny.

(4) Šachetní dveře musí býti tak upraveny, aby se daly zvenčí otevříti, není-li za nimi klec ve správné poloze, jen zvláštním klíčem. Trojhranné nebo čtyřhranné klíče nejsou dovoleny.

(5) Mříže svisle pohyblivé, jako šachetní uzávěry, jejichž pohyb je odvozen od pohybu klece, takže samočinně otvírají nebo zavírají, nejsou dovoleny.

(1) Šachetní dveře musí býti s řízením výtahu v takovém spojení, že se výtah může pohybovati jen, když jsou všechny šachetní dveře pevně uzavřeny.

(2) Jsou-li dveře dvoudílné nebo několikadílné, musí býti závěr řízení v nucené souvislosti se všemi částmi dveří, takže se uvolní jen po uzavření celého dveřního otvoru.

(3) Mechanický závěr řízení musí nuceně uzavírati řízení i při projíždění, takže šachetní dveře mohou býti jen tehdy otevřeny, je-li klec ve správné poloze a zároveň řízení v nulové poloze.

(4) Jsou-li dveře jízdní šachty a klece opatřeny elektrickými dveřními doteky, nepožaduje se závěr řízení při projíždění, když doteky zastaví samočinně výtah při otevření celých dveří nebo jen jedné jejich části.

b) plně zatížená i prázdná klec nesmí zvětšiti svou rychlost za jízdy dolů nebo nahoru při uvolněné brzdě a vypjaté hnací síle.

(1) Vytahovadlo (t. j. výtažný stroj spolu s hnacím strojem) musí vyhovovati těmto podmínkám:

a) klec prázdná i plně zatížená, jsouc v klidu, nesmí se rozjeti sama od sebe při uvolněné brzdě;

(2) Při nulové poloze řízení nesmí se klec v žádném směru pohnouti.

(3) Elektrické výtahy musí míti elektricky poháněnou brzdu.

(4) Výtažný stroj musí býti tak zařízen, aby se dal z nouze ručně poháněti diskovým kolem, nasazeným buď pevně nebo volně na hřídeli šroubu nebo motoru. Kliky nejsou dovoleny.

(5) Směr točení při zdvihání nebo spouštění musí býti na výtažném stroji zřetelně označeny.

(1) Řídicí zařízení musí býti tak uloženo a chráněno, aby nemohlo býti poškozeno, nebo ve své činnosti rušeno dopravovanými osobami nebo hmotami.

(2) Řízení jest dovoleno buď a) z vnitřku klece nebo b) zvenčí a z vnitřku klece. Zařízení, u nichž klec začne sjížděti samočinně uzavřením šachetních nebo klecových dveří, nejsou dovolena.

(3) Řízení podle písm. a) musí býti tak umístěno, aby nebylo možno ovládati je zvenčí.

5) Zapínati vnitřní řízení smí býti možno jen při zavřených dveřích klece.

(4) Řízení podle písm. b) jest dovoleno jen tehdy, jsou-li vnější a vnitřní řízení na sobě závislá, takže se může výtah ovládati vždy jen buď vnějším nebo jen vnitřním řízením podle toho, kterým byl způsoben pohyb výtahu.

(6) U výtahů s mechanickým řízením musí míti řídicí lano vnějšího řízení rukojeti.

(7) Řídicí lana, běžící podél klece a z ní ručně ovládaná, musí býti oddělena krytem od jízdní šachty, pokud nejsou od vyčnívajících částí šachty vzdálena alespoň 500 mm, nebo nejsou-li stěny šachty hladké a bez jakýchkoliv výčnělků. Užije-li se řídicích lan drátěných, musí míti na místech, na kterých se lano uchopí, ochranný povlak.

(8) Polohy řízení pro různé směry pohybu a pro zastavení musí býti označeny štítky „Nahoru“, „Dolů“, „Stůj“. Při vnějším řízení musí býti tabulky ukazující směr pohybu vyvěšeny v každém poschodí, z kterého lze výtah říditi.

(1) Klece musí míti střechu, aby netoliko chránila plošinu před spadlými předměty, nýbrž i zamezovala dopravu příliš dlouhých předmětů.

(2) Jsou-li upraveny ve stropech klece průlezy, musí býti jejich víka upevněna na závěsech tak, aby se dala odklopiti dovnitř klece.

