Vyhláška ministra financí, kterou se vydávají směrnice pro povolování (schvalování) a kontrolu zemědělského úvěru, vzory tiskopisů, jakož i směrnice pro činnost okresní zemědělské úvěrové komise.

(1) Žádosti o zemědělský úvěr podávají se na úředním tiskopise, který si žadatel opatří u místního národního výboru nebo u peněžních ústavů, pověřených poskytováním zemědělského úvěru (vyhláška ministra financí ze dne 10. dubna 1948, č. 558 Ú. l. I).

(2) Řádně vyplněnou žádost předloží žadatel k potvrzení místnímu národnímu výboru a místnímu sdružení Jednotného svazu zemědělců v obci svého bydliště (sídla podniku), které jsou povinny žádost nejpozději do tří dnů přezkoumati a vyjádřiti se o správnosti údajů v ní uvedených.

(3) Potvrzenou žádost odevzdá žadatel, pokud ji neodešle místní národní výbor sám ve stanovené lhůtě (odst. 2) komisi (§ 2), která ji projedná a peněžním ústavem oprávněným poskytovati zemědělský úvěr.

(1) Žádosti o zemědělský úvěr (§ 1, odst. 3) projedná komise s urychlením.

(2) Při projednávání žádostí přezkouší komise, vyhovuje-li žadatel podmínkám §§ 1 a 2 zákona, jakož i zda jsou splněny ostatní předpoklady pro poskytnutí zemědělského úvěru podle § 17, odst. 1 zákona (t. j. zda úvěr jest žádán a zda bude skutečně i použit pro dosažení účelů uvedených v § 1, písm. a) nebo b) zákona, zda a kolik má žadatel vlastních prostředků, potřebuje-li při svých hospodářských poměrech pomoci zemědělským úvěrem a nebude-li jeho podnik přeinvestován, t. j. vybaven zařízeními, která v něm nemohou býti plně využitkována). Přednost budiž dána úvěru na zvýšení výrobnosti podniku drobného a středního zemědělce v rámci celkového hospodářského plánování a podpory zemědělského pokroku. Při tom však jest přihlížeti k tomu, aby byl poskytován úvěr jen do nejvyšší zatěžitelnosti (§ 7), a to nejen s ohledem na hodnotu podniku žadatelova, ale i na jeho výnosovost při uplatnění investic, které mají býti provedeny, jakož i k osobním a odborným vlastnostem žadatelovým. Komise přihlíží při tom k úkolům daným celostátním zemědělským výrobním plánem a k plnění vyživovacího plánu, se zvláštním zřetelem k nejnaléhavějším a k nejúčelnějším úsekům výrobního a vyživovacího plánu a k potřebě urychliti zemědělský pokrok. I osobní a odborné schopnosti jest posuzovati s hlediska celostátního plánovaného hospodářství a zemědělského pokroku. Při investicích zkoumá komise, jsou-li tyto pro podnik žadatelův úměrné, rentabilní a při zemědělských strojích posoudí též, není-li opatření nového stroje neúčelné vzhledem k vybavení strojního družstva nebo strojní stanice, které pro provádění prací v žadatelově podniku přicházejí v úvahu.

(3) Shledá-li komise, že jsou tu důvody pro kladné vyřízení žádosti, učiní příslušný návrh, který odůvodní (§ 17, odst. 1 zákona) a zašle s jednacími spisy úvěrovému ústředí (§ 6, odst. 1, č. 2 zákona). Nebyl-li k žádosti připojen úvěrový návrh (příslib), navrhne komise, který peněžní ústav nebo peněžní podnik má zemědělský úvěr poskytnouti, při čemž přihlíží k tomu, aby dlouhodobé dluhy téhož dlužníka byly soustředěny u jednoho peněžního ústavu.

(4) Zjistí-li komise, že nejsou dány předpoklady pro kladné vyřízení žádosti, zamítne žádost výměrem s uvedením důvodů (§ 17, odst. 1 zákona). Výměr doručí na potvrzení; zároveň žadatele upozorní na možnost podati odvolání do 15 dnů od doručení výměru ke Stálé rozhodčí komisi při ministerstvu zemědělství (§ 18 zákona) prostřednictvím komise, jež rozhodla. Bude-li podáno odvolání, zašle komise neprodleně jednací spisy spolu s odvoláním Stálé rozhodčí komisi prostřednictvím úvěrového ústředí (§ 5).

(5) Stejný postup jest třeba zachovati při žádostech o platy ze Zemědělského zajišťovacího fondu (§ 11 zákona).

(1) Byl-li zemědělský úvěr žadateli poskytnut, dohlíží komise zásadně prostřednictvím zástupce okresní hospodářsko-technické služby (okresní agronom) na to, aby prostředků z poskytnuté zápůjčky bylo použito k účelům, pro něž zápůjčka byla povolena (§ 17, odst. 3 zákona). Za tím účelem provádí okresní agronom šetření v dlužníkově podniku. Kromě toho stejným způsobem dohlíží občasnými prohlídkami zpravidla třikráte do roka na to, zda dlužník řádně hospodaří, a podává o tom písemné zprávy komisi podle směrnic, které vydá na návrh úvěrového ústředí ministerstvo zemědělství. Stejnopisy písemných zpráv zasílá komise úvěrovému ústředí, které jich použije pro účely uvedené v § 6, odst. 1, č. 2 zákona. Zjištěné závady odstraní komise podle možnosti sama, jinak podá neprodleně zprávu prostřednictvím úvěrového ústředí ministerstvu zemědělství.

(2) Komise pečuje též o to, aby zemědělský úvěr byl schopnými osobami se zřetelem na potřeby zemědělského výrobního plánu vyhledáván a používán.

(3) Komise vede evidenci poskytnutých zápůjček ze zemědělského úvěru v kartotéce podle vzoru, který určí úvěrové ústředí, jemuž bude předkládati periodicky úhrnné výkazy.

(4) Pro úvěry podnikům, které svým významem nebo rozsahem přesahují rámec okresu, může ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem zemědělství určití, která z dotčených komisí je příslušna k projednání žádosti; stejným způsobem může býti určen pro takový případ postup pro povolení úvěru, a to podle jeho povahy a výše, a to i všeobecnými pokyny, které podle potřeby vydá ministerstvo financí v dohodě, s ministerstvem zemědělství po slyšení úvěrového ústředí.

(1) Kancelářské a jiné potřebné práce pro komisi obstarává příslušný okresní (ústřední) národní výbor svým nákladem.

(2) Pro jednání komise platí přiměřeně organisační a jednací řád pro okresní (ústřední) národní výbory.

(3) Schůze komise svolává její předseda nebo jeho zástupce. Nemůže-li se některý z členů komise uvedených v § 16. písm. c) a d) zákona schůze zúčastniti, vyšle za sebe svého náhradníka. V pozvání jest zpravidla uvésti jednací pořad. Pozvání může se stati též telefonicky nebo telegraficky. O jednání komise vede se zápis, který podepíší vřichni přítomní.

(1) Žádosti o povolení úvěru s příslušnými doklady a s úvěrovým návrhem zašle komise úvěrovému ústředí, které ji po prozkoumání postoupí se svým dobrozdáním ministerstvu zemědělství způsobem, uvedeným v odst. 2.

(2) Návrhy komise na povolení zápůjček se státní zárukou shrne úvěrové ústředí do zvláštního seznamu s uvedením jména a bydliště žadatelů a jména navrhovaných věřitelů a uvede v něm i výši a druh úvěru, který má býti poskytnut. Seznam vyhotoví trojmo a odešle jej spolu se spisy (odst. 1) ministerstvu zemědělství k rozhodnutí a převzetí státní záruky.

(3) Úvěrové ústředí je oprávněno vykonati vše potřebné k odstranění případných nedostatků žádosti a úvěrového návrhu, a může též celý spis vrátiti komisi k doplnění.

(4) Ministerstvo zemědělství po rozhodnutí o převzetí státní záruky, vrátí jednací spisy úvěrovému ústředí s potvrzením o tom, zda státní záruku přejímá. Úvěrové ústředí vyrozumí o rozhodnutí ministerstva zemědělství komisi, peněžní ústav, který zápůjčku poskytne, a žadatele. Jednací spisy vrátí komisi.

(1) Zemědělcům uvedeným v § 2. písm. a) a b) zákona možno povolovati tyto úvěry:

(2) Úvěry pro osoby uvedené v § 1, písm. b) zákona, jsou výlučně úvěry rekonstrukční a investiční (§ 5, odst. 1, písm. a) a b) zákona). Jde o úvěry pro zřizování chladíren, vodních děl, strojních stanic, mlékáren, čisticích a mořicích stanic a pod.

(3) Úvěry podle § 2, písm c) a d) zákona lze povolovati jako úvěry podle odst. 1.

(4) Pachtýřům možno povolovati v zásadě jen úvěr provozní; propachtovatelům lze povolovali jen ostatní úvěry.

(1) Nejvyšší zatěžitelností zemědělského podniku podle § 6, odst. 1, č. 3 zákona pro dlužníky uvedené v § 2, písm. a) a b) zákona rozumí se částka, až do které jest možno zatížiti podnik dluhem. Míru zatěžitelnosti určuje ministerstvo zemědělství. Základem pro její určení je průměrný čistý výnos 1 hektaru půdy za těchto předpokladů: dobrá kvalita půdy, dobré a účelné stavby, úplné strojní vybavení, plný stav dobytka a kvalitní a intensivní pracovní výkon s přihlédnutím k celkovému zemědělskému výrobnímu plánu.

(2) Nejvyšší zatěžitelnost stanoví se pro 1 ha až na další (odst. 1) takto:

		celková nejvyšší zatěžitelnost	z celkové nejvyšší zatěžitelnosti připadá na provozní úvěr:
		Kčs	Kčs
a)	pro oblast řepařskou	25.000.—	5.000.—
b)	pro oblast obilnářskou	20.000.—	4 000.—
c)	pro oblast bramborářskou	20.000.—	4.000.—
d)	pro 1 ha chmelnic	individuelně	15.000.—
e)	pro 1 ha vinic	individuelně	15.000.—
f)	pro oblast pícninářskou	individuelně

Při stanovení výše úvěru odpočítává se z uvedených částek srážka podle pokynů, které oznámí úvěrové ústředí:
V případech bb), cc), dd) se srážka neprovede, jestliže je úvěr požadován právě na zlepšení tohoto nedostatku. Přednostně jest přihlížeti i tu k zvýšení výrobnosti podniků malých a středních zemědělců v rámci výrobního a vyživovacího plánu.

(3) Částky, které zaplatil za dlužníka Zemědělský zajišťovací fond (§ 14 zákona), nepovažují se při výpočtu zatěžitelnosti zemědělského závodu, je-li žádáno o další úvěr, za dluh žadatelův.

(4) Je-li žádáno o poskytnutí úvěru konsolidačního nebo rekonstrukčního i jiného zároveň, může ministerstvo zemědělství v dohodě s ministerstvem financí ve zvláště odůvodněných případech určití nejvyšší zatěžitelnost nad míru uvedenou v odst. 1 a 2; až do této míry může pak býti zemědělský úvěr poskytnut.

(5) Při povolování úvěru jest zejména z počátku postupovati opatrně a je nutno míti na zřeteli, že zatěžitelnost podle odst. 1 a 2 je maximální a že úvěry až do této výše lze poskytovati jen za nejpříznivějších předpokladů (odst. 1); to znamená, že obvykle budou povolovány úvěry nižší, pokud zemědělské podniky nedosáhnou v odst. 1 uvedených příznivých předpokladů.

(6) Při investičním úvěru jest třeba zjistiti účelnost a výnosovost investice, která má býti provedena, zejména též s hlediska zemědělského výrobního plánu a to zvláště, jde-li o větší úvěry.

(1) Zemědělský krátkodobý úvěr (§ 4 zákona) poskytují peněžní ústavy zpravidla v běžném úctě a o úvěrové smlouvě vymění s dlužníkem obvyklý uzávěrkový list.

(2) Úvěry dlouhodobé (§ 5 zákona) se poskytují v anuitním úctě na dlužní úpis, jehož součástí je umořovací plán, který je pravidelný a jednotný pro všechny případy dlouhodobých úvěrů. Anuitní plány se určují podle pokynů úvěrového ústředí. Zápůjčky na stavby, které nejsou jen provisorními stavbami, buďtež splaceny stejnými ročními anuitami během čtyřiceti let. Zápůjčky na nákup strojů, dobytka, na zřízení lehkých staveb [§ 6, odst. 1, písm. d)] a půdy amortisují se stejnými ročními anuitami během 15 let. Zápůjčky na dlužní úpisy poskytují se v částkách zaokrouhlených na tisíce. Konsolidační zápůjčky jest splatiti stejnými ročními anuitami během deseti až čtyřiceti let.

(3) Zápůjčky ze zemědělského dlouhodobého úvěru nesmí peněžní ústav vypláceti do rukou dlužníků, nýbrž do rukou jejich dodavatelů (věřitelů).

(1) Po uplynutí každého kalendářního roku pořídí úvěrové ústředí trojmo seznam všech státem zaručených zápůjček (§ 8 zákona) podle jednotlivých druhů úvěrů. V seznamu uvede jméno a bydliště dlužníka, jméno věřitele, původní výši povoleného zemědělského úvěru a nesplacený zůstatek tohoto úvěru podle stavu ke dni 31. prosince uplynulého roku. V poznámkovém sloupci vyznačí dlužné anuity a jiné příslušenství s daty o případném pozdějším jejich zaplacení. Po jednom seznamu zápůjček zašle do konce března každého roku ministerstvu financí, ministerstvu zemědělství a nejvyššímu účetnímu kontrolnímu úřadu pro účely státního závěrečného účtu.

(2) Komise vede stálou evidenci zemědělských úvěrů (§ 3, odst. 3) ve svém oboru.

(1) Peněžní ústavy jednají podle platných předpisů a obchodních zvyklostí a jsou povinny zejména dbáti toho, aby splátky na úvěry byly řádně a včas prováděny.

(2) Ocitne-li se dlužník v prodlení s kteroukoli splátkou na zaručený úvěr, a to z jakéhokoli důvodu, je věřitelský ústav povinen upomenouti dlužníka doporučeným dopisem do 14 dnů po splatnosti nezaplacené splátky a zároveň to oznámiti komisi, která ihned zařídí provedení kontroly hospodaření dlužníka (§ 3, odst. 1). Výsledek provedené kontroly sdělí komise prostřednictvím úvěrového ústředí ministerstvu zemědělství, které rozhodne o dalším postupu.

(3) Kontrola úvěrů bude se říditi zvláštními pokyny, které se schválením ministerstev financí a zemědělství vydá úvěrové ústředí.

(1) Zálohy na náhrady válečných škod podle zákona ze dne 18. července 1946, č. 161 Sb. o zálohách na náhradu za válečné škody, způsobené mimořádnými poměry, po případě podle jiných předpisů, povolené dlužníkům, je třeba od dlužníků požadovati především na splacení rekonstrukčního úvěru.

(2) Komise jsou povinny oznámiti zemským národním výborům, na Slovensku pověřenectvu vnitra dotčené (odst. 1) dlužníky zemědělských úvěrů a uvésti potřebné údaje o poskytnuté zápůjčce za tím účelem, aby zemské národní výbory, na Slovensku pověřenectvo vnitra ve smyslu směrnic ministerstva vnitra ze dne 6. listopadu 1946, č. 1947 Ú. l. I, zařídily poukaz výplat záloh přímo věřiteli pro účet poškozeného. Uvedené úřady nesmějí po tomto oznámení vyplatiti povolenou zálohu poškozenému bez souhlasu věřitele.

(1) Úvěrové ústředí vydává jednotně veškeré tiskopisy potřebné pro zemědělský úvěr a dodává je za náhradu režijních nákladů.

(2) Vzorce tiskopisů jsou uvedeny v příloze.