1. Za pojištěnce, kteří v den likvidace byli pojištěni, a za důchodce, kteří v tento den požívali důchodu, vydá se Všeobecnému pensijnímu ústavu úhrada odpovídající nárokům, které by tito pojištěnci a důchodci byli získali, kdyby byli bývali pojištěni u Všeobecného pensijního ústavu po celou dobu započitatelnou podle §§ 12 až 14 pensijního zákona; zbytek jmění se odevzdá k zabezpečení zbývajících nároků podle stanov likvidujícího ústavu (nositele pojištění) příplatkovému ústavu, u něhož jsou splněny podmínky §§ 13 až 28 tohoto zákona, po případě několika takovým příplatkovým ústavům. Pro vydání úhrady Všeobecnému pensijnímu ústavu se za pojištěnce podle předcházející věty považují i soukromí zaměstnanci ve vyšších službách, kteří byli 31. prosince 1946 pojištěním příslušni k náhradním ústavům a dnem 1. ledna 1947 se stali povinnými pojištěním podle zákona č. 44/1947 Sb. V pochybných případech určí příplatkový ústav, na nějž se převede zbytek jmění, ministerstvo sociální péče.