(3) Klece musí míti na těch stranách, kde není žádných otvorů pro vstup, plné stěny anebo drátěnou síť, jejíž oka nesmějí míti větší světlost než 20 mm a jejíž drát musí býti aspoň 1.8 mm tlustý, a to nejméně do výšky 2 m. Skleněné tabule musí býti dostatečně tlusté a tak chráněny, aby se nedaly vymáčknouti. Klece s neprodyšnými stěnami a stropem musí míti větrací otvory.

a) Ohrazení šachty po stranách pro vstup musí býti po celé výšce všech poschodích úplně hladké, bez výstupků, a nesmí býti nikde než 30 mm vzdáleno od klece; při tom musí býti znemožněno zachytiti se stěny nebo stoupnouti na ni nohou. Drátěné stěny s oky do průměru 2.0 mm a při tloušťce drátu 1.8 mm se považují za hladké stěny.

(4) Klec musí míti zpravidla dveře, které jsou s řízením v takovém spojení, že se výtah může pohybovati jen tehdy, jsou-li tyto dveře zavřeny. Tyto dveře se nesmějí otvírati ven z prostoru šachty.

(5) Dveří klece není třeba, vyhoví-li se těmto podmínkám:

b) Uzávěry jízdní šachty musí tvořiti s vnitřní stěnou souvislou plochu. Na vnitřních stěnách uzávěru šachty jsou zakázány zámky s vyčnívajícími nebo podobnými klikami, které by se daly rukou uchopiti.

(6) Dveře klece musí býti tak zařízeny, aby volný prostor mezi dveřmi klece a dveřmi šachty nepřesahoval 100 mm. Volný prostor mezi vnějším okrajem rámu klece a okrajem podlahy nástupiště nesmí býti větší než 25 mm.

(1) Výtahy musí míti zařízení, které při přejetí konečné pracovní polohy výtah zastaví v mezích dovolených pro přejetí. Působení tohoto zařízení musí býti nezávislé na řízení, výtahu.

(2) Koncové vypínače musí se umístiti buď na vytahovadlo nebo v šachtě.

(3) Koncový vypínač se nesmí spouštěti řetězovým, lanovým ani řemenovým převodem.

(1) Klece visící na lanech, pásech nebo kloubových řetězech musí míti spolehlivé klínové, excentrické nebo klouzavé záchyty nebo rychlostní brzdu, které začnou působíti při vysmeknutí nebo přetržení lan. Při dovolené jízdní rychlosti větší než 0.75 m/s jsou dovoleny pouze klouzavé záchyty nebo rychlostní brzdy.

(2) Záchyty a brzdná zařízení musí se tak uspořádati, aby se nepoškodila ani neztěžovala jejich činnost. nakládanými břemeny, ani manipulací nepovolaných osob. Části záchytů nesmějí býti nejvyšším bodem klece.

(2) Použije-li se rychlostní brzdy, musí sjíždějící klec dosednouti na konci dráhy na nárazníky, které ji pozvolna zastaví.

(3) Při rychlostních brzdách se vypočítává energie zachycená nárazníky z hmoty klece včetně největšího zatížení a z rychlosti 1.5 m/s, při čemž se uvažuje trojnásobná bezpečnost.

(1) Působením rychlostní brzdy smí klec sjížděti nejvýše rychlostí 1.5 m/s.

(5) Navíjecí bubny musí býti při konečné poloze klece nebo vyvažovacího závaží ovinuty délkou rovnou aspoň 1.5 obvodu bubnu. Konce lan musí býti zavedeny otvorem v plášti dovnitř bubnu a na průchozím místě dobře upevněny.

(4) Upevnění konců lan na kleci nebo na vyvažovacím závaží musí trvale zaručovati touž pevnost, jakou má lano.

(3) Nosná lana kleci musí býti spojena se záchytem tak, aby při nebezpečném prodloužení anebo přetržení i jen jediného lana byl záchyt uveden v činnost.

(2) Visí-li klec na více než dvou lanech, pásech nebo řetězech, musí býti zajištěno jejich stejnoměrné zatížení. To platí i o zavěšení vyvažovacího závaží.

(1) Klec musí býti zavěšena alespoň na dvou na sobě nezávislých lanech, pásech nebo řetězech; řetězy s kruhovými články nejsou dovoleny. Stejně musí býti zavěšeno i vyvažovací závaží.

