Náklady a jejich přičítání.

(1) Náklady jest přičítati kalkulačním jednicím v takové výši, v jaké s nimi souvisí; přitom se musí zejména dbáti, aby se tytéž náklady přičítaly téže kalkulační jednici jen jednou.

(2) Při přičítání nákladů kalkulačním jednicím je třeba přihlédnouti k hodnotě odpadu, po případě vedlejších výrobků.

(1) Náklady se přičítají kalkulačním jednicím

a) přímo, jde-li o jednicové náklady (přímé přičítání), a

b) nepřímo, jde-li o režijní náklady (nepřímé přičítání).

(2) Ve vysvětlivkách se může podle potřeb jednotlivých hospodářských skupin (oborů) podrobněji určiti, které náklady se musí zachycovati jako jednicové a které jako režijní.

(3) Pokud tato vyhláška stanoví u podnikového výkonu povinnost sestavovati předběžnou i výslednou kalkulaci, musí se náklady ve výsledné kalkulaci přičítati kalkulační jednici způsobem, kterého se použilo v příslušné předběžné kalkulaci.

(1) Pro nepřímé přičítání nákladů kalkulačním jednicím se musí určiti základny, které se mění pokud možno přímo úměrně z režijními náklady podle nich přičítanými. Základnami mohou býti na př. jednicové mzdy, jednicový materiál, odpracované hodiny, strojové hodiny, množství vyrobených jednotek.

(2) Základny pro nepřímé přičítání nákladů se mohou podrobněji určiti ve vysvětlivkách podle potřeb jednotlivých hospodářských skupin (oborů).

(3) Poměr mezi režijními náklady a základnami pro nepřímé přičítání nákladů se vyjádří režijními sazbami nebo přirážkami.

(1) Údaje předběžné kalkulace a příslušného výsledkového rozpočtu musí býti navzájem kontrolovatelné.

(2) Režijní sazby nebo přirážky musí býti v předběžné kalkulaci stejné jako režijní sazby nebo přirážky vyplývající z příslušných výsledkových rozpočtů.

(1) Údaje výsledné kalkulace a provozního účetnictví musí býti navzájem kontrolovatelné.

(2) Režijní sazby nebo přirážky musí býti ve výsledné kalkulaci stejné jako režijní sazby nebo přirážky vyplývající z provozního účetnictví.