Volební orgány.

(1) K provedení voleb jsou povolány tyto volební výbory: obvodní (místní) volební výbory (§ 6), krajské volební výbory (§ 7) a ústřední volební výbor (§ 8).

(2) Členem volebního výboru nebo jeho náhradníkem může býti jen státní občan Československé republiky, který má podmínky práva volebního a není z práva volebního vyloučen podle § 11, odst. 1 a 2, byť i nemá bydliště v obci, v níž je zřízen volební výbor. Kandidáti nesmějí býti členy volebních výborů ani náhradníky, s výjimkou předsedy a místopředsedy ústředního volebního výboru. Týž občan může býti členem několika volebních výborů.

(3) Každý občan je povinen přijmouti jmenování členem nebo náhradníkem člena volebního výboru, pokud splňuje předepsané podmínky (odstavec 2) a má bydliště v obci sídla volebního výboru. Členství (náhradnictví) ve volebním výboru je čestnou veřejnou funkcí. Je-li člen volebního výboru (náhradník) odkázán na svůj denní pracovní výdělek, v němž je mu výkonem této funkce v pracovní den podstatně bráněno, může žádati, aby mu byla přiznána ze státních prostředků přiměřená náhrada ztráty na pracovní odměně i náhrada skutečných výloh vzešlých mu výkonem funkce. O žádosti rozhodne s konečnou platností okresní národní výbor, v jehož obvodu je sídlo dotčeného volebního výboru (§ 46, odst. 7).

(4) Členové volebního výboru a jejich náhradníci složí slib na svou čest a své svědomí, že budou svědomitě a nestranně konati povinnosti svého úřadu a že budou zachovávati zákony a jiné předpisy. Výhrady nebo dodatky ke slibu se považují za jeho odepření a za odmítnutí přijmouti jmenování.

(5) Jestliže člen volebního výboru nebo náhradník z vážného důvodu odmítne přijmouti jmenování nebo se vzdá členství ve volebním výboru, nebo vzejde-li nebo dodatečně najevo vyjde okolnost, pro kterou by ani původně nemohl býti jmenován (odstavec 2), nebo nevykonává-li svůj úřad, provede se neprodleně dodatečné jmenování.

(6) Obvodní (místní) volební výbor a krajský volební výbor se může platně usnášeti za přítomnosti více než poloviny všech členů nadpoloviční většinou přítomných k hlasování oprávněných. Předseda má právo hlasovací. Při rovnosti hlasů se pokládá návrh za zamítnutý. O podjatosti platí přiměřeně ustanovení o správním řízení platná pro národní výbory. Tyto zásady platí též pro usnášení ústředního volebního výboru, avšak s tou odchylkou, že je třeba přítomnosti aspoň tří pětin všech členů a že předsedající hlasuje toliko, je-li počet hlasů stejný; místopředseda hlasuje jen tehdy, když předsedá a počet hlasů je stejný.

(7) Volební výbory rozhodují s konečnou platností. O jednání volebního výboru se sepíše zápis ve dvojím stejnopisu. Zápis podepíší všichni přítomní; pokud by nebyl podepsán přítomným členem (nebo jej zastupujícím náhradníkem), budiž to v zápisu vysvětleno. Zápis sepíše člen volebního výboru pověřený tímto úkolem podle tohoto zákona nebo podle opatření předsedy volebního výboru.

(1) Pro každou volební místnost se zřídí obvodní volební výbor, který v ní řídí volbu, jakož i zjišťuje a oznamuje volební výsledek v obci (§§ 28 až 38).

(2) Je-li ve volebním místě více než 5 volebních místností, zřídí se ještě pro celý jeho obvod místní volební výbor (§ 38, odst. 2). Ve volebním místě se 2 až 5 volebními místnostmi vykonává úkoly místního volebního výboru obvodní volební výbor, v jehož obvodu je hlavní budova místního (ústředního) národního výboru, a je-li k větší obci jako volebnímu místu přikázána menší obec (§ 3, odst. 3), hlavní budova místního národního výboru větší obce.

(3) Obvodní (místní) volební výbor má 8 členů a tolikéž náhradníků. Členy a za každého člena náhradníka jmenuje předseda okresního národního výboru, v jehož obvodu je sídlo obvodního (místního) volebního výboru (§ 46, odst. 7), přihlížeje k tomu, aby byly zastoupeny, pokud možno, všechny volební skupiny.

(4) Členové obvodního (místního) volebního výboru a jejich náhradníci se sejdou ke složení slibu (§ 5, odst. 4) bez pozvání 7. den přede dnem volby o 12. hodině u předsedy místního (ústředního) národního výboru, v jehož obvodu je zřízen obvodní volební výbor. Do slibu je vezme v zastoupení dohlédacího orgánu (§ 46) předseda místního (ústředního) národního výboru, neurčí-li dohlédací orgán jiného svého zástupce.