(1) Kloubové řetězy a pásy z textilií nesmějí býti namáhány více než ⅛ své pevnosti při přetržení.

při čemž značí
B pevnost drátu lan nebo pásu kg/mm²,
E modul pružnosti drátu, lana nebo pásu kg/mm², který podle pevnosti je tento
δ tloušťka pásu nebo průměr nejtlustšího drátu v laně v mm (silnějších drátů, které tvoří jádro netřeba dbáti, jsou-li z měkčího materiálu než ostatní dráty a nehledí-li se k nim při výpočtu nosného průřezu),
D₁ nejmenší skutečný průměr ohybu mm,
K_t namáhání lan v tahu kg/mm²,
K celkové namáhání lán kg/mm²,
$\mathrm{K}={\mathrm{K}}_{\mathrm{t}}+\frac{\mathrm{\delta }}{{\mathrm{D}}_1}\mathrm{E}={\mathrm{K}}_{\mathrm{t}}+\frac{\mathrm{E}}{{\displaystyle \frac{{\mathrm{D}}_1}{\mathrm{\delta }}}}$
(2) Celkové namáhání ocelových lan a pásů v kg/mm² se počítá podle vzorce

při pevnosti	120 kg/mm2	21.000 kg/mm2,
	150 kg/mm2	21.500 kg/mm2.

Celková bezpečnost proti přetržení (a), která se počítá z celkového namáhání lan (K), musí býti alespoň čtyřnásobná, při čemž bezpečnost lan (t) jen při namáhání tahem se počítá podle vzorce
$\mathrm{t}=\frac{\mathrm{a}{\displaystyle \frac{{\mathrm{D}}_1}{\mathrm{\delta }}}}{{\displaystyle \frac{{\mathrm{D}}_1}{\mathrm{\delta }}-\mathrm{a}\frac{\mathrm{E}}{\mathrm{B}}}}$

(3) Materiál na drát s větší pevností než 150 kg/mm² + 10% se nedovoluje. Tloušťka drátu musí býti aspoň 0.5 mm.

a) $\frac{\mathrm{D}}{\mathrm{\delta }}\geqq 700+30\mathrm{i}$;
D nejmenší dovolený průměr ohybu v mm,
d průměr lana v mm,
i počet účinných změn ohybu. Rozumí se tím počet všech ohybů, které vykonává lano při největší pracovní výšce. Za změnu ohybu se považuje zakřivení z nekonečna až na určitou konečnou hodnotu nebo naopak. Dvě změny ohybu za sebou v opačném smyslu počítají se dvojnásobně. Při výtahovém stroji uspořádaném dole nepočítají se do počtu ohybů všechny vodící kladky.
(4) Poměry $\frac{\mathrm{D}}{\mathrm{\delta }}$ a $\frac{\mathrm{D}}{\mathrm{d}}$ drátěného lana nebo ocelového pásu musí vyhovovati těmto podmínkám:
kde značí:
b) $\frac{D}{d}\geqq 35$,

(2) Příchody k šachtě — jsou-li osvětlovány uměle — musí se osvětlovati nepřenosnými svítilnami.

(3) Klec se smí osvětlovati jen svítidly elektrickými.

(1) Příchody k šachtě, jakož i klec, musí býti po dobu činnosti výtahu (t. j. čas, kdy se výtahu může řádně používati) trvale osvětleny. Trvalé osvětlení vnitřku klece může býti nahrazeno osvětlovacím zařízením, které se rozsvítí při otevření šachetních dveří a po zavření jich osvětluje klec tak dlouho, pokud je zatížena.

(1) Výtah musí míti uvnitř klece poplašné zařízení, které jest slyšeti i mimo šachtu a které je nápadně označeno.

(2) Výtahy s tlačítkovým řízením musí míti v kabině tlačítko, kterým se výtah ihned zastaví. Tlačítko musí míti označení „Stůj“.

Pozor! Výtah!
Osoby smějí jezditi jen s řidičem.
Nosnost …… kg i s řidičem.
c) U nákladního výtahu doprovázeného řidičem:

(1) Na každém výtahu musí býti na místě zvenčí dobře viditelném upevněn štítek, obsahující jméno výrobce, rok postavení a tovární číslo výtahu.

