Smírčí řízení.

§ 98

Všeobecná ustanovení.

§ 99

Jednání smírčího sboru.

§ 98a

Složení smírčích sborů.

§ 98b

Zahájení smírčího řízení.

§ 100

Závaznost dohody ve smírčím řízení.

(1) Spory vzniklé ze smluv uzavřených na podkladě této vyhlášky se řeší povinně především smírčím řízením.

(2) Smírčí řízení se provádí

b) smírčím sborem u ústředny (Národní pojišťovny v Bratislavě) v případech, které si ústředna (Národní pojišťovna v Bratislavě) vyhradí.

a) zpravidla smírčím sborem u okresní národní pojišťovny,

(1) Smírčí sbor u okresní národní pojišťovny je čtyřčlenný a jeho předsedou je ředitel zdravotní služby okresní národní pojišťovny; přísedícími jsou zástupce pojišťovny a dva zástupci jednotné odborové organisace, z nichž jeden musí být zástupce Svazu zaměstnanců sociální a zdravotní služby, pokud možno lékař.

(1) Smírčí sbor si opatří zprávy o rozhodujících skutečnostech sporného případu. Přednesy mohou býti v přípravném písemném podání předloženy členům smírčího sboru ještě před jeho zasedáním.

(2) Úkolem smírčího sboru jest působiti k tomu, aby se strany dohodly o předmětu sporu po dobrém; nedojde-li k dohodě, omezí se smírčí sbor na pouhé zjištění, že ke smíru nedošlo.

(2) Smírčí sbor u ústředny (Národní pojišťovny v Bratislavě) je rovněž čtyřčlenný; jeho předsedou je zástupce ústředny (Národní pojišťovny v Bratislavě) a přísedícími jsou ředitel zdravotní služby příslušné okresní národní pojišťovny a dva zástupci jednotné odborové organisace, z nichž jeden musí býti zástupce Svazu zaměstnanců sociální a zdravotní služby, pokud možno lékař.

(3) Navrhovatel i strana, proti níž návrh směřuje, jsou oprávněni účastniti se jednání smírčího sboru sami nebo plnomocníkem.

(4) Smírčí sbor jedná však, i když se strany nedostaví; ustanovení odstavce 2 platí obdobně.

(5) O smírčím jednání se sepíše zápis, který podepíší členové smírčího sboru. Po jednom opise dostane navrhovatel i strana, proti níž návrh směřuje.

a) ve sporech o plat, po případě o srážky z účtu ode dne, kdy pojišťovna sdělila své konečné stanovisko,

b) v ostatních sporech ode dne, kdy se strana dověděla o skutečnostech spor zakládajících.

(1) Smírčí řízení se zahajuje k návrhu lékaře podanému ústředně (Národní pojišťovně v Bratislavě) nebo k návrhu ústředny (Národní pojišťovny v Bratislavě) podanému předsedovi smírčího sboru. Podání musí býti učiněno do 30 dnů počítaných takto:

(1) Strany jsou vázány řádně plniti dohodu, kterou před smírčím sborem uzavřely.

(2) Návrh opožděně podaný odmítne předseda smírčího sboru bez účasti přísedících a bez nařízení ústního jednání.

(2) Nebyla-li dohoda splněna, zaplatí provinivší se strana záruční smluvní pokutu ve prospěch druhé strany, a to ve výši Kčs 10.000.

(3) K projednání podaného návrhu nařídí předseda smírčího sboru ústní jednání nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy návrh došel, a přizve k němu lékaře, který návrh podal, a zástupce příslušné okresní národní pojišťovny.

(3) Kdyby tuto pokutu provinivší se strana dobrovolně nezaplatila, jest uplatňovati zaplacení pokuty stížností k rozhodčí komisi.

(4) Kromě toho lze se domáhati i výroku rozhodčí komise, že provinivší se strana jest povinna sjednanou dohodu splniti.

(4) Nebylo-li smírčí řízení včas zahájeno nebo nebylo-li při něm dosaženo dohody, má lékař právo podati proti pojišťovně stížnost k rozhodčí komisi (§ 101) ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta běží ode dne, na který mělo býti smírčí řízení podle odstavce 3 nejpozději nařízeno, nebo ode dne, kdy bylo bezvýsledně skončeno, nebo ode dne, kdy lékaři došlo odmítnutí návrhu podle odstavce 2, jestliže se současně namítá jeho neoprávněnost.

(5) Lhůty se počítají obdobně podle ustanovení o civilním řízení soudním.