§ 1
(1) Ceny veškerých řemeslných kolářských a karosářských výrobků a výkonů se tvoří podle ustanovení této vyhlášky. Na tvoření těchto cen se nevztahují ustanovení vyhlášky ze dne 22. prosince 1948, č. 3315 Ú. l. I, kterou se vydávají přechodné předpisy o tvoření cen po vyhlášení zákona o všeobecné dani.
(2) Řemeslnými kolářskými a karosářskými výrobky a výkony ve smyslu této vyhlášky jsou veškeré výrobky a výkony kolářských a karosářských podniků, provozovaných na základě živnostenského oprávnění, jejichž provozovatelé jsou členy Jednoty kolářů a karosářů v Ústředním svazu čs. živnostnictva.
§ 2
(1) Nejvýše přípustnou cenu každého výrobku a výkonu je nutno zjistit výslednou kalkulací provedenou podle zásad šetrného a hospodárného vedení řemeslného podniku.
(2) Byla-li cena sjednána na základě předběžné kalkulace a výslednou kalkulací je vyšetřena cena nižší, musí být sjednaná cena snížena o zjištěný rozdíl.
(3) Předběžné i výsledné kalkulace se sestavují podle ustanovení § 3.
§ 3
Nejvyšší přípustná cena se tvoří:
a) z nákladů na výrobní materiál,
b) z výrobních mezd (jednicových mezd),
c) z režie,
d) ze zisku,
e) ze zvláštních nákladů.
§ 4
(1) Náklady na výrobní materiál jsou náklady na suroviny a pomocné látky, pokud jejich výše připadající na výrobek nebo výkon se dá přímo zjistit, jakož i nakoupené hotové dílce a polotovary použité přímo na výkon.
(2) Tyto náklady je dovoleno započísti v ceně pořizovací. Pořizovací cenou je cena účtovaná dodavatelem po odečtení slev a rabatů všeho druhu včetně dopravních nákladů, nákladů na obal, pojištění a jiných podobných nákladů. Všeobecná daň podle sazebníku A, účtovaná dodavatelem odděleně, se do pořizovací ceny nezapočítává a započítává se až do konečné ceny výrobku tak, aby z ní nebyla počítána přirážka na režii a zisk.
(3) Množství materiálu, která se smějí započítati podle odstavce 2, se zjišťují z plošných výměrů hotového výrobku, surových tlouštěk původního materiálu použitého ke zpracování a prořezů. Prořezy smějí být připočítány k množství materiálu v prokazatelné výši; nemohou-li být prokázány, nejvýše těmito procentními sazbami:
I. K řezivu a překližkám:
| a) | u jehličnatého řeziva | |
| při pracích kolářských | 15%, | |
| při pracích karosářských | 20%, | |
| b) | u habru, lípy, olše, topolu, jilmu, javoru a pod. druhů dřev | 20%, |
| c) | u dubu, jasanu, buku, ořechu a ovesných stromů | |
| při pracích kolářských | 30%, | |
| při pracích karosářských | 40%, | |
| d) | u dýhových překližek | 15%, |
| c) | u překližek objednaných na míru (u přířezů) | 2% |
II. U surového dříví smí byt započtena výrobní ztráta v přiměřené výši, nejvýše však v sazbách, jak uvedeno v č. I, při čemž základem výpočtu je hotový výrobek.
§ 5
(1) Výrobní (jednicové) mzdy jsou mzdové náklady, jejichž výše připadající na výkon se dá přímo zjistit.
(2) Výrobní doba smí být počítána jen časem, který je odůvodněn normální pracovní výkonností.
(3) Jako hodinové výrobní mzdy smějí být započteny jen mzdy skutečně vyplacené, nejvýše však mzdy odpovídající hodinovým sazbám podle mzdových předpisů. Zvláštní, výkonnostní a montážní příplatky smějí být počítány jen potud, pokud jsou přípustné.
(4) Při výkonech prováděných v úkolu smí být v kalkulaci započtena pouze mzda skutečně vyplacená, nepřesahující časovou mzdu přípustnou podle mzdových předpisů o více než 30%.
(5) Mistr smí za svou řemeslnou práci na výkonu počítat nejvyšší přípustnou mzdu dělníka v příslušné mzdové oblasti s přirážkou nejvýše 20%. Za práce na výkonu v tomto smyslu nelze považovat všeobecné vedení podniku a dozor při práci, kterážto činnost je uhrazena v přirážkách na režii.
(6) Mzdu učně pracujícího na výkonu je dovoleno započíst ve výrobních mzdách takto:
hodinové sazby odborného dělníka v 1. roce po vyučení v příslušné mzdové oblasti.
| v 1. | učebním roce nejvýše | 25% |
| v 2. | učebním roce nejvýše | 60% |
| po 2. | učebním roce nejvýše | 75% |
hodinové sazby odborného dělníka v 1. roce po vyučení v příslušné mzdové oblasti.
(7) Z kontrolních důvodů je nutno pro každého zaměstnance i mistra vésti pracovní záznam. Zápisy v tomto záznamu je nutno konati denně a musí z nich být zjistitelna pracovní doba vynaložená na každý výkon.
§ 6
Tato odměna majiteli závodu (nikoli zisk) a příslušníků rodiny se stanoví rozdílem mezi částkou 7% z ročního obratu a částkou skutečně vynaloženou na platy zaměstnanců.
(1) Režie (společné výrobní, správní a odbytové náklady) smí být započítána jako přirážka k výrobním mzdám jen skutečnou a prokazatelnou výší, nejvýše však:
| v podnicích s obratem do 150.000.— Kčs ročně | 60% |
| nad 150.000.— do 500.000.— Kčs ročně | 70% |
| nad 500.000.— Kčs ročně | 80% |
| z výrobních mezd. |
(2) U podniků, které nemohou výši režie prokázat, nesmí režijní přirážka překročit 45% z výrobních mezd.
(3) V režii smí být započtena odměna majitele podniku a v podniku trvale pracujících příslušníků rodiny za vedení podniku a dozor při práci, jestliže ostatní osobní náklady technické a obchodní zprávy (platy zaměstnanců) nepřesahují 7% ročního obratu.
§ 7
Při přímých prodejích spotřebitelům smí být jako zisk (i s podnikatelským risikem a zúročením provozního kapitálu) připočítána k součtu položek a) až c) podle § 3 přirážka nejvýše 9%, při prodeji překupníkům nejvýše 7% ze součtu položek a) až c), při práci ve mzdě nejvýše 10% ze součtu položek b) a c).
§ 8
Zvláštními náklady jsou dopravné za odeslání zboží a jiné náklady za dodání, jakož i materiál na balení, pokud již nebyly započítány do režie; tyto náklady je třeba vykázati ve výpočtu ceny odděleně.
§ 9
(1) Při prodeji nakoupených hotových výrobků (obchodního zboží) přímým spotřebitelům smí být připočítána, pokud nejsou splněny předpoklady pro přípustnost maloobchodních přirážek, přirážka nejvýše 20% k netto nákupní ceně.
(2) Prodej obchodního zboží překupníkům je přípustný jen za nákupní cenu zvýšenou o pořizovací náklady.
§ 10
(1) Na každý výrobek a výkon, jehož cena přesahuje 100 Kčs, musí být vydán zákazníku účet nebo pokladní lístek obsahující nejméně jméno a adresu vystavitele, datum, množství a druh výrobků a výkonů a celkový obnos, na požádání pak i opis kalkulace.
(2) Veškeré obchodní knihy, záznamy a doklady, jako nákupní účty, opisy vydaných účtů, mzdové výplatní listiny, pracovní záznamy podle § 5, odst. 7, výpočty cen a pod. musejí být uschovány nejméně po dobu 3 let, pokud jiné předpisy nenařizují delší dobu uschování.
(3) Současně s vystavením účtu nutno pořídit jeho opis.
(4) Dosavadní prodejní, platební a dodací podmínky nesmějí být měněny v neprospěch odběratelů. Skonta se však nemusejí poskytovati.
§ 11
Nejvyšší úřad cenový nebo místa jím pověřená mohou povolit nebo nařídit výjimky z ustanovení této vyhlášky nebo z předpisů, vydaných k jejímu provedení.
§ 12
Přestupky ustanovení této vyhlášky se trestají podle části čtvrté vládního nařízení o zřízení nejvyššího úřadu cenového a podle předpisů toto nařízení měnících nebo doplňujících.
§ 13
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 14. listopadu 1949; týmž dnem se zrušuje použivatelnost vyhlášky nejvyššího úřadu cenového ze dne 20. dubna 1943, č. 298 Ú. l., o tvoření cen v řemesle kolářském a karosářském, jakož i veškerých všeobecných výměrů upravujících ceny řemeslných kolářských a karosářských výrobků a výkonů.
Pro řemeslo kolářské a karosářské pozbývá účinnosti i vyhláška nejvyššího úřadu cenového ze dne 22. prosince 1948, č. 3315 Ú. l. I, kterou se vydávají přechodné předpisy o tvoření cen po vyhlášení zákona o všeobecné dani.
Pro řemeslo kolářské a karosářské pozbývá účinnosti i vyhláška nejvyššího úřadu cenového ze dne 22. prosince 1948, č. 3315 Ú. l. I, kterou se vydávají přechodné předpisy o tvoření cen po vyhlášení zákona o všeobecné dani.