Lékaři vnitřní služby a ošetřující lékaři pracující v zařízeních pojišťovny.
(Skupina I. a II.)

(1) Služební požitky lékařů skupiny I. a II. se skládají:

1. ze základního služného (§ 46);

2. z příplatků k základnímu služnému, a to při splnění podmínek dále v této vyhlášce uvedených, t. j.

c) z risikového příplatku (§ 49);

b) z funkčního příplatku (§ 48);

a) z kvalifikačního příplatku (§ 47);

3. z požitků podle §§ 50, 51, 86 a násl.

(2) Sejdou-li se v osobě jednoho lékaře důvody pro nárok na různé druhy příplatků, obdrží lékař všechny druhy těchto příplatků. Jsou-li však u jednoho lékaře dány důvody pro nárok na funkční příplatek různého stupně, obdrží lékař jen funkční příplatek vyššího stupně.

(3) Zvyšovati služební požitky podle odstavce 1 o jakékoliv platy, přídavky nebo příplatky (na př. za zvláštní úkony uvedené v příloze) není přípustno; výjimky může povoliti ministerstvo sociální péče k návrhu Ústřední národní pojišťovny po slyšení jednotné odborové organisace.

(1) Základní služné se vypočte násobkem mezi průměrným počtem denních pracovních hodin, který se stanoví jako šestina pravidelné týdenní doby, a platem za hodinu práce a měsíc podle odstavce 3 v příslušném platovém stupni.

(2) Služební požitky podle § 45, odst. 1 mohou býti stanoveny i na zlomky denních pracovních hodin.

(3) Plat za hodinu práce a měsíc, t. j. měsíční plat připadající na jednu hodinu, počítáno průměrně na den při šestidenním pracovním týdnu, činí:

Platový stupeň:	Let služby:	Měsíční plat za hodinu práce denně v Kčs:
1.	1— 3	1.200.—
2.	4— 6	1.300.—
3.	7—12	1.400.—
4.	13—17	1.550.—
5.	18—22	1.700.—
6.	nad 22	1.850.—

(4) Pro určení služebního roku podle odstavce 3 započte se lékaři do postupu:

b) doba strávená po promoci ve zdravotní službě v jakémkoli postavení nebo lékařské praxi;

a) doba vojenské služby podle zákona ze dne 19. prosince 1934, č. 279 Sb. o započítání vojenské služby v některých služebních poměrech, ve znění zákona č. 131/1946 Sb.;

c) doba účasti v národním boji za osvobození se započte podle zásad zákona ze dne 19. prosince 1946, č. 255 Sb., o příslušnících čs. armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození, podle bližších směrnic vydaných Ústřední národní pojišťovnou se schválením ministerstva sociální péče;

d) doba, po kterou bylo lékaři i mimo případ podle ustanovení písmene c) v době nesvobody znemožněno z důvodů národnostních, politických nebo rasových vykonávati lékařské povolání.

(5) Lékařům zařazeným do platového stupně 1. (1. až 3. služební rok), kteří nemohli pro uzavření českých vysokých škol v r. 1939 dokončiti vysokoškolská studia v normální době, lze z tohoto důvodu podle obdoby vládního usnesení ze dne 5. listopadu 1946 přiznati zvláštní osobní přídavek až do výše rozdílu mezi základním služným jim příslušejícím a základním služným podle 2. platového stupně (4. až 6. služební rok) podle § 46, odst. 3.

(6) Postupové lhůty začínají vždy prvého dne následujícího kalendářního měsíce.

(1) Kvalifikační příplatek náleží lékařům, kteří zastávají místa, jež jsou podmíněna zvláštní kvalifikací předepsanou zákonem nebo právní normou v době, kdy lékař kvalifikace dosáhl.

(2) U odborných a odborných zubních lékařů jest kvalifikací ve smyslu této vyhlášky nejkratší doba povinného vzdělání lékaře v ústavech, nemocnicích a na klinikách, nutná k tomu, aby získal oprávnění užívati titulu odborného lékaře. Pokud lékař splňuje i přísnější kvalifikační podmínky, předepsané pozdější normou vydanou pro dosažení kvalifikace, lze započísti dřívější delší dobu skutečně absolvovanou, jestliže vyhovuje těmto přísnějším podmínkám.

