(1) K provedení voleb jsou povolány tyto volební výbory: obvodní (místní) volební výbory (§ 6), krajské volební výbory (§ 7) a ústřední volební výbor (§ 8).

(2) Členem volebního výboru nebo jeho náhradníkem může býti jen státní občan Československé republiky, který má podmínky práva volebního a není z práva volebního vyloučen podle § 11, odst. 1 a 2, byť i nemá bydliště v obci, v níž je zřízen volební výbor. Kandidáti nesmějí býti členy volebních výborů ani náhradníky, s výjimkou předsedy a místopředsedy ústředního volebního výboru. Týž občan může býti členem několika volebních výborů.

(3) Každý občan je povinen přijmouti jmenování členem nebo náhradníkem člena volebního výboru, pokud splňuje předepsané podmínky (odstavec 2) a má bydliště v obci sídla volebního výboru. Členství (náhradnictví) ve volebním výboru je čestnou veřejnou funkcí. Je-li člen volebního výboru (náhradník) odkázán na svůj denní pracovní výdělek, v němž je mu výkonem této funkce v pracovní den podstatně bráněno, může žádati, aby mu byla přiznána ze státních prostředků přiměřená náhrada ztráty na pracovní odměně i náhrada skutečných výloh vzešlých mu výkonem funkce. O žádosti rozhodne s konečnou platností okresní národní výbor, v jehož obvodu je sídlo dotčeného volebního výboru (§ 46, odst. 7).

(4) Členové volebního výboru a jejich náhradníci složí slib na svou čest a své svědomí, že budou svědomitě a nestranně konati povinnosti svého úřadu a že budou zachovávati zákony a jiné předpisy. Výhrady nebo dodatky ke slibu se považují za jeho odepření a za odmítnutí přijmouti jmenování.

(5) Jestliže člen volebního výboru nebo náhradník z vážného důvodu odmítne přijmouti jmenování nebo se vzdá členství ve volebním výboru, nebo vzejde-li nebo dodatečně najevo vyjde okolnost, pro kterou by ani původně nemohl býti jmenován (odstavec 2), nebo nevykonává-li svůj úřad, provede se neprodleně dodatečné jmenování.

(6) Obvodní (místní) volební výbor a krajský volební výbor se může platně usnášeti za přítomnosti více než poloviny všech členů nadpoloviční většinou přítomných k hlasování oprávněných. Předseda má právo hlasovací. Při rovnosti hlasů se pokládá návrh za zamítnutý. O podjatosti platí přiměřeně ustanovení o správním řízení platná pro národní výbory. Tyto zásady platí též pro usnášení ústředního volebního výboru, avšak s tou odchylkou, že je třeba přítomnosti aspoň tří pětin všech členů a že předsedající hlasuje toliko, je-li počet hlasů stejný; místopředseda hlasuje jen tehdy, když předsedá a počet hlasů je stejný.

(7) Volební výbory rozhodují s konečnou platností. O jednání volebního výboru se sepíše zápis ve dvojím stejnopisu. Zápis podepíší všichni přítomní; pokud by nebyl podepsán přítomným členem (nebo jej zastupujícím náhradníkem), budiž to v zápisu vysvětleno. Zápis sepíše člen volebního výboru pověřený tímto úkolem podle tohoto zákona nebo podle opatření předsedy volebního výboru.