(2) Isolace musí býti provedena tak, aby nemocný nepřišel do styku s jinými osobami a aby bylo zamezeno další rozšíření přenosné nemoci. Přístup k nemocnému mají pouze osoby, které ho ošetřují, a osoby uvedené v § 6, odst. 1. Dále může býti povolen přístup k nemocnému též duchovnímu a výjimečně rodinným příslušníkům nemocného a jiným osobám, jejichž styku s nemocným vyžaduje vyřízení neodkladných věcí. Tyto osoby musí zachovávati všechna nutná opatření proti dalšímu šíření nemoci.