(3) U ústředny Ústřední národní pojišťovny, národních pojišťoven a okresních národních pojišťoven se považuje u ředitelů zdravotní služby, přednostů odborů zdravotní služby, přednostů oddělení zdravotního odboru, jakož i u jejich zástupců, za kvalifikaci ve smyslu odstavce 1 (bez ohledu na ustanovení § 12 a dřívějších služebních řádů), doba tří let z doby strávené v ústavní i mimoústavní službě nebo praxi před vstupem do služby pojišťovny. U lékařských referentů, avšak jen pokud jde o okresní národní pojišťovny nad 100.000 pojištěnců a vyšší organisační složky, jest možno považovati se souhlasem Ústřední národní pojišťovny za kvalifikaci ve smyslu odstavce 1 dobu tří let rovněž z doby strávené v ústavní i mimoústavní službě nebo praxi před vstupem do služby pojišťovny, jestliže konají práce samostatné a odpovědné.

(4) Kvalifikační příplatek činí Kčs 50.— k měsíčnímu hodinovému platu (§ 46, odst. 3), a to za každou hodinu počítanou podle § 46, odst. 1 a 2 a za každý rok doby, započitatelné do kvalifikace podle ustanovení odstavců 2 a 3.

(1) Funkční příplatek je odměnou za výkon funkce (odstavec 2) a paušalovanou náhradou za práci přes čas (§ 50, odst. 2). Nárok na funkční příplatek má lékař, jemuž byla funkce pravoplatně udělena nebo který byl funkcí pravoplatně pověřen; nárok zaniká odvoláním pověření. Jde-li o pověření zastupováním představeného na určitou dobu, je dán nárok pouze po dobu zastupování, pokud trvá nejméně 8 týdnů.

(2) Funkční příplatek náleží při splnění podmínek §§ 2 a 3 těmto lékařům:

a) ředitelům zdravotní služby;

b) zástupcům ředitelů zdravotní služby, lékařským přednostům odborů a jejich zástupcům;

c) přednostům oddělení zdravotního odboru a jejich zástupcům;

d) vedoucím lékařům ambulatoria;

e) přednostům oddělení ambulatoria;

f) lékařským referentům a lékařům důvěrným, jakož i ordinářům ambulatorií pojišťoven.

a)	u pojišťoven do 20.000 pojištěnců	Kčs 200.—,
b)	u pojišťoven nad 20.000 do 50.000 pojištěnců	Kčs 300.—,
c)	u pojišťoven nad 50.000 do 100.000 pojištěnců	Kčs 400.—,
d)	u pojišťoven nad 100.000 do 250.000 pojištěnců	Kčs 500.—,
e)	u pojišťoven nad 250.000 pojištěnců, jakož i u pojišťoven národních	Kčs 550.—,

A. ředitelům zdravotní služby:
pokud nebudou poměry těchto lékařů upraveny individuální smlouvou;

(3) Funkční příplatek náleží k měsíčnímu hodinovému platu (§ 46), a to za každou hodinu počítanou podle § 46, odst. 1 a 2:

	zástupcům
	Kčs	Kčs
a) u pojišťoven nad 100.000 do 250.000 pojištěnců	300.—	250.—,
b) u pojišťoven nad 250.000 pojištěnců, jakož i u pojišťoven národních	400.—	350.—,
c) u ústředny	500.—	450.—;

C. přednostům oddělení zdravotního odboru a jejich zástupcům:

	zástupcům předn. odborů:
	Kčs	Kčs
a) u pojišťoven nad 100.000 do 250.000 pojištěnců.	400.—	350.—,
b) u pojišťoven nad 250.000 pojištěnců, jakož i u pojišťoven národních	500.—	450.—,
c) u ústředny.	600.—	550.—;

B. zástupcům ředitelů zdravotní služby, lékařským přednostům odborů a jejich zástupcům:

	Kčs
a) s pěti až devíti odděleními	300.—,
b) s desíti a více odděleními	400.—;

D. vedoucím lékařům ambulatoria:

při zjišťování počtu přidělených lékařů nebo pomocných sil počítají se dentisté a zkoušení zubní technici, kteří oprávněně pracují v ústech (u křesla) pro tento účel za lékaře; u jiných pomocných sil se provádí propočet tak, že se tři pomocné síly počítají za jednu sílu lékařskou;
E. přednostům oddělení ambulatoria:

	Kčs
a) s méně než pěti přidělenými lékaři nebo patnácti jinými pomocnými silami	250.—,
b) s více než pěti, avšak méně než s deseti přidělenými lékaři nebo s příslušným počtem pomocných sil	300.—,
c) s více než deseti přidělenými lékaři nebo s příslušným počtem pomocných sil	350.—;

	Kčs
a) u pojišťoven do 250.000 pojištěnců	150.—,
b) u pojišťoven nad 250.000 pojištěnců	200.—,
c) u národních pojišťoven	250.—,
d) u ústředny	300.—;

F. lékařským referentům a lékařům důvěrným, jakož i ordinářům ambulatorií pojišťoven:

(4) Pro zjištění počtu pojištěnců směrodatného podle odstavce 3 se pokládá za rozhodující počet osob pojištěných pro případ nemoci ke dni 1. dubna běžného roku; v hraničních případech může ústředna povoliti výjimku.