(5) Členové obvodního (místního) volebního výboru volí za předsednictví nejstaršího člena před zahájením volby ze sebe předsedu a místopředsedu poměrnou většinou hlasů; při rovnosti hlasů rozhodne los.

(6) Předseda obvodního (místního) volebního výboru může určiti zapisovatelem některého člena tohoto volebního výboru nebo jinou vhodnou osobu, která se tím stává zároveň členem volebního výboru s hlasem poradním a složí neprodleně slib (§ 5, odst. 4) do rukou zástupce dohlédacího orgánu (§ 46, odst. 6), a není-li ho, do rukou předsedy volebního výboru.

(1) Pro každý volební kraj se zřídí krajský volební výbor se sídlem uvedeným v příloze (§ 1), který upravuje kandidátní listiny (§ 21) a zjišťuje a oznamuje výsledek volby ve volebním kraji (§ 39).

(2) Krajský volební výbor má 8 členů a tolikéž náhradníků. Členy a za každého člena náhradníka jmenuje nejpozději 27. den přede dnem volby předseda okresního národního výboru, v jehož obvodu je sídlo dotčeného krajského volebního výboru (§ 46, odst. 7), na návrh příslušného krajského akčního výboru Národní fronty. Za tím účelem navrhne krajský akční výbor Národní fronty, v jehož obvodu je sídlo krajského volebního výboru, předsedovi okresního národního výboru potřebný počet osob, které splňují předepsané podmínky, nejpozději do 12. hodiny 27. dne přede dnem volby. Jmenované členy a náhradníky oznámí předseda okresního národního výboru současně ministerstvu vnitra, na Slovensku také pověřenectvu vnitra.

(3) Členem krajského volebního výboru s hlasem poradním a zároveň zapisovatelem je úředník, podle možnosti konceptní, okresního (ústředního) národního výboru, určený jeho předsedou, v jehož obvodu je sídlo krajského volebního výboru.

(4) Členové krajského volebního výboru a jejich náhradníci se sejdou ke složení slibu (§ 5, odst. 4) a k ustavení krajského volebního výboru bez pozvání u předsedy okresního národního výboru, v jehož obvodu je sídlo krajského volebního výboru (§ 46, odst. 7), 26. dne přede dnem volby o 12. hodině. Po složení slibu do rukou předsedy uvedeného národního výboru volí členové krajského volebního výboru za předsednictví nejstaršího člena ze sebe předsedu a místopředsedu poměrnou většinou hlasů; při rovnosti hlasů rozhodne los.

(1) Pro území celého státu se zřídí ústřední volební výbor při ministerstvu vnitra v Praze, aby provedl rozvržení mandátů na volební oblasti (§ 2) a volební kraje (§ 40) a konečnou úpravu kandidátních listin (§ 22), jakož i první a druhé skrutinium (§§ 41 a 42).

(2) Ústřední volební výbor má jmenovaných 16 členů a tolikéž náhradníků. Členy a za každého člena náhradníka jmenuje nejpozději 26. den přede dnem volby ministr vnitra na návrh ústředního akčního výboru Národní fronty. Za tím účelem navrhne ústřední akční výbor Národní fronty ministru vnitra potřebný počet osob, které splňují předepsané podmínky, nejpozději do 12. hodiny 27. dne přede dnem volby.

(3) Předsedou ústředního volebního výboru je ministr vnitra a místopředsedou pověřenec vnitra, kteří se mohou dáti zastupovati úředníkem svého úřadu.

(4) Členem ústředního volebního výboru s hlasem poradním jest konceptní úředník ministerstva vnitra určený ministrem vnitra.

(5) Členové ústředního volebního výboru a jejich náhradníci, jakož i zástupce předsedy a místopředsedy složí slib (§ 5, odst. 4) do rukou ministra vnitra na počátku první schůze, které se účastní.

(1) Obvodní (místní) volební výbor musí na návrh každé volební skupiny, která podala platnou kandidátní listinu v dotčeném volebním kraji, připustiti dva voliče, které určí zmocněnec volební skupiny (§ 19, odst. 3) a oznámí písemně místnímu (ústřednímu) národnímu výboru nejpozději 5. dne přede dnem volby. Určiti důvěrníky může též zástupce zmocněnce volební skupiny, kterého zmocněnec ustanovil pro správní okres a oznámil okresnímu národnímu výboru (§ 46, odst. 7) aspoň 18. den přede dnem volby.

(2) Důvěrníci mají právo býti přítomni celému volebnímu aktu až do prohlášení výsledku sčítání hlasů; do jednání mohou však zasahovati jen v mezích § 31.