Poučení o obsluze řízení, o zastavení v nouzi a o poplašném zařízení.
b) U výtahů řízených pasažéry:
Pozor! Výtah!
Při vstupu do výtahu i výstupu z něho uzavřete dobře dveře.
Nosnost …… kg nebo …… osob.

(3) Výtahy v uzavřených šachtách musí míti ve všech poschodích návěští, která ukazují, zda je výtah v pohybu.

Pozor! Výtah!
a) U výtahu s řidičem:
Výtahu se smí užívati jen s řidičem.
Nosnost …… kg nebo …… osob i s řidičem.

(2) Na vnitřní straně šachty musí býti označeno poschodí. Na každém nástupišti a v kabině musí býti tyto vývěsky:

(2) Hnací stroj (t. j. motor pohánějící výtažný stroj), jakož i výtažný stroj (t. j. mechanická část výtahu bez hnacího stroje) musí býti tak zařízeny, aby se nemohla v žádném směru překročiti dovolená jízdní rychlost.

b) Klecové výtahy s hnacím lanovým kotoučem.

(1) Jízdní rychlost výtahu nesmí býti větší než 1.5 m/s.

(3) Tření musí býti tak veliké, aby klec 1½krát zatížená při sjíždění a potřebném brzdění neklouzala.

(1) Hnací lanový kotouč musí míti přímý elektrický pohon.

(4) Největší měrný tlak mezi lanem a drážkami hnacího lanového kotouče nesmí překročiti tyto hodnoty:

Při rychlosti lana v m/s	0.5	0.75	1	1.25	1.5
Měrný tlak „p“ v kg/cm2	75	66	60	55	52

(2) Průměr lanového kotouče nesmí býti menší než padesátinásobný průměr lana.

d) je-li zkouškou bezpečně dokázáno, že plně zatížená klec při jízdě se zachytí při uvolnění všech lan.

c) zastaví-li se hnací stroj při prodloužení nebo uvolnění jednoho lana,

b) je-li celková bezpečnost lana proti přetržení aspoň pětinásobná,

a) při pružném zavěšení klece i vyvažovacího závaží aspoň na 4 lanech,

c) Výtahy paternosterové.

(2) V nejvyšší a nejnižší poloze, kde se mění směr pohybu, musí býti prostor šachty na otevřené straně cel uzavřen hladkými ochrannými stěnami.

(1) Mezi přední hranou podlahy cely a stěnou šachty není dovolen větší prostor než 250 mm.

(1) Pohon paternosterových výtahů smí býti jen elektrický. Při přerušení proudu musí se výtah samočinně zastaviti zapadnutím brzdy.

(2) Opačný pohyb výtahu musí býti znemožněn nehlučným zařízením.

(3) Zařízení ke spouštění výtahu musí býti na zámek, a to u hlavního vchodu, kde musí stále pobývati dozorce.

(1) Každé nástupiště i každá cela musí míti po obou stranách kovová, případně dřevem obložená držadla, dlouhá nejméně 400 mm a nařízená šikmo k zadní hraně stropu cely.

(2) Podlahy cel nebo nástupišť nesmějí býti kluzké. Jsou-li z linolea, nesmějí se napouštěti.

(1) Řetězy musí běhati ve vedeních, která zabraňují, aby přetržený řetěz nespadl na celu, a zároveň způsobují vzepření řetězů, která zabrání pádu cel. Horní a spodní konce vedení řetězu musí býti co možná nejblíže k řetězovým kolům. Pod spodními řetězovými koly musí býti zřízeny ochranné železné třmeny.

(2) Vrchní řetězová kola musí býti tak vysoko, aby vystupující cely počaly měniti směr svého pohybu teprve tehdy, je-li podlaha cely v nejvyšším místě vstupního otvoru v nejvyšším poschodí, t. j. aspoň 2.5 m nad podlahou nástupiště v nejvyšším poschodí.

