(1) Nejvyšší úřad cenový nebo místa jím zmocněná mohou povolit nebo nařídit výjimky z ustanovení této vyhlášky nebo z předpisů vydaných k jejímu provedení.

(2) Ceny stanovené touto vyhláškou jsou cenami nejvyššími a příslušné podniky jsou povinny postupovat podle ustanovení vyhlášky nejvyššího úřadu cenového z 1. října 1946, č. 1832 Ú. l. I, o některých opatřeních k zajištění cen hospodářsky odůvodněných, ve znění vyhlášek z 15. března 1947, č. 251 Ú. l. I a z 25. srpna 1948, č. 2238 Ú. l. I.