(5) Koná-li lékař službu v organisačně oddělené složce pojišťovny, určené jen pro menší okruh pojištěnců, náleží mu funkční příplatek podle počtu pojištěnců tohoto okruhu.

(1) Risikový příplatek náleží lékařům, jejichž zdraví je ve zvýšené míře ohroženo tím, že pracují pravidelně denně na odděleních infekčních, plicních, roentgenologických a radiologických, na prosekturách nebo bakteriologických laboratořích, jakož i těm, kteří pracují pravidelně denně v témže rozsahu s roentgenovým přístrojem (s výjimkou roentgenu zubního), radiem nebo s toxickým nebo infekčním materiálem.

(2) Příplatek náleží za dobu, po kterou je lékař mimořádnému ohrožení svého zdraví skutečně vystaven; u roentgenologů a odborných lékařů plicních pracovní doba mimořádného ohrožení zdraví je totožná s pracovní dobou, která činí nejvýše 6 hodin denně. Je-li u ostatních lékařů doba mimořádného ohrožení kratší než jejich pracovní doba, stanoví dobu rozhodnou pro určení risikového příplatku pojišťovna na návrh ředitele zdravotní služby, a to podle průměrné doby ohrožení, počítané obdobně podle § 46, odst. 1 a 2.

za 1. a 2. hodinu	po Kčs 450.— měsíčně,
za 3. a 4. hodinu	po Kčs 550.— měsíčně,
za 5. a 6. hodinu	po Kčs 650.— měsíčně.

(3) Risikový příplatek činí u lékařů pracujících na roentgenologických nebo radiologických odděleních, nebo s roentgenem nebo radiem, jakož i u lékařů pracujících na plicních odděleních:

(4) U ostatních lékařů splňujících podmínky odstavce 1 činí risikový příplatek Kčs 250.— měsíčně za každou hodinu počítanou podle odstavce 2, druhá věta.

(1) Lékař má nárok na plat za práci vykonanou nad smluvně stanovený počet služebních hodin, kterou pojišťovna nařídila nebo dodatečně schválila. Odměna za tuto práci činí za každou započatou půlhodinu, trvala-li práce alespoň 15 minut, jednu padesátinu měsíčního hodinového platu podle § 46, odst. 3, zvýšeného o příplatky podle §§ 47 a 48, po případě i o příplatek podle § 49, pokud tato práce odpovídá podmínkám v něm stanoveným.

(2) Pokud pracovní úvazek k pojišťovně činí alespoň 48 hodin týdně, zvyšuje se sazba uvedená v odstavci 1 za každou půlhodinu práce, vykonanou nad tuto výměru, o 25%.
Lékaři, jemuž náleží funkční příplatek podle § 48 za plnou 48 hodinovou týdenní pracovní dobu, nepřísluší odměna za práci přes čas; toto ustanovení se však nevztahuje na lékaře, který po 48 pracovních hodinách převezme další úvazek na jiném pracovišti, na kterém mu nepřísluší funkční příplatek.

(3) Odměna podle odstavce 1 se zvyšuje při práci noční (v době od 22. hod. do 5. hod. ranní) a při práci ve dnech pracovního klidu (bez rozdílu, zda jde o práci denní či noční) o 50% základní sazby.

(1) Při návštěvách a revisních cestách konaných ve stanovené služební době vozem, který neopatřila pojišťovna, obdrží lékař pouze náhradu dopravních výloh sazbou podle § 84.

(2) Při návštěvách a revisních cestách konaných mimo služební dobu, obdrží lékař plat podle ustanovení § 50. Pokud lékař koná tyto návštěvy vozem, který neopatřila pojišťovna, obdrží kromě toho ještě náhradu dopravních výloh sazbou podle § 84.

(3) Při služebních cestách náleží lékaři náhrada cestovních výloh (jízdné, stravné, nocležné) [podle předpisů služebního řádu sazbou platnou pro kategorii I. a)] a to do vydání všeobecných předpisů o náhradě cestovních výloh.

(4) Je-li lékař služebně povinen dojížděti ze svého trvalého působiště do zařízení pojišťovny v jiné obci, má nárok na náhradu dopravních výloh, pokud skutečně vznikly, jakož i na plat za ztrátu času, a to obdobně podle ustanovení odstavců 1 a 2.