V nebezpečí zastavte výtah stisknutím tlačítka!
Zneužití se trestá podle zákona!
Jméno výrobcovo a tovární číslo výtahu.
Zatížení cely: dvě osoby (jedna osoba).
(2) Mimo to musí býti na každém nástupišti tyto nápisy, každý na zvláštní tabulce:

zákaz kouřiti v celách,
poučení o bezpečném projíždění půdou a sklepem,
návod, jak zastaviti paternoster při nebezpečí,
zákaz dopravy zavazadel,
dovolený počet osob,
zákaz vystupovati z paternosteru, když se zastaví.
(1) Na každém nástupišti musí býti upevněny na dobře viditelném místě předpisy o užívání, které musí obsahovati mimo jiná poučení:

d) Jiné konstrukce výtahů pro dopravu osob.

e) Užívání, obsluha, dozor, udržování a zkoušení výtahů pro dopravu osob.

Tak zejména jest zakázáno obsluhovati výtah bez oprávnění, zatěžovati jej více než je dovoleno, a zneužívati vypínacích anebo pojistných zařízení nebo poškozovati je.
(2) Každá nesprávná nebo neoprávněná manipulace jest zakázána.

(4) Výtah se smí spustiti teprve po náležitém uzavření dveří šachty, případně i dveří klece. Tyto dveře se nesmějí otevírati, dokud výtah nestojí.

(5) Zůstane-li klec viseti nebo selže-li pohon, nařídí se řízení na „Stůj“. V takovém případě nebo vznikne-li nebezpečí, zazvoní se na poplach

(1) Výtah smí býti uveden do pohybu jen zařízením k tomu určeným.

(3) Klec budiž zatížena co možná rovnoměrně.

b) řízení, a to zkušební jízdou do každého poschodí, zároveň se přezkoušejí i nouzová návěštní zařízení,

a) samočinné závěry řízení, zdali se klec nerozjede při pootevřených šachetních dveřích,

c) brzdicí zařízení, zda správně působí.

(1) Drátěná lana se před položením přezkoušejí stejně, jako jest předepsáno v § 32 „Nařízení o jízdě na laně“.

Z počet viditelných lomů drátů lana na délce 1 m,
$\mathrm{Z}\geqq 1·15\frac{\mathrm{i}}{\mathrm{d}}$, kde značí
(2) Drátěná lana se vymění, je-li
i počet nosných drátů v průřezu lana.
d průměr lana v mm,

(4) Při zkoušce spolehlivosti záchytů se odpojí závěsy klece, nebo se alespoň do té míry uvolní, aby při sjíždění klece mohly záchyty působiti. U výtahů s hnacím lanovým kotoučem a s pružným zavěšením klece i vyvažovacího závaží se vykoná zkouška záchytů při uvolnění všech lan při jízdě dolů.

d) u výtahů s hnacím lanovým kotoučem dostatečnou vazbu třením při 1½násobném největším dovoleném zatížení, u výtahů s bubnem přetížení za jízdy s břemenem o 10% větším, než je největší dovolené zatížení,

e) přetížení výtahu za klidu 1½násobným největším dovoleným zatížením.

a) všechna předepsaná bezpečnostní zařízení, jako nouzové koncové vypinače, zařízení při uvolnění lan, dveřní doteky, nouzová poplašná zařízení a brzdy,

b) uzávěry jízdní šachty ve všech poschodích,

c) spolehlivost záchytů při největším dovoleném zatížení,

(2) Jednou za tři roky se provedou zkoušky podle předcházejícího odstavce za přítomnosti zástupce obvodního báňského úřadu, který současně provede prohlídku celého výtahu.

(3) Bezpečnostní zařízení podle odst. 1 se zkoušejí tím, že se úmyslně, kde je to možno, způsobí stav, za něhož mají jednotlivá bezpečnostní zařízení působiti. Uzávěry jízdní šachty se zkoušejí jízdou v obou směrech.

(1) Alespoň jednou za čtvrt roku a kromě toho po každém novém zabudování a po obnovení důležitých částí zkouší odborník, vedoucím závodu k tomu jmenovitě ustanovený,

f) Přechodná ustanovení.

b) při rozšiřování a částečných přestavbách ale jen potud, pokud lze vyhověti novým předpisům bez značných změn na ostatních částech zařízení.

a) mají-li závady, jež ohrožují zdraví, nebo jsou nebezpečny životu,

(1) Výtahů pro dopravu osob, postavených před účinností tohoto nařízení smí se používati dále až do jejich normálního opotřebení nebo do zamýšlené přestavby, pokud byly již schváleny. Tyto výtahy se musí upraviti podle §§ 250 až 301 v těchto případech:

(2) Ustanovení §§ 302 až 308 platí i pro výtahy pro dopravu osob schválené před účinností tohoto nařízení.

