(1) Bude-li smluvně stanovena lékaři, působícímu v zařízení pojišťovny, pracovní doba alespoň na 36 hodin týdně, je lékař oprávněn požadovati, aby pojišťovna vykoupila použitelné zařízení jeho ordinace za cenu, kterou s ním dohodne, po případě, nedojde-li k dohodě, kterou stanoví znalec, t. j. zpravidla komise okresního národního výboru pro národní správy.

(2) Zaměstnává-li pojišťovna lékaře ve svých zařízeních po dobu kratší než 36 hodin týdně, je povinna na jeho žádost, pokud mu nemůže zvýšiti počet pracovních hodin na stanovenou dobu, přijmouti jej též jako ošetřujícího lékaře konajícího službu ve vlastní ordinaci, jsou-li dány předpoklady § 196, odst. 2 zákona.