Osmý díl.
Dodávka zboží, veřejný spotřebitel.
§ 22
Účelové doložky musí prodávající při výdeji zboží spotřebitelům dodržovati.
(1) Pozorovatelům prodejny se zakazuje vystavovati ve výkladních skříních, prodejních a jiných místnostech přístupných kupujícím, textilní zboží, které není na prodej.
(2) Je zakázáno zboží, které spotřebitel zakoupil, ponechati třeba jen dočasně v dodavatelském podniku.
(1) Výrobci, zpracovatelé a dodavatelé nesmějí zboží vydávati spotřebitelům jednotlivcům. Výjimku z tohoto ustanovení stanoví § 25.
(2) Výrobci, zpracovatelé a dodavatelé smějí však vydávati textilní zboží velkospotřebitelům a to jedině na zvláštní poukazy.
§ 25
Výrobci smějí vydávati svým zaměstnancům zboží na odběrní průkazy v rozsahu a za podmínek, stanovených zvláštními předpisy.
§ 26
Podnikatelé, kteří vydávají zboží podle §§ 24 a 25, jsou povinni vésti přesné záznamy o vydaném množství zboží a přijatých odběrních ústřižcích šatenek, jakož í o příjemcích zboží.
(1) Veřejní spotřebitelé se zásobují ze zvláštních vlastních přídělů. Za účelem zajištění těchto přídělů jsou povinni hlásiti každoročně ministerstvu vnitřního obchodu do konce května na přesně vymezenou spotřebu veškerého zboží na příští rok. Potřebu na rok 1949 ohlásí do jednoho měsíce ode dne účinnosti této vyhlášky.
(2) Za veřejné spotřebitele se považují:
§ 28
Okresní národní výbor může s předchozím souhlasem ministerstva vnitřního obchodu vázati odběr metrového a kojeneckého textilního zboží vedle bodové úhrady na zvláštní povolení.
a) úřady, ústavy, podniky a fondy státní a státem spravované;
b) veřejnoprávní korporace, veřejné ústavy a fondy, jakož i ústavy a fondy jimi spravované, dále církevní instituce a instituce náboženských společností pokud se týká jich potřeb textilií pro bohoslužebné účely, na stejnokrojová předpisová roucha a na vnitřní vybavení ústavů;
c) soukromé ústavy, jichž provoz je udržován ve veřejném zájmu (léčebné ústavy, ozdravovny, chorobince, starobince, útulky a jiné sociální a charitativní instituce);
d) národní podniky pokud jde o potřebu tkanin pro ubytovací, léčebné a sociální účely.
e) hasičské sbory (z povolání, dobrovolné a závodní);
f) odborné školy pro ženská povolání a základní odborné školy, pokud se týče textilií pro vyučovací účely;
g) divadla ve správě veřejných spotřebitelů pod a) a b) a divadla ochotnická, pokud nejde o tkaniny pro kostýmní a oblekové potřeby;
h) státní film kromě tkanin pro kostýmní a oblekové potřeby.