(1) Veřejnými zaměstnanci ve smyslu § 2, odst. 2, písm. a) jsou:
kteří mají zaručeny normální, t. j. s místem jimi zastávaným spojené pensijní nároky.

a) zaměstnanci státu, jakož i podniků, ústavů a fondů státních nebo státem spravovaných,

b) učitelé, na něž se vztahují ustanovení zákona ze dne 24. června 1926, č. 104 Sb., o úpravě platových a služebních poměrů učitelstva obecných a občanských škol,

c) zaměstnanci svazků územní samosprávy,

d) duchovní kongruálních (§ 1 vládního nařízení ze dne 17. července 1928, č. 124 Sb., o úpravě platů duchovenstva) církví a náboženských společností, vykonávající na systemisovaných místech úkony veřejné duchovní správy se souhlasem státní správy kultové, a profesoři diecesních bohosloveckých učilišť,