(2) Vlastník (spoluvlastník) půdy sloužící zemědělské výrobě se považuje za výkonného zemědělce podle § 1, odst. 1 zákona, vykonává-li na této půdě na svůj účet a nebezpečí trvale sám převážně tělesné práce, nebo při větším rozsahu podniku práce v něm na místě trvale řídí a tvoří-li zemědělství hlavní zdroj jeho obživy. Uvedenou činnost jest pokládati za trvalou jen tehdy, je-li z okolností patrný úmysl věnovati se jí nepřetržitě.