(3) Ustanovení §§ 250 až 301 platí, pokud se týče zařízení schválených před účinností tohoto nařízení, jenom pro ty části, které byly za účinnosti tohoto nařízení obnoveny nebo vyměněny.

a) ústředního báňského úřadu v Praze: nařízení o dopravě lokomotivami poháněnými spalovacími motory v místech s třaskavými plyny a v důlních dílech se zvláštním větráním z 23. července 1942, č. j. 5305,

b) ústředního báňského úřadu v Brně:

3. nařízení o dopravě lokomotivami poháněnými spalovacími motory v místech s třaskavými plyny a v důlních dílech se zvláštním větráním z 20. července 1942, č. j. 4223,

2. nařízení o užívání pojízdných výbuchových motorů k těžbě v dolech z 10. dubna 1934, č. j. 2029,

1. ze všeobecného hornopolicejního nařízení z 5. dubna 1897, č. j. 759 — §§ 8, 16, 17, 25 až 73, 142, 143, odst. 2 a 3, 144, 145, odst. 1, 146, odst. 2 a 158,

2. výnos z 24. července 1914, č. j. 3011 s oběma dodatky,

c) obvodního báňského úřadu v Praze:

1. z výnosu z 30. července 1909, č. j. 3110, §§ 10 až 28, 82 a 83,

3. výnos z 9. května 1925, č. j. 2916,

6. výnos z 10. ledna 1939, č. j. 3490,

5. výnos z 11. listopadu 1932, č. j. 5430,

4. výnos z 8. dubna 1929, č. j. 2433.

5. výnos z 31. ledna 1935, č. j. 367 I-32,

1. výnos z 8. srpna 1914, č. j. 1923 s oběma dodatky,

2. výnos z 8. května 1916, č. j. 1260,

3. výnos z 21. listopadu 1932, č. j. 5884,

4. výnos z 8. února 1933, č. j. 815,

6. výnos z 3. ledna 1939, č. j. 63,

d) obvodního báňského úřadu v Plzni:

1. výnos z 23. února 1915, č. j. 789 s oběma dodatky,

e) bývalého obvodního báňského úřadu ve Stříbře:

2. výnos z 6. června 1916, č. j. 2681,

20. výnos z 24. září 1936, č. j. 3755-II,

f) obvodního báňského úřadu ve Slaném:

1. výnos z 23. listopadu 1908, č. j. 8658,

10. výnos z 21. prosince 1928, č. j. 4670,

11. výnos ze 4. dubna 1929, č. j. 1546,

12. výnos z 8. dubna 1929, č. j. 1599-III,

13. výnos z 5. října 1931, č. j. 3581,

14. výnos ze 17. listopadu 1932, č. j. 5313,

15. výnos z 9. října 1933, č. j. 5618,

16. výnos z 16. července 1934, č. j. 2275,

17. výnos z 20. června 1935, č. j. 2015,

18. výnos z 21. srpna 1935, č. j. 2561-II,

19. výnos z 22. srpna 1935, č. j. 2603,

2. výnos z 13. května 1909, č. j. 2318,

21. výnos z 26. října 1936, č. j. 4228,

22. výnos z 30. března 1937, č. j. 1645,

23. výnos z 3. června 1937, č. j. 2758,

24. výnos z 1. října 1937, č. j. 4108,

25. výnos z 2. listopadu 1938, č. j. 6043,

26. výnos z 5. srpna 1939, č. j. 6161,

27. výnos z 28. srpna 1939, č. j. 6635,

28. výnos z 9. listopadu 1939, č. j. 8395,

3. výnos z 21. srpna 1910, č. j. 3243,

4. výnos z 3. ledna 1914, č. j. 4184 s oběma dodatky,

5. výnos z 10. března 1916, č. j. 805,

6. výnos ze 7. května 1918, č. j. 1876,

7. výnos z 3. prosince 1921, č. j. 4893,

8. výnos z 9. května 1925, č. j. 1743,

9. výnos z 12. září 1928, č. j. 3529,

2. výnos ze 16. ledna 1914, č. j. 187 s oběma dodatky,

3. výnos z 2. února 1927, č. j. 391,

9. výnos z 16. listopadu 1932, č. j. 3794,

5. výnos z 31. ledna 1928, č. j. 353,

6. výnos z 19. listopadu 1928, č. j. 3817,

7. výnos z 23. června 1930, č. j. 2541,

8. výnos z 9. června 1932, č. j. 1776,

4. výnos z 10. dubna 1927, č. j. 1063,

g) obvodního báňského úřadu v Kutné Hoře:

1. výnos ze 14. prosince 1912, č. j. 5065,

10. výnos z 2. března 1936, č. j. 1521,

11. výnos z 23. března 1937, č. j. 1131,

12. výnos z 22. srpna 1937, č. j. 2778,

13. výnos z 18. října 1937, č. j. 3574,

14. výnos z 27. prosince 1945, č. j. 3643,

4. výnos z 23. července 1929, č. j. 795,

3. výnos z 5. května 1914, č. j. 2289 s oběma dodatky,

2. výnos z 28. listopadu 1908, č. j. 4354,

1. výnos ze 7. května 1908, č. j. 2748,

h) obvodního báňského úřadu v Českých Budějovicích:

12. výnos z 24. května 1928, č. j. 5807,

11. výnos z 3. listopadu 1927, č. j. 14018,

10. výnos z 12. února 1920, č. j. 1391,

1. výnos z 25. září 1896, č. j. 6714,

8. výnos z 22. května 1915, č. j. 6364,

2. výnos z 27. července 1897, č. j. 5018,

15. výnos ze 7. srpna 1934, č. j. 10851,

14. výnos z 29. prosince 1931, č. j. 12624,

13. výnos ze 14. ledna 1933, č. j. 641,

6. výnos z 26. května 1913, č. j. 5538 s oběma dodatky,

7. výnos z 12. prosince 1913, č. j. 11668,

9. výnos ze 4. dubna 1918, č. j. 10146 ai 1916,

i) obvodního báňského úřadu v Mostě:

3. výnos z 24. září 1908, č. j. 11083,

4. výnos z 12. listopadu 1910, č. j. 11177,

5. výnos z 6. července 1911, č. j. 6296,

j) obvodního báňského úřadu v Karlových Varech:

2. výnos z 12. listopadu 1932, č. j. 9101,

1. výnos z 9. února 1927, č. j. 2032,

1. výnos z 26. října 1901, č. j. 2545,

2. výnos z 26. září 1908, č. j. 4397,

3. výnos z 1. února 1909, č. j. 881,

4. výnos ze 4. června 1909, č. j. 2708,

5. výnos z 5. srpna 1911, č. j. 3236,

6. výnos z 26. srpna 1913, č. j. 3440 s oběma dodatky,

7. výnos z 2. června 1916, č. j. 2703,

k) bývalého obvodního báňského úřadu ve Falknově:

1. výnos z 20. července 1904, č. j. 2483,

5. výnos z 18. června 1916, č. j. 2382,

4. výnos z 31. května 1913, č. j. 2564 s oběma dodatky,

3. výnos 2. července 1911, č. j. 2574,

2. výnos z 5. prosince 1910, č. j. 4394,

l) bývalého obvodního báňského úřadu v Lokti:

2. výnos z 11. prosince 1911, č. j. 3314,

m) obvodního báňského úřadu v Chomutově:

8. výnos ze 17. října 1933, č. j. 4568,

7. výnos ze 14. listopadu 1932, č. j. 5750,

6. výnos ze 30. května 1931, č. j. 5670 ai 1930,

5. výnos ze 4. května 1916, č. j. 1915,

4. výnos z 2. srpna 1913, č. j. 3767,

3. výnos z 10. května 1913, č. j. 1610 s oběma dodatky,

1. výnos z 10. července 1911, č. j. 2057,

9. výnos z 19. června 1946, č. j. 2440,

4. výnos ze 16. února 1916, č. j. 1636,

7. výnos z 15. února 1938, č. j. 836,

3. výnos z 3. května 1916, č. j. 4320,

2. výnos z 9. května 1913, č. j. 2660 s oběma dodatky,

1. výnos z 15. srpna 1911, č. j. 4162,

n) obvodního báňského úřadu v Teplicích-Šanově:

5. výnos ze 16. dubna 1919, č. j. 3355,

6. výnos z 10. prosince 1919, č. j. 11.323,

5. výnos ze 17. listopadu 1944, č. j. 8168,

3. výnos z 30. května 1939, č. j. 9408,

2. výnos z 9. srpna 1937, č. j. 4155,

1. výnos z 25. května 1937, č. j. 2405,

o) obvodního báňského úřadu v Brně:

4. výnos z 6. prosince 1943, č. j. 7013,

p) obvodního báňského úřadu v Ostravě:

1. výnos z 25. srpna 1893, č. j. 2898,

10. výnos z 9. října 1907, č. j. 11.057,

11. výnos z 11. listopadu 1907, č. j. 11.933,

12. výnos z 30. dubna 1908, č. j. 10.318,

13. výnos z 13. července 1908, č. j. 13.683,

14. výnos z 13. září 1908, č. j. 15.979,

15. výnos z 24. listopadu 1908, č. j. 19.409,

16. výnos z 30. dubna 1909, č. j. 5690,

17. výnos z 9. listopadu 1909, č. j. 14.974,

18. výnos z 30. listopadu 1909, č. j. 15.749,

19. výnos ze 17. února 1910, č. j. 2696,

2. výnos z 20. července 1895, č. j. 404,

20. výnos z 29. září 1910, č. j. 13.160,

21. výnos z 8. února 1913, č. j. 1678,

22. výnos z 11. dubna 1913, č. j. 3563,

23. výnos z 20. listopadu 1915, č. j. 19.607,

24. výnos z 25. května 1916, č. j. 9360,

25. z výnosu z 21. dubna 1917, č. j. 6745, hlava III,

26. výnos z 8. března 1918, č. j. 3177,

27. výnos z 1. srpna 1918, č. j. 8855,

28. výnos z 29. ledna 1919, č. j. 400,

29. výnos ze 14. října 1919, č. j. 9635,

3. výnos z 3. dubna 1896, č. j. 1295,

30. výnos z 14. července 1920, č. j. 7129,

31. výnos z 20. února 1922, č. j. 14.887 ai 1921,

32. výnos z 12. června 1923, č. j. 6981,

33. výnos z 2. března 1926, č. j. 1022,

34. výnos z 18. května 1927, č. j. 7156,

35. výnos z 14. září 1927, č. j. 13.158,

36. výnos z 28. listopadu 1927, č. j. 16.608,

37. výnos z 18. ledna 1928, č. j. 740,

38. výnos z 17. března 1928, č. j. 2922,

39. výnos z 22. května 1928, č. j. 6207,

4. výnos z 31. prosince 1896, č. j. 4887,

40. výnos z 16. srpna 1928, č. j. 10.821,

41. výnos z 31. října 1928, č. j. 13.855,

42. výnos z 14. května 1929, č. j. 6354,

43. výnos z 11. řijna 1929, č. j. 14.567,

44. výnos z 3 srpna 1931, č. j. 10.939,

45. výnos ze 7. listopadu 1931, č. j. 15.877,

46. výnos z 23. května 1932, č. j. 5574,

47. výnos z 18. ledna 1937, č. j. 171,

48. výnos z 25. března 1937, č. j. 4226,

49. výnos z 8. září 1937, č. j. 6385,

5. výnos z 9. března 1901, č. j. 1043,

50. výnos z 14. dubna 1938, č. j. 4903,

51. výnos z 7. května 1938, č. j. 6816,

52. výnos z 28. dubna 1939, č. j. 1206,

53. výnos z 16. května 1939, č. j. 4494,

54. výnos z 6. června 1939, č. j. 5465,

55. výnos ze 6. června 1939, č. j. 5567,

56. výnos z 8. června 1942, č. j. 1246,

57. výnos ze 17. března 1943, č. j. 57,

58. výnos z 12. května 1943, č. j. 99,

59. výnos z 5. února 1944, č. j. 31,

6. výnos z 1. dubna 1903, č. j. 3210,

60. výnos z 28. června 1944, č. j. 2839,

61. výnos z 23. prosince 1944, č. j. 276,

62. výnos z 6. března 1946, č. j. 1187,

63. výnos ze 17. srpna 1946, č. j. 5302,

64. výnos z 30. října 1946, č. j. 7474.

7. výnos z 20. února 1904, č. j. 2066,

8. výnos z 19. prosince 1904, č. j. 12.695,

9. výnos z 6. listopadu 1905, č. j. 10.762,