(2) Státní a jiní veřejní zaměstnanci s výjimkou těch, kteří jsou zaměstnáni v závodech, ústavech a zařízeních, jež převahou nemají plniti úkoly správní, mají za dobu pracovního (služebního) volna, poskytnutého jim podle § 1, nárok na veškeré pracovní (služební) požitky, i když svým uvolněním zameškali v jednom kalendářním týdnu více než 8 pracovních hodin; jsou však povinni podle svých sil zameškanou pracovní dobu nahraditi. Ustanovení odstavce 1, poslední věty platí obdobně.