(1) Uchazeč o příděl musí splňovati náležitosti uvedené v § 16, odst. 1 a 3 zákona a dále osvědčiti, že nebudou u něho dány okolnosti, které jsou podle § 1 zákona důvodem k výkupu půdy. Uchazeč, který nemá trvalé bydliště v obci, v jejímž obvodu leží vykoupená půda, o jejíž příděl žádá, musí dále osvědčiti, že v obci jeho trvalého bydliště nemůže dostati příděl půdy ze zkonfiskovaného zemědělského majetku (§ 16, odst. 4 zákona).

(2) Uchazeči, jímž byla přidělena půda podle předpisů o konfiskaci a přídělu zemědělského majetku nebo podle zákona ze dne 11. července 1947, č. 142 Sb., o revisi první pozemkové reformy, ve znění zákona ze dne 21. března 1948, č. 44 Sb., musí prokázati, že neopustili bez vážného důvodu přidělený jim majetek.

(3) Přednostní právo na příděl mají mimo osoby uvedené v § 16, odst. 5 zákona též zaměstnanci na vykoupené půdě, kteří výkupem ztratili své dosavadní zaměstnání, pokud vyhovují jinak podmínkám stanoveným pro oprávněné uchazeče o příděl (§ 16, odst. 1 a 3 zákona) a nebyli zaopatřeni jiným ze způsobů uvedených v zákoně ze dne 30. ledna 1947, č. 16 Sb., o umístění a jiném zaopatření zaměstnanců na zkonfiskovaném zemědělském majetku a jejich rodinných příslušníků, ve znění upraveném podle § 20, odst. 1 zákona.

(4) Z drobných pachtýřů [§ 16, odst. 5, písm. a) zákona] mají přednost před ostatními drobnými pachtýři ti, kteří pozbyli pachtu po 3. červenci 1947 v důsledku zákona č. 139/1947 Sb., a to pokud jde o půdu jimi do té doby zpachtovanou.

(5) Mezi všemi přednostními uchazeči (odstavec 3 a 4) mají v rámci jednotlivých skupin uchazečů v prvé řadě přednostní právo na příděl půdy osoby, jmenované v §§ 1 a 6 zákona ze dne 19. prosince 1946, č. 255 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození.