(1) Za nákladné léčení (§ 2, č. 3) příjemce a příslušníků jeho domácnosti jest považovati takové výdaje za léčebné náklady, které po odečtení náhrady poskytnuté nositelem nemocenského pojištění převýšily 10% příjemcovy dani podléhající hrubé mzdy, zvýšené o mzdu osvobozenou podle § 8, odst. 1, písm. b) až d) a § 29 zákona o dani ze mzdy.

(2) Sleva na dani se poskytne tím způsobem, že

při hrubé mzdě (odstavec 1)se od mzdy odečte
až do 100.000 Kčs50%
přes 100.000 Kčs až do 200.000 Kčs30%
přes 200.000 Kčs10%

léčebného nákladu příjemcem prokazatelně vynaloženého.

(3) Je li v hrubé mzdě podle odstavce 1 obsažena jak mzda dani podrobená, tak od ní podle § 3, odst. 1, písm. b) až d) nebo § 29 cit. zák. osvobozená, rozvrhne se léčebný náklad poměrně na hrubou mzdu dani podléhající a na mzdu od daně osvobozenou.
Příklad:
Z toho připadá na dani podrobenou mzdu 18.000 Kčs podle úměry 82.800:72.000 = 20.700: X. Se zřetelem k hranici hrubé mzdy (do 100.000 Kčs) se odečte 50% této částky, t. j. 9.000 Kčs od dani podrobené mzdy 72.000 Kčs. Vypočte se daň ze mzdy připadající na takto zmenšenou mzdu (63.000 Kčs) a rozdíl mezi řádně sraženou daní ze mzdy a takto vypočtenou daní jest slevou podle § 10 cit. zák.

Hrubá roční mzda příjemcova činila82.800.— Kčs
z toho připadá na práci přes čas10.800.— Kčs
dani podrobená mzda72.000.— Kčs
léčebné náklady a náklady s operací spojené činily25.700.— Kčs
nositelem nemoc, pojištění bylo nahrazeno5.000.— Kčs
zbývá20.700.— Kčs