(1) Není-li lékařská služba u pojišťovny řádně zajištěna, je pojišťovna oprávněna vyzvati lékaře vykonávajícího v obvodu okresní národní pojišťovny samostatně lékařskou praxi, k uzavření služební smlouvy. Nevyhoví-li lékař této výzvě, může pojišťovna postupovati podle § 196, odst. 1 zákona.

(2) Nelze-li obsaditi místo podle předchozích ustanovení, může pojišťovna požádati státní správu zdravotní, aby zajistila v příslušném místě lékařskou službu tím, že uloží některému lékaři (po absolvování alespoň prvního roku výcviku) výkon výcviku na tomto místě podle § 7 zák. č. 114/1929 Sb. ve znění zákona č. 81/1948 Sb. a že jej zaváže k výkonu služby pro pojišťovnu za podmínek podle této vyhlášky.

(3) Není-li možno nebo vhodno použiti způsobu uvedeného v odstavci 1 a 2, protože výkon služby vyžaduje delší praxe nebo protože jde o místo odborného lékaře, požádá pojišťovna státní správu zdravotní, aby zajistila podle platných předpisů lékařskou službu v takovém místě.

(4) Je-li nezbytně nutno zajistiti výkon lékařské služby neodkladně, je pojišťovna bez ohledu na ustanovení §§ 11 až 17 oprávněna pověřiti některého svého lékaře dočasným výkonem této služby do té doby, než bude možno provésti obsazení podle předchozích